Alice, viděla bych to,že začíná mít strach ze společ.bydlení,začíná mu zkrátka z toho "lepit".Docela mě i zaujala info,že ti už je téměř 30 a že snad tedy od září slavně nastoupíš do práce.Obvykle se studuje kratšídobu,ne?
Ve vašem případě se to zrkátka vše tak nějak táhne,táhne - ažse utrhne!

Nezávidím vůbec a ani trochu této vaši generaci ten strašně pomalý a nekonečně dlouho odkládaný vstup do skutečné dospělosti a mateřství.V mnoha případech už singly zůstanou singlama,takovýma sobečkama jen sami pro sebe.A já se jim či vám ani nedivím,kdybych do 30 se starala jen o svou osobu,nechtělo by se mi na tom už dost pravděpodobně nic měnit.

majkafa napsal(a):

Tolik let přespávat střídavě u rodičů, to už musí být děsný, nechápu, proč si nenajít malilinkatý podnájem, třeba jen garsonku. To by mě fakty nebavilo. Jak to šlo, tak jsem se stavěla na vlastní nohy, byť s malým dítětem, studujícím manželem a penězi jen za mateřskou a RP.

Nezapomeň Majkafo,že za nás,byli-li studenti i jenom manželé,tak se vyplácelo i sociální,měli-li dítě tak určitě to bylo mnohem víc.A byly to takové pobídky,že jsme se jako manželé- student+pracující měli jak grófi.Takže nejen mateřská a rd.

jojo, mam skolu v miste bydliste, pritel trosku dal, kolej mu nedali, tak se nam hodilo, prespavat u nas, o vikendu u nich v domku. a nejak nam uniklo, ze nam uz neni dvacet. Ja si z brigad poplatim co potrebuji, ale najem bych nedala. Ale to ze bydlim doma neznamena, ze mam mamahotel. samozrejme, ze vse si delam sama.
Kuty: pritelovi je 29, ja jsem o tri roky mladsi (uplne presne o 2 roky a 7 mesicu) a i kdyz se svedomite ucim, tak nedavam kazdou zkousku, proto se mi to trochu protahlo.
Jestli se ale "boji" spolecneho bydleni, tak by to prislo bude ted, nebo o par let drive.

Allice, vy se v podstatě vlastně neznáte, když jste spolu nebydleli ve vaší společné domácnosti. A kdoví, možná je on už ve skoro 30 mamánek a nechce se mu, nemůže to být i takhle?

Allice napsal(a):

jojo, mam skolu v miste bydliste, pritel trosku dal, kolej mu nedali, tak se nam hodilo, prespavat u nas, o vikendu u nich v domku. a nejak nam uniklo, ze nam uz neni dvacet. Ja si z brigad poplatim co potrebuji, ale najem bych nedala. Ale to ze bydlim doma neznamena, ze mam mamahotel. samozrejme, ze vse si delam sama.
Kuty: pritelovi je 29, ja jsem o tri roky mladsi (uplne presne o 2 roky a 7 mesicu) a i kdyz se svedomite ucim, tak nedavam kazdou zkousku, proto se mi to trochu protahlo.
Jestli se ale "boji" spolecneho bydleni, tak by to prislo bude ted, nebo o par let drive.

Nechápu,jak by to přišlo o pár let dříve to společ.bydlení?To má jak píšeš přijít nyní a on už začíná hledat zadní vrátka,ne?
Dříve to byl nezávazný kočovný život - jednou tam,podruhé zase onde....

Kuty napsal(a):

Alice, viděla bych to,že začíná mít strach ze společ.bydlení,začíná mu zkrátka z toho "lepit".Docela mě i zaujala info,že ti už je téměř 30 a že snad tedy od září slavně nastoupíš do práce.Obvykle se studuje kratšídobu,ne?
Ve vašem případě se to zrkátka vše tak nějak táhne,táhne - ažse utrhne!

Nezávidím vůbec a ani trochu této vaši generaci ten strašně pomalý a nekonečně dlouho odkládaný vstup do skutečné dospělosti a mateřství.V mnoha případech už singly zůstanou singlama,takovýma sobečkama jen sami pro sebe.A já se jim či vám ani nedivím,kdybych do 30 se starala jen o svou osobu,nechtělo by se mi na tom už dost pravděpodobně nic měnit.

Ja bych to taky videla, ze chlapec si je vedom, ze to bude nejak definitivni. A ma strach.

Mimochodem, nevidim divod, proc nekdo konci studia v 27 letech. Jaky odkladany vstup do dospelosti?
Alice neni dospela a odklada dospelost? Co ma  jako delat, byt v 27 rozvedena s detmi, bez vzdelani, bez prace? To nei dospelost. Dospelost je to, jak zije Alice. Proc tady pises o sobeckosti., kdyz nejdo nema vlastni byt? Je to tak jednoduche? Nebo se nenalepi na nejakeho muze?  Ze se chce stehovazt k priteli a zacit pracovat, kde je sakra sobectvi?

To mi hlava fakt nebere.

Allice napsal(a):

Kuty: no jo, moje vyjadrovani Myslela jsem to tak, ze kdyby pricinou cele teto situace byla obava ze spolecneho bydleni, tak bych se tomu stejne nevyhnula
Nakonec se dnes sejdeme, tak uvidim, jak se vyjadri.

Asi bych moc netlačila ještě na pilu,ať se nám chlapeček nevyleká ještě víc.Vedla bych spíš lehčí diskuse ovšem možném i nemožném,smích a trochu forky a drahoty - jestliže je si vědom velké jistoty,kterou v tobě má,bude dobré mu trochu zabrnkat na jeho sebevědomí a i jemu dát nepřímo na vědomí,že není jenom on to kvítí...No a asi bych něco zrovna měla,tak ať se jde vyspat radši sám domů,nevím kdy příjdu,co bude a vůbec... Co?

Allice napsal(a):

Dobry den,chodime s pritelem pres deset let a oba jsou to nase prvni vztahy (vek 29), nebydlime spolu. Dva mesice jsem mela zkouskove, on narocnou praci a moc jsme se nevidali. Kdyz uz ano,tak to bylo takove divne. Rikala jsem si,ze je to tim,ze je unaveny,byl malomluvny,nic moc ho nezajimalo, temat k hovoru take malo (tim,ze jsem byla fakt porad doma). Ale byl mily, pozorny, psal povzbuzujici smsky, sladkosti mi nosil, kytku a pri rozhovorech rikal, ze nevidi duvod, proc by se se mnou rozchazel,ze jsem dokonala. Tak me to potesilo,ale rikala jsem si, proc mi to rika. Kdyz jsem zavedla rec na to,ze musi byt unaveny z prace,tak rikal,ze ani ne. Uz mam po zkouskovem a nic se nezmenilo. Pritel je "nemastny neslany", o dost vice casu travi s kamarady nez drive. Uz jsem to nemohla vydrzet, tak jsem se ho zeptala,jestli se neco nedeje. On rikal, ze jo,ale ze o tom ted nechce mluvit. Rikala jsem mu,ze se to ale samo nevyresi,at mi rekne co se deje. A on na to, ze vlastne ani nevi, co se deje, ze je to se mnou pekny, ze by nemel mit duvod k tomu rozchazet se se mnou, ale ze mu tam proste neco vadi nebo chybi, co nedokaze pojmenovat. Jedinou vetu nerekl s urcitosti, v kazde vete bylo asi, mozna, nevim. Takhle nejisteho jsem ho nikdy nevidela. Ze nevi, jestli ten nas vztah je dobry, protoze ho nema s cim porovnat. Nejak jsme se jeste dostali k jeho kamaradce v praci, ze si s ni rozumi, ale ne tak jako se mnou, a ze ona nema s tema vecma nic spolenceho. Mozna zacal bilancovat, protoze v zari oslavi 30, a od zari jsme chteli spolu bydlet. a ja nevim, jak se chovat, slzy mi tekly, nevim, jestli je se mnou z rozumu nebo z citu, nebo jestli nenasel odvahu se se mnou rozejit? to se stalo vcera, ze pry jde dnes s klukama do hospody. on to asi nechape,ze mi tim ublizuje a ze tato nejistota neco vypovida o nasem vztahu i o nem samotnem.

Únava materiálu. Chce to buď niečo zmeniť (vziať sa, mať dieťa, nasťahovať spolu), alebo naopak na čas sa rozdeliť - zistíte, či si navzájom chýbate .

Tak to neviem, nemám krištáľovú guľu, na rozdiel od vás. Je fakt, že zo vzťahu sa ľahšie odchádza "k niekomu", ale nemusí to tak byť vždy. Poťažmo, prechodený vzťah je dôvod sám osebe odísť, podľa mňa.

Upravil(a) Selima (7. 6. 2011 17:36)

majkafa napsal(a):

Zřejmě to stejně rozhodne přítel, pokud si Alice nepospíší. Protože přítel má evidentně jinou ženu.

...myslim si to taky. Tyhle vzorce chování "chlapa tančícího" kolem vařící kaše se tu opakují v každém tématu o nevěře i moje osobní zkušenost vypadala stejně a co vím z okolí, je to všude podobné. Najednou chlápek začně mluvit o tom, že nic nezažil a že má právo žít ještě i jinak a že tě má rád, ale jedna kolegyně / kamarádka, sousedka/ "jí" má neokoukanou...nakonec z toho povětšinou vypadne delší nevěra /kdyby byla jen jednorázová nevěra chlápek by o tom doba nemlel/ a když z toho provalení nevěry nevypadne, tak povětšinou jen proto, že kolegyně hodila zpátečku nebo je to úplná megera, není-li megera chlápek často  odkráčí za lepší /rozuměj novou/ a klidně může být ve skutečnosti i mnohem horší než "stará"

Allice napsal(a):

tak je v tom ta kolegyne, ze mu pry dava dost najevo sve sympatie (pred nedavnem se rozesla se svym pritelem), zve ho na vylety aj., pritelovi to samozrejme dela dobre a popletlo mu to hlavu. Neni hezci, neni zajimavejsi, je jina-nova. (presne,jak jste tu uvedly). Neni do ni zamilovany, nic pry spolu nemeli. Ja nevim, nebyla jsem u toho a mozna reknete, ze jsem naivni, ale verim mu. Chce dat doporadku nas vztah, rozhodne v nem vidi budoucnost, nechce me ztratit. Je mu lito,ze mi ublizuje a ptal se,jestli to vydrzim. Odpovedela jsem neurcite, ze uvidime. protoze ja opravdu nevim.

Allice,na to není co říct...moc ti držím palce ať to všechno zvládneš...

Allice napsal(a):

tak je v tom ta kolegyne, ze mu pry dava dost najevo sve sympatie (pred nedavnem se rozesla se svym pritelem), zve ho na vylety aj., pritelovi to samozrejme dela dobre a popletlo mu to hlavu. Neni hezci, neni zajimavejsi, je jina-nova. (presne,jak jste tu uvedly). Neni do ni zamilovany, nic pry spolu nemeli. Ja nevim, nebyla jsem u toho a mozna reknete, ze jsem naivni, ale verim mu. Chce dat doporadku nas vztah, rozhodne v nem vidi budoucnost, nechce me ztratit. Je mu lito,ze mi ublizuje a ptal se,jestli to vydrzim. Odpovedela jsem neurcite, ze uvidime. protoze ja opravdu nevim.

...jj přesně klasický vzorec chování, o kterém jsem psala. Otázka:"Jestli to vydržíš" znamená jinými slovy, že on ted neví co chce tak si bude hrát na to jak je neodolatelnej. Tebe má rád a chce napravit vztah...blá blá blá teď bude o vašem vztahu rozhodovat ta nová, protože chlapi si tak rádi nechávají podkuřovat jací jsou dobří a dělá jim to moc dobře se nechat obdivovat / v tomhle si s námi nazadaj/...Adelajdaa myslím přesně napsala co bude. Budete udržovat agonii rozchodů a návratů dokud to vydržíš (přesně jak chce on, abys to vydržela dlouho, protože zadní vrátka se hoděj / Buď ráda, že nemáte rodinu a nenechej ze sebe dělat rohatý zvířátko. Váš tojúhelník se roztáčí a dokud ho nezastavíš bude rotovat a ty s ním v kolotoči lží a ponižování.