6. prosince : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, když vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
haiel napsal(a):
Bramborka napsal(a):
Haiel, nepřeceňujeme snahu? Může znát slepý, resp. zaslepený, směr? (Představuji si, že slepý by šel třeba po čichu). Nemůže se samou snahou točit na místě nebo se vydat do úplný pr...?
Nebo je ta snaha třeba ten čich?Bramborko, myslím, že držet se toho přirovnání k fyzicky nevidomému je v tomto smyslu ošidné a omezující. On je limitován svým postižením a možnostmi současné medicíny. Člověk, o kterém teďko píšeme, není nijak limitován. On má možnost a buď má nebo nemá vůli(snahu, touhu, chuť..) ji využít. Ten směr - vůle k proniknutí té tmy je vlastně poznáním směru a zároveň vykročením. Točit na místě nebo se vydat do pr... může, to hrozí vždycky, když člověk přestane být bdělý a usne na bobkovým listě. To se stává každýmu, no to nevadí, zase se probere a nasměruje a dobrý
Holky, teda bylo to práce jak na kostele, vypreparovat tu vaši zajímavou debatu z toho zbytku ale podnikla jsem a nelituju.
Taky jsem začla uvažovat, co si tak vlastně představuju pod pojmem "zaslepenost"....
Já tohle: když člověk "zaslepí" vstupy zvenčí a všechno se mu mele v rámci jeho vlastní kebule. Krajní případ by asi byl autismus, nebo něco takovýho - ale viděla jsem lidi, kteří reálně vstupy skoro neměli - měli je fakt zaslepený jako zásuvku. Ať se dověděli zvenčí co chtěli, na jejich myšlenkovej postup to prostě nemělo vliv.
Joo....a točení na místě, to je mi taky hodně povědomý Ale bobek mi naštěstí nikdo nikdá nepodestlal - bobek prostě nepodestýlat!
Není tady
A k tobě, Srdce Zatmělé:
možná by tě mělo a mohlo zajímat, co na Duchovním tě nenechá na pokoji?
Co tě neustále nutí navštěvovat tyto tebou tak nenáviděné a pohrdané končiny?
A buď tak hodné, mně neodpovídej - odpovídalo bys samým klišé a ta mně vskutku nezajímají.
Odpověz sobě, jestli to dokážeš....
Není tady
Když jsem ráno přemlouvala ztuhlý záda, že budeme vstávat, tak jsem si vzpomněla na Bramborčino „Haiel, nepřeceňujeme snahu?“ bo už to skoro vypadalo, že Bramborčina pochybnost byla opodstatněná Nene, jsem si jistá, snahu nelze přecenit. Svět lidí drží pohromadě jenom dobrou vůlí, snahou o vzpřímenost duševní i fyzickou, všecko ostatní jsou destruktivní síly.
Lupino - Ať se dověděli zvenčí co chtěli, na jejich myšlenkovej postup to prostě nemělo vliv. To je o mně! Já jsem chodila do školy a jako by se nestalo A někdy jsem taky jako autista a přitom mě napadá, že člověk by měl umět tyhle přechody ovládat. Zůstávat nerušeně sám v sobě, kdykoliv je to zapotřebí a pak zase přepnout na příjem zvenčí…tak nějak si to rovnovážit….vědomě, o vlastní vůli…Dnešní člověk je povětšinou furt na příjmu, jenže mainstreamu, aby nedejbože nezačal myslet a pak když se přinachomejtne k lepšímu, tak to, co by mu mělo být přirozené, se musí znovu učit – zklidnit, ponořit, meditovat….aby byl vůbec schopný se sám v sobě trochu poorientovat… Člověk by se měl umět vědomě zaslepit (v tom pozitivním smyslu) a odslepit.
Žijeme v době, kdy se svítí celou noc. Ve městech není noc, jenom barevnými světly děravá tma….to je špatná doba… do všeho chceme vidět, na všechno si posvítit…říkali nám, že jenom tak lze světu rozumět….oslnění slepí.
Tulipánka má z určitého pohledu veliký kus pravdy
Upravil(a) haiel (5. 6. 2011 16:55)
Není tady
Ale kuličkový, drahá Draková - zašpuntovanost vypadá jinak.
Že oslnění slepí, s tím jen souhlasím, neboť samé světlo způsobuje sterilitu.
To si nevymejšlím, to je biologie.
No a takový chození po supermarketech je úúúžasná škola výběru! Doporučuju Jedna dvě se člověk naučí filtrovat.
Tulipánka má pravdu...no má, jasně.
Tuli, já nikomu jeho zatmění neberu, ať se zatmívá, jak každému libo - hlavně ať s tím neprudí tam, kde to nikoho nebere.
Není tady
haiel napsal(a):
Žijeme v době, kdy se svítí celou noc. Ve městech není noc, jenom barevnými světly děravá tma….to je špatná doba… do všeho chceme vidět, na všechno si posvítit…říkali nám, že jenom tak lze světu rozumět….oslnění slepí.
Jsem zbrklá....jo, hovoříš mi ze Draku. A z tohoto pohledu mi nelze, než souhlasit.
My, polonoční tvorové, víme a ctíme sílu a kvality temnot Jenže to je přesně ono - být tu i tam, to je co potřebujeme.
Vysmívat se tmám není o nic lepší, než vysmívat se světlu....jedno za vosumnáct, druhý bez dvou za dvacet.
Není tady
Zklamaná napsal(a):
haiel napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
A proč? K čemu? Na co by nám to bylo?
To přece určuje každý, kdo se tak či tak chová. Sám za sebe. Sám si to taky u/pro - žijePočkej, kam kvaltuješ? To není moje otázka, ale Zlamčina otázka a Bramborčina otázka a já to nevím a třeba to tady někdo ví. A tak až se to dozvíme, tak budeme taky vědět, k čemu nám to bude.
kdo určuje, co je důležitá souvislost a zákonitost? O jaké souvislosti a zákonitosti se jedná?
Proč se tím zabývat a k čemu nám to bude? No přeci, abychom věděli, neboť konkrétně zde, na těchto babinetích fórech je to důležitý - být, či nebýt zaslepený, neboť v tom je jádro pudla - jsi-li zaslepený, nemůžeš diskutovat, neboť nepronášíš své názory, pohledy, pocity, vjemy - ale vždy jen zaslepenost a pokud jsi nezaslepený, pak vlastně každá diskuze je jen mlácením prázdné slámy, neboť díky nezaslepenosti si již nemáš s druhými co říct, neboť ty přeci VÍŠ, stejně, jak ten druhý.
Ale jak vidím, účastníků diskuze je tu stále dost a dost a občas i dojdou další....
Zklamaná, v tobě aby se prase vyznalo. Jsem si jistá, že tvoje otázka je buď řečnická nebo rýpací nebo obojí, když ti na ni ale neodpovím, budeš brblat, že ses ptala a že nemáš odpověď. Takže takhle - když se tedy fakt ptáš, zkus si napřed stejně přímočaře odpovědět, při tvé chytrosti je vyloučeno, že bys na to nekápla. No a kdyby se ti to nějak nedařilo zformulovat, tak se ozvi, on ti už někdo odpoví.
K druhému zvýrazněnému - vítej na duchárně
Není tady
Jasně, Vlku, co bychom si počali bez tmy Jen najít tu rovnováhu. Rovnouváhu to byl původně překlep, ale se mi to zalíbilo
Není tady
Aha, snaha.
Při čtení haiel mi došlo, proč je toho tolik na naší Zemi na milú kedveš.
Kvůli snaze.
Přece všichni, aspoň na duchovním určitě, vědí o afirmacích.
O podvědomí. Že nám splní vše, co si přejeme. Že celý vesmír se spojí, aby nám splnil naše přání.
A je to tady.
Když se pořád JENOM snažíme, tak nám podvědomí plní přesně to, co si přejeme. Přejeme si snažit se, nu, je nám to splněno.
Osobně už si dávám velký pozor v přáních, abych neříkala třeba - budu se snažit naučit se německy, budu se snažit cvičit, snažím se být pilná,pracovitá, ...
Nu, protože pak bych se celý život snažila. A NIKDY nebude to, o co se snažím. Protože si halt přeji snažit se.
Kurnik naučme se přát si pořádně. A zapomeňme, že vůbec existuje cosi jako snaha.
Majkafa se teď bude snažit se nesnažit
Majko, snaha, o které je tady slovo, je dobrá vůle, touha, chuť...už v přísp. 51 jsem tomu dala tato synonyma, z obavy, aby někdo nevzal samotný pojem snaha a neudělal s ním to, co ty Snaha, o které píšem, je ta, která ti umožňuje všechno, i ťukat do klávesnice Dá se to nahradit i slovem přesvědčení nebo pevná víra. Kdybys nebyla přesvědčená, že dokážeš např. zformulovat větu, nezformulovala bys ji. Když tak si to přečti od začátku
Nepíšeme o úpo*né snaze o něco těžko dosažitelného. Tam se podvědomí šprajcne, to je ale o něčem jiném.
Není tady
Ale houby. S octem.
Já se nesnažím snažit.
Buď dělám.
Nebo nedělám.
Používejme slova v jejich pravém významu. Snaha je prostě snaha. Dobrá vůle je dobrá vůle, chuť je chuť, atd atd atd.
Už jsme to i na babi tolikrát probírali, jak nechápeme význam slov a dáváme jim naše vlastní chápání. A pak to tak vypadá, snažíme se a skutek utek.
My lidé těmi slovy vůbec neuvážlivě plácáme. Haiel, tys ve svém posledním příspěvku pozaměnovala a ponahrazovala tolik, že bys měla vzít do ruky slovník českého jazyka. Chtěla jsem napsat nějaký přísnější "trest", ale snad si na to dojdeš sama. Když budeme slova zaměńovat, jakos to předvedla ty, bodejť, to se opravdu nedomluvíme.
Upravil(a) majkafa (5. 6. 2011 18:40)
To je jako když někdo bude myslet červnou červenou, a jiný si řekne, ále co, barva jako barva, dyk ona je to vlastně modrá a žlutá...
Já vím, bylo to takové rozvolněné, nenašla jsem to jediný správný slovo, který by tam pasovalo. Tak třeba někdo bude vědět
Není tady
Ty to vnímáš až tak, jako zaměňování?? No vidíš, já je používala v jednom tónu....hmm, co bys tam teda dala ty?
Není tady
Ovšem na smyslu mého objevu, že proto je toho tolik na milú kedveš, protože se akorát snažíme dělat, učit, měnit, a neděláme, neučíme se, neměníme, to nic nemění.
Ale až uděláme příslušnou osvětu
haiel napsal(a):
Ty to vnímáš až tak, jako zaměňování?? No vidíš, já je používala v jednom tónu....hmm, co bys tam teda dala ty?
Sama jsi psala - nahradila. To je skoro jako zaměńování.
Já bych tam nedala nic. Protože nemám nutkání dělat taková cobykdyby. Jsem beran a tak raději mluvím stručně a jasně a k věci, neopentluji svá slova. Přijde mi to jako povídání o ničem.
My lidé často opentlujeme a nejenom slova. A tak si život zbytečně děláme složitým.
Takže, jsem se vrátila k začátku.
haiel, cituji tě:
Nezaslepenost je ochota, snaha vidět a respektovat...
Nu, a já říkám, nezaslepenost je nezaslepenost.
Není to snaha, ochota ani nic jiného, je to prostě a jednoduše nezaslepenost. Kdo není zaslepený, vše jím prochází.
A teď nevím, jestli není správně přechází, protože neumím čésky.
Neumím rozlišit prohlídku a přehlídku, procházení a přecházení...
Budu si muset taky vzít českou gramatiku a najít si nějakou poučku, kterou pochopím.
A my tady probíráme, KDO KDE uzákonil, co přesně je zaslepenost. Nu, všichni víme, že nikdo. (I když - na světě se najdou různé zákony )
Tak mě neba filozofovat o této otázce, Obzvláště když já jsem podle kohosi prý zaslepená. Asi jako vývod teplé a studené vody a odpad v mé kuchyni, protože kuchyńskou linku mi namontují až 30. června?
Upravil(a) majkafa (5. 6. 2011 18:59)
majkafa napsal(a):
Takže, jsem se vrátila k začátku.
haiel, cituji tě:
Nezaslepenost je ochota, snaha vidět a respektovat...
Nu, a já říkám, nezaslepenost je nezaslepenost.
Není to snaha, ochota ani nic jiného, je to prostě a jednoduše nezaslepenost. Kdo není zaslepený, vše jím prochází.
A teď nevím, jestli není správně přechází, protože neumím čésky.
Neumím rozlišit prohlídku a přehlídku, procházení a přecházení...
Budu si muset taky vzít českou gramatiku a najít si nějakou poučku, kterou pochopím.
A my tady probíráme, KDO KDE uzákonil, co přesně je zaslepenost. Nu, všichni víme, že nikdo. (I když - na světě se najdou různé zákony )
Tak mě neba filozofovat o této otázce, Obzvláště když já jsem podle kohosi prý zaslepená. Asi jako vývod teplé a studené vody a odpad v mé kuchyni, protože kuchyńskou linku mi namontují až 30. června?
Já jsem to zvýraznila - pro Bramborku - ono to totiž začalo tak, že se na tohle ptala a já jsem nabídla možnou odpověď. Tohle je tedy další odpověď - od tebe pro Bramborku. To je to, oč tady jde, tak abychom se neztratili v polemikách a komentářích, kdo co jak napsal a jestli je to správně atd...
Upravil(a) haiel (5. 6. 2011 19:13)
Není tady
lupina montana napsal(a):
A k tobě, Srdce Zatmělé:
možná by tě mělo a mohlo zajímat, co na Duchovním tě nenechá na pokoji?
Co tě neustále nutí navštěvovat tyto tebou tak nenáviděné a pohrdané končiny?
A buď tak hodné, mně neodpovídej - odpovídalo bys samým klišé a ta mně vskutku nezajímají.
Odpověz sobě, jestli to dokážeš....
Jsem moc hodné, takže nevyslyším tvou prosbu. Proč z tebe vypadavají slova a věty tohoto významu? Kde se v tobě vzalo to přesvědčení o tom, že to tak mám? Nenáviděné a pohrdané končiny? Nejedná se právě u tebe o tu zaslepenost - nevidět a nerespektovat? Upřímně řečeno, od osob řadících se k těm, co "prý" nejsou zaslepené (jsou tedy otevřené, respektující, neslepé a nehluché - nebo o to se alespoň snažící) bych právě tyto slova nečekala.
A co mě na duchovním "prý" nenechá na pokoji? Možná je to úkol (snažím se mluvit vaší řečí) ukázat nenávist a pohrdání (viz věta tě co neustále nutí...), nadřazenost a diktátorství (viz věta předposlední - buď tak hodné, neodpovídej, odpovídalo bys samým klišé...) ve vás, nebo tady a teď v tobě - jsou to zrcadla.....?
Osobně nemám snahu, natož potřebu, tlačit se násilím někam, nebo cokoliv uspíšit (myšleno tím - proč bych měla dělat něco proti srsti, jen abych "zapadla" konkrétně do tohoto chlívka, mezi tyto lidi), když jsem spokojená tam, kde jsem.
Otázka však zní, co například konkrétně tebe nenechá na pokoji vůči Zklamané? Co tebe konkrétně nutí Zklamanou stále pojmenovávat novým a novým osobně viděným pojmenováním? Měla by ses ponořit do svého nitra a hledat tam tu odpověď.
Není tady
haiel, to máš jako ty zaslepené trubky v mé kuchyni. Až to napojí na vodovodní baterii a odpadní rouru na odpad ke dřesu, bude to procházet.
Ostatně to tu už někdo psal přede mnou o tom procházení.
lupi, cítím, že máš hodně velký problém se Zklamanou. Chováš se jak utržená ze řetězu při reakcích na její psaní. Úplně jinak, než běžně.
Proč? Co ti ukazuje její psaní o tobě?
majkafa napsal(a):
haiel, to máš jako ty zaslepené trubky v mé kuchyni. Až to napojí na vodovodní baterii a odpadní rouru na odpad ke dřesu, bude to procházet.
Ostatně to tu už někdo psal přede mnou o tom procházení.
Majko, znovu - já jsem se na tohle neptala, je to otázka Bramborky, předtím tuším Zklamči a Bramborka to oživila, jenom jsem nabídla možnou odpověď, nic víc, pak jsme na to téma chvilku psaly.... tvoje vysvětlení si přeberou ti, kdož se ptali, mně zaslepenost/nezaslepenost zas tak moc v hlavě neleží. Ale když už jsi mě s tím oslovila - přirovnání k trubkám spíš ne, trubka je předmět, který nemá vlastní vůli, její zaslepení je něco úplně jiného než lidská zaslepenost, o které tu píšem. Člověk se s pomocí své vůle a svým rozhodnutím může kdykoliv zaslepenosti zbavit. Záleží jen na něm. Trubka je trubka a buď je zaslepená nebo průtočná nebo ucpaná nebo prasklá....a dá-li se to tak nazvat, jsou jí tyto její stavy uplně šumák. Na rozdíl od člověka
Není tady
Zklamaná napsal(a):
lupina montana napsal(a):
A k tobě, Srdce Zatmělé:
možná by tě mělo a mohlo zajímat, co na Duchovním tě nenechá na pokoji?
Co tě neustále nutí navštěvovat tyto tebou tak nenáviděné a pohrdané končiny?
A buď tak hodné, mně neodpovídej - odpovídalo bys samým klišé a ta mně vskutku nezajímají.
Odpověz sobě, jestli to dokážeš....Jsem moc hodné, takže nevyslyším tvou prosbu. Proč z tebe vypadavají slova a věty tohoto významu? Kde se v tobě vzalo to přesvědčení o tom, že to tak mám? Nenáviděné a pohrdané končiny? Nejedná se právě u tebe o tu zaslepenost - nevidět a nerespektovat? Upřímně řečeno, od osob řadících se k těm, co "prý" nejsou zaslepené (jsou tedy otevřené, respektující, neslepé a nehluché - nebo o to se alespoň snažící) bych právě tyto slova nečekala.
A co mě na duchovním "prý" nenechá na pokoji? Možná je to úkol (snažím se mluvit vaší řečí) ukázat nenávist a pohrdání (viz věta tě co neustále nutí...), nadřazenost a diktátorství (viz věta předposlední - buď tak hodné, neodpovídej, odpovídalo bys samým klišé...) ve vás, nebo tady a teď v tobě - jsou to zrcadla.....?
Osobně nemám snahu, natož potřebu, tlačit se násilím někam, nebo cokoliv uspíšit (myšleno tím - proč bych měla dělat něco proti srsti, jen abych "zapadla" konkrétně do tohoto chlívka, mezi tyto lidi), když jsem spokojená tam, kde jsem.
Otázka však zní, co například konkrétně tebe nenechá na pokoji vůči Zklamané? Co tebe konkrétně nutí Zklamanou stále pojmenovávat novým a novým osobně viděným pojmenováním? Měla by ses ponořit do svého nitra a hledat tam tu odpověď.
Zklamaná,
a možná je to sílící pocit, že na tom, co tu slyšíš, něco je a tvými neustále negujícími reakcemi se ho snažíš ubít. Jenže už to dlouho nepůjde
Není tady
majkafa napsal(a):
lupi, cítím, že máš hodně velký problém se Zklamanou. Chováš se jak utržená ze řetězu při reakcích na její psaní. Úplně jinak, než běžně.
A jak ona vi? Aha domnenka,tak to jo.
Není tady
Zklamaná napsal(a):
lupina montana napsal(a):
A k tobě, Srdce Zatmělé:
možná by tě mělo a mohlo zajímat, co na Duchovním tě nenechá na pokoji?
Co tě neustále nutí navštěvovat tyto tebou tak nenáviděné a pohrdané končiny?
A buď tak hodné, mně neodpovídej - odpovídalo bys samým klišé a ta mně vskutku nezajímají.
Odpověz sobě, jestli to dokážeš....Jsem moc hodné, takže nevyslyším tvou prosbu. Proč z tebe vypadavají slova a věty tohoto významu? Kde se v tobě vzalo to přesvědčení o tom, že to tak mám? Nenáviděné a pohrdané končiny? Nejedná se právě u tebe o tu zaslepenost - nevidět a nerespektovat? Upřímně řečeno, od osob řadících se k těm, co "prý" nejsou zaslepené (jsou tedy otevřené, respektující, neslepé a nehluché - nebo o to se alespoň snažící) bych právě tyto slova nečekala.
A co mě na duchovním "prý" nenechá na pokoji? Možná je to úkol (snažím se mluvit vaší řečí) ukázat nenávist a pohrdání (viz věta tě co neustále nutí...), nadřazenost a diktátorství (viz věta předposlední - buď tak hodné, neodpovídej, odpovídalo bys samým klišé...) ve vás, nebo tady a teď v tobě - jsou to zrcadla.....?
Osobně nemám snahu, natož potřebu, tlačit se násilím někam, nebo cokoliv uspíšit (myšleno tím - proč bych měla dělat něco proti srsti, jen abych "zapadla" konkrétně do tohoto chlívka, mezi tyto lidi), když jsem spokojená tam, kde jsem.
Otázka však zní, co například konkrétně tebe nenechá na pokoji vůči Zklamané? Co tebe konkrétně nutí Zklamanou stále pojmenovávat novým a novým osobně viděným pojmenováním? Měla by ses ponořit do svého nitra a hledat tam tu odpověď.
Zetko zetko ,proc si tohle delas ?
Není tady