majko, děkuju

Oli, přišli mi na štítnou žlázu. už měsíc jsem měla šílený stavy a když už jsem měla problémy s dýcháním, dokopala jsem se jít k dr, tak si mě tam nechali. ještě mě čekají další vyšetření srdce, zatím beru prášky, aby se mi snížila činnost tý štítný žlázy a na srdíčko, aby mi tolik nevalilo. pořád jsem taková nějáká vyfluslá, točí se mi hlava a necítím se, ale proti tomu, jak mi bylo zle, je to už paráda. až se to ustálí, tak mi ji asi budou muset vyoperovat. do toho ta moje chudokrevnost

Upravil(a) PPavlaa (17. 8. 2011 15:58)

Oli, já na tom byla jako tvoje kolegyně, akorát ke konci jsem takhle vyřízená byla už i v klidu na gauči.
já se tý operace docela děsím, jedna ženská mi povídala, jak ty stehy její příbuzný praskly, měla díru do krku, hnisalo ji to a podobný šílenosti. asi jsem už celkově nějáká vyšokovaná, doktor mě chtěl poslat na hadičku do žaludku a tak
to se divím, že měla po operaci děti, po ní je prý problém otěhotnět. aspoň doktor se mě ptal, jak to vidím s dětmi do budoucna, tak si myslím, že to pak asi spíš nejde, jak jde.

Pavlí, ona má malou jizvičku a dvě malý děti, má ještě kluka, tomu je jednadvacet, má ho z prvního manželství, ale i po operaci v pohodě otěhotněla, jak říkám, už ve vyšším věku (na těhotenství) dokonce dvakrát a je docela v pohodě.

z tý jizvičky mám taky radost. každej na ni bude čumět. aspoň já když někoho s tou jizvou vidím, tak mi tam ty oči prostě padnou. a krk budu mít jako želva, protože mi tam bude ta štítná žláza chybět, budu mít přebytečnou kůži

Pavli, tak to je super, že jsi se dokopala k doktorovi a pomohli ti. Jizev se fakt neboj.. možná ze začátku to trochu byde vidět, ale pak určitě zmizej. Dneska uměj zázraky.. když chtějí.
Držím palce

Frigo napsal(a):

udělalo mi radost, že jsem zvládla odřídit skoro 700 km a nemusela půjčovat své krásné autíčko nikomu nepoužitelnému    Měla jsem docela obavy, už jsem si odvykla jezdit dlouhé trasy;

Super Frigo! To ja mam taky radost a taky kdyz mam takovou streku (nekdy i vic) za sebou!

Tchýně, kolegyně i má 30-ti letá učitelka angličtiny taky byly na operaci. Jizvičky nejsou ani vidět. A holky se cítí dobře.
Jo, vlastně, i dcerka mé kolegyně, bylo jí 19, když ji vyoperovali štítnou žlázu.

Upravil(a) majkafa (17. 8. 2011 21:31)

Pohled z okna (do meho "druheho kina")... a to nejenom...
Za oknem v protejsim baraku vidim dvanact (slovy 12, chi-chi ) zavarenych sklenic neceho, pravdepodobne merunek. Jsem dost "slepa" na to, aby to mohlo byt cokoliv jineho - podstatne je, ze pri pohledu na to jsem zjistila, ze i nekteri jini maj potrebu "kreckovat" = delat zasoby, stejne jako ja...
Rozveselilo me to.
Ale zrejme jen diky tomu, ze uz rano jsem se vzbudila se slunickovou naladou, a zivutek se mi zdal krasnej aj v tehle "hnusne dobje"...
Vzbudit se se "slunickovou naladou" neni dnes nikterak lehke... a kdyz se tak stane, obvykle byvame prekvapene stastni...
A potom chodime, vyzarujice pohodu, a verim, ze ju šíříme kolem sebe...
Tak z toho mam radost...

A dnes mi "hrozi", ze vas tady budu "obšťastňovat" cely den, i na ukor toho, ze... stydim ...jeste nemam dodelanou pracu, kterou jsem mela odevzdat uz vcera (+ hrozi mi pru..ser... )

Nekdy je to tady proste fajn, bez ohledu na to, co mame a nemame za problemy...

Pavli, taky držím palce, ať se to ustálí... a kdyby, tak ta jizvička... mám dvě kámošky a až tak vidět fakt není.

Má dcerka má velkou dlouhou jizvu a dva kříže po operaci srdce. NO A CO? Jizvy nejsou důležité a moudří lidé to vědí.

Jizvy můžou být někdy i sexy. Zvláště u chlapů.

A i když sexy nejsou, mě většinou nepřipadaly jako šeredné, mě připadaly - zkrátka jako jizvy. Neutrální to informace.

\mně udělala radost maminka moje hodná, v neděli bude mít narozeniny, tak k ní pojedeme, my tři a taky můj brácha. A mě napadlo, že udělám na neděli oběd a povezu ho k mamince, aby nemusela vařit. Udělám svíčkovou, všichni ji mají rádi, ale maminka ani brácha si ji sami pro sebe nevaří. Taky něco sladkýho upeču, maminka má sladký ráda a na rozdíl ode mě si to může dovolit jíst kdy chce.
A když jsem jí to řekla, že dovezu oběd i buchty, tak byla celá dojatá a já mám radost, že ji to potěšilo. Ona k nám moc jezdit nemůže, kvůli té její pejsce, staré, slepé a hluché, protože náš Arnošt ji nenechá na pokoji a ona potřebuje klid, ta pejska.
Maminka nic nechce, jako dárek, všechno má, takže jsem jí koupila tekutý prostředek na praní černýho prádla, noční a denní krém na pleť Q10, koupím jí ještě keramickou zapékací misku, jí ta stará praskla, tak jí dám novou. A kytku.

Tak jsem nabalila velikou tašku oblečení kámošce, je teta v dětským domově, taky jsem přibalila ještě tašku s botama, troje botasky a dvoje letní boty na vyšším klínku, pro slečny. Děcka mají radost, že mají něco pěknýho na sebe, kámoška má radost, že domov ušetří nějakou korunu a já mám radost, že jsem udělala něco pro někoho.  Těm dětem nikdo nic jen tak nedá, já spoustu věcí ani nenosím, některý jsou mi malý, tak co s tím, mám to dávat cizím, ty děti mi cizí nejsou. Jsou to děti mé kamarádky, svým způsobem.
No a mám zase trochu víc místa ve skříni :-)) To je super, ne, provětrat si skříň.