Hrozně ráda si tu čtu..mnohokrát mě to již pomohlo, rady a porady ve všech směrech. Nemyslela jsem si, že budu nakonec tu radu potřebovat i já...
jsme s přítelem spolu 9 let, normální super vztah, jednou dole, víckrát nahoře...práce, domácnost,děti už skoro samostatné..Mám ho moc ráda, i on mě, alespon dosud..Asi tak dva měsíce zpátky dostal novou práci, dobrý peníze, málo času, nový známí....zhruba před 3 týdny absolvoval oslavu s novými kolegy, že tam budou i baby jsem se dozvěděla náhodou až pak. Nic...každý máme určitou svobodu, já ji nikdy nezneužila a u chlapa je asi lepší nepátrat:). A v tom je právě ten problém...stal se ze mě normální šmírák....Uplně náhodou jsem narazila na zprávu na FB(kde máme stejná hesla, protože spousta lidí je tam našich společných známých a krmíme tam jen akvárka:D), kde "laškoval" s manželkou svého kolegy...nejprve to souviselo s tím, že něco potřebovala, pak to bylo osobnější..Přiznám se, že jsem sama netušila co spojení s telefonem dokáže, ale nakonec z toho vzešly zprávy ve tři ráno(po promilované noci) dost osobního charakteru...zkrátím to:dáma po něm jede jak slepice po flusu...a on se chytá.Při čtení se mi dělalo psychicky blbě, a to tam fakt nebylo nic, co by naznačovalo sex nebo něco takového...jen přísliby...Já vím, řeknete že proč jsem to četla, že je hnusný někoho podezírat a šmírovat...ale já si prostě nemohla pomoct. nakonec jsem udělala to, co se asi nemá, vybalila jsem na něj co se děje....Nezapíral, prej o nic nešlo, nikde nic nehledá..nicméně si ráno zmenil hesla:skurt:  A od té doby jsem zrala na psychinu, když nenapíše, představuju si co s ní kde dělá, když je někde online, hned za tím vidím že je s ní.....napadají mě naprosto stihomamské představy a nevim jak z toho ven.. Fakt jsem to ještě nezažila a mám pocit, že svým podezíráním a rejpáním ho nakonec odeženu docela...Kolikrát v noci koukám na jeho telefon a říkam si, podívej se, projed mu to...ještě jsem to neudělala, ale spíš mě děsí to, že mě to napadá...Snažím se vymýšlet činnosti(například mám pětkrát umytá okna:D), stýkám se víc s lidmi, s kterými jsem se dlouho neviděla, abych přišla na jiné myšlenky...ale nepomáhá to...Chová se stejně, je věčně utahanej z práce, ale moje představy samozřejmě fungují na plný koule....
A ted co s tím.....nechci o něj přijít, máme za sebou dost dobrýho i horšího, přišli jsme o nenarozené dítě, srovnali se s tím (další už mít nemůžu)....navíc mě vytáčí to, že ta dáma je vdaná za naprosto super chlapa. Asi se nudí, nevím, být mladší, chytím ji asi za úsměv, ale takhle fakt už nevím jak dál....nechci aby mě to sežralo zaživa. Chci vědět, jestli si s ní stále píše nebo jestli s ní něco měl...takové malé sebetrýznění, asi...
Moc děkuju za rady, nebo možná jen názory...a omlouvám se za zmatené psaní