6. prosince : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, kdy vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a u řeíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
To co tu ted budu psát zní trochu naivně, sama z toho nejsem moudrá a potřebuji radu skuených en...
S přítelem jsme u estým rokem. Mě bylo 17 a jemu 19let Kdy jsme spolu začínaly. Myslím, e ná vztah a na pár bouřek fungoval a funguje dobře. Oba jsme v tu dobu měly stejný a velice odmítavý pohled na nevěru.. jak naivní. Já si stále za svým stojím, jene jsem se včera dozvedela o přítelově nevěře a netuím jak se k tomu mám postavit.. Jsem jak v tranzu a mám pocit e letím a padám do propasti, jene ne a ne se z toho hnusnýho snu probudit..
S přítelem jsme o tom dlouho mluvily a kdy jsem se ho ptala co jsem celý ty roky dělala patně, tak mi na to odpověděl e nic, e bylo vechno jak má být a na otázku proč to tedy udělal odpověděl e neví... e to prý chtel skusit. S tou slečnou se seel párkrát a u rok spolu prý neměly kontakt. Jak se říká nelez tam kam nemá. Přila jsem na to klasickým způsobem přes jeho email. Nejprve mi vechno zapíral a do krve by se semnou hádal, e lo jen o nekodné, nechutné emaili a e s ní nic neměl. A po skoro doslova předloení důkazů musel s pravdou ven.
Nevím jak se s touto situací mám vypořádat... mám pocit, e nejsem schopná racionálního uvaování a e kadé mé rozhodnutí bude patně. Vztah nám jinak podle mého a i jeho názoru klape a i okolí nás bere jako stabilní pár, který jen tak něco nerozhodí, ale problém je, e jsem ztratila důvěru... A důvěra je ve vztahu podle mě to nejdůleitějí... On mě přemlouvá a prosí, abych to s ním jetě skusila, ale kde vezmu jistotu, e mi nezale podruhé, a kdo ví po kolikátý vlastně?? U bych to asi nezvládla a jednou si vyčítala, e jsem to nerozsekla hned, ale bylo by to s jiným lepí? jak si to tu pročítám, tak zřejmě ne. Vím, e se tu objeví názory, e jsem se v tom dál pitvat neměla, ale nesnesla jsem tu nejistotu.. ta mě uírala hrozně dlouho. Prosím rádkyně... co byste dělaly v mé situaci.. jsem totálně vykolejená a ráda příjmu Vae rady nabyté skuenostmi. Bohuel jsem si naivně myslela, e mě se tento problém snad nikdy týkat nebude
Není tady
Můj názor je ten, e jste li do váného vztahu příli brzy a nezkuení.
Myslím si a ivot mi dává za pravdu, e mladí lidé by měli zkusit víc partnerů, tím vlastně zjiují, koho hledají.
Věra - nevěra, myslím, e byste oba měli hledat dál. A třeba časem zjistíte, e hledáte právě sebe a nic vám nebrání, pokud budete oba chtít, zase se k sobě vrátit.
Nic se neděje, i kdy ti to můe připadat teď jako tragédie.
Děti nemáte, jste oba mladí, máte ivot před sebou. Teď je čas si uívat mládí, na vztah na ivot máte spoustu času.
Upravil(a) majkafa (4. 5. 2011 6:55)
V 22 by som bývala radikálna... potom menej - a dnes by som sa snaila prei to čo najmenej bolestivo. Asi mi to neuverí, ale sú vo vzahu horie veci ako fyzická nevera... a pokiaž mu na tebe záleí a správa(l) sa k tebe pekne, tak by som vo vzahu pokračovala s tým, e začnete akoby odznova, s čistým títom.
Není tady
Bobulko,
ve tvém věku jsem proila toté. Krásný kluk, já zamilovaná. Pak mi kamarádky řekly o jeho nevěře. Bez pardonu jsem vztah ukončila. Byla dlouho smutná. Odstěhovala se za prací, později se vdala za jiného mue. Tuto svoji lásku potkala a za 30 let na jedné společenské události. Samozřejmě, e jsme se poznali a sedli si na skleničku. Byla jsem zvědavá, jak se má a jak ije. A překvapil mě svoji otevřeností...mám hodnou a tolerantní enu, ani si ji nezaslouím...celý ivot jsem jí býval nevěrný !
Uvědomila jsem si, e není čeho litovat, e jsem se tehdy rozhodla správně, protoe nepatřím k enám, které jen zavírají oči.
Řekla bych, e odpoutění nevěry a toleranci si nechej do manelství. Pak některé záleitosti vidí jinýma očima, zvlátě kdy má děti.
Ale teď se můe rozhodovat svobodně. Co udělal jednou, můe.... Ztráta důvěry ve vztahu je dost zásadní. Ostatně, moc hezky ti to napsala Majkafa.
Měj se hezky a poslouchej svoji intuici, ta napoví co má udělat.
Není tady
Bobulko,
soucítím s tebou. Pocity, které má jsou přirozené. Počítej s tím, e se s tím bude jetě nějakou dobu vyrovnávat. Na větu "kde vezme jistotu, e se to nezopakuje" ti kadý psycholog řekne, e jistotu mít nebude, stejně jako nikdo nemá jistotu, e se nevěra neobjeví tam, kde dosud nikdy nebyla. Co je ale ocenitelné, e tě přemlouvá - můe si toho pocitu uít. Znovuvybudování důvěry je na hodně dlouho. Holky tady mají pravdu, e je větinou snazí ve 23 letech a bez dětí zkusit hledat těstí jinde. To si musí bohuel rozseknout sama. Drím palce, a se rozhodne s ohledem na sebe co nejlépe.
Není tady
majkafa napsal(a):
Můj názor je ten, e jste li do váného vztahu příli brzy a nezkuení.
Myslím si a ivot mi dává za pravdu, e mladí lidé by měli zkusit víc partnerů, tím vlastně zjiují, koho hledají.
Věra - nevěra, myslím, e byste oba měli hledat dál. A třeba časem zjistíte, e hledáte právě sebe a nic vám nebrání, pokud budete oba chtít, zase se k sobě vrátit.
Nic se neděje, i kdy ti to můe připadat teď jako tragédie.
Děti nemáte, jste oba mladí, máte ivot před sebou. Teď je čas si uívat mládí, na vztah na ivot máte spoustu času.
přesně tak
Není tady
Bobulko, chce s ním být? Stojí ti ten mu za to? Znovu vybudovat důvěru to je běh na dlouhou tra.. a pak se jednou zdrí v práci... a jedete třeba od začátku.
Chce být s člověkěm, který ti připravil takovou překákovou dráhu? A jestli nechce - co kdy ten dalí jednou udělá to samý. Moná bude litovat, es tenkrát nedala anci....
Tohle je dilema, který rozseknout můe jenom ty. A pak si za tím stát, a budoucnost přinese co přinese.
Moná to neře teď hned... nech tomu chvilku, nech ten vá vztah tak plout... a ono se to vyvrbí. Nevěra ve vztahu větinou odhalí něco, co bylo pod povrchem. Ukáe na něco, co je daleko důleitějí ne fakt, e jednou byl s jednou... ukáe toti proč. A to proč je velmi důleitej kus skládačky. Take ve větině případů eny neopoutějí nevěrníka, ale snoba, sobce, nedospělýho jedince, který neumí řeit problémy nebo podobnýho týpka.
Není tady
majkafa napsal(a):
Můj názor je ten, e jste li do váného vztahu příli brzy a nezkuení.
Myslím si a ivot mi dává za pravdu, e mladí lidé by měli zkusit víc partnerů, tím vlastně zjiují, koho hledají.
Věra - nevěra, myslím, e byste oba měli hledat dál. A třeba časem zjistíte, e hledáte právě sebe a nic vám nebrání, pokud budete oba chtít, zase se k sobě vrátit.
Nic se neděje, i kdy ti to můe připadat teď jako tragédie.
Děti nemáte, jste oba mladí, máte ivot před sebou. Teď je čas si uívat mládí, na vztah na ivot máte spoustu času.
Souhlasím s Majkafou.
Já byla se svým prvním přítelem od 16 do 23let. Kdybych se měla rozhodnout znovu, u bych do tak váného vztahu nela. Kdy jsme se pak rozeli, skočila jsem hned do dalího neperspektivního vztahu. Byla jsem bez zkueností. A v mých 25 mi ten nahoře dal víc jak dva roky na to,a bych si v hlavě srovnala, co chci, jak chci a s kým to chci. Ty lekce nebyly lehký, ale díky Bohu za ně
Jinak já bych la od toho. Jste oba dva dost mladí. On si chtěl prostě vyzkouet něco jiného. Tebe ten stejný pocit taky můe potkat za pár měsíců, let...
Pokud spolu máte být, tak budete. Ale jak tady u padlo, odputění nevěry bych si nechala a do manelství.
Není tady
děkuju moc za rady a postřehy... Trochu se mi ulevilo.. Vím e v tom nejsem sama. Je to pro mě hrozně těký se ted pro něco rozhodnout.. Jsem jak Alenka v říi divů a nikdy jsem si nemyslela, e by mě tohle mohlo potkat... Ostatně by tohle nerada zaila větina z nás, ale bohuel neděje se tak . Na jedné starně je on který mě zradil přemluvá mě a prosí, e si to teprve ted uvědomil jak mi ublíil, e o mě nechce přijít, e jsem jeho ivot, ale proč si to neuvědomil před tím? Slibuje mi, e se to nikdy nestane e u mi v ivotě ublíit nechce, e neví co ho to napado, e si to chtěl asi jenom zkusit a vůbec nepřipoutí, e by za to mohla nějaká věc v naem vztahu a zkrátka si sype popel na hlavu po tunách, ale na druhé straně je ten odpor k němu nedůvěra a zá... Jsem z toho opravdu vedle jak ta jedle... Nejsem schopná udělat ádný krok, jsem jak ochromená... Prostě depka...
jeme spolu v jednom bytě necelých est let, cestovali jsme, uívali si, máme společný přátelé, plánovali jsme budoucnost, chtěli jsme stavět dům, at máme děti, nebo ne, kadá podvedená ena si najde nějaké důvody proč není lehký odejít... Mě nikdy ani nenapadlo, e jsem si málo uila a chtěla bych skusit něco nového. Mě ten vztah a souití naprosto vyhovoval, rozuměli jsme si ve vem a ted tahle obrovská zeď Nejhorí je, e se s tím nemůu svěřit nikomu v blízkém okolí... Nesnesla bych soucitné pohledy kamarádek a nechci aby někdo viděl mé potrhané ego a sebedůvěru pod bodem mrazu... Chtěla bych mu skusit dát anci, ale jak jen se s tímhle vyrovnat... zahojí to čas??? Budu na to furt myslet?? Dá se jetě ta důvěra vůbec obnovit? Chjo:grater:
Není tady
Bobulko, podívej, spousta lidí ani neví, e si někde ten druhý odskočil. Prostě nějaký ten firemní večírek, dávná láska v nesnázích... a protoe přijdou domů a vechno jede jako dřív (a mnohdy i líp) tak se to neproflákne. Něco jiného je vztah, ten se povětinou proflákne.
Z vlastní zkuenosti - moc neinformuj okolí. To je překáka, e někdo ví... Zbytečný. Stejně ti neporadí, udělat si to musí po svým, vykecej se tady.
Dalí věc - neře moc kam jde a tak. Přijde domů? Tak super, ne? Je svobodný, nevlastní ho a zakazovat mu nic nemůe. Jediná informace, která je směrem k němu důleitá je, e jsi ztratila důvěru a potřebuje čas aby jsi se dala do kupy. A u ti nevykládá, e ho to mrzí, e u to nikdy neudělá, e s tím počítá tak jako tak a jinak bys vaemu vztahu ani anci nedala. Posypal si hlavu popelem a stačí. Srovnat si to se svým svědomím musí on a ty si srovná svůj postoj k němu.
A uvidí.
Není tady
Bobulko, já si vdy myslela, e si kadý zaslouí drzhou anci. Jsme přeci jen lidi a ti dělají chyby. A kldy tu anci dá tak co?....buď ji dotyčný chytně za pačesy a počí se a nebo toho časem zneuije. Ale tohle nezjistí teď. To zjistí a za čas.
Pořád jsem částečně zastáncem tohoto názoru, ale je tu dalí důleitý faktor. Jestli to zvládně ty. Jestli dokáe dát druhou anci s tím, e to co se stalo ze svého ivota/vědomí vytěsní někam hodně do zadu. Přestaně to za sebou vláčet jako balvan, který se při kadém jeho spodění, kadé hádce vynoří ven.
Tohle si musí ujasnit sama v sobě
Není tady
"A po skoro doslova předloení důkazů musel s pravdou ven."
Tohle je docela straný...dostat se do takovéhle situace, e "předkládám" důkazy a tlačím druhého do kouta, k tomu, aby "musel s pravdou ven", to je vzorec,který musí být peklo ít.
A bude ho ít i tehdy, kdy vymění partnera.
Protoe to je TVOJE, ne jeho. On ti to svým chováním jen demonstruje, umoňuje proívat.
Já vím, zdá se to na hlavu postavený, ale bohuel to, jak se situace mnoha en opakuje - jednoho "hajzla" se zabavěj a druhého si najdou - nasvědčuje tomu, e je to bohuel tak....
Je potřeba změnit i něco "v sobě", aby to fungovalo.
Dát sama sobě druhou anci
Není tady
pandorro svým způsobem má pravdu, ale v tom případě co on mě měl podvádět, kdy jsme si na začátku i během vztahu slibovali věrnost, důvěru a ádný lhaní a v podstatě on se na to vechno vys...?? To on to podělal, ne já... já moná a druhořadě... Bohuel jsem asi jetě moc mladá a nezkuená, abych mohla pochopit, proč musejí vechno přehlíet, ehlit a promíjet enský, i kdy ten hajzl je ve větině případů chlap.. A at mi nikdo netvrdí opak. Bohuel nedokáu takový věco přehlíet a dělat e je nevidim, kdy o nich vim... Nesnesla jsem, e ze mě jetě ke vemu dělá totálního blba s korunkou!!!
Není tady
bobulko, ví, kolik lidí si slibovalo na začátku to, co vy? Dnes, po letech u vím, e lepí je neslibovat. Sliby chyby. Ono se to dá ít i bez velkých slibů. Ty jsou k ničemu.
Jsi plná vzteku.
Nemusí ve ehlit "jen enský". Příli zeveobecńuje. ivot je jiný. Je takový, jaký si ho udělá ty sama, bez očekávání, slibů a vymáhání jejich plnění, bez příliného chtění a lpění.
Jsi opravdu jetě mladá a nemá zkuenosti se vztahy. Jdi do nich, hledej, poznávej. Neuvazuj se k prvnímu. Neuvazuj se k ádnému, není to třeba. To pak není vztah a dříve nebo později se to provalí. Lepí dříve, dokud nejsou děti.
bobulka22 napsal(a):
pandorro svým způsobem má pravdu, ale v tom případě co on mě měl podvádět, kdy jsme si na začátku i během vztahu slibovali věrnost, důvěru a ádný lhaní a v podstatě on se na to vechno vys...?? To on to podělal, ne já... já moná a druhořadě... Bohuel jsem asi jetě moc mladá a nezkuená, abych mohla pochopit, proč musejí vechno přehlíet, ehlit a promíjet enský, i kdy ten hajzl je ve větině případů chlap.. A at mi nikdo netvrdí opak. Bohuel nedokáu takový věco přehlíet a dělat e je nevidim, kdy o nich vim... Nesnesla jsem, e ze mě jetě ke vemu dělá totálního blba s korunkou!!!
Bobulko, ale já ti tohle vechno neberu, klidně si to nech takhle nastavené. Uvidí, jak dlouho s tím sama vydrí ít A jaké partnery bude potkávat.... Uvidí sama
Není tady
pandorro taky bych to chtěla umět jako ty... to mi věř
Není tady
Tak jsi zkus pojmenovat , co ti brání zvládnout svou mysl a emocionální projevy k vlastnímu prospěchu?
Vdy se nejedná o ádnou "malichernost", ale o skutečnou kvalitu celého budoucího aktivního ivota a spokojené partnerství je jedním z kličových faktorů. Naopak partnerství, které stojí za starou bačkoru je jedním z největích stresorů celého lidstva , ve statistikách vede i před ivelnými katastrofami, to ti potvrdí kadý profesionální psycholog.
Není tady
Mě bylo 17 a jemu 19let Kdy jsme spolu začínaly... na otázku proč to tedy udělal odpověděl e neví... e to prý chtel skusit.
A ví, e bych mu i věřila? Teda tu odpověď. Jeho docela prostě zajímalo, jak to "funguje" jinde... z úplně stejnýho důvodu, jako třeba v pěti letech rozebral autíčko - a máma se tenkrát taky zlobila, ale kdy jí "slíbil, e se to nikdy nestane", prolo mu to... a je moný, e u to fakt přítě neudělal...
A po skoro doslova předloení důkazů musel s pravdou ven.
Teda bobulko, kdybych neznala kontext, usuzovala bych spí na větu z protokolu o výslechu podezřelého. Hele - v tée souvislosti mě napadá, e přiznání a účinná lítost jsou polehčující okolnosti
kde vezmu jistotu, e mi nezale podruhé, a kdo ví po kolikátý vlastně??
Tam, kde bere jistotu, e mu určitě nikdy nezale ty.
co on mě měl podvádět
To nezní tak, e bys byla nějak moc ublíená (jak si myslí on)... spí z toho slyím to, co píe dál "odpor, zá, hajzl..." Nejpravděpodobnějí důvod, proč tě to tak bere, bude "Nesnesla jsem, e ze mě jetě ke vemu dělá totálního blba s korunkou!!!", take myslím, e jeho přemlouvání či doproování ti momentálně dělá moc dobře a hezky si ho jetě chvilku potejrá, aby viděl... Dokonce se obávám, e pokud zůstanete spolu, bude ten jeho úlet mít vdycky někde "v záloze".
Není tady
bobulka22 napsal(a):
pandorro svým způsobem má pravdu, ale v tom případě co on mě měl podvádět, kdy jsme si na začátku i během vztahu slibovali věrnost, důvěru a ádný lhaní a v podstatě on se na to vechno vys...?? To on to podělal, ne já... já moná a druhořadě... Bohuel jsem asi jetě moc mladá a nezkuená, abych mohla pochopit, proč musejí vechno přehlíet, ehlit a promíjet enský, i kdy ten hajzl je ve větině případů chlap.. A at mi nikdo netvrdí opak. Bohuel nedokáu takový věco přehlíet a dělat e je nevidim, kdy o nich vim... Nesnesla jsem, e ze mě jetě ke vemu dělá totálního blba s korunkou!!!
co on tě měl co podvádět?
Je to hrozně smutné a nepříjemné připravovat se o iluze, nato někoho jich zbavovat. Ale je to jediná cesta ke spokojenosti.
Chlap neplní tvoje očekávání - a to je to, co ti vadí(i mně a dalím na tvém místě). V tom je celý zakletý problém. On toti nikdo není povinen nae očekávání plnit a vytváření si iluzí je jen nae dobrovolná práce. Leider.
A toto ti jednoho krásného dne dojde, tak se ti stráááně uleví. Já se trápila tak nák..35let
Nedělá z tobe blba, pokud to tak sama nebude chtít vnímat. To je nějaký předsudek, tos někde četla, slyela..e se to tak říká - je to volovina. Jestli se někdo zachoval jako blb, tak je to ten chlap.
Je to toti jeho věc, on to skutečně dělat můe, ale to z tebe blbce nedělá. Za blbce se budu povaovat, kdy budu chlapa tlačit ke zdi, nutit ho k přiznání a mírovat mu potu. V tom u bych dnes sama před sebou neobstála. A navíc - e bych si třeba mohla způsobit zbytečnou bolest, to by mě jednoznačně odradilo.
A mmch ani bych se nedivila, kdyby se přítel natval a rozeel se s tebou, e mu leze do poty, a tak "nespravedlivě" to lze brát.
Píu to v dobrém,ale je to spíe ze koly o iluzích a očekávání - a kterak nám ubliují.
Jsi mladinká, vechno si pěkně zpracuj, popřemýlej, určitě to není ádná tragedie. myslím, e pánové jsou - z jejich podstaty - rozsévači a eny jakési hnizditelky.
Upravil(a) Wiki (10. 5. 2011 14:34)
Není tady
bobulka22 napsal(a):
pandorro svým způsobem má pravdu, ale v tom případě co on mě měl podvádět, kdy jsme si na začátku i během vztahu slibovali věrnost, důvěru a ádný lhaní a v podstatě on se na to vechno vys...?? To on to podělal, ne já... já moná a druhořadě... Bohuel jsem asi jetě moc mladá a nezkuená, abych mohla pochopit, proč musejí vechno přehlíet, ehlit a promíjet enský, i kdy ten hajzl je ve větině případů chlap.. A at mi nikdo netvrdí opak. Bohuel nedokáu takový věco přehlíet a dělat e je nevidim, kdy o nich vim... Nesnesla jsem, e ze mě jetě ke vemu dělá totálního blba s korunkou!!!
Tohle tě ere e? On se omluví a hotovo, bude se chvíli poniovat a hotovo, zatímco tobě dá o dost víc práce na to zapomenout, odpustit a to ve s nejistým výsledkem.
Ví,ony eny nemusejí . . ., protoe musí se jenom umřít.
Jé, ké by mi bylo jako tobě a jetě o kousek míň! To bych si ádnýho na krk nevěela věrnýho/nevěrnýho to má fuk! Uívala bych si veho a do dna!
Není tady
bobulka22 napsal(a):
pandorro taky bych to chtěla umět jako ty... to mi věř
Tak přijeď. Tento víkend na horách Orlických své bohaté zkuenosti vykoupené
mnoha drkopády různě bolestnými - buď v klidu, taky jsem na tom svého času byla jako ty - předávám za hříný peníz na své količce
Ne, váně: ví, to jsou zkuenosti - moje i cizí. Stačí se jen dívat kolem sebe, jak to dělají ti, kteří jsou vyrovnaní a spokojení i s tím, co mají, i kdy to právě není to, co by mít chtěli....
Není tady
Nejhorsi je to zklamani..vztek a bezmoc...
nejsem sice o moc starsi, ale taky jsem uz byla dost zklamana...nekdy je lepsi byt statecnejsi a silnejsi a jit od toho...ver mi, ze te ceka spousta zazitku a zmeni te to...budes silnejsi...
pokud mu nebudes verit, budes mu to stale podsouvat a vycitat - dopadne to jeste hur. Stejne odejde a ty zustanes sama polosilena vzteky...
Ja bych si dala prazdniny...odpocin si, venuj se sobe...sportuj, brec a litej z jedny akce na druhou...a hlavne mysli nato, ze nezijes podle vzorce - vsechno by melo byt predevsim o tobe, kdyz jsi stastna ty, jsou spokojeni i tvoji blizci...tedy ty, ktere mame nejradsi
drzim palce, at se rozhodnes tak ci onak
Upravil(a) legitim (11. 5. 2011 16:30)
Není tady
Bobulko, ty jsi teď těce zhrzená a má zrak zakalený bolestí a poníením, take nevidí jasně. Tak je dle mě nejlepí si dát odstup.
Často se mi stávalo, e jsem si říkala, e nechápu, co jsem na tom chlapovi viděla ...... Kdy jsem se potom koukla jasným okem, nejen, e bylo jasné, co jsem kdysi viděla, ale větinou jsem to viděla znovu, jen jsem lépe věděla, e něco z toho dobrý, něco jen nemusím mít a něco vysloveně nechci.
On teď s tebou být chce (alespoň to říká). Tak se bez mázdry v oku koukni, jestli ty chce taky být s tímhle konkrétním a pak se podle toho zařiď. Času má dost.
A o těch enských, co musí za úmorné práce snáet nevěry chlapů - tady taky projasni zrak.
A e bys to chtěla umět jako Pandorraa, to jsou léta otevřených očí a zkueností, řekla bych. Teď jsi dostala příleitost nějakou zkuenost proít a nějak zvládnout. A se ti daří.
Není tady
Tak nejhorí prvotní vztek a zklamání mě přelo... na jedné straně se snaím odpustit sobe za to, e jsem se nechala takhle rozhodit a jemu za to co mi provedl, na té druhé bych ho nejraději roztrhala na tisíc kousků... Hrozně se to ve mě pere.. Ráda bych mu ukázala, e mě to zas tak nerozhodilo, e to beru s nadhledem a e se bez něj taky dokáu bavit, ale depka mi to nedovolí... At jdu , kam jdu a s kýmkoliv, tak jí mám stále v patách... Asi to k tomu patří, doufám, e to nebude trvat věčnost a zase se vrátim do normálu... Je mi to ted vechno na jednu stranu nejak jedno, na tu druhou bych to konečně nejak vyřeila, ale mozek se přepnul k pasivní činnosti, take to nechám tak nějak plynout vae rady a názory mi pomohly nevěru tak nějak pustit do svýho ivota aspon prstíčkem, jako běnou skutečnost ve vztahu a trochu se s tím smířit. Myslím, e kdybych to tak brala u dávno, tak by mi to ted přítel třeba i nevědomky oplácel a já bych to po zjitění taky tak brala a dál bych se ve vztahu netourala, protoe bych si řekla ( No co, já taky tak proč ne on, vdyt přeci o nic nelo..) Ovem nevím, jestli se tím taky budu jednou řídit... Jsem asi konzerva která to bude mít vdycky malinko těí.
Není tady
bobulka22 napsal(a):
Tak nejhorí prvotní vztek a zklamání mě přelo... na jedné straně se snaím odpustit sobe za to, e jsem se nechala takhle rozhodit a jemu za to co mi provedl, na té druhé bych ho nejraději roztrhala na tisíc kousků... Hrozně se to ve mě pere.. Ráda bych mu ukázala, e mě to zas tak nerozhodilo, e to beru s nadhledem a e se bez něj taky dokáu bavit, ale depka mi to nedovolí... At jdu , kam jdu a s kýmkoliv, tak jí mám stále v patách... Asi to k tomu patří, doufám, e to nebude trvat věčnost a zase se vrátim do normálu... Je mi to ted vechno na jednu stranu nejak jedno, na tu druhou bych to konečně nejak vyřeila, ale mozek se přepnul k pasivní činnosti, take to nechám tak nějak plynout vae rady a názory mi pomohly nevěru tak nějak pustit do svýho ivota aspon prstíčkem, jako běnou skutečnost ve vztahu a trochu se s tím smířit. Myslím, e kdybych to tak brala u dávno, tak by mi to ted přítel třeba i nevědomky oplácel a já bych to po zjitění taky tak brala a dál bych se ve vztahu netourala, protoe bych si řekla ( No co, já taky tak proč ne on, vdyt přeci o nic nelo..) Ovem nevím, jestli se tím taky budu jednou řídit... Jsem asi konzerva která to bude mít vdycky malinko těí.
Jene o tomhle to vůbec není.