příspěvek porušoval pravidla diskusí Babinet.

Upravil(a) Ronja (6. 5. 2011 7:27)

Silwan, ono to zrcadlo funguje tak, že pokud tě něco osloví, emotivně na to zareaguješ (může to být emoce pozitivní, ale i negativní), pak je to nějaká vlastnost, která je tvoje. A to, co přeskočíš, nijak tě to neosloví, tak to tvoje není.

Já ti nevím, s tím strachem o děti si myslím, že je to přirozený pud matky - ochránit svoje mláďata. Až tak bych v tom zrcadla neviděla.

příspěvek porušoval pravidla diskusí Babinet.

Upravil(a) Ronja (6. 5. 2011 7:27)

Rozmařilá napsal(a):

Lvice proč se o tobě říká, že jsi největší štěkna na Našich dětech?
Tak ses radši přestěhovala sem jo?

Rozmařil, ty ses ptala, já odpovídám. Nebo ses na nic neptala? Jo to pochopila tak, že ano, když  jsou na konci otazníky. Jestli to vnímáš jako obhajobu, O.K., já to brala jako vysvětlení. Prosím tě, koukej už ten počítač vypnout, jdi se provětrat a té svojí čarodějnici nakopej zadnici, jo ? Koukej si je dát do rovnováhy, páč ta dobrá by tu chyběla.....

. Rozmaril, holka zlatá už dost, nebo umřu smíchy a máš mě na svědomí .

Nojo, když já jsem holt blbá a natvrdlá, tak se mnou  musíš mít trpělivost . No ale protože jsi hodná, tak mě ještě chvíli budeš učit, žejo ? Nezanevřeš na mě.....

příspěvek porušoval pravidla diskusí Babinet.

Upravil(a) Ronja (6. 5. 2011 7:24)

Selima napsal(a):

Judyna napsal(a):

Já se v duchovních věcech moc nevyznám. Snad nikoho neurazím, ale - jak může někdo sám sebe tak povýšit (říkat o sobě - já jsem Láska) a o ostatních smýšlet tak negativně a (dělá to na mě dojem) povýšeně? Neztratila se paní v těch duchovních studiích? Není její názor fanatický? Není pouze sebestředná? Podle mého laického názoru si nikdo, kdo je opravdu  duchovně na výši život nevezme. Zřejmě ta paní opravdu potřebuje pomoci, ale ona pomoc nepřijímá.

A to zasa ja si myslím, že kľudne vezme, ale iným spôsobom (nenápadnejšie a možno menej invazívne) a podľa všetkého účinne. Nie že si ho brať takpovediac na pokračovanie, po kúskoch ako telenovelu... Alebo potom teda dlhodobejšie, ale jendoznačne. Môj deduško chcel zomrieť a aj sa mu to podarilo - ale uňho to fungovalo naopak... Keď bol takmer v bezvedomí, v horúčkach, chorý a blúznil, tak chcel zomrieť; keď sa spamätal, ospravedlňoval sa za to. Ale nakoniec sa mu to podarilo . Podotýkam ale, že mal 94 rokov a zrejme teda už všetko potrebné odžité a vybavené...

Selimo, máš pravdu, příliš jsem zevšeobecnila. Možná jsem se nechala ovlivnit věkem té pacientky. Jak jsi psala o dědouškovi, vzpomněla jsem si na svoji starou tetu, která, ač zdravá, také chtěla umřít, tak prostě umřela . Bylo jí asi 84.

Pandorraa napsal(a):

matlamama napsal(a):

A já kolem sebe tvrdost nevidím, nebo vidím ale nevnímám jí a neřeším, nebolí mě........protože je pro mě čitelná ...........ty jí vidíš a potkáváš, protože jí v sobě potlačuješ ........jsi vevnitř tvrdej a zlej,  proto pořád vidíš tvrdý a zlý věci okolo, jako v zrcadle..........musíš najít způsob jak to vyventilovat nenásilně ,aby tě to zrcadlo pořád neotravovalo........

Daí,
Rozmarila je přímočará, já zase řekla "to co se ti stalo".....
Taky si myslím, že to v sobě máš. Taky by bylo divu, kdybys to po tom, co sis zažil, v sobě neměl.
Nakonec máme to tam všichni, každý v jiném poměru a každý ten mix máme jinak zpracovaný.....


Já tohle neberu jako útoky, ale jako informce, které nějak zpracovávám - viz výše.
Je to tu to nejcennější, co tu můžeš najít - zdánlivě negativní útoky na sebe
Nevytvářet si na základě toho blbý myšlenky a pak negativní emoce, to je skutečný cíl každého.
Nevěřím ani zbla tomu, kdo tu píše, že se sem chodí bavit. Sem na duchovní ani náhodou.
Povídali, že mu hráli

Pan, díky. I za ten příspěvek o tom "učiteli byznysmenů". Snažím se s tím pracovat a fakt některá "negativa" už mi nepřipadají tak "negativní".

Vzpomínáš, jak jsem se kdysi vztekal na ten tvůj podpis dole? Dnes to vidím zase jinak. Že je v tom dost pokory, akorát to člověk musí uvidět sám. Tehdy jsem měl, ani nevím proč, pocit, že tím vyjadřuješ jakousi nadřazenost nad druhými, že se stavíš do role nějakého Boha (přirovnání). Dnes bych naopak řekl, že jseš tím, "komu není dovoleno" v tom smyslu, že jsi došla v poznání tak daleko, že už víš, jak je člověk vlastně jen část něčeho obrovského a tudíž si zatím opravdu nemůže dovolit to, co "Bůh", i když je jeho součástí..

(Pevně věřím, že jsem tímto zase něco nepodělal a že si to nevyložíš opačně, než je to zamýšleno. Každopádně - pokud jsem se opět netrefil, budu doufat, že mi blejskne zase v budoucnu. A vůbec - už se do toho moc zamotávám.. "-)

Lvice napsal(a):

Víš Bloss, já to cítím tak, že to hrneš silou - jako kdysi já. Nenecháváš věcem volný průběh a ono to drhne, skřípe a čím víc, tak o to víc napínáš své síly, aby to šlo lépe a snadněji. No a to prostě musí vyčerpat každého byť nejsilnějšího bojovníka. Ta autonehoda, to bylo první varování ale asi nedostatečné. Pak přišlo druhé, o hodně závažnější. Pro nás, kteří oplýváme obrovskou silou a energií je myšlenka - nechat věci víc plynout sice úžasná, ale zrealizovat ji, to stojí obrovský kopec síly a pokory....... Ještě to nemám dobře zmáknutý, ale taky se snažím věcem nechávat volný průchod, a někdy kupodivu je to ta nejlepší cesta..... Ona už to tady dračice někde výše taky psala..... .

Lvice, tady to psáno nebylo, ale na Psychologické jsem do na vlákně o depresi psala, že tu mou depresi zřejmě odstartoval šok z té autonehody(po té nehodě jsem začla mít první tísnivé pocity). A poté mi tam někdo psal, že jeho kolegyně to měla jak podle kopíráku, že se jí deprese spustila po prožité autonehodě. Samozřejmě, vnímám, že ta havárka byla tou poslední kapkou, že dlouhodobou aktivitou pro to byly v těle připravené podmínky...

Já to teď vnímám tak, že život přede mě postavil dost úkolů najednou, které jsem zvládla, právě tou velkou aktivitou. Jinak jsem to neuměla nebo možná jinak to ani v té době nešlo.
Teď mi možná spíš osud tímhle naznačil - SPLNĚNO, DÁL UŽ NEMUSÍŠ.
Možná bych si toho faktu totiž sama jinak nevšimla.
Ono to totiž do sebe zajímavě zapadá: Teď už je jasné, že děti jsou vyhraněné do jiných oborů, než je naše firma, že nějak netouží v tomto podnikání pokračovat. Zároveň už je konec jejich studií na dohled, už vím, že to finančně zvládnem, i jejich start do života. Že i ta firma už splnila svůj úkol.
Takže z toho teď mám pocit, jako když zavírám dočtenou knihu, dobrou dočtenou knihu.
Teď už si budu moct DOVOLIT nechat věci víc plynout. A teď se budu moct věnovat víc sama sobě. Bude  to jiný styl života, ale zjišťuji, že to relaxování a nabírání energie mi docela jde.

Tak jsem se prokousla dnešními příspěvky a řeknu Vám, je to síla. Já vím, proč na duchovní moc nechodím (bez urážky), ale to se třeba změní.
Víte, mám jednu otázku. Pro Bloos, ale i pro jiné. Vysvětlete mi prosím jednu věc. Bloos založila tuto diskuzi krátce po příchodu z nemocnice, kde se léčila z deprese. Ćili předpokládám, že to byla těžká deprese, když už s ní byla v nemocnici. Já nechápu, jak mohla ihned založit takovéto téma a moci na naše příspěvky(často k ní nepřívětivé) reagovat. Na mě to vše působí značně "depresivně" a to jsem zdravá. Já, když jsem měla náznak deprese po porodu a zároveň v předrozvodovém období, tak bych nejraděj jen spala, nebyla jsem schopná moc komunikovat s okolím - jen to nejnutnější a na takovouto debatu bych absolutně neměla síly. Já vím, když je jiný, i způsob uzdravování může být jiný. Ale je toto možné? Jak to Bloos ustojí?

babizny napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

Selima napsal(a):

..

.

Ty se vůbec ,ale vůůbec neposunul od tý doby co jsem tu dřív psala.........ty jsi chodící komplex méněcennosti ............když už tě tu mám..........

Ale jo. A hodně. Jenže to, milá zlatá, musím přece vědět nejlíp já sám. No a jinak na tom furt pracuju. každý den.