|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|

Ahoj,mám svého muže velmi ráda, ale....
on je tak trochu soběstačný samotář a má takový divný vztah k mému příbuzenstvu.
Moji rodiče bydlí ve velkém dvougeneračním baráku. Je u nás zvykem, když se sejdou nějaká výročí členů rodiny, tak se u nich sejdeme, rozdáme si dárky,jíme a popijeme. Můj manžel tyhle sleziny nesnáší a vytrpí je jen ze slušnosti. Den před akcí bývá protivný a nervozní a stalo se mi i, že jsme na slávu jeli kolem nádraží a on vystoupil a jel domů vlakem. Teď si moje neteř 17 letá začala vodit do rodiny přítele a oba se zúčastňují těchto akcí. Už jsem pochopila, že ho na další akci nedostanu. On když vidí ty mladé, jak se k sobě lísají, tak je z toho úplně hotovej. Ptá se mne, proč se nejdou oňuňávat někam do parku, kdo že se má na to dívat?
Ten barák budu jednou dědit. A můj táta pořád něco vymýšlí a upravuje. Dělá si to podle svého a myslí si, že se to všem líbí. Já mu to odkejvu, pochválím a je mi to jedno. Manželovi se tam nelíbí, protože má o estetice bydlení úplně jiné představy a říká, že to stejně jednou všechno zbourá (kromě baráku). Takže suma sumárum, nemá to tam rád. Co si o tom myslíte?
Není tady
A co bys, Tomko, chtěla slyšet?
Že tvůj muž je padouch, protože nesnáší rodinné oslavy (nedivím se mu, taky je nesnáším a odmítám se jich zúčastňovat) nebo proto, že má jiný vkus, než tvůj tatínek?
No, každý máme nějaký vkus, že.
Nebo chceš poradit, jak na něj, aby si oslavy a barák po rodičích zamiloval?
Nezlob se, ale nějak nevím, na co se vlastně ptáš. 
Není tady
Tomka napsal(a):
Co si o tom myslíte?
Nic - proč ho nutit? Ať si udělá sám hezký den a ty si udělej hezký den u rodičů a večer se sejdete doma dva spokojení lidé, kteří se celý den úžasně bavili a teď mají skvělou náladu a je jim spolu dobře a jsou odpočinutí.
Není tady

U nás doma to bylo podobné. Když jedna strana, ta samotářská, začala na srazy chodit individuálně a se zpožděním, druhá strana, ta společenská, naznala, že to nemá zapotřebí.
Nelámala bych to přes koleno. KOMPROMIS. Jeden den společná akce, druhý den zábava podle volby partnera.
Z toho, co píšeš, bych řekla, že je to manželovi fakt proti srsti, takže pokud přejižeš konvence a najdeš správný argument pro otázky, proč se neúčastní... neprohloupíš. A třeba Tě pak překvapí.
Není tady
Na rodinný akce bych ho nevláčela, když se jednak otravuje, druhak prudí.
Spíš se ale divím, kde se v něm bere ta drzost (sorry, ale nemám lepší výraz), když "říká, že to stejně jednou všechno zbourá", aniž by dům byl teď či v budoucnosti jeho (pokud se teda o dědictví nepodělíš). To by mě zaráželo víc, než že ho nebaví sedánky s příbuzenstvem.
Není tady
Tomka napsal(a):
Ahoj,mám svého muže velmi ráda, ale....
on je tak trochu soběstačný samotář a má takový divný vztah k mému příbuzenstvu.
Moji rodiče bydlí ve velkém dvougeneračním baráku. Je u nás zvykem, když se sejdou nějaká výročí členů rodiny, tak se u nich sejdeme, rozdáme si dárky,jíme a popijeme. Můj manžel tyhle sleziny nesnáší a vytrpí je jen ze slušnosti. Den před akcí bývá protivný a nervozní a stalo se mi i, že jsme na slávu jeli kolem nádraží a on vystoupil a jel domů vlakem. Teď si moje neteř 17 letá začala vodit do rodiny přítele a oba se zúčastňují těchto akcí. Už jsem pochopila, že ho na další akci nedostanu. On když vidí ty mladé, jak se k sobě lísají, tak je z toho úplně hotovej. Ptá se mne, proč se nejdou oňuňávat někam do parku, kdo že se má na to dívat?
Ten barák budu jednou dědit. A můj táta pořád něco vymýšlí a upravuje. Dělá si to podle svého a myslí si, že se to všem líbí. Já mu to odkejvu, pochválím a je mi to jedno. Manželovi se tam nelíbí, protože má o estetice bydlení úplně jiné představy a říká, že to stejně jednou všechno zbourá (kromě baráku). Takže suma sumárum, nemá to tam rád. Co si o tom myslíte?
Ja taky nemam rada zadne rodinne oslavy.Nikdy jsem na to nebyla zvykla doma jsme nic neoslavovali.Jsem na tom uplne stejne jako tvuj manzel.Vcera chtel muj pritel,abych s nim sla na fotbal.Jelikoz me fotbal vubec nic nerika tak jsem s nim nesla.Kdyz volala pritelovo matka vubec nechapala,ze ja jsem s nim nesla,ze pri me nebavi fotbal ani chodit do hospody co pry me teda bavi.V lete se u nich ve vesnici konaji hasicke zavody,uz ted mam s toho osypky tam jit,ale sejde se tam cela vesnice jen me tohle vubec nebere.Nemam rada velkou spolecnost lidi nemam si s nima co rict.Takze tveho muze naprosto chapu.
Není tady

No, ale jednou za čas-pro klid v rodině, by mohla udělat kompromis manžel..nebo ne? Vždyť ty ho určitě taky občas uděláš.
Jasně, že oslavy každý týden, by mi také lezly na nervy, ale jednou za čas by se to přetrpět dalo, zvlášť kvůli milovanýmu člověku...toť můj názor
Protože jak se z lesa volá..tak se z lesa ozývá. V životě se prostě kompromisy musí dělat a toto je dle mého názoru jedna z méně bolestných situací.
Není tady

Buď ho zkousneš takového, jaký je, s tím, že on Ti sem tam ustoupí a na nějakou slezinu pro klid v rodině půjde, ale nebude ho to bavit, nebo...
chodit na různé oslavy přestane, příbuzenstvo začne vrtat, že je takový a makový, objeví se podivné napětí a rozejdete se.
Já osobně sleziny nemusím, scházíme se sice na svátky a narozeniny, ale neděláme z toho nějaký štráchy. Prostě posedět, dát kafe, popřát si a zase hezky domů.
A ke komentářům manžela, že všechno jednou zbourá.... asi Ti chce dokázat, že rodiče nemusí, že je nad nima - jaký má vůbec vztah s Tvými rodiči?
Podobné chování v okolí pozoruju a většinou bývá zakopaný pes ve vzájemné nelásce a dokazování si, kdo s koho....
Není tady

annie napsal(a):
Buď ho zkousneš takového, jaký je, s tím, že on Ti sem tam ustoupí a na nějakou slezinu pro klid v rodině půjde, ale nebude ho to bavit, nebo...
chodit na různé oslavy přestane, příbuzenstvo začne vrtat, že je takový a makový, objeví se podivné napětí a rozejdete se.
Já osobně sleziny nemusím, scházíme se sice na svátky a narozeniny, ale neděláme z toho nějaký štráchy. Prostě posedět, dát kafe, popřát si a zase hezky domů.
A ke komentářům manžela, že všechno jednou zbourá.... asi Ti chce dokázat, že rodiče nemusí, že je nad nima - jaký má vůbec vztah s Tvými rodiči?
Podobné chování v okolí pozoruju a většinou bývá zakopaný pes ve vzájemné nelásce a dokazování si, kdo s koho....
Ráda bych dodala, že ten barák je napsán na mne a občas se nám to připomíná. No s tím bouráním je to jednoduchý. Manžel má jen naprosto jiný vkus než můj táta. Takže můj táta si myslí, jak to dělá dobře a hezky -a my mu nechcem kazit to jeho nadšení. Je to hlavně moje vina-já mu všechno odkejvu a on je spokojenej. Teď zrovna potřebuje manželovu pomoc s mícháním malty a manžel z toho má husí kůži.
Není tady
A proč mu v tom manžel pomáhá? Proč vůbec tvůj táta cokoliv na baráku dělá, jestli jsi vlastníkem toho baráku ty, jak píšeš? Nevím, co myslíš tím, že "je napsaný na tebe". Takový pojem v našem právu není. Myslíš tím, že jsi jeho jediným vlastníkem, nebo něco jiného?

majkafa napsal(a):
A proč mu v tom manžel pomáhá? Proč vůbec tvůj táta cokoliv na baráku dělá, jestli jsi vlastníkem toho baráku ty, jak píšeš? Nevím, co myslíš tím, že "je napsaný na tebe". Takový pojem v našem právu není. Myslíš tím, že jsi jeho jediným vlastníkem, nebo něco jiného?
No ten barák je tedy můj. To proto, abychom se s bráchou neprali.Každý máme něco.
A samozřejmě v těch papírech je zaneseno právo našich na užívání přízemí až do konce života.
A ten můj táta je "nemocný" tvořivostí. Co by asi tak měl jiného v důchodu dělat? Proto furt něco natírá, řeže, stlouká, zedničí, pěstuje, vyměňuje, vylepšuje. Tak, jak to dělal celý život a nikdo ho nepředělá. A protože na některé věci sám nestačí, musí se někde dobrat pomoci. Jeho přesvědčení je to, že to dělá pro mne a moji rodinu. Tedy i pro manžela. Jenže ten mu o to nestojí.
Není tady
Tomka napsal(a):
majkafa napsal(a):
A proč mu v tom manžel pomáhá? Proč vůbec tvůj táta cokoliv na baráku dělá, jestli jsi vlastníkem toho baráku ty, jak píšeš? Nevím, co myslíš tím, že "je napsaný na tebe". Takový pojem v našem právu není. Myslíš tím, že jsi jeho jediným vlastníkem, nebo něco jiného?
No ten barák je tedy můj. To proto, abychom se s bráchou neprali.Každý máme něco.
A samozřejmě v těch papírech je zaneseno právo našich na užívání přízemí až do konce života.
A ten můj táta je "nemocný" tvořivostí. Co by asi tak měl jiného v důchodu dělat? Proto furt něco natírá, řeže, stlouká, zedničí, pěstuje, vyměňuje, vylepšuje. Tak, jak to dělal celý život a nikdo ho nepředělá. A protože na některé věci sám nestačí, musí se někde dobrat pomoci. Jeho přesvědčení je to, že to dělá pro mne a moji rodinu. Tedy i pro manžela. Jenže ten mu o to nestojí.
No chudak tvuj tatka,tolik se snazi a tvuj manzel si toho nevazi.Taky mame u nasich takovou sousedku.Sousedovo rodice postavili vilu kam se pristehovala jejich mlada a mlada nadava na tchanovce,ze jenom debil muze v kuchyni udelat dlazbu,ze ona za mesic otloukla vsechno nadobi diky tomu.Ten barak byl staven v roce 1975 a na dnesni dobu tam maji luxusni dlazbu.
Není tady
Tomko, ten barák tedy nespadá do SJM?
Pokud ne, včas bych manžela usměrnila s plány o jeho sbourání. Ať si bourá svůj majetek.
Tvůj tatínek, který je momentálně v důchodu, si prací kolem domu vynahrazuje "normální" práci a taky se chce pořád asi cítit potřebný a ukázat, že ještě pořád něco umí, něco zvládne, atd. V tomhle bych mu fakt nebránila. Naopak bych byla ráda, že se cítí pořád dobře a všechno tohle zvládá.
Co se týče těch oslav, bylo to tak z jeho strany vždycky, že tam nechtěl chodit nebo se to postupem času změnilo? Pokud ano, co mohlo být příčinou?
Není tady
Já si zase myslím, že pokud se tví rodiče, Tomko, rozhodli barák ti darovat nebo prodat, tak to měli udělat s tím, že budou zasahovat do tvého vlastnictví pouze s tvým souhlasem.
Takže by sis to měla srovnat v sobě ty. Sama píšeš, cituji tě:
my mu nechcem kazit to jeho nadšení. Je to hlavně moje vina-já mu všechno odkejvu a on je spokojenej.
-----------------
to moc nevypadá na tvůj jednoznačný souhlas, když píšeš, že mu všechno odkejveš. Že mu nechcete kazit nadšení. Kdo? Ty? Nebo i tvůj muž? To se mi moc nezdá.
Jsi vlastníkem jenom ty nebo i tvůj muž?
Tvým partnerem není tvůj otec. Jsi vdaná za tvého muže. Tak by sis už měla, když jsi to neudělala doteď, uvědomit, kdo je tvá nejbližší rodina a co vlastně chceš a pak nastavit pravidla. Pro všechny.
A není to žádný "chudák taťka", co se "tolik snaží", jak píše eremuruss.

Já Tomce rozumím,že to tátovi odkýve.Bůhví,jak dlouho ještě bude moci řezat,natírat,zedničit,zkrátka dělat práci,která ho těší a je pro něj naplněním.Není to tak,že my mladí jsme vševědoucí a o všem rozhodujeme.Myslím si,že je od jejích rodičů hezké,že vypořádali majetek a neudělali po mě potopa,velmi často to tak bývá.
Na druhou stranu nesouhlasím s názorem "chudák taťka se dře...,dělá to z vlastní vůle a evidentně pro radost (teda sobě :-) )
Chápu manžela,že se mu nechce pomáhat s něčím,co ho nezajímá a nelíbí se mu.
Možná bych zkusila s oběma,s každým zvláš´T ,promluvit o tom co tě trápí...
Do kontaktu s rodinou bych muže nenutila
Není tady
Třeba by se dalo domluvit, že když chce taťka něco dělat, tak ať to dělá jenom ve svém bytě a jinde pouze se souhlasem Tomky
Tátu bych nechala, ať tvoří, buduje, evidentně se tím baví. A rozhodně bych mu neříkala, že to má dělat pouze s mým souhlasem. Trochu respektu a úcty neuškodí. Tátu nechej budovat a manžel? No pokud nechce pomáhat a´t to nedělá. Je prostě takovej a rodiče to určitě pochopí
Není tady
Tomko,proc manzel teda tvemu tatkovi nepomaha,kdyz v tom dome bude bydlet?S tim chudak tatka jsem to myslela tak ze sve zkusenosti.Muj tata je take kutil treba se drevem.Snazil se nam pomoci na zacatku meho manzelstvi,udelal nam stul,rohovou drevenou lavici,detem palandy,stolek pod televizy.A ja po 3 letech jsem zrusila ten jeho stul a drevenou lavici a se zidli s tim,ze se to za tu dobu rozklizilo a ani se me to nelibilo koupila jsem si radci velmi levny kulaty stul se zidlema.Bylo mu to hodne lito.Pred 4 lety jsem zrusila i tu palandu,protoze se,uz cela kolibala a koupila jsem radci valendy, k tomu me rekl,ze jsem nevdecna dcera a,ze,uz nikdy vic me nic neudela.Bylo mu to hodne lito,protoze s palandy zbyli jen prkynka....
Není tady

Ano, máte pravdu v tom, že ta práce je pro mého tátu zábava. Ještě nevíte, že je pohybově nemocný a doktor mu povolil jen velmi lehkou práci. Je po své matce. Tu jsme jednou našli se srpem v ruce : půl dne klečela a nemohla vstát ani se odplazit. On ty věci se mnou konzultuje, ale já tomu nerozumím, tak proto to odkejvu a dám na jeho slova a návrhy.
Tak teď třeba stavíme přístřešek pro auto. Můj nápad. Jenomže z přístřešku se stává taková malá stodola. No přece se tam musí vejít vozejk, kára a taky prkýnka. Vymyslel táta. I manžel uznává, že je to hezky vymyšlené, ale zase si to udělal táta podle svého. S mým souhlasem. Dneska s manželem padáme do mdlob, protože nás to přijde na 100 000 Kč. Manžel měl v úmyslu se sám pustit do položení krytiny a okapů. No a táta zase radil, tak se manžel naštval -a musí to udělat firma.
Manžel jednou říkal, že mu jeho otec taky pořád radil (asi tak ve dvaceti). Pak se pohádali a řekli si , že mu bude radit jen "Na požádání". A fungovalo to.
Manžel je šikovný, ale samotář a vždy si všechno dělal sám. A tu naši rodinu "nemusí", protože my jsme společenští, ve všem si pomáháme, navštěvujeme. Rodiče jsou jedna ruka s mým bráchou. A to je další radil. On je pro mého otce jednička, já jen dvojka, možná i č. 3.
Není tady

holcina napsal(a):
Tátu bych nechala, ať tvoří, buduje, evidentně se tím baví. A rozhodně bych mu neříkala, že to má dělat pouze s mým souhlasem. Trochu respektu a úcty neuškodí. Tátu nechej budovat a manžel? No pokud nechce pomáhat a´t to nedělá. Je prostě takovej a rodiče to určitě pochopí
Přesně tak.
Majko, netušila jsem, že ty jsi jedna z těch co dostanou majetek a pak se otočí ke své rodině zády. Podle toho co tu píšeš to tak vyznívá.
Mám barák, jsem vlastník, tak ať si tatínek pěkně dělá úpravy jen u sebe nebo s mým svolením. Brrr.
Asi ti nedochází, že ten tatínek ty úpravy dělá pro Tomku a její rodinu. Jednak jej to baví a druhák, asi má z toho radost, jak hezké to svým dětem udělá a že jim ulehčí práci a starosti.
Problém je u Tomky. Ta neumí říct co chce....což myslím, že není problém s tatínkem probrat (nelíví se taková barva, tamta by byla lepší).
Není tady
Kuřátko, já jsem z těch, co žádný majetek nedostane, protože se ho dobrovolně zřekně. A taky nejsem z těch, co se ke své rodině obrací zády. Tak nedělej unáhlené závěry, když o mně nic nevíš.
Mám svou rodinu, btw celou v jiném státě, ráda bez toho, aby mi někdo něco dával. Mám svou extchýni a extchána ráda i bez toho, aby mi cokoliv dali. Protože já neměřím lásku výší obdržených darů.
Měříš podle sebe? Nejsi otočená ke své rodině zády jenom tehdy, když od nich dostaneš majetek? 
Takové dary nedary pro Tomku a její rodinu,které si Tomka a její manžel nepřejí, jinak by tady Tomka nepsala. A "kůlna" za 100 tisíc, jestli se tatínek s Tomkou neporadil předem a tuto částku hradí Tomka a její manžel, to už není ani třeba komentovat. To mluví za vše. Neznám lidi, kteří mají jen tak bez plánování najednou k dispozici sto tisíc, protože tatínek se rozhodl svému dítěti udělat radost. 
Už jsem psala, že je to chyba Tomky, že nenastaví hranice. Všimla sis? 
Upravil(a) majkafa (18. 4. 2011 10:13)
Kuřátko napsal(a):
holcina napsal(a):
Tátu bych nechala, ať tvoří, buduje, evidentně se tím baví. A rozhodně bych mu neříkala, že to má dělat pouze s mým souhlasem. Trochu respektu a úcty neuškodí. Tátu nechej budovat a manžel? No pokud nechce pomáhat a´t to nedělá. Je prostě takovej a rodiče to určitě pochopí
![]()
![]()
Přesně tak.
Majko, netušila jsem, že ty jsi jedna z těch co dostanou majetek a pak se otočí ke své rodině zády. Podle toho co tu píšeš to tak vyznívá.
Mám barák, jsem vlastník, tak ať si tatínek pěkně dělá úpravy jen u sebe nebo s mým svolením. Brrr.
Asi ti nedochází, že ten tatínek ty úpravy dělá pro Tomku a její rodinu. Jednak jej to baví a druhák, asi má z toho radost, jak hezké to svým dětem udělá a že jim ulehčí práci a starosti.
Problém je u Tomky. Ta neumí říct co chce....což myslím, že není problém s tatínkem probrat (nelíví se taková barva, tamta by byla lepší).
problém vidím v tom, že "děti"o to nestojí. jsou natolik dospělí, že by měli vědět co se jim líbí a nelíbí . Aže úpravy se líbí otci? Pokud dům věnoval dceři, měl by taky podle toho k domu přistupovat. Vnucovat svůj styl - to taky o respektu a úctě nesvědčí.
Není tady

Většina našich rodičů (tedy alespoň ze zkušeností vlastních a od mých kamarádů),tedy jejich generace moc respektu a úcty ke svým dětem (tedy naší generaci) nemá..
Nevím,zda je to dobou,ve které žili a která se markantně proměnila,ale je to tak..
A my jsme naučeni,naprogramováni,respektovat je.Můj otec si pro radost dělá na chatě neuvěřitelná monstrdíla,všichni z toho tiše šílí,ale mlčí.
Musím říct,že mi to ani nevadí,a když vidím tu radost v jeho očích,když dovalí třeba další nesmyslný balvan z lesa,říkám si,kéž bych se dokázala takhle radovat 
Se ségrou jsme smířeny s tí,že až tady nebudou,budeme mít měsíce práce,abychom to daly dohromady...
Není tady

eremuruss napsal(a):
No chudak tvuj tatka,tolik se snazi a tvuj manzel si toho nevazi.Taky mame u nasich takovou sousedku.Sousedovo rodice postavili vilu kam se pristehovala jejich mlada a mlada nadava na tchanovce,ze jenom debil muze v kuchyni udelat dlazbu,ze ona za mesic otloukla vsechno nadobi diky tomu.Ten barak byl staven v roce 1975 a na dnesni dobu tam maji luxusni dlazbu.
erem, dlažba v kuchyni je přece naprosto běžná věc.
MMCH nepochopím, jak za jeden jediný měsíc si ženská v kuchyni může otlouct všechno nádobí
. Buďto je mladá paní levá jak šavle, nebo s tím nádobím vzteky schválně hází o podlahu, nebo se jí v tom baráku nic nelíbí a záměrně přehání 
Není tady

Já už mám jenom tátu - 72 let. Je už taky nemocný, ale neustále chce plnit nějaké úkoly. Protože máme všiáchni byty, tak se realizuje v opravářské činnosti. Naštěstí se hlavně realizuje v rodině mé sestry, tam oba pracují nasměny, tak táta opravuje, vyzvedává holku z družiny, nakupuje apod. Kdyby tyhle činnosti nedělal, tak bůhví, jestli by tu ještě byl a my jsme rádi, že máme alespoň jeho. Je ale pravda, že ta jeho pomoc obnáší spoustu řečí kolem, nad tím už dneska mávnu rukou. U nás doma čekal na odečet vody. Přišel se šroubovákem, dotáhl všechny šroubky a papírový štítek se jménem na schránce se mu zdál málo čitelný, tak ho taky opravil.
:
Všechno vlastní iniciativa. Pak následoval telefonát, kde vychválil všechny svoje zásluhy, kde bychom bez něho byli a tak. Tak jsem pochválila, jak je úžasný, on byl spokojený a tak to s tím naším dědou je. 
Není tady