Adri, proc by spala sama, kdyz muze byt na ruce u mamy? V tomhle jsou deticky casto rychlejsi nez rodice a staci jednou a je po rezimu, navic priznejme si, i nam se dobre spi, kdyz je ke komu tulit :-) Co nejake to tvoje tricko na muchlani..ja Barus naucila usinat s hebouckym medvedem..zavrta se do nej, drzi si ho obema rukama a za cas usne..Zpocatku ho vztekle odhazovala, postupne si na nej zvykla, ted uz si ho sama pritahne..Nemyslim, ze ucit dite spat samotne je byt zla, i psychologove jednoznacne rikaji, ze je dulezite aby ditko umelo usinat samo..Myslim, ze zakopany pes je v tom, ze usne u tebe na ruce..pak se probudi, zjisti, ze je to jinak a place...Ja kdyz mela Bara po nemoci trochu horsi usinani, jsem praktikovala drzeni za ruku..proste jsem skrz sprucle prostrcila ruku a "pomohla" ji usnout..Bara je v tomhle ale prizpusobivejsi nez Honza, ten byl jako Natalka..a navic ma tu "nevyhodu" ze je druha a clovek nemuze casto pribehnout hned jak se ozve prvni zaknikani..zase ma ale vyhodu starsiho sourozence a tim i vetsi zabavy :-)

A jeste jedna zkusenost po Honzikovi, jestli je neco co matka potrebuje, aby dobre a s prehledem zvladla den treba s protivnym batoletem, kterepotrebuje 100% dozor, je byt vyspana..dny kdyz jsem toho mela plne kecky jsem proste nedokazala trpelive opakovat to same cely den..byla jsem protivna na nej, na manzela, na okoli..Podle  me je lepsi zkousnout nejake prechodne reseni a obcasne zabreceni nez trpet chronickou nevyspalosti..Ja BAru miluju vic nez jsem si kdy umela predstavit, presto nejsem ochotna obetovat ji svoje zdravi pokud to pro ni neni zivotne dulezite..A pokud muzu srovnavat, Honzik byl hyckany jedinacek opravdu dlouho, jeste nedavno jsme ustupovali, hlavne aby nejecel a nebyl "smutny", aby vedel, ze ho mame radi..vysledkem je, ze neskutecne terorizuje nas rodice a neposlechne ani v pripade, kdy hrozi ze ublizi Barunce..jsem presvedcena, ze to je predevsim nase chyba, protoze jsme ho nenaucili, ze svet se netoci podle jeho prani..

Upravil(a) Karal (7. 4. 2011 10:54)

Adri, aha, no kazde ditko ma sve specialitky :-) Snad ti nekdo poradi a nebo to brzo skonci..:-( Ale chapu, Barus vstava po pate a taky neni sance ji znovu uspat..posledni dobou ji akorat rosvitim lampicku a ona si hraje..spat se ovsem pri tom neda

Upravil(a) Karal (7. 4. 2011 11:04)

Teo ahoj Spí dobre, 3x hodinu. Jek o prso nejde, ona chce vyslovene byť na rukách. A to aj cez deň

AHOj Adri  popíšu jak to bylo u nás , ne že by to musel být Váš případ, ale i jak to někdy můe být

Tobi spával celkem dobře, pak jsme byli v září - to mu bylo 14 měs v itálii, tam ot byla paráda, spal celou noc a až někdy do půl 9 , postupně jsme zrušili usínání v šátku či manduce kolem roku, usínal se mnou v posteli
po návratu z dovolené onemocněl, 2 měsíce ho trápila rýma , ze kterése pak vyklubal zápal plic, skoro celé noci byl neklidný, pobrekával, nebo kňoural, lozil po mě, zabral na chvilku jen v manduce
po antibioticích se mu to trochu zlepšilo, ale spaní stejnak nic moc, už  úplně zoufalá, nevyspaná k tomu v prvním trimestru dalšího těhotenství jsme začali znova lítat po dr. - no a výsledek, asi astma, dostali jsme léky, zase zlepšení, ale hlavně do půlnoci se stále budil a vyžadoval si mě, ale i když jsem u něj byla tak byl neklidný a lozil po mě
no celé to skončilo potvrzením refluxu- zavedli jsme režim, že jí naposledy v 6 večer , chodí spát v 8 a až do 6 , kdy vstáváme nejí a nepije, max jeden dva loky vody
od té doby spí dobře celou noc

takže jsem ráda, že jsem ho nenechávala vybrečet, protože mu nebylo dobře a já bych ho ještě trápila
jako miminko nebyl téměř vůbec blinkací, dřív v noci pil a nebyl s tím problém, až všechno se rozjelo s tou nemocí

doufám, že ve Vašem případě je to jen období, které odezní a bude zase dobře
Tobi měl takové období ale kratší, třeba týdenní v obdobích nějakého vývojového skoku- začátek lození, chození, mluvení apod.
teď když jsme nespali skoro vůbec 2 měsíce to bylo jiné, opravdu plakal a bylo vidět, že to není jen z rozmaru

Adri, nepsala jsem to u nas v Letnatkach,ale Ondrasek mi toto delal v noci take,asi tak pred mesicem a trvalo to presne tyden, ale ja jsem ho nikdy nevzala do naruci,ale dala jsem mu dudlik, pustila chuvicku a tim to skoncilo. Budil se mi okolo druhe/treti rano a nemohl hodinu a pul usnout,a mrmlal si tam, chvilku se pokousel plakat,ale ja jsem maximalne vstala a podala mu vypadly dudlik do pusy a tim to zhaslo. Po tydnu pochopil a kdyz se v noci vzbudi,tak si bud o dudlik rekne,nebo si ho najde sam a spi dal. Detem se vsechno meni,ale jde jen o to,co jim deti dovoli a jak povoli hranice. Jeste Ti napisi jeden postreh,deti,ktere se hodne pres den nosi na rukach nebo v satku,tak to vyzaduji stale, je to predci neco uzasneho,byt mamince takto nablizku, ja nejsem krkavci matka,ale kdyz mam deti dve,tak se musim venovat obema a tudiz noseni jsem od zacatku nepreferovala a Ondrasek se zahraje i sam,kdyz musim jit na toaletu nebo uvarit obed ci neco rychle v byte zaridit. Mam dve kamaradky,ktere deti hodne nosily a obe se shodly,ze to potom uz byla otrocina a ze si to deti opravdu vybrekavaly. To ale neni nic proti satkum ci manduce. Ty vis,ze ja jsem radikalni a kdyz se rozhodnu,tak nepovolim a vetsinou je moje vydrzi nastesti silnejsi nez ditka, ale jak psala Karal, bohuzel bez spanku jsem protivna,zla na deti i muze a nevyspala miminko je uplne stejne,takze proto jsem nasla tuto metodu a jsme rano doruzova vyspinkani oba a s usmevem na tvari. I tak mas muj velky obdiv,protoze ja po mesici uz bych byla urcite bud v Bohnicich nebo visela na nejblizsim topolu u rybnika.

Adri, vcera jsem o tvem "problemu" hovorila s kamaradkou, ktera vyucuje terapii pevnym objetim a ma kompletni skoleni od Prekopove..Mohu ti na ni poslat odkaz, ma i sve stranky, nicmene kdyz to shrnu, rikala, ze hodne podobnych problemu prameni z nejistotu matky..pokud si neni matka uplne jista, jak se ma zachovat, dite to pozna..
To je mozna i ono, proc se zda ze Slni je v tom co si umane, tak uspesna..pokud je presvedcena ze prave tohle je to nejlepsi pro ni i pro dite a opacne, zrejme to bude fungovat..

Adri, tady..http://www.katkaen.cz/

Antaliss, neboj, čoskoro sa ti sama bude driapať z náručia, deti sú zvedavé nič zlé sa ti nestalo a nič lepšie pre ňu nemôžeš urobiť než to že ju máš pri sebe

Slni, mne tá tvoja výchova príde taká krutá. Nehnevaj sa na mňa, v tomto sa nezhodneme.

Dnes som prečítala niečo, čo mi ťa veľmi pripomína:

Miminka se stala jakýmsi druhem nepřítele, kterého matka musí zdolat.
Základem vzájemného vztahu je prizpusobit miminko potřebám matky.

Karal, každý má inú mieru radikálnosti a inú mieru voľnosti. Tiež lavírujem niekde medzi. Vďaka slniečku zaspáva aj moja dcéra sama, za čo som jej vďačná, ale nebola som taká striktná a naučila sa to aj tak.

Dieťa je ale tiež osobnosť a to že niekedy chce vstať skôr je normálne alebo keď v noci nespí, tiež to môže mať dôvod. Netreba všetko hneď potláčať a nastavovať hranice naúzko.

Aj Slniečko vie, že je radikálna a sama to priznala, vie aj že sa tým často dostáva do konfliktu, takže viem že ju neurazím. Ona sa len pousmeje a povie si, že na to možno dôjdem aj sama, že Slni?

Mne to prosto tak pripadá, patrím asi k tým mäkším matkám, ale ráznosť mi tiež nechýba. Sama som bola vychovaná prísne a nechcem to tak. Nič nefunguje ako hodinky, dokonca ani tie hodinky.

Pripadá príliš prísne takto riadiť dieťa ktoré nevie rozprávať a povedať vo co gou. Moja intuícia mi radí vychovávať až neskôr, teraz len jemne usmerňovať a čo najviac muckať.

ADRIANA 1 napsal(a):

Karal, každý má inú mieru radikálnosti a inú mieru voľnosti. Tiež lavírujem niekde medzi. Vďaka slniečku zaspáva aj moja dcéra sama, za čo som jej vďačná, ale nebola som taká striktná a naučila sa to aj tak.

Dieťa je ale tiež osobnosť a to že niekedy chce vstať skôr je normálne alebo keď v noci nespí, tiež to môže mať dôvod. Netreba všetko hneď potláčať a nastavovať hranice naúzko.

Aj Slniečko vie, že je radikálna a sama to priznala, vie aj že sa tým často dostáva do konfliktu, takže viem že ju neurazím. Ona sa len pousmeje a povie si, že na to možno dôjdem aj sama, že Slni?

Mne to prosto tak pripadá, patrím asi k tým mäkším matkám, ale ráznosť mi tiež nechýba. Sama som bola vychovaná prísne a nechcem to tak. Nič nefunguje ako hodinky, dokonca ani tie hodinky.

Pripadá príliš prísne takto riadiť dieťa ktoré nevie rozprávať a povedať vo co gou. Moja intuícia mi radí vychovávať až neskôr, teraz len jemne usmerňovať a čo najviac muckať.

Adri, ja te myslim chapu a verim,ze svoji cestu najdes, tak aby vyhovovala vam obema, tobe i Naty..Ja se ted Prekopovou snazim prokousat, pac sklizime plody sve mekke vychovy..mozna je to dane i vekem a nachazime se v nektere z pubertalnich fazi Honzikova vyvoje, v kazdem pripade mam ted hlavu v pejru, jak najit alespon trochu rovnovahu..proto si mozna i tak Barus uzivam, bo vim, ze to co bude prichazet uz nebude takova prca, jako treba naucit je spat :-) Ted jsem nekde cetla ze daleko casteji se rozvadi manzestvi kde jsou dva prvorozeni, protoze druhorozeni jsou tim ze se narodili uz do urcite situace prizpusobivejsi..

Jen takova perlicka s mirou volnosti..Moje dite jako kazde jine miluje louze..protoze jsem vedela, ze budeme neustale bojovat, naucila jsem Honzu ze po desti jsme obuli holinky, pogumovane kalhoty a chodili po vesnici a dupali v louzich..pamatuju kolik matek me nesnaselo, bo jejich deti samozrejme chteli taky..:-) Na druhou stranu byl nauceny, ze pokud holinky a gate nema do louzi se neslape..a nestalo se mi, ze by tohle porusil..:-) Ale tohle je off topic, takze mizim :-)

Karal, my nemáme nijaký spor, ja som povedala že mi nesedí jej výchova, to je všetko. Je mi jedno kedy vzniká panovačnosť a podobne, je to proti mne samej, nesedí mi to a hotovo.

Adri a jseš si jistá, že tohle vaše období trvá už měsíc? Mě taky někdy připadá, že něco trvá věčnost, ale když se pídím, tak zjistím, že to tak dlouho zase není ....

Ale k věci. Pokud to opravdu probíhá už měsíc, zkusila bych pátrat po tom, co to způsobuje. Nezměnily jste něco ve vašem denním rytmu? nechodíte třeba plavat, nebo jen krmit kachny?

Pokud to trvá tak dva týdny, tak to odezní. Je to skokové, jak tu psala Jani. U nás to také bylo a přešlo to. Teď se u nás pro změnu cestuje po postýlce a to dost brutálně

Slni s tím nošením nesoulasím. Pokud dítě nošené chce být, tak se toho bude domáhat, ať se nosí jakýmkoliv způsobem. naučit ho na to nemůžeš. Buď to to miluje a nebo ne.  Mám nošence od narození a nikdy se nošení nedomáhal. Má to rád, užívá si to, ale chovat se extra nechce. Jen když je ohrožený a nebo má bolístku