Axi napsal(a):

Podle mojí zkušenosti má vztah následující vrstvy:

3.přitažlivost, sex – bez možnosti kontroly, těkavost
2.láska, bezpodmínečnost
1.úcta

A následující vrstva má (u partnerského vztahu) smysl pouze tehdy, pokud jsou přítomny i ty vrstvy předchozí. Někoho si mohu vážit, ale nemusím ho mít rád a už vůbec mě nemusí přitahovat. Smutné, ale představitelné. Když k tomu přidám lásku, už to může být docela fajn. A podlamují-li se mi při tom ještě kolena, tak to prostě nemá chybu. Požadovat exkluzivitu ve třetí vrstvě při elementární neúctě a podmíněnosti v lásce mi přijde nevyvážené. A podle toho, co se tu člověk dočte, to jednoduše nefunguje.

Sice netuším,  jak je to možné   Ale po hoooodně dlouhé době  s Tebou plně souhlasím....

Krásně to Axi navrstvil. Přesně tak...
A proč my všechny (možná i všichni muži) požadujeme tu exkluzivitu, celé tři v jednom ? Protože máme zato, od malička (vliv medií, okolí, výchovy atd), že to tak má být. A tak je to správně. Tak má vypadat ta láska a to správné manželství..
Kdo měl širší informace či cosi víc invence v sobě, našel se cestu dřív, než dostal mohutně přes d*žku.

Toto je podle mě průser. Úplně vážně si myslím, že by měl být předmět ve škole- "kdo jsem já" či "co je to láska"

Kolem sebe neuslyšíte nic jiného, než že láska bolí, nevěra je svinstvo, chcípni když mě nemáš rád ( ačkoliv se přiznám, že jsem se zlomyslně zasmála, když jsem to slyšela poprvé..), na seznamce - hledám muže, který dokáže být věrný. ...Tyto podklady nacházím i u dětí (víceméně mých,13-18 let ), u dospělých to vidíme třeba tady..na bbn

Očekávání - to je to, co nám přináší tu strašnou bolest. Máme očekávání, která ti darebáci okolo neplněj.. a ještě drze zapíraj   ..a to je podle mě to, na čem se dá fest pracovat. Trochu je formovat do reálnější kuličky, nepos.rat se když nevyjdou, a hlavně je po nikom nevyžadovat. (Ani v obchodě -  tam jedině zálohu na ruku. )
Vždycky, když mě něco zabolí (krom buněk levé hemisféry)- mohu s určitostí říct - áá jéé Nesplněné Očekávání, které bylo mnou a dobrovolně (nevyžádáno) vytvořeno. A mám to zase doma - kruh se uzavírá.

Já si je taky držím stále (ta očekávání) , to jo,  , ale už bych si netroufla je nikomu omlátit o hlavu (zejména ne domácím), už by mi to bylo trapné... ..v tomto věku. a néé že by se mi nechtělo..

Hezky pěkný. Děkuji.
Tady a teď.
Bez očekávání.
Maximálně budu očekávat, že mi firma, co tady vedle za zdí zdí, udělá hezkou koupelnu.
Tak dobrá, koupelnu, ve které se dá koupat a nevytopím sousedy pode mnou.

Tohle kdybych měla v sobě taak před 20 lety.
Nemusela jsem se to učit tak bolestně.

Školní předmět. Ale kde vzít ty správné učitele. Co si to nenabiflují, co to tak v sobě opravdu mají a navíc to ještě dovedou předat.

Upravil(a) majkafa (7. 4. 2011 15:32)

Bramborka napsal(a):

Ad Axi: Kamarádi si při svatbě v katolockém kostele slibovali úctu, lásku a věrnost.
A k té věrnosti, možná je fajn být napřed věrný sám sobě ......

Hezký.
Dovolím si říct za sebe - napřed a vždy být věrný sám sobě.
Věrnost kohokoliv jiného mně - to mi řešit nepřísluší.
Má věrnost (taky je otázka, v čem, že?) ta už mi přísluší. Můžu si ji řešit, jak chci. A to je prima svoboda, není-liž pravda? Můžu si s tím naložit jakkoliv, aniž bych cítila kouli na noze.
Můžu být klíďo píďo dokonce i věrná (v klasickém pojietí věrnosti muže a ženy).