14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Čtu kníku autora Ruedigera Sacheho - Tajemství přitalivosti srdce.
Srozumitelně a výstině je tam popsáno, jak funguje - co vysíláme, to se nám vrací.
Uvaovala jsem, jestli to dát sem nebo na duchovní, nakonec jsem zvolila variantu psychologická.
Moná to bude pro někoho jeden ze střípků poznání na naí cestě.
Cituji:
Nehledejte světlo. Vyzařujte světlo sami a druzí to uvidí. Kdy víte o tajemství přitalivosti, můete to,l co hledáte, získat mnohem snadněji. Darujte si to sám a zároveň naprogramujte sílu své přitalivosti pocity, které budou nadále přitahovány do vaeho ivota.
Jestlie chcete, aby vám druhý otevřel své srdce, otevřete svoje. Nemůe udělat něco, co nedokáete vy. Je vaím zrcadlem. Dokonce ani tehdy, kdy to ten druhý udělá jako první, to nemůete cítit, pokud jste své srdce neotevřeli.
Chcete-li zlepit svůj vztah k nějakému člověku, zlepete vztah k sobě samým.
Pokud byste chtěli cítit víc důvěry, věřte předevím sami sobě.
Hledáte-li jistotu, dejte si jistotu sami.
Pokud chcete, aby se s vámi lépe zacházelo, chovejte se lépe sami k sobě.
Jestlie se chcete dočkat bohatství, dopřejte si nejdřív hojnost. Nepotřebujete k tomu peníze, jen odpovídající zaměření na vnímání sebe sama.
Touíte-li po nových impulzech, po svobodě a dobrodruství, puste se do toho sami. Začněte maličkostmi, větí se pak dostaví samo.
Pokud nechcete, aby vám někdo něco nalhával, podívejte se, jestli někde sami sobě něco nenamlouváte.
Chcete-li být respektováni, respektujte předevím sami sebe.
Jestlie si přejete mít víc svobody rozhodování, ale nemáte ji, rozhodujte se přesto sami.
A u hledáte cokoli, buďte takoví nejdřív sami. Kdy na to toti máte chu sami, můete to později dávat i ostatním. Pak se to k vám také dostane, protoe to bude působit jako vá magnet.
Majkafo - děkuji,
Není tady
*
Upravil(a) PPavlaa (14. 3. 2011 19:25)
Není tady
Zdarec, nebudu prudit napisu a mizim. Ja nevim, zda to tak funguje, mozna ano a mozna ne-e, ale ja osobne si svuje vnimani sveta nenechavam ridit tim, co nekdo napsal.Je to jeho vnimani a ja mam zase to moje, vse na co jsem prisel a jak to vnimam ja, jsou jen moje zkusenosti, tyto knihy ktere "vysvetluji" jak co funguje v duchovni oblasti nejsou pro me, na to bud prijdu sam, nebo jeste nenadesel "muj cas" a nasilim se "posouvat vpred" se nehodlam.
Abych se stal vnimavym, k tomu nepotrebuji knihy, staci se divak kolem sebe a trochu "myslet" ( moje vlastni zkusenost ).
Není tady
*
Upravil(a) PPavlaa (14. 3. 2011 19:26)
Není tady
KDy tak přemýlím, nerozumím tomu.
Právě e mě přijde,e u mě je to naopak. Kdy otevřu srdíčko, přijde patné. Kdy nasadím masku, a dělám jako normál, ádné otevírání, nic mi neublíí.
Přirovnala bych to k větě, v lásce vyhrává ,kdo má rád mín.
Není tady
dusička napsal(a):
KDy tak přemýlím, nerozumím tomu.
Právě e mě přijde,e u mě je to naopak. Kdy otevřu srdíčko, přijde patné. Kdy nasadím masku, a dělám jako normál, ádné otevírání, nic mi neublíí.
Přirovnala bych to k větě, v lásce vyhrává ,kdo má rád mín.
ale láska není boj.
a já nepotřebuju vyhrát - chci ít v lásce. A k tomu právě "zrcadla " pomáhají nejlíp. Ukazují mi, kde jetě musím na sobě pracovat, kde mám rezervy. A e to někdy sakra bolí a je nepříjemné.
Není tady
dusička napsal(a):
KDy tak přemýlím, nerozumím tomu.
Právě e mě přijde,e u mě je to naopak. Kdy otevřu srdíčko, přijde patné. Kdy nasadím masku, a dělám jako normál, ádné otevírání, nic mi neublíí.
Přirovnala bych to k větě, v lásce vyhrává ,kdo má rád mín.
Moná je to ve způsobu, jak to udělá. Jestli ne-násilně.
Jestli proto, e za to očekává stejné?
Jestli to nemá dělat bez jakýchkoliv očekávání, jestli to nemá vyvěrat z tvé due, nebýt hrané... ale skutečné...
Hlavně, dusi, ty věty jsou o tobě. Co dělat ve vztahu sama k sobě. Otevřít své srdce sama sobě. Neočekávat, nedělat to kvůli jiným. Ale kvůli sobě.
morpheus napsal(a):
Zdarec, nebudu prudit napisu a mizim. Ja nevim, zda to tak funguje, mozna ano a mozna ne-e, ale ja osobne si svuje vnimani sveta nenechavam ridit tim, co nekdo napsal.Je to jeho vnimani a ja mam zase to moje, vse na co jsem prisel a jak to vnimam ja, jsou jen moje zkusenosti, tyto knihy ktere "vysvetluji" jak co funguje v duchovni oblasti nejsou pro me, na to bud prijdu sam, nebo jeste nenadesel "muj cas" a nasilim se "posouvat vpred" se nehodlam.
Abych se stal vnimavym, k tomu nepotrebuji knihy, staci se divak kolem sebe a trochu "myslet" ( moje vlastni zkusenost ).
Tak proč to nedělá? Jetě nenadeel tvůj čas?
morpheus napsal(a):
Zdarec, nebudu prudit napisu a mizim. Ja nevim, zda to tak funguje, mozna ano a mozna ne-e, ale ja osobne si svuje vnimani sveta nenechavam ridit tim, co nekdo napsal.Je to jeho vnimani a ja mam zase to moje, vse na co jsem prisel a jak to vnimam ja, jsou jen moje zkusenosti, tyto knihy ktere "vysvetluji" jak co funguje v duchovni oblasti nejsou pro me, na to bud prijdu sam, nebo jeste nenadesel "muj cas" a nasilim se "posouvat vpred" se nehodlam.
Abych se stal vnimavym, k tomu nepotrebuji knihy, staci se divak kolem sebe a trochu "myslet" ( moje vlastni zkusenost ).
...no s tímhle souhlasím, plno nacistických pohlavárů, kteří veleli v koncentračních táborech a na frontě, po válce zmizelo se změněnou identitou a doili se v poklidu a bohatství po zavraděných vysokého věku, byli oblíbeni a kdy se ke stáru přilo na to kdo byli nikdo v okolí tomu ani nevěřil, protoe ti lidé i díky neuvěřitelnému majetku ili poklidný miloučký nestresovatý ivot. Nevrátilo se jim to utrpení, naopak byli tastní a pyní na to jak zatočili s nií rasou a uívali si postavení do smrti. Jak píe Duička, kdyby se rozkrájela a rozdala svoje srdce stejně si toho okolí nevimne. Věřím na to, e kadý má nějak rozdané karty. Vidím to i v práci, kolikrát umírají děti, mladí lidé, hodní lidé, celé jejich okolí to komentuje, e zrovna oni byli tak hodní, tak pomáhlali bliním aj aj a přesto jim "pámbu" nepomohl, naopak tu leí třeba vrazi nebo násilníci, kteří se vykřeou z diagnozy, která je pomalu neslučitelná se ivotem. Take je fajn usmívat se,ale psychopatovi, co vás z dlouhý chvíle bodne do zad je fuk jestli se usmíváte nebo mračíte, jen jste byli v nesprávný čas na nesprávném místě. jiná věc je chovat se tak v úzkém kruhu nejblich, naučila jsem se k cizím lidem nosit "masku" nepřístupnosti a profesionality. Víc si cizí lidé nazaslouí a secsakra se mi nechce si někoho pustit k tělu, nemám potřebu a "srdíčkování" mě vdycky jen stálo zbytečnou energii, čm jsem starí, tím vc vidm, e po dobrém to s lidma nejde, jak vyctí, e jste hodní u vás vyuívají a svezou se vám na zádech. Dobrotu si nechávám jen na doma, jinde si vystačím s profesionalitou a obrovskou asertivitou...a nebudu měnit, vdycky kdy jsem to udělala záhy jsem si drbala hlavu
Není tady
xxxx napsal(a):
.....ili poklidný miloučký nestresovatý ivot. Nevrátilo se jim to utrpení, naopak byli tastní a pyní na to jak zatočili s nií rasou a uívali si postavení do smrti.
Věřím na to, e kadý má nějak rozdané karty.
Kde beres jistotu ze tomu tak bylo? Protoze to bylo nekde napsano? Nebo se domnivas x ze znas vnitrni svet tehle lidi o kterych je rec?
Ja tvrdim stale jedno- veci casto nejsou takove jak se zdaji ,jak se tvari.
S maskou na ksichte se clovek tvari jako strasne stastnej borecek,milouckej,nevinej blabla bla a uvnitr muze byt naprosto rozervanej. Vidi se to venku a podle toho dalsi slepous posuzuje,vsak neni videt to co je uvnitr.
A pak ,co Ty x si osobne myslis o dalsich zivotech ,nebo o tom co bude nasledovat po smrti?
Protoze Tva odpoved muze take uzce souviset s tim ze si myslis ze to co vysilame se nam nevrati.
A nakonec,kdo si myslis ze Ty karty rozdava? A proc jsou rozdany prave takhle -u nekoho tak,u jineho jinak i kdyz to zdanlive vypada nespravedlive. Veci nejsou takove jake se zdaji byt.
Jde naprosto opet o nasich uhle pohledu. O nasem mysleni a zpusobu prozivani sveta.
Není tady
Tak já tomu - co vysíláme, to se nám i vrací - docela věřím. Ale faktem je, e jsem u několkrát byla v situaci, kterou jsem viděla hodně patně a a po delím čase jsem poznala, e to bylo pro něco dobré. Take moná a s odtupem času se dá poznat, zda to, co se děje, je nebo není dobré. Věřím na boí mlýny a na to, e se člověku to dobré vrací. I kdyby to měl být jen dobrý pocit z toho, e jsem někomu pomohla. I to je přece dobré. Zlé - to nevím. Tam je to moná sloitějí.
Není tady
hirondel napsal(a):
xxxx napsal(a):
.....ili poklidný miloučký nestresovatý ivot. Nevrátilo se jim to utrpení, naopak byli tastní a pyní na to jak zatočili s nií rasou a uívali si postavení do smrti.
Věřím na to, e kadý má nějak rozdané karty.Kde beres jistotu ze tomu tak bylo? Protoze to bylo nekde napsano? Nebo se domnivas x ze znas vnitrni svet tehle lidi o kterych je rec?
Ja tvrdim stale jedno- veci casto nejsou takove jak se zdaji ,jak se tvari.
S maskou na ksichte se clovek tvari jako strasne stastnej borecek,milouckej,nevinej blabla bla a uvnitr muze byt naprosto rozervanej. Vidi se to venku a podle toho dalsi slepous posuzuje,vsak neni videt to co je uvnitr.
A pak ,co Ty x si osobne myslis o dalsich zivotech ,nebo o tom co bude nasledovat po smrti?
Protoze Tva odpoved muze take uzce souviset s tim ze si myslis ze to co vysilame se nam nevrati.
A nakonec,kdo si myslis ze Ty karty rozdava? A proc jsou rozdany prave takhle -u nekoho tak,u jineho jinak i kdyz to zdanlive vypada nespravedlive. Veci nejsou takove jake se zdaji byt.
Jde naprosto opet o nasich uhle pohledu. O nasem mysleni a zpusobu prozivani sveta.
hirondel, vzalas mi to z úst.
dusička napsal(a):
Přirovnala bych to k větě, v lásce vyhrává ,kdo má rád mín.
Tuhle větu mi kdysi dávno, před asi 25 lety, řekla jedna dívka, kdy se se mnou rozcházela...
"A má pocit, e jsi něco vyhrála?" zeptal jsem se jí já.
Rozplakala se a utekla...
Není tady
morpheus napsal(a):
.....mozna ano a mozna ne-e.....
Ja to vidim takhle: Oboji je pravda v tom slova smyslu ,ze ten co tvrdi ze podle nej tomu tak neni, (ze se vraci vysilane) nebo ze nevi,ten ma pravdu (dle sebe-sveho vyvoje) a ten co tvrdi ze tomu tak je,ten ma pravdu taky.
" ....vse na co jsem prisel a jak to vnimam ja, jsou jen moje zkusenosti.....
.....na to bud prijdu sam, nebo jeste nenadesel "muj cas" ....... "
to je presne ono.
Není tady
majkafa napsal(a):
dusička napsal(a):
KDy tak přemýlím, nerozumím tomu.
Právě e mě přijde,e u mě je to naopak. Kdy otevřu srdíčko, přijde patné. Kdy nasadím masku, a dělám jako normál, ádné otevírání, nic mi neublíí.
Přirovnala bych to k větě, v lásce vyhrává ,kdo má rád mín.Moná je to ve způsobu, jak to udělá. Jestli ne-násilně.
Jestli proto, e za to očekává stejné?
Jestli to nemá dělat bez jakýchkoliv očekávání, jestli to nemá vyvěrat z tvé due, nebýt hrané... ale skutečné...
Hlavně, dusi, ty věty jsou o tobě. Co dělat ve vztahu sama k sobě. Otevřít své srdce sama sobě. Neočekávat, nedělat to kvůli jiným. Ale kvůli sobě.
Souhlasim
Není tady
majkafa napsal(a):
morpheus napsal(a):
Zdarec, nebudu prudit napisu a mizim. Ja nevim, zda to tak funguje, mozna ano a mozna ne-e, ale ja osobne si svuje vnimani sveta nenechavam ridit tim, co nekdo napsal.Je to jeho vnimani a ja mam zase to moje, vse na co jsem prisel a jak to vnimam ja, jsou jen moje zkusenosti, tyto knihy ktere "vysvetluji" jak co funguje v duchovni oblasti nejsou pro me, na to bud prijdu sam, nebo jeste nenadesel "muj cas" a nasilim se "posouvat vpred" se nehodlam.
Abych se stal vnimavym, k tomu nepotrebuji knihy, staci se divak kolem sebe a trochu "myslet" ( moje vlastni zkusenost ).Tak proč to nedělá? Jetě nenadeel tvůj čas?
Ne. V konverzaci s Tebou nemusim "myslet"
Není tady
Přirovnala bych to k větě, v lásce vyhrává ,kdo má rád mín.
Já jsem to myslela jinak.
Já nesoutěím v lásce, to vůbec ne. V lásce se přeci soutěit nedá, kdo z koho, kdy miluju, tak miluju.
Já tuhle větu beru spí tak, kdy tak o tom přemýlím, tak vyhrává je v této větě patné slovo. Ale e to má jednoduí , lehčí, kdy má rád mín, nebolí ho tolik rozchod, to zjitění, zklamání.
Takto jsem myslela i tím, co vysíláme, to se nám vrátí. Asi vysílám patně. Ale měla jsem na mysli, kdy jsem se někomu otevřela srdcem a tím pádem i sama sobě, ukázala jsem své slabé stránky, neměla jsem masku, obrátilo se to proti mně.
Nebo jetě jinak, kdy neukáu svou lásku, kdy se budu přetvařovat a dělat,e mě dotyčný (dávám příklad) nijak moc nezajímá, o něj moc nestojím, ukáe se, e dotyčný o mě stojí víc ne kdybych ukázala pravou tvář. Já nevím, jestli to píu dostatečně k pochopení.
A taky věřím na boí mlýny.
Není tady
dusi, ale ten "odstup" musí být zevnitř, ne hraný.
Nikdy nezapomenu na větu jednoho pána z naí skupiny na psychoterapii - nemůu na partnerku vyblejt úplně vechno. Protoe otázka je - co znamená, otevřít si srdce. Omráčit partnera svými strachy, jinými věcmi, to nemusí být dobré. Některé věci jsou pro přátele, ne pro partnera. Nu a některé si musíme řeit sami v sobě.
Partnerství je něco jiného ne přátelství.
Ale nic nesmí být hrané, ve přirozené, protoe to tak cítíme. I ten "odstup" od partnera v některých chvílích.
To mi zase otevřela oči jedna skvělá babinetka na jedné količce, mladá příjemná holčina z Bratislavy, si nevzpomenu na nick, ale jsem jí moc vděčná, i kdy ona ani moná neví. Ale oslovila mě tím.
Já si myslela - chtěla, mít s partnerem naprosto průhledný vztah, odevzdat se mu celá. Nedolo mi, e odevzdat se vzájemně úplně celí lze jenom při milování. I o to jenom někdy. A to Partneři vycítí, jde to zevnitř, kdy taková chvíle nastane.
Aby člověk partnera nezahltil. Neunavil, nestal se koulí na noze. Aby byl vzácný. Ale to fakt nejde hrát, to musí jít zevnitř.
Upravil(a) majkafa (12. 3. 2011 20:25)
Tak u začínám chápat teorii.
A v praxi jsem to dělala blbě, kdy jsem cítila k někomu lásku, jakobych se odevzdala. Nejenom při milování. Prostě jsem to tak cítila,e je to dobře.
Jak ale to udělám, aby ten "odstup" byl zevnitř, aby nebyl předtvařovaný.
Není tady
Kdy se odevzdáme. Nezůstane nic.
A co chudák partner se sebou i s námi odevzdanými? To není partnerství.
No dobře, zůstat tajemná. Ale jak to udělat, abych to cítila i sama v sobě? Zatím kdy jsem zůstala tajemná, byla to má přetvářka.
Není tady
dusička napsal(a):
No dobře, zůstat tajemná. Ale jak to udělat, abych to cítila i sama v sobě? Zatím kdy jsem zůstala tajemná, byla to má přetvářka.
Nevím, jak to udělat.
Jen vím, e mi to jde tak nějak samo, kdy to jde.
Asi nasloucháním svému nitru. Kdy ho slyíme.
Sama cítím hranice, kam ano a kam u ne.
Upravil(a) majkafa (12. 3. 2011 21:22)
Hm, to budu muset prozkoumat, proč mi to nejde.
Já taky cítím hranice, poslouchám své nitro. Take já myslím, e chybka u mě bude v něčem jiném.
Kdy tak o tom přemýlím, mui mi říkaj, e jsem na první pohled chladná, nepřípustná. A to se nepředtvařuju,prostě taková jsem, edá myka.
Chybka bude v tom, e jsem se domnívala, e partnerství je láska, přátelství - prostě spojený ve v jedno.
Ano v tom to bude.
Upravil(a) dusička (12. 3. 2011 21:25)
Není tady
Kdysi dávno to tu hezky vysvětlila Pan. e na přátelství máme kamarádky. Ale já si to nepamatuji. Taky bych potřebovala občerstvit. Stále se učím. A trénuju. Někdy to jde, jindy moc ne.
Přijde mi, e celé "tajemství" tkví v tom, jestli je ena s Muem, kterého miluje a jestli má pocit, e on ji taky, nebo kdy s takovým muem není.
Kdy jsou spolu ena a Mu, jde to dle mého názoru samo.
Upravil(a) majkafa (12. 3. 2011 21:43)