majkafa napsal(a):

Marcia, zkus hledat radu pro sebe v sobě. Moc se do toho zaplétáš. Jsme každý jedinečný, žádný univerzální recept není. Nebo už odejdi.

Majkafo, o to jsem se snazila, kdyz se mi to podarilo jak uz jsem psala a byla jsem v pohode, on to zbystril a hned mi mou pohodu znicil. Snazim se byt odolna vuci jeho natlakum, ale co je moc to je moc. A pak jsem zase zpatky kde jsem byla. Chtela bych pochopit proc se tak chova, ale on rika, ze mi jic neudelal. Viz prispevek nize. taky nic neudelal? Mozna bych nad tim mnela mavnout rukou, ale nedokazi to.

javena napsal(a):

Marcia111 napsal(a):

venuše napsal(a):

Tomu se rika manipulace.
A ty, pokud uz jsi zacala mluvit o rozchodu, tak ta situace doma lepsi nebude.... zpatky uz to nevratis. A jak je videt, tak on te drzet nebude....
Proc tedy neodejdes?

Kdybych dokazala byt vypocitava a falesna, tak bych s nim zila naoko az do doby kdy mi to ma situace dovoli abych odesla. Jenze ja se nedokazi pretvarovat a spat s clovekem, ktery se ke mne hnusne chova. A to ho asi stve. Kdyz se snim snazim domluvit na nejakych pravidlech spolecneho ziti v zajmu deti, davam mu nekolik variant, protoze on sam nic nenavrhne, tak i tak vsechny zavrhne a nedojdeme k zadnemu zaveru. Ja uz vazne nevim co mam delat aby se to doma dalo alespon nejak vydrzet. Jak se v takove situaci zachovat? Nemate nejakou radu?

Příště zkus manželovi říct, že nevíš, kde jsou jeho doklady a jestli je nenechal v autě... a netrvat na pozdravu...

Asi mas pravdu, doklady by mi stejne, ale vzal. Chtela jsem aby jsme se alespon kvuli detem zdravili a resili zakladni veci. Nejspis ani to uz nepujde.

On se udobrit nechce. To by se choval jinak.
Nezbyva ti nez mlcet nebo odejit...

javena napsal(a):

Marcia111 napsal(a):

javena napsal(a):

Příště zkus manželovi říct, že nevíš, kde jsou jeho doklady a jestli je nenechal v autě... a netrvat na pozdravu...

Asi mas pravdu, doklady by mi stejne, ale vzal. Chtela jsem aby jsme se alespon kvuli detem zdravili a resili zakladni veci. Nejspis ani to uz nepujde.

Půjde, ale bez zbytečných šťouchanců...
Tvůj muž zdravit určitě umí a měl důvod proč tebe nepozdravil. Chtěl tě vyprovokovat a tys mu na to skočila.
Tak by vzal doklady... co na tom, marcio, ať si je strčí třeba víš kam... nesmíš se nechat vyprovokovat. Pak jdete zbytečně do střetu. Jestli tam chceš vydržet (i když nevím proč), tak nemůžeš mít tendenci manžela převychovávat...

Chtela jsem zmenit sebe a mu naznacit co bych si prala, od neho jsem chtela slyset to stejne abych vedela v cem a co by chtel abych zmenila ja, nikdy mi, ale nic konkretniho nerekne. Nechci toho od neho moc, nechci ho prevychovat, rada bych kdyby jen zmenil sve chovani a zacal vic myslet na rodinu. Kdyz jsme byli posledne u rodicu na obede, tak jsem si v aute rikala, staci tak malo aby bylo vse fajn. Nekam si spolecne s klukama vyjet, prohodit par slov, nechci aby resil me vlasy, kamaradky apod. Nedokaze delat kompromisy, vse musi byt tak jak chce on, kdyz to chci ja jinak tak uz je ohen na strese. Nesnazim se tady hledat nejake ujisteni, jak psala agewa, jedna se mi spise o nezaujaty nazor na vec, jak to vidite vy. Jestli podle Vas je jeho chovani spravne a taky o nejaky postreh ci radu. Nebo naopak kde chybuji ja abych byla schopna si to uvedomit.

Marcia111 napsal(a):

Chtela jsem zmenit sebe a mu naznacit co bych si prala, od neho jsem chtela slyset to stejne abych vedela v cem a co by chtel abych zmenila ja, nikdy mi, ale nic konkretniho nerekne. Nechci toho od neho moc, nechci ho prevychovat, rada bych kdyby jen zmenil sve chovani a zacal vic myslet na rodinu. Kdyz jsme byli posledne u rodicu na obede, tak jsem si v aute rikala, staci tak malo aby bylo vse fajn. Nekam si spolecne s klukama vyjet, prohodit par slov, nechci aby resil me vlasy, kamaradky apod. Nedokaze delat kompromisy, vse musi byt tak jak chce on, kdyz to chci ja jinak tak uz je ohen na strese. Nesnazim se tady hledat nejake ujisteni, jak psala agewa, jedna se mi spise o nezaujaty nazor na vec, jak to vidite vy. Jestli podle Vas je jeho chovani spravne a taky o nejaky postreh ci radu. Nebo naopak kde chybuji ja abych byla schopna si to uvedomit.

Příliš moc chtění a nechtění.

Marcia111 napsal(a):

Tak nevim, je to asi na , ze?

Jo,jo,....je 

Marcio,
fakt nevím, na co ještě čekáš? chováte se k sobě oba hrozně...to je jako hra kdo s koho??? Pokud ano, tak ty jí hraješ taky. Říkáš, že to s ním chceš ještě nějakou dobu vydržet. Tak fajn, nebazíruj na pozdravu a normálně mu řekni, že nevíš, kde jsou jeho doklady. Tvůj manžel je pěkný manipulátor...Ale ty jsi to stejné. Výhružkami o tvém odchodu ho taky manipuluješ...protože o tom jen mluvíš, ale neděláš nic a ještě po něm chceš, aby se k tobě choval podle tvých představ..... Takže teď ti sebral doklady a nemáš nic. Předpokládám, že bez těchto dokladů nemůžeš odjet ze země. Jak velký důkaz ještě potřebuješ, že to mezi vámi fakt nefunguje? Facku od něj? K té podle mého názoru nemá moc daleko
Marcio, už sis zjistila, jaká jsou tvá práva, když odejdeš i s dětmi?Už máš nějaký plán? Už jsi začala podnikat nějaké kroky? Nebo o tom rozvodu před ním už přes rok jenom pořád mluvíš? Co budeš dělat, až mu dojde trpělivost tohle poslouchat a vyhodí tě třeba z bytu? Co potom?

Z tvojí strany to jsou jen kecy v kleci. Nechceš dělat nic. Chceš, aby se všichni měnili podle tebe. Ale s tímhle pánem to nejde. Takže buď budeš držet pusu a krok a nebo už začneš konečně jednat.

javena napsal(a):

venuše napsal(a):

Marcia111 napsal(a):

Tim, ze rekl, ze zivot je srandicka mnel spise na mysli to, ze ja si bez neho ani neuprdnu, ze zustanu na mizine a budu hladovet. Citim, ze bych mnela odejit, ale bojim se. jak se mam toho strachu zbavit a byt si jista svym rozhodnutim a nebat se to udelat?

Jezismarja, to delaji vsichni chlapi, kdyz chce zenska odejit. Zazila jsem to na vlastni kuzi 2x.
Taky mi vyhrozoval, ze mi sebere deti, ze vyvrazdi celou moji rodinu atd., odesla jsem a ani se neuprd....
Cim dele zustanes, tim to bude horsi.
Odejdi co nejdriv!

Všichni ne, jen ubožáci... Já zase slýchala - no, jo, máš pravdu, je to všechno moje chyba... já to zavinil... já jsem ten špatnej z nás dvou.
Taky ubožák. Potřeboval slyšet - ne, ty jsi dokonalej, jen nám to prostě nevyšlo, možná jsem špatná já. A slyšel - když myslíš? Já to nevidím tak jednoznačně, ale když to říkáš... tak asi jo.

A beto - i chlapi mají strach... nejen ženský. On může mít strach - jak to bez Marcii půjde, jestli z něho nestáhne kůži při rozvodu... taky jsou to jen lidi. Rozumný chlap co se nebojí jedná jinak.

Javeno, to máš pravdu, i chlapi mají strach, co jak bude. Je docela dobře možné, že Marciin manžel by to řešil i sám, ale nemá dost odvahy, protože si říká, co kdyby se to ještě nějak spravilo a já tady dělám zbytečný humbuk? Ze životní praxe je ovšem pravda, že většinou řeší svou nespokojenost ženský.
Já jsem pro dohodu. Ale existují lidé, s nimiž se nelze dohodnout. A to nevím, jak řešit. Viz moje vlákno.

porad jsem nad tim premyslela, kde se v nem ta zlost bere
Přesně tam, kde v tobě... vždyť vy se snažíte bojovat o to, kdo bude mít navrch. Chvíli "vede" on, chvíli ty a ten druhej je zákonitě namíchnutej, že se mu nedaří. Marcio, promiň, ale trénovat dospělýho chlapa například ve zdravení je minimálně ztráta energie. Tý energie, kterou bys mohla věnovat třeba přípravě na odchod - pokud tedy skutečně odejít chceš.
Zdá se mi, že jste už oba ve fázi, kdy sebenevinnější dotaz, gesto, čin je považován za osobní útok vyžadující odvetu. Takže on ti vyhrožuje, že bez něj umřeš hlady, z "pozice síly" ti zamkne doklady a kartu... a ty, protože se "nepřetvařuješ" si zřejmě tu a tam rejpneš nebo prudíš s prkotinama - a tak se to hezky točí v bludným kruhu podezírání, útoků a odpovědí na ně.
Hele - ty si taky myslíš, že bys bez něj bídně zahynula??? A co už jsi udělala proto, abys teda případně odejít mohla?

javena napsal(a):

Beta El napsal(a):

javena napsal(a):

Všichni ne, jen ubožáci... Já zase slýchala - no, jo, máš pravdu, je to všechno moje chyba... já to zavinil... já jsem ten špatnej z nás dvou.
Taky ubožák. Potřeboval slyšet - ne, ty jsi dokonalej, jen nám to prostě nevyšlo, možná jsem špatná já. A slyšel - když myslíš? Já to nevidím tak jednoznačně, ale když to říkáš... tak asi jo.

A beto - i chlapi mají strach... nejen ženský. On může mít strach - jak to bez Marcii půjde, jestli z něho nestáhne kůži při rozvodu... taky jsou to jen lidi. Rozumný chlap co se nebojí jedná jinak.

Javeno, to máš pravdu, i chlapi mají strach, co jak bude. Je docela dobře možné, že Marciin manžel by to řešil i sám, ale nemá dost odvahy, protože si říká, co kdyby se to ještě nějak spravilo a já tady dělám zbytečný humbuk? Ze životní praxe je ovšem pravda, že většinou řeší svou nespokojenost ženský.
Já jsem pro dohodu. Ale existují lidé, s nimiž se nelze dohodnout. A to nevím, jak řešit. Viz moje vlákno.

Jo, s někým s kým nebylo možno se dohodnout (vlastně bylo - slíbil vše, nedodržel nic) jsem taky žila a musel pryč z mýho života. Tvé vlákno znám a objektivně musím říct, že to máš těžší než Marcia i já... Já ho škrtla, Marcia může jít... ale ty jsi v pozici zaujatého (ta situace se tě dotýká) pozorovatele (nemůžeš ji řešit). Mě by z toho hráblo. Doufám, že se to u vás nějak nehrotí, ale spíš obrušuje.

Javi, právě, že hrotí, ten klid byl jen klidem před bouří a máš pravdu, mně už z toho brzo hrábne! Musím se tolik ovládat a mít tolik síly, že si říkám, že už mě fakt nemůže nic zlomit. Nejhorší je, když ti někdo přikládá vlastnosti, které má objektivně on sám, přitom tě vlastně vůbec nezná a tak se domnívá, že jsi stejná, jako on. Ale to tady nechci rozebírat, tohle je Marciino vlákno.
Ale přesně, jak říkáš, rozhodnutí je na Marcii, to ona v sobě musí najít tu obrovskou sílu, kterou v sobě lidi mají, aby něco změnili. Já změnit nic nemůžu. Marcia ano. A moc jí držím pěsti, aby to v sobě našla a dokázala. Nikdo nezaručí, co bude potom. Já si taky myslela, že budu mít klid a všechno bude fajn.
Marci, nikdo ti neřekne, zda budeš potom šťastná, či nebo nešťastná, jestli třeba nebudeš litovat a vzpomínat,  jak ti bylo dobře, když jsi byla s manželem. Takhle funguje osud, nikdy nevíš dopředu, co bude a možná je to tak dobře, protože kdybychom věděli, co nás čeká, možná bychom ani ty životy žít nechtěli.