29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
hirondel napsal(a):
No to vlakno neni o Tobe ale neco Ti k tomuhle fouknu.
Ty pises ze by jsi to chtela vedet ale nejde to.
Nejde to ,nebo nevis jak? V tom je rozdil.
Druhy vubec nemusi spolupracovat,je to na nem. Na Tobe je najit jiny zpusob jak zjistit v cem byla zodpovednost na Tve strane za to co jsi zila a zit budes.
Nechapu slova "Na Tobe je najit jiny zpusob jak zjistit v cem byla zodpovednost na Tve strane za to co jsi zila a zit budes"
Co prosim, jiny zpusob? Co to je? "Za to co jsem zila"???????
CO prosim????
Rikam, ze pises moudra.
Upravil(a) sahleb (22. 2. 2011 17:36)
Není tady
Sahleb pise: "Bramborko, svym zpusobem mas pravdu, nikdo neni dokonaly. Jenze mnohe zeny zde resi problemy, tzn, snazi se poznat, co se deje a co se stalo a proc tio tak je. Duvod je podle me jeden, poznat chyby a napravot to. Jenze kdyz druhy nespolupracuje je to tezke. Ja sama dodnes nevim, kde jsem delala ve svem manzelstvi chybu. Chtela bych to vedet. Ale nejde to.
Pozdeji jsem poznala, ze manzel byl slaboch a taky nezraly psychopat a chtel aby to dopadlo spatne."
---------------
Ja pisu ,ze druhy nemusi spolupracovat. A ze je tedy potreba hledat ruzne zpusoby ,cesty k tomu, aby ty zeny nasly sve vlastni chyby a svuj vlastni dil zodpovednosti a tedy proc se jim ty veci v zivote deji. Aby nedelaly priste stejne chyby.
Uz jen vyber partnera neni zadna nahoda a uz jen to velice uzce souvisi s vlastni zodpovednosti za ten vyber (v obou smerech)
Upravil(a) hirondel (22. 2. 2011 17:38)
Není tady
Takže závěr je: Byla jsem nezodpovědná při výběru partnera.
Jenže ze začátku se zdálo všechno v pořádku. Ale máme spolu dvě krásné zdravé děti.
Není tady
dusička napsal(a):
Takže závěr je: Byla jsem nezodpovědná při výběru partnera.
Ja to pokud dovolis napisu podle meho nazoru= Byla jsi zodpovedna pri vyberu partnera.
Není tady
dusičko, taky jsem si prošla obdobím, kdy jsem si říkala, že jsem vybírala špatně. Že je má VINA, že jsem vybrala dětem špatného otce. Že jsem byla nezodpovědná.
Jasně HIrondel, byla jsem zodpovědná, v té chvíli mi to přišlo správé. Takže si ted po čase nelze vyčítat, že jsem si manžela neměla vzít. To je to coby kdyby. Před 16tilety jsem to cítila správně. Jenže život jde dál, měníme se, vyvíjíme se.
Proto jsem psala, že mám dvě krásné zdravé děti s manželem. A asi jsem si ho vybrala i podvědomě, protože jsme oba blondáci, a Markétka je taktéž blondýna. No asi aby nevymřeli lidi se světlými vlasy
Prožila jsem s ním i hezký věci. Jenže nějak se naše životy rozdělili.
Vzpomněla jsem si, že jednou jako svobodná jsem potkala na čaji ženu (která četla z ruky) a přečetla mi,že na mě čeká muž blondák a že ho podle vidění znám. Samozřejmě že mě manžel vůbec ve snu nenapadl.
A když mluvím o tajemnu.
v říjnu jsem si nechala vyložit po mailu horoskop a paní kartářka mi napsala, at se nestěhuju, že to bude mít neblahý dopad a že toho budu litovat. že mám anděla strážnýho v manželství, a ten mě ochrání. že záleží na mě, jak se budeme v manželství mít, jak budeme žít. Jaktože to záleží na mě, když chlapa nezměním, aby nebyl alkohol. a já se s tím nesmířím,
a tak mě to nenechalo spát a nechala jsem si v lednu od jiné kartářky napsat. Ta mi řekla, že je pro mě úkol odpoutat se od manžela, že ho nezvládnu. že má jiné myšlenky. Ale to už jsem vlastně o tomto psala na osudu
Není tady
majkafa napsal(a):
dusičko, taky jsem si prošla obdobím, kdy jsem si říkala, že jsem vybírala špatně. Že je má VINA, že jsem vybrala dětem špatného otce. Že jsem byla nezodpovědná.
jo a ještě jsem pak sama sebe uklidnovala, že za to vlastně nemůžu, a že mám na chlapi smůlu.
Není tady
dusička napsal(a):
majkafa napsal(a):
dusičko, taky jsem si prošla obdobím, kdy jsem si říkala, že jsem vybírala špatně. Že je má VINA, že jsem vybrala dětem špatného otce. Že jsem byla nezodpovědná.
jo a ještě jsem pak sama sebe uklidnovala, že za to vlastně nemůžu, a že mám na chlapi smůlu.
Tohle stadium jsem neměla. Byla jsem těžce sebekritická. Byla to všechno POUZE má vina. Taky jsem tím sama sebe dovedla na dno.
Ale už je dobře. Zle už bylo.
Situace u nás.
Manželovi jsem řekla, že mám možnost podnájmu. A že se chci zachovat jako rozumnej člověk a nedělat zle, a nechci aby on dělal zle, že bych chtěla pomoc odstěhovat. že mu zaplatím
řekl, že za stěhování nic nechce,že se nějak podělíme, že si vezmeme talíře, tři mu tady necháme. on až si budem vydělávat v Německu, koupí si vše nové.
On že tedy jo, že sežene tranzita, odouhlasil mi vše, co jsem řekla, že si vezmu. A že mi to pomůže odvézd. že nechce,abych tady byla.
No jsem možná naivní, ale já mám takový náký šestý smysl, že tohle vyjde.
Upravil(a) dusička (22. 2. 2011 19:02)
Není tady
Jj, také znám mě podobné sebemrskačské myšlenky rovněž přivedly až na samé dno.
Pak jsem si uvědomila, že nejsem zodpovědná za jednání a chování svého partnera, že jsem zodpovědná pouze sama za sebe. Nejsem povinna se "snažit" a "pracovat na vztahu", když jsou moje veškeré snahy partnerovi naprosto ukradené, nejsem povinna snášet jeho opilecké urážky, ponižování a napadání, nejsem povinna přihlížet tomu, jak si partner soustavným popíjením ničí osobnost a mění se mi před očima v agresivní, nevypočitatelné a dementní monstrum. Tohleto všechno je jeho, moje jsou zase jiné věci a moje je za těmi jinými věcmi si jít.
Nelituji ničeho, protože pro mě bylo moje manželství potřebná lekce, jak se lecčemus sama o sobě naučit. I když, pravda, ta lekce mě stála poměrně dost drahý školný
Není tady
Školné bylo vysoké i u mě. Ale stálo to za to.
dusička napsal(a):
Jasně HIrondel, byla jsem zodpovědná, v té chvíli mi to přišlo správé. Takže si ted po čase nelze vyčítat, že jsem si manžela neměla vzít.
Ano ,zadne vycitky ,nebot vybrala jsi tak jak jsi to dokazala tehda. Vsechno ma svuj smysl. Vime jaky ze?
Jo a k tem kartarkam mam taky neco dodat?
Není tady
hirondel napsal(a):
dusička napsal(a):
Jasně HIrondel, byla jsem zodpovědná, v té chvíli mi to přišlo správé. Takže si ted po čase nelze vyčítat, že jsem si manžela neměla vzít.
Ano ,zadne vycitky ,nebot vybrala jsi tak jak jsi to dokazala tehda. Vsechno ma svuj smysl. Vime jaky ze?
Jo a k tem kartarkam mam taky neco dodat?![]()
Taky jsem v 18 chtěla něco jiného, než chci teď. Takže muže, kterého jsem měla za manžela, bych nyní obešla obrovitánským obloukem. Jenže jako mladé naivní holky si malujeme svět v růžových barvách, máme představy a sny. Jak píšeš, Hirondel, všechno má svůj smysl. Takže pro mne to mělo smysl takový, abych pochopila, co nechci? To je dlouhá a drahá zkušenost.
Marcia tady taky zřejmě poznává, co nechce, hlavně si myslím, že jí pomůže, když zjistí, že není jediná a sama
na světě s obdobným problémem. To je dost důležitá zkušenost.
Jinak, já taky strašně chtěla, aby se mé manželství zlepšilo, pořád hledala chyby u sebe, jenže milujte někoho, kdo nechce, abyste ho milovali, protože ho to svazuje a zatěžuje. Že od vás nechce vlastně vůbec nic, jenom úplnýá a dokonalý domácí servis (včetně sexu), jenom svatý klid a hlavně ho neobtěžujte žádnými požadavky či dokonce osobními přáními (myslím, že takhle to má i Marcia).
Jednou jsme byli na dovolené s partou známých a sedělo se večer u ohně. A můj manžel tam mé kamarádce řekl, že si mě vzal z čistého kalkulu. Že jsem byla hodná holka, pracovitá, svědomitá a to on potřeboval, aby mu někdo dělal doma zázemí, aby mohl poletovat a vznášet se... a vůbec ho nějak nezajímalo, jestli jsem šťastná taky já. Po patnácti letech manželství to bylo dost kruté, něco takového zaslechnout, on nevěděl, že to slyším. Tenkrát jsem se rozhodla, že se jednou rozvedu.
Ohledně kartářek. Holky, nevěřte jim. Propadla tomu moje švagrová a pak neudělala krok bez toho, aby se neporadila s kartářkou. Využívají informací, které ziskají o vás a stejně vám řeknou, co chcete slyšet.
Není tady
dusička napsal(a):
Situace u nás.
Manželovi jsem řekla, že mám možnost podnájmu. A že se chci zachovat jako rozumnej člověk a nedělat zle, a nechci aby on dělal zle, že bych chtěla pomoc odstěhovat. že mu zaplatím
řekl, že za stěhování nic nechce,že se nějak podělíme, že si vezmeme talíře, tři mu tady necháme. on až si budem vydělávat v Německu, koupí si vše nové.
On že tedy jo, že sežene tranzita, odouhlasil mi vše, co jsem řekla, že si vezmu. A že mi to pomůže odvézd. že nechce,abych tady byla.
No jsem možná naivní, ale já mám takový náký šestý smysl, že tohle vyjde.
Dusi, tak to je bezva! Drzim palce at to stehovani porobehne v pohode.
Podle Tveho psani, to vypada tak, ze manzelovi uz je to jedno, jestli odejdes nebo ne. Jake mas pocity v tuto chvili Ty? Doslo uz to do te faze kdy jsi na to zcela psychicky pripravena, nebo mas jeste porad nejake obavy a myslenky udelat krucek zpet?
Není tady
dusička napsal(a):
Takže závěr je: Byla jsem nezodpovědná při výběru partnera.
![]()
Jenže ze začátku se zdálo všechno v pořádku. Ale máme spolu dvě krásné zdravé děti.
Dusicko nejde to lip napsat.
Ja jsem mozna byla taky "nezodpovedna", no jak se to vezme, on totiz nikdo nevi so se stane zitra. V pocatku jsem se samozrejme nechovala absolutne spatne nebo nejak negativne, co by mohlo ohrozit vztah. Planovala jsem s chotem budoucnost. Takze tady moje, i tvoje samozrejme, zodpovednost konci. To, ze je ten druhy bude planovit nezodpovedny, jak se zachova, nebo ze se z nej stane alkoholik, nebo ze nebude chtit deti ci bude jednou s radosti zahybat, to proste nikdy nikdo nevi dopredu.
Tim chci rici, ze za chovani druhych nikdo nemuze prevzit zodpovednost. A nikdy to nesmi. Jen ma pravo vztah ukoncit.
Není tady
sahleb napsal(a):
majkafa napsal(a):
sahleb napsal(a):
Pozdeji jsem poznala, ze manzel byl slaboch a taky nezraly psychopat a chtel aby to dopadlo spatne. Vzdyt si vzal svou sekretarku se kterou mi zahybal leta. Ty dalsi se kterymi mi zahyba,l si nevzal. A ja jsem to neco jako tusila, jeste pred tou sekretarkou, ale nechtela jsem byt detinska, hystericka a zarliva. Tak jsem se chovala zodpovedne a realisicky. Pak jsem byla presvedcena ze nikoho nema. A tak dodnes nevim, jak jsem se mela zachovat a co delat, abych zachranila manzelstvi.
Tohle mě uhodilo do očí.
Jak TY víš, že ON (manžel) chtěl, aby to dopadlo špatně? Co je to přesně - špatně? A - špatně pro koho? Pro tebe? Pro něj?
Ta druhá vytučněná část je podivná. Když jsi nechtěla být dětinská, hysterická a žárlivá, tak jsi svým zodpovědným a realistickým chováním byla přesvědčena, že nikoho nemá? Tomuto myšlenkovému postupu a závěru z něj nerozumím.Kdyz manzelstvi dopadne spatne, znamena to ze se dva rozejdou, rozvedou. Nenapada me jina varianta.
Tam on samozrejme miril. Sam mit to sdelil vicekrat. Zcela otevrene mi to rekl. Nijak se neangazoval, delal si co chtel, jezdil si kam chtel, dite, ja ani domov ho noskodilo. Ja to proste vim, byl zbabely sam vztah ukoncit a neco realneho zaridit i pro sve dite. To on chtel pryc, ne ja. Vydelaval oficielne co nejmene. Vedel, ze takhle dostaneme po rozvodu minimum a jeste min. Ocividne se snazil, aby se vse v manzelstvi pokazilo, on to hazel leta na me,chtel me provokovat.
A v pozadi se pripravoval leta, majetek dal prepsan na sekretarku. Nechtej ani vedet co. A to uz pred mym tehotenstvim. Ja nic netusila.
Rozvod dopadl pro nej vyborne, deti u sebe nema, ani ho nezajimaji a stejne zadne nechtel. Ma svoji vilu, svoje majetky a svoje penize, alimenty neplati a novou manzelku. Bez deti. Konecne jsme pryc.
Ovsem pro me to bylo tezke. Neumis si predstavit, jak tezko hleda byt zena nez zemestnani a bez kapitalu a prijmu, kterou nikdo nezamestna kvuli detem.
To dole jsem asi napsala spatne, nejdriv jsem mela podezreni, ale jsem clovek s jednou chybou, sama nedelam svînsta a tak si neumim predstavit, ze je dela nekdo jiny. Tudiz jsem se sama uklidnovala, ze je to vsechno jen moje fantazie a nadale ho milovala a chtela s nim zit.
Jinymi slovy nechtelajsem byt za hysterku, tak jsem se (tudiz) jsem se chovala realisticky a zodpovedne. Uplynul nejaky cas a pak jsem byla presvedcena ze nikoho nema.
Sahleb, čověče, to je ale materiál. To jen tak nenajdeš...Tak já , na místě tebe, i na místě sebe - bych přemýšlela, čím jsem si takové dobrodružství zasloužila. Jediné toto mi přijde (po vyloučení všeho) jako konstruktivní. Já osobně jsem došla k závěru, že jsem potřebovala vyrůst z dítěte v ženu (v cca 27). V dospělého a zodpovědného člověka a nebýt jen tak odkázanaá na někoho a plně být odevzaná komukoliv (nemít účet, neznat naše příjmy, výdaje, tranakce, nebydlet ve svém..apod.)
A já tenkrát - při výběru partnera - zodpovědná nebyla. Přiznám natvrdo. Vůbec ne. Jen mě to bavilo, byla jsem mladá, dostudovaná, patřil mi svět, pohybovala jsem se ve sportovních vip klubech, kluků kolem plno...krásný život, tak konkurs vyhrál ženatý pán, ten nejprůbojnější a ten nejschopnější. Výborně - zasmál se tenkrát osud.... Výborně, dodávám já bez ironie - dnes.
Není tady
Beta El napsal(a):
hirondel napsal(a):
dusička napsal(a):
Jasně HIrondel, byla jsem zodpovědná, v té chvíli mi to přišlo správé. Takže si ted po čase nelze vyčítat, že jsem si manžela neměla vzít.
Ano ,zadne vycitky ,nebot vybrala jsi tak jak jsi to dokazala tehda. Vsechno ma svuj smysl. Vime jaky ze?
Jo a k tem kartarkam mam taky neco dodat?![]()
Taky jsem v 18 chtěla něco jiného, než chci teď. Takže muže, kterého jsem měla za manžela, bych nyní obešla obrovitánským obloukem. Jenže jako mladé naivní holky si malujeme svět v růžových barvách, máme představy a sny. Jak píšeš, Hirondel, všechno má svůj smysl. Takže pro mne to mělo smysl takový, abych pochopila, co nechci? To je dlouhá a drahá zkušenost.
Marcia tady taky zřejmě poznává, co nechce, hlavně si myslím, že jí pomůže, když zjistí, že není jediná a sama
na světě s obdobným problémem. To je dost důležitá zkušenost.
Jinak, já taky strašně chtěla, aby se mé manželství zlepšilo, pořád hledala chyby u sebe, jenže milujte někoho, kdo nechce, abyste ho milovali, protože ho to svazuje a zatěžuje. Že od vás nechce vlastně vůbec nic, jenom úplnýá a dokonalý domácí servis (včetně sexu), jenom svatý klid a hlavně ho neobtěžujte žádnými požadavky či dokonce osobními přáními (myslím, že takhle to má i Marcia).
Jednou jsme byli na dovolené s partou známých a sedělo se večer u ohně. A můj manžel tam mé kamarádce řekl, že si mě vzal z čistého kalkulu. Že jsem byla hodná holka, pracovitá, svědomitá a to on potřeboval, aby mu někdo dělal doma zázemí, aby mohl poletovat a vznášet se... a vůbec ho nějak nezajímalo, jestli jsem šťastná taky já. Po patnácti letech manželství to bylo dost kruté, něco takového zaslechnout, on nevěděl, že to slyším. Tenkrát jsem se rozhodla, že se jednou rozvedu.
Ohledně kartářek. Holky, nevěřte jim. Propadla tomu moje švagrová a pak neudělala krok bez toho, aby se neporadila s kartářkou. Využívají informací, které ziskají o vás a stejně vám řeknou, co chcete slyšet.
Beto, s těmi kartářkami je to jako se vším, všeho s mírou. Pokud tomu někdo propadne (jako čemukoliv jinému), nebo pokud si ani neuprdne bez toho, aby jí to poradil kartář, je to špatně . To je jakási forma závislosti.
Já mám zase dobrou zkušenost. Jsou opravdu lidé, kteří ty zvláštní schopnosti mají a cítí víc než my. (já). O tom jsem se přesvědčila. Připodobním vliv kartářky u sebe - je to asi jako vliv navigace na mě v autě, když jedu někam, kde to neznám. Vím směr, cíl, znám hrubé body kudy pojedu (jako že pojedu přes Jičín, Hradec ), tudíž a´t navigátoor "Karel" mektá co chce jedu tam (a vlastně se ho ani v tu chvíli neptám)..ale pak se klidně nechám někde v pardubicích vyvést z bloku jednosměrek, a poslouchám úplně slepě. Na toto jsou mi kartářky. Ne na to, aby mi řídily život. Pokud do toho člověk také takto půjde (a vůbec je přitom nepodezírám, že by mě chtěly ošidit a zmanipulovat či co..), tak se nemusí bát.
Beto, ten tvůj manžel byl taky dobrák, vi´d?
Holky, vidíte co se na tom světě děje...proč by mělo vlastně něco fungovat tak, aby se nám to líbilo? Tak , jak si přejeme? Proč by právě to mělo být tak správně?
Nikde ani není psáno, že totak má být. Jo..jo.
Proto si užívejme život stále, děj se co děj...dnes to tak nějak vidím.
Není tady
Marcia111 napsal(a):
Selima napsal(a):
sandra napsal(a):
Marci, jak by ses chovala ty k manželovi, kdybys věděla, že už s tebou být nechce, přemýšlí o rozvodu, radí se o rozvodu dokonce s tvým otcem, střádá si peníze, ale stále s tebou bydlí v jedné domácnosti? BI - bez ironie.
Zasa je otázka, či ON nebol prvý, kto degradoval vzťah na spolubývanie spolu-rodičovstvo bez úcty k tomu druhému... a to sa tu ťažko dozvieme. To možno nevedia ani oni dvaja.
To je prave to co bych chtela pochopit i ja. Lze se to nejak dozvedet? Ja si myslim, ze vetsi vinu na tom nese on. I ja mam sve chyby, uvedomuji si je, snazim se je nedelat. Ale on, narozdil ode mne v nicem problem nevidi, on je bez viny........
Podľa mojich skúseností äa aj podľa viacerých psychológov) ľudia preberajú - či už v kladnom zmysle alebo občas ako odstrašujúci príklad - manžesltvo alebo vzťah sovjich rodičov ako vzor pre SVOJE spolužitie. Prúser je, ak tento vzor úplne chýba (môj otec = mal 4 roky, keď mu zomrel otec a stará mama s auž nikdy nevydala), alebo ke´d na seba narazia dva úplne odlišné vzory, napr. chlapec pochádzajúci z patriarchálnej, tradicionalistickej, konzervatívnej rodiny, a voľnomyšlienkárska žena z modernej, otvorenej rodiny a z rovnoprávneho vzťahu rodičov. Môže tu dôjsť ku "clashu" koncepcií, pričom na vine enmusí byť ani jeden. Z akej rodiny pochádza tvoj muž? Aký vzťah majú jeho rodičia... atď?
Není tady
Marcia111 napsal(a):
agewa napsal(a):
Marcia111 napsal(a):
To je prave to co bych chtela pochopit i ja. Lze se to nejak dozvedet? Ja si myslim, ze vetsi vinu na tom nese on. I ja mam sve chyby, uvedomuji si je, snazim se je nedelat. Ale on, narozdil ode mne v nicem problem nevidi, on je bez viny........a je tak moc důležité vědět, kdo má kolik viny??
Kdybych vedela, ze z vetsi miry na krachu manzelstvi nesu vinu ja. Snazila bych se proto neco udelat. Zmenit se, vylepsit vztah, delat to jinac. Na dotaz co delam spatne, v ćem chce abych se zmenila mi nikdy neodpovi nic konkretniho, jen to, ze chyby mam taky. To ja vim, ale bylo by snadnejsi vedet konkretne jake a na vztahu a zvlaste pak na mych chybach zacit pracovat.
Neviem, niekedy sa to vyvinie tka, že UŽ k sebe nepasujete. (Zmenil iste sa, každý iným smerom, alebo sa jeden zmenil a druhý ostal skoro rovnaký...). Z kocky guľu neurobíš a niekedy to proste nejde. Ale rozumiem úsiliu zistiť "čo sa staLOô, len - nie vždy to proste ide. Navyše on je podľa mňa introvert technického (alebo racionálneho) zamerania a rozoberať mechanizmus vzťahov je preňho zrejme niečo ako dať si vŕtať zuby alebo analyzovať pohyb planetárnych telies.
Není tady
Wiki napsal(a):
Sahleb, čověče, to je ale materiál. To jen tak nenajdeš...Tak já , na místě tebe, i na místě sebe - bych přemýšlela, čím jsem si takové dobrodružství zasloužila. Jediné toto mi přijde (po vyloučení všeho) jako konstruktivní. Já osobně jsem došla k závěru, že jsem potřebovala vyrůst z dítěte v ženu (v cca 27). V dospělého a zodpovědného člověka a nebýt jen tak odkázanaá na někoho a plně být odevzaná komukoliv (nemít účet, neznat naše příjmy, výdaje, tranakce, nebydlet ve svém..apod.)
A já tenkrát - při výběru partnera - zodpovědná nebyla. Přiznám natvrdo. Vůbec ne. Jen mě to bavilo, byla jsem mladá, dostudovaná, patřil mi svět, pohybovala jsem se ve sportovních vip klubech, kluků kolem plno...krásný život, tak konkurs vyhrál ženatý pán, ten nejprůbojnější a ten nejschopnější. Výborně - zasmál se tenkrát osud....Výborně, dodávám já bez ironie - dnes.
No Wiki, docela se smeju. To je fakt material, a pozor, pisi jen a jen popovrchu, zadne detaily. Tehdy jsem taky nebydlela ve svem, nevedela jsem ani "n" o tom, co vlastne vydelaval apod. Ona me opravdu nenapadla , a delam to dodnes, spousta veci o lidske vych...nosti. Proste jsem netusila, ze je neco takoveho mozne. Dodnes stejne nechapu jak si vedome nekdo takhle zaridi zivot.Tim ze devastuje nekoho, kdo ho ma rad. Tuhle zivotni "vyhru" nechapu.
To byla moje zmatena snaha chovat se racionalne a nedelat takouv tu slidilku a kontrolerku. NO pak jsem odesla. Dneska je to jinak a ja stojim zcela na vlastnich nohach.
Premyslet, cim jsem si takove dobrodruzstvi "zaslouzila" , nemusim. Ja to tusim, kde jsem udelala chybu a naivni omyl a proc to vim taky. Jiank se vse otocilo a ja ve svem pokrocilem veku nasla velkou lasku, za 3 tydny se vdavam. Bude to uplne neco jineho.
Není tady
Beta El napsal(a):
Taky jsem v 18 chtěla něco jiného, než chci teď. Takže muže, kterého jsem měla za manžela, bych nyní obešla obrovitánským obloukem. Jenže jako mladé naivní holky si malujeme svět v růžových barvách, máme představy a sny.
Myslim, ze Dr. Hausmann by mel odlisny nazor a jelikoz jsem jeho velmi dobry pritel, mam podobny, ne-li stejny nazor jako on Ale jsme na BBN a ja tu nejsem proto, abych tu prezentoval moje nazory na vase nazory
Není tady
Kiara napsal(a):
zodpovědná za jednání a chování svého partnera, že jsem zodpovědná pouze sama za sebe. Nejsem povinna se "snažit" a "pracovat na vztahu", když jsou moje veškeré snahy partnerovi naprosto ukradené,
Toto je velmi dobra myslenka
Není tady
sahleb napsal(a):
Wiki napsal(a):
Sahleb, čověče, to je ale materiál. To jen tak nenajdeš...Tak já , na místě tebe, i na místě sebe - bych přemýšlela, čím jsem si takové dobrodružství zasloužila. Jediné toto mi přijde (po vyloučení všeho) jako konstruktivní. Já osobně jsem došla k závěru, že jsem potřebovala vyrůst z dítěte v ženu (v cca 27). V dospělého a zodpovědného člověka a nebýt jen tak odkázanaá na někoho a plně být odevzaná komukoliv (nemít účet, neznat naše příjmy, výdaje, tranakce, nebydlet ve svém..apod.)
A já tenkrát - při výběru partnera - zodpovědná nebyla. Přiznám natvrdo. Vůbec ne. Jen mě to bavilo, byla jsem mladá, dostudovaná, patřil mi svět, pohybovala jsem se ve sportovních vip klubech, kluků kolem plno...krásný život, tak konkurs vyhrál ženatý pán, ten nejprůbojnější a ten nejschopnější. Výborně - zasmál se tenkrát osud....Výborně, dodávám já bez ironie - dnes.
No Wiki, docela se smeju. To je fakt material, a pozor, pisi jen a jen popovrchu, zadne detaily. Tehdy jsem taky nebydlela ve svem, nevedela jsem ani "n" o tom, co vlastne vydelaval apod. Ona me opravdu nenapadla , a delam to dodnes, spousta veci o lidske vych...nosti. Proste jsem netusila, ze je neco takoveho mozne. Dodnes stejne nechapu jak si vedome nekdo takhle zaridi zivot.Tim ze devastuje nekoho, kdo ho ma rad. Tuhle zivotni "vyhru" nechapu.
To byla moje zmatena snaha chovat se racionalne a nedelat takouv tu slidilku a kontrolerku. NO pak jsem odesla. Dneska je to jinak a ja stojim zcela na vlastnich nohach.
Premyslet, cim jsem si takove dobrodruzstvi "zaslouzila" , nemusim. Ja to tusim, kde jsem udelala chybu a naivni omyl a proc to vim taky. Jiank se vse otocilo a ja ve svem pokrocilem veku nasla velkou lasku, za 3 tydny se vdavam. Bude to uplne neco jineho.
Já jsem zažila to samé. Otočilo se vše o 180° a to oběma nám (sobě jsem to otočila já sama- musím to nazvat správně). Já jsem fakt vděčná, že vím co nechci a jak už nebudu. Bez něj bych tak "chytrá" ale dnes nebyla. Já byla až neuvěřitelně naivní a hloupá. Až legračně. Taky jsem přišla na pár let o své dědictví. Dobře mi tak ...
Sahleb já srdečně gratuluju a přeju vám krásný bohatý (plzákův - košatý)vztah.
Není tady
dusička napsal(a):
Takže závěr je: Byla jsem nezodpovědná při výběru partnera.
![]()
Jenže ze začátku se zdálo všechno v pořádku. Ale máme spolu dvě krásné zdravé děti.
dusi, tohle je vždycky tak trochu jako sázka do loterie, buď to vyjde, nebo ne. a dopředu to nikdo z nás neví.
Není tady
Jen je dobré po opadnutí první zamilovanosti sledovat signály toho co by v nepořádku být mohlo. Tím nemyslím případ Dusičky. To já se dvakrát spálila a když to hodnotím zpětně, tak signály problémů, které vedly k rozpadu vztahu tam byly už od začátku a byla jen moje blbost, že jsem je neviděla nebo spíš nechtěla vidět. Jinak samozřejmě - může se změnit spousta věcí, které dopředu nelze odhadnout.
Není tady