29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Zajimalo by mne co vas primelo k tomu aby jste zacaly uvazovat o rozvodu a dotahnout to do konce. Jak dlouho vam takove rozhodnuti trvalo, jaky to mnelo prubeh, jak to popripade pusobilo na vase deti a taky jak jste se citily po rozvodu. Litovaly jste toho a nebo jste naopak mnely pocit, ze lepsi rozhodnuti jste nemohly ucinit?
Není tady
Ahoj, zrovna minulý týden jsem o tom znovu přemýšlela díky kamarádce, co už to má za sebou
Já jsem po rozvodu 5 let po skoro 20 letém manželství. 10 let mi bůhvíproč trvalo, než jsem se k tomu odhodlala. A důvod je prostý - gamblerství manžela, které těch 10 let bylo už neúnosné..... ten den co nás rozvedli mi spadl ze srdce obrovský balvan. A dodnes si přesně pamatuju den, kdy jsem podala k soudu žalobu na rozvod - strašně se mi ulevilo, že konečně už se mi to povedlo a najednou všechny důvody, pro které jsem to dřív "nemohla" udělat zmizely a byly naprosto nedůležité. Děti už byly v té době zletilé, takže to vzaly v poho, samy mi už několik let předtím navrhovaly, ať se rozvedu....
Dnes už vím, že to bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě a lituju, že jsem to neudělala dřív. Mohla jsem sobě i dětem ušetřit spoustu nepříjemných věcí. Jo jo, po bitvě každý generálem
Upravil(a) jaspinn (15. 2. 2011 13:34)
Není tady
Tak nejspíš to odstartovala manželova přiznaná nevěra. Maželství se dostalo na slepou kolej, on to vyřešil milenkou... přešli jsme to, zamakali na vztahu a já jsem pak, po pár letech, kdy jsme zas jeli dolů, zjistila, že to bylo od začátku celý špatně a makala jsem především já. Poslední kapka byly manželovy dluhy, na které jsem přišla a dodnes nevím, jestli mě jimi chtěl ohromit nebo nasr.at... (omlouvám se za výraz) To mi celý nešlo nějak pochopit a došlo i k ostrým výměnám názorů, čili pohoda domova. Manžel mlžil a jel dál ve svý lajně... a pak to bylo rychlý. Ztráta důvěry, řekla bych.
O rozvodu se logicky mluvilo už při manželově nevěře, nicméně v rámci jak to bude, když... bylo to jen během jedné debaty, pak už nebyl na pořadu dne.
Po rozvodu faktickém, ke kterému jsem se odhodlala během cca půl roku (od úvahy k realizaci - pořád dostával šance ), obrovská úleva a teď - tři roky po - naprostá spokojenost.
Dostala jsem šanci já. A děti.
Ta tisícovka na kolek jsou nejlíp investovaný peníze v mým životě.
Děti, co napsat. Děti to oplakaly, ale poměrně krátce po rozvodu se syn vyjádřil, že je to takhle lepší... Ten poslední rok a půl nebyl zrovna ukázkovej, co se týče domácího štěstí...
Není tady
Nemůžu říct, co vedlo k rozvodu mě, protože já jsem žádost podávat nechtěla, i když BM už skoro 2 roky bydlel jinde. Chtěla jsem, aby aspoň tutu záležitost administrativně vyřešil on, když se chtěl rozvádět on.
Samotné stání bylo pro mě v pohodě, protože rozchod už jsem měla odžitý. Ale pamatuji si, že jsem šla ze soudní síně a měla jsem pocit, že volně dýchám. Úsměvné pro mě dodnes je, když si vzpomenu, že mi v hlavě běžela cestou na nádraží reklama - Dej si Airwaves a volně dýchej. A já dýchala z plných plic a bylo mi krásně na těle i na duši.
Dnes BM děkuji za jeho rozhodnutí, přesto, že jsem se mu tenkrát tolik bránila a tak těžce ho nesla. To souviselo s mou závislostí na něm. S odstupem času vidím, že naše manželství nebylo partnerství ani z jedné strany.
Děti vzaly rozchod rozpačitě a s problémy, ale ne kvůli rozchodu samotnému, ale proto, jakým způsobem ze strany BM i z mé strany probíhal.
Marcia111 napsal(a):
Zajimalo by mne co vas primelo k tomu aby jste zacaly uvazovat o rozvodu a dotahnout to do konce. Jak dlouho vam takove rozhodnuti trvalo, jaky to mnelo prubeh, jak to popripade pusobilo na vase deti a taky jak jste se citily po rozvodu. Litovaly jste toho a nebo jste naopak mnely pocit, ze lepsi rozhodnuti jste nemohly ucinit?
Jeste bych jen chtela pridat dotaz, zda li jste si po rozvodu nasly partnera, nejen pro sebe, ale i pro deti.
Není tady
Marcia111 napsal(a):
Marcia111 napsal(a):
Zajimalo by mne co vas primelo k tomu aby jste zacaly uvazovat o rozvodu a dotahnout to do konce. Jak dlouho vam takove rozhodnuti trvalo, jaky to mnelo prubeh, jak to popripade pusobilo na vase deti a taky jak jste se citily po rozvodu. Litovaly jste toho a nebo jste naopak mnely pocit, ze lepsi rozhodnuti jste nemohly ucinit?
Jeste bych jen chtela pridat dotaz, zda li jste si po rozvodu nasly partnera, nejen pro sebe, ale i pro deti.
Tak já partnera nemám, nikoho cíleně nehledám, když bude tak dobrý, když ne, tak se nepo...
Nějaký ty tělesný potěšení nepočítám.
Není tady
Rozvedla jsem se před 9-ti lety hlavně kvůli alkoholismu mého muže.S tím pak vytanuly na povrch dluhy,ale to už byl jen přidružený důvod. Rozvodem se mi nesmírně ulevilo,postupem času mi to vrátilo zpátky mé sebevědomí a také jsem za nějakou dobu našla výborného partnera nejen pro mě ,ale i pro mé dvě děti.Dnes je to můj druhý manžel a já vím,že jsem měla obrovské štěstí,za které jsem nesmírně vděčná a velmi si ho vážím. A NIKDY jsem svého rozhodnutí nelitovala,ani ve chvílích,kdy mi bylo smutno,měla jsem finanční ( i zdravotní ) potíže jsem si neřekla,že to byla chyba. Protože nebyla...
Není tady
javena napsal(a):
Tak já partnera nemám, nikoho cíleně nehledám, když bude tak dobrý, když ne, tak se nepo...
Nějaký ty tělesný potěšení nepočítám.
Dovolím si použít, co napsala javena, protože to mám přibližně stejně.
K dětem partnera nemusím řešit, protože již v době rozvodu byly dospělé.
Upravil(a) majkafa (15. 2. 2011 14:53)
Marcia111 napsal(a):
Zajimalo by mne co vas primelo k tomu aby jste zacaly uvazovat o rozvodu a dotahnout to do konce. Jak dlouho vam takove rozhodnuti trvalo, jaky to mnelo prubeh, jak to popripade pusobilo na vase deti a taky jak jste se citily po rozvodu. Litovaly jste toho a nebo jste naopak mnely pocit, ze lepsi rozhodnuti jste nemohly ucinit?
Primela me k tomu manzelova nevera se zenou nevalne povesti.
Rozhodnuti me trvalo 24 hodin.Prubeh to melo klidny,pro me bolestivy.Po rozvodu jsem se citila velmi osamela s nulovym sebevedomim z pociem,ze me jiz nic neceka,ze kazdy den,rok, je stejny.Deti byli velmi male 2.5 a 4 roky,ale tata jim chybel.Litovala jsem toho,ze takhle blbe skoncilo nase manzelstvi,ale kdybych se mela rozhodovat znova,rozhodnu se uplne stejne.
Není tady
Marcia111 napsal(a):
Marcia111 napsal(a):
Zajimalo by mne co vas primelo k tomu aby jste zacaly uvazovat o rozvodu a dotahnout to do konce. Jak dlouho vam takove rozhodnuti trvalo, jaky to mnelo prubeh, jak to popripade pusobilo na vase deti a taky jak jste se citily po rozvodu. Litovaly jste toho a nebo jste naopak mnely pocit, ze lepsi rozhodnuti jste nemohly ucinit?
Jeste bych jen chtela pridat dotaz, zda li jste si po rozvodu nasly partnera, nejen pro sebe, ale i pro deti.
Po rozvodu jsem si nasla vztah po 10 letech,ktery ztoskotal,protoze pan byl zenaty.
Ted mam pritele se kterym sdilim spolecnou domacnost skoro 2 roky.Pritel me v zivote hodne pomohl za co si ho moc vazim i,kdyz ma sve chyby,ale je to clovek pro rodinu.Deti ho berou jako kamarada, clena domacnosti i,kdyz se sem tam objevi nekdy mracek.
Není tady
u mě to byl bohémský život exe, utrácel víc než vydělal, začal ve 40 letech hulit trávu / já byla naprosto nemožná, protože mi drogy vadily a neuznala jsem že marihuana není droga / Začal se tahat s pochybnými lidmi kolem drog a vyustilo to náhodným zjištěním, že si to rozdává se slečnou o dvacet let mladší, která ale chápala, že marihuana je skvělá. Způsob jakým jsem na nevěru přišla byl až legrační. A díky za to jinak by mě snad vysával do dneška. Nabídla jsem mu naposledy at si urovná život a můžeme spolu zůstat a čekala jsem pár měsíců jestli to udělá a to považuju za velkou chybu, to vyčkávání. Já čekala, nervovala se a on jednal, užívali si našim peněz, zadlužil nás v řádech šesti nul a než jsem ho vyhodila roznesl co se dalo. Takže jsem pak pět let platila jako mourovatá, abych nepřišla o dům, který byl naštěstí mým výlučným majetkem. Rozvod probíhal nešťastně, ex se třikrát nedostavil a stále zadlužoval a zalužoval, když jsem na třetím stání prosila samosoudce, at ho nechá předvést jinak mě finančně zničí udělal to a rozvedli nás na počtvrté za pět minut. Byla to úleva, ale větší byla když jsem ho fyzicky vyhodila, úplně se mi točil svět úlevou, že jsem to dokázala a tím jak se strašně choval jsem přeskočila smutnění. Pak přišli tři převozníci, první mi pomohl psychicky, ale vychcánek jako mraky, díky za něj,alespoň jsem nepotřebovala prášky na spaní, pak mlaďoch se kterým jsem zažila nemožné a teďjsem zase zakotvila ve stavu manželském. Kluk to snášel dost blbě, byl v pubertě a to to jak nás ex vykrádal a vydíral nesl špatně. Ted se nestýkají. Rozhodně nelituju
jen se to mělo stát dřív nejhezčí léta mi utekly se špatným člověkem, který se nakonec úplně zničil...
Upravil(a) xxxx (15. 2. 2011 21:33)
Není tady
Jeste bych jen chtela pridat dotaz, zda li jste si po rozvodu nasly partnera, nejen pro sebe, ale i pro deti.
Ano, se současným manželem jsme se "našli" asi rok po rozvodu. A děti byly dospělé, takže mi do toho kecat nemohly. Naštěstí v manželovi našly prima otčíma a kamaráda - kolikrát mám pocit, že ho vidí raději než mně . A já jsem "vyvdala" dvě úžasné 8leté holčičky - i když jenom na víkendy a prázdniny. Zrovna teď sedíme v obýváku, berušky navlíkají korálky, do toho se hádají, jestli lepší uzlíky dělám já nebo tatínek, televize řve, pes poštěkává a žebrá rohlík a mně se povedlo na 10 minut sednout k PC, na víc to nevidím
Není tady
Dekuji Vam za zaslane pripspevky. Vidim, ze se prevazne jedna o padne duvody k rozvodu, které se daji vyjadrit pouze jedinym slovem: Nevera, gamblerstvi, alkoholismus nebo drogy. Za těchto okolnosti bych se snad i ja okamzite rozhodla pro rozvod, ale u mne je to trochu jiné, jedinym slovem to popsat proste nelze. Uvazuji o rozvodu delsi dobu, delsi dobu mozna proto, ze si prave nejsem jista zda li ty me duvody jsou opravdu duvodem k rozvodu. Rada bych zanala Vas nazor na to jestli ma smysl pokracovat v manzelstvi za těchto okolnosti:
1) Vytraceni se vzajemne duvery
2) Rozdilnost povah, zajmu
3) Lhani a zatajovani
4) Caste hadky po kterych nasleduje i 3 mesicni mlceni
5) Vulgarni chovani a nadavky
6) Totalni absence v komunikaci (pripadam si, ze manzela vlastne ani neznam)
7) Spolecne straveny cas s detmi = 0 (Detem se venuji vyhradne ja, prochazky, hrani, manzel s nami NIKAM nechodi, mimo domov jsem s detmi stále sama nacez m. sedi NEUSTALE doma u televize)
8) Egoismus, arogance a hypokrytectvi z m. strany
9) A navíc si ani není vedom toho, ze by cokoliv delal spatne
Ale na druhé strane manzel:
1) Není alkoholik, nekouri, nedroguje
2) Na neveru jsem mu neprisla, zadne dukazy nemam, ale nejake blikajici svetylko se ukazalo
3) Financne rodinu zaopatri
4) Mladsiho syna ma velice rad, se starsim moc nekomunikuje
Budu velice rada když mi i nadale budete psat jak to bylo u Vas a taky co si o vyse uvedenem myslite. Dekuji.
Není tady
Marcia111 napsal(a):
Dekuji Vam za zaslane pripspevky. Vidim, ze se prevazne jedna o padne duvody k rozvodu, které se daji vyjadrit pouze jedinym slovem: Nevera, gamblerstvi, alkoholismus nebo drogy. Za těchto okolnosti bych se snad i ja okamzite rozhodla pro rozvod, ale u mne je to trochu jiné, jedinym slovem to popsat proste nelze. Uvazuji o rozvodu delsi dobu, delsi dobu mozna proto, ze si prave nejsem jista zda li ty me duvody jsou opravdu duvodem k rozvodu. Rada bych zanala Vas nazor na to jestli ma smysl pokracovat v manzelstvi za těchto okolnosti:
1) Vytraceni se vzajemne duvery
2) Rozdilnost povah, zajmu
3) Lhani a zatajovani
4) Caste hadky po kterych nasleduje i 3 mesicni mlceni
5) Vulgarni chovani a nadavky
6) Totalni absence v komunikaci (pripadam si, ze manzela vlastne ani neznam)
7) Spolecne straveny cas s detmi = 0 (Detem se venuji vyhradne ja, prochazky, hrani, manzel s nami NIKAM nechodi, mimo domov jsem s detmi stále sama nacez m. sedi NEUSTALE doma u televize)
8) Egoismus, arogance a hypokrytectvi z m. strany
9) A navíc si ani není vedom toho, ze by cokoliv delal spatne
Ale na druhé strane manzel:
1) Není alkoholik, nekouri, nedroguje
2) Na neveru jsem mu neprisla, zadne dukazy nemam, ale nejake blikajici svetylko se ukazalo
3) Financne rodinu zaopatri
4) Mladsiho syna ma velice rad, se starsim moc nekomunikuje
Budu velice rada když mi i nadale budete psat jak to bylo u Vas a taky co si o vyse uvedenem myslite. Dekuji.
Já bych se rozhodovala tak, aby to bylo taky dobré pro děti. Hádky a dusno děti vycítí. Ještě by mě vadilo, že si dětí nevšímá a prostě si nevšímá ničeho. Není si vědom, že by dělal něco špatně. Pak bych si představila, jestli s tímto mužem chci zestárnout. Jak jsou staré děti?
Není tady
Detem je 15 a 2 roky. Taky jsem si kdysi predstavovala jak s manzelem zestarneme, ale ted uz to tak nevidim. I ted kdyz se ohlidnu zpatky, tak vidim jen prazdno. Malo pekneho, nic spolecne proziteho, zadne vzpominky. Porad se v tom motam, taky hlavne kvuli detem, ale ty stejne jednou budou mit svuj zivot a ja zustanu osamela v nefungujicim manzelstvi.
Není tady
Tak ja jsem se rozvedla po dlouhotrvajicim vztahu a to z naprosteho zoufalstvi. Dokonce jsem nemela ani penize na zaplaceni advokatky. byla jsem zena v domacnosti. Manzel nebyl pijan ani gambler. Ale lepsi to nebylo.
Na manzelove strane podstate pohrdani nasim svazkem a ignorace. A samozrejme stale nevera, kterou si resil svoji zakomplexovanost. Jinak brutalni sestreni jeste k tomu a kontrola vseho co jsem delala. Jedinne boticky na zimu pro dite ze secondhandu za 40 korun (pred léty letoucimi) byl duvod k zurivosti. Detska zidlicka nebyla dovolena. Atd atd, domaci psychicky teror. Na dite daval jen pridavky v praci. Jinak subtilni vyhrozovani a nesubtilni vyhazovani z bytu, taky jsem mela strach o zivot.
Sam zil v luxusu a mel tajna konta.
Tak jsem dala zadost o rozvod a oni me nerozvedli, pry jsem tak trochu hystericka a jdu jen po penezich! Takze jsem jednoho dne odesla a pozadala o rozluku. PO letech doslo na rozvod. Ze zacatku jsem nemela nic. Taky jsem splacela pravniky, ani telefon nebo lampu nebo postel ci skrin. Zili jsme na matraci (pujcene) a se zahradnim stolkem. Zatimco manzel si jezdil po evrope a navstevoval se svym hypersuperluxusnim autem nejlepsi hotely. No nic, ja jsem byla silene rada, ze jsem pryc i kdyz vyhrozovani neprestalo ani dneska. A to odmita platit na dite, i kdyz ma mesicne nejmene 200 000 kc.
Pritele jsem nemela strasne dlouho. mela jsem jine starosti, jak prezit z minima penez. Muj muz napriklad nas napriklad bez naseho vedomi odhlasil z urazoveho pojisteni, coz so zde musi zaplatit kazdy sam i na dite.
No a pak prisel uraz a ja musela vse zaplatit ze sve kapsy. A pod.
Deti byli vsoku a velmi problematicke. Stehovali jsme se (jednoduse jen s oblecenim a s mymi knihami) do jienho mesta, museli vymenit kamarady i skolku a druzinu. Tak mi to vycitaji jeste dnes. Ja je chapu.
Upravil(a) sahleb (16. 2. 2011 10:09)
Není tady
marcio je mi to lito, ale vulgarni nadavky, mlceni rovna se domaci nasili. Nulova komunikace a ignorace rodinneho zivota a deti.... co dodat.
To ze mas zazemi domova? Premyslej o tom jak to vnimaji deti. Rozhodne ne pozitivne, preci.
Není tady
Sahleb jak se u Tveho manzela projevovala jeho zakomplexovanost? U meho manzela ji totiz citim taky, ale on si ji nepripousti. Neni zadny ohyzda, ale ve spolecnosti cizich lidi je nervozni, doslova z neho tece po cele pot. Jednou kdyz byl nucen jit do obchodaku si vymenit neco co jsem mu ja darovala, mi syn rikal s usmevem na tvari, ze je tatinek nejaky divny. Pry prochazel mezi lidma silene rychlym tempem, nedival se kolem sebe, zakopaval a az pry vysel ven z obchodaku byl klidnejsi. Zvlastni, sama to nedokazi pochopit. Nerad chodi pesky. Nejjisteji se citi ve svem luxusnim aute, ktere obmenuje s jeho druhym. To se pak citi panem sveta a diva se na lidi ze zhora. A na mne se pak snazi hazet jeho pocity zakomplexovanost tim, ze mne shazuje a rika, ze mam svisle prsa (na nich jsem mu odkojila nase dve deti), ze vypadam jak deska a pod. Nastesti vim, ze az tak zle na tom nejsem, chlapi se na ulici jeste za mnou otaci. Nedokazi jen pochopit proc to dela, proc se tak chova!?
Není tady
Já se rozvedla po 7 letech s BM a už to bude 5 let. Důvod byl jeho nevěra a zamilování do milenky. Původně se sice chtěl rozvést on, ale pak to začal zdržovat (i když už bydlel s milenkou) a já chtěla za námi udělat tu poslední tečku. Jelikož rozvod probíhal asi po 3/4 roce co od nás odešel, byla to opravdu jen taková formalitka bez emocí. Dokonce jsme se po vyjití ze soudní síně začali strašně smát
Rozvodu jsem nikdy nelitovala a nelituji, bylo to to nejlepší co mě potkalo. Dostala jsem novou šanci a taky jsem našla sama sebe. Už jsem nebyla jen taková domácí puťka, co pendluje domov - práce a nemá vlastní názor. Ale našla jsem si koníčky, začala jsem dělat věci co jsem vždycky chtěla dělat, našla jsem alespoň část svého ztraceného sebevědomí.
Co bylo pro mne těžké tak to, že mi bylo smutno z toho, že syn nebude vyrůstat v úplné rodině. Ještě po 2 letech mi řekl, že by chtěl aby to bylo jako dřív. Aby s námi žil táta. Protože jsme ale před odchodem BM měli velmi bouřlivé období a hádali jsme se, tak se mi synovi podařilo vysvětlit, že je to tak lepší. S tátou si teď rozumíme a už se nehádáme. Pochopil to velmi rychle.
Jinak BM do dnes žije se svou tehdejší milenkou. Malému asi nevadí, ale aby ji měl vyloženě rád to si myslím, že ne. Já si našla přítele se kterým žijeme ve společné domácnosti asi 3/4 roku. Se synem si velmi padli do oka a mají se hodně rádi. Už nám syn několikrát namaloval obrázek, kde jsem byla já i přetel jak se berem. A teď na valentýna mi napsal přáníčko a to obsahovalo rodokmen....bylo tam jedno okýnko navíc se jménem. Když jsem na něj zárala, tak mi vysvětlil, že to ještě není ale někdy bude sestřička a už ji i vymyslel jak se bude jmenovat
Není tady
Jinak Marci k tomu cos napsala....zkus si to po sobě párkrát přečíst jako by to psal někdo jiný a co bys mu poradila
Já zjistila, že když v něčem žijeme, hodně se stává že nevidíme byť i do očí bijící skutečnosti Když se třeba teď podívám na vztah já a BM tak vidím, jak jsme vedle sebe poslední rok, dva jen žili...místo toho aby jsme žili spolu. Každý jsme si jeli své a doma se jen potkávali. Protože to byl vztah bez hádek a konfliktů (to začalo až po najití milenky) ani jsme si toho nevšimli.
Není tady
marcia
U meho manzela se projevvova zakomplexovanost v jeho nasili. A to psychickem.
Urazel me a ponizoval kazdy den. Nedaval nam penize,aby ukazal, kdo je tady panem. Delal si co chtel, (sla jsem treba na operaci a pred odchodem do nemocnoce jsem zjistila, ze a chybi jeho kartacek na zuby, nenamahal se mi rict, ze odjel na tyden do Finska, abych mela problem), aby ukazal, kdo je tady panem. Upozornoval me at vypadnu z bytu, a delal si legraci z toho, ze mi tu nepatri ani kufr.
Ale to byly jen miniaturni malickosti. Stezoval si me, ze je zenat, ze mi vlastne musi zahybat. Ukazoval se jako s milenkou pred kamarady, aby si o nem mysleli, ze je chlapak. Nemluvil se mnou treba tydny a neodpovidal mi. A hlavne nedodrzoval zadna pravidla v silnicnim provozu. Jeho oblibene bylo , predjizdet na okresce na plne care. Nedodrzovat rychlost.Atd, atd.
Nejdriv jsem ho obdivovala a pak jsem zjistila, ze je silne zakompelxivany a prvni clvoek na kterem si to vybiji jsem ja.
Tak jsem uplne znicena s nicim na konte, jen dluhy (jeho) odesla. Bylo to blby, hosicek me durazne ve ctyrech letech zadal o prisahu, ze se nikdy nerozvedu. A pak ...no...chtel spachat sebevrazdu.
PS. nekdy "zavidim", tem zenam, jejichtz chot si nasel nekoho jineho a opustil je. Alespon bydleni a misto kde muzou byt s detmi jim zustalo. A popr. i zamestnani. A taky treba ta skolka.
Upravil(a) sahleb (16. 2. 2011 10:46)
Není tady
Kuřátko napsal(a):
Jinak Marci k tomu cos napsala....zkus si to po sobě párkrát přečíst jako by to psal někdo jiný a co bys mu poradila
Já zjistila, že když v něčem žijeme, hodně se stává že nevidíme byť i do očí bijící skutečnostiKdyž se třeba teď podívám na vztah já a BM tak vidím, jak jsme vedle sebe poslední rok, dva jen žili...místo toho aby jsme žili spolu. Každý jsme si jeli své a doma se jen potkávali. Protože to byl vztah bez hádek a konfliktů (to začalo až po najití milenky) ani jsme si toho nevšimli.
Kuratko, bezva, ze srdce Ti preji aby Ti tvuj dalsi vztah vysel a zilo se Ti pekne a spokojene. Drzim palce.
Vis, ted uz vim, ze je neco spatne, mozna taky diky babinetu. Hodne si tady ctu a opravdu mi to pomaha a dodava silu. Kdysi jsem jen brecela kdyz to mezi nami neklapalo, ted se nebavime uz skoro dva mesice a ja jsem kupodivu v nejakem dusevnim klidu, netrapim se tolik co driv! Proste si ted ziji ten svuj zivot a na neho uz se tolik nevazu. Dokonce nemam ani vycitky svedomi kdyz jdu ven s detmi, nebo za kamaradkou, ze ho doma nechavam samotneho. Citim se volneji, lepe se mi dycha.
Druha vec je, ale ta, ze on mi to me rozhodovani komplikuje. Porad si nejsem jista, jestli treba to dusno doma nedelam ja. On mi neustale rika, ze lepsiho chlapa nenajdu a absolutne neuznava sve chyby a zpusob jak se ke mne chova coz ve mne vyvolava tu mou nejistotu jestli nejsem na vine tedy ja. Doufam, ze to pochopis jak to myslim.
Není tady
sahleb napsal(a):
marcia
U meho manzela se projevvova zakomplexovanost v jeho nasili. A to psychickem.
Sahleb, ja to taky tak citim neco jako psychicke nasili, jen s tim rozdilem, ze mne manzel urazi a vyhrozuje jen tehdy kdyz se pohadame. paklize ho necham na pokoji, na nic si nestezuji, nic nechci a delam stastnou, ze je vse v naprostem poradku tak je vse OK. Jakmile, ale vystrcim ruzky je ohen na strese. Nedavno jsem ho prosila aby si v obyvaku nesedal na "muj" polstar. Urazil se a ani me vysvetleni, ze se mi to proste prici, protoze si pak na to s klukem lehame oblicejem nepomohlo, oboril se na mne s vysmechem a zeptal se mne, ze co je tady meho, ze i ten polstar je jeho. Ja to némyslela nijak vlastnicky muj, tvuj polstar, muj, protoze na nem lezim ja.
Mas nejake padne vysvetleni k tomu, proc vznika v lidech zakomplexovanost? Co je k tomu vede aby si sve mindraky lecili na druhych?
PS: Po kolika letech a jak je tomu dlouho co jsi se rozvedla?
Není tady
sahleb napsal(a):
Tak ja jsem se rozvedla po dlouhotrvajicim vztahu a to z naprosteho zoufalstvi. Dokonce jsem nemela ani penize na zaplaceni advokatky. byla jsem zena v domacnosti. Manzel nebyl pijan ani gambler. Ale lepsi to nebylo.
Na manzelove strane podstate pohrdani nasim svazkem a ignorace. A samozrejme stale nevera, kterou si resil svoji zakomplexovanost. Jinak brutalni sestreni jeste k tomu a kontrola vseho co jsem delala. Jedinne boticky na zimu pro dite ze secondhandu za 40 korun (pred léty letoucimi) byl duvod k zurivosti. Detska zidlicka nebyla dovolena. Atd atd, domaci psychicky teror. Na dite daval jen pridavky v praci. Jinak subtilni vyhrozovani a nesubtilni vyhazovani z bytu, taky jsem mela strach o zivot.
Sam zil v luxusu a mel tajna konta.
Tak jsem dala zadost o rozvod a oni me nerozvedli, pry jsem tak trochu hystericka a jdu jen po penezich! Takze jsem jednoho dne odesla a pozadala o rozluku. PO letech doslo na rozvod. Ze zacatku jsem nemela nic. Taky jsem splacela pravniky, ani telefon nebo lampu nebo postel ci skrin. Zili jsme na matraci (pujcene) a se zahradnim stolkem. Zatimco manzel si jezdil po evrope a navstevoval se svym hypersuperluxusnim autem nejlepsi hotely. No nic, ja jsem byla silene rada, ze jsem pryc i kdyz vyhrozovani neprestalo ani dneska. A to odmita platit na dite, i kdyz ma mesicne nejmene 200 000 kc.
Pritele jsem nemela strasne dlouho. mela jsem jine starosti, jak prezit z minima penez. Muj muz napriklad nas napriklad bez naseho vedomi odhlasil z urazoveho pojisteni, coz so zde musi zaplatit kazdy sam i na dite.
No a pak prisel uraz a ja musela vse zaplatit ze sve kapsy. A pod.
Deti byli vsoku a velmi problematicke. Stehovali jsme se (jednoduse jen s oblecenim a s mymi knihami) do jienho mesta, museli vymenit kamarady i skolku a druzinu. Tak mi to vycitaji jeste dnes. Ja je chapu.
...sahleb prosím tě ty žiješ v nejaké muslimské zemi? Že si měla takový problém s rozvodem a že si žila s dětma tak špatně a on objíždel Evropu ? Taky smutnej příběh. Proč ses nevrátila do Čech, možná byses tu protloukala líp.
Není tady
Marcia111 napsal(a):
Sahleb jak se u Tveho manzela projevovala jeho zakomplexovanost? U meho manzela ji totiz citim taky, ale on si ji nepripousti. Neni zadny ohyzda, ale ve spolecnosti cizich lidi je nervozni, doslova z neho tece po cele pot. Jednou kdyz byl nucen jit do obchodaku si vymenit neco co jsem mu ja darovala, mi syn rikal s usmevem na tvari, ze je tatinek nejaky divny. Pry prochazel mezi lidma silene rychlym tempem, nedival se kolem sebe, zakopaval a az pry vysel ven z obchodaku byl klidnejsi. Zvlastni, sama to nedokazi pochopit. Nerad chodi pesky. Nejjisteji se citi ve svem luxusnim aute, ktere obmenuje s jeho druhym. To se pak citi panem sveta a diva se na lidi ze zhora. A na mne se pak snazi hazet jeho pocity zakomplexovanost tim, ze mne shazuje a rika, ze mam svisle prsa (na nich jsem mu odkojila nase dve deti), ze vypadam jak deska a pod. Nastesti vim, ze az tak zle na tom nejsem, chlapi se na ulici jeste za mnou otaci. Nedokazi jen pochopit proc to dela, proc se tak chova!?
teda Marci to že ti lže by pro mě bylo dlouhodobě nepřijatelné, to že s tebou dokáže tři měsíce nemluvit,tak to bych fakt utekla,ale že ti takhle komentuje prsa - promiň to je bl.beček
Upravil(a) xxxx (16. 2. 2011 11:19)
Není tady