Ahoj, zrovna minulý týden jsem o tom znovu přemýšlela díky kamarádce, co už to má za sebou
Já jsem po rozvodu 5 let po skoro 20 letém manželství. 10 let mi bůhvíproč trvalo, než jsem se k tomu odhodlala. A důvod je prostý - gamblerství manžela, které těch 10 let bylo už neúnosné..... ten den co nás rozvedli mi spadl ze srdce obrovský balvan. A dodnes si přesně pamatuju  den, kdy jsem podala k soudu žalobu na rozvod - strašně se mi ulevilo, že konečně už se mi to povedlo a najednou všechny důvody, pro které jsem to dřív "nemohla" udělat zmizely a byly naprosto nedůležité. Děti už byly v té době zletilé, takže to vzaly v poho, samy mi už několik let předtím navrhovaly, ať se rozvedu....
Dnes už vím, že to bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě a lituju, že jsem to neudělala dřív. Mohla jsem sobě i dětem ušetřit spoustu nepříjemných věcí. Jo jo, po bitvě každý generálem

Upravil(a) jaspinn (15. 2. 2011 13:34)

Nemůžu říct, co vedlo k rozvodu mě, protože já jsem žádost podávat nechtěla, i když  BM už skoro 2 roky bydlel jinde. Chtěla jsem, aby aspoň tutu záležitost administrativně vyřešil on, když se chtěl rozvádět on.

Samotné stání bylo pro mě v pohodě, protože rozchod už jsem měla odžitý. Ale pamatuji si, že jsem šla ze soudní síně a měla jsem pocit, že volně dýchám. Úsměvné pro mě dodnes je, když si vzpomenu, že mi v hlavě běžela cestou na nádraží reklama - Dej si Airwaves a volně dýchej. A já dýchala z plných plic a bylo mi krásně na těle i na duši.

Dnes BM děkuji za jeho rozhodnutí, přesto, že jsem se mu tenkrát tolik bránila a tak těžce ho nesla. To souviselo s mou závislostí na něm. S odstupem času vidím, že naše manželství nebylo partnerství ani z jedné strany.

Děti vzaly rozchod rozpačitě a s problémy, ale ne kvůli rozchodu samotnému, ale proto, jakým způsobem ze strany BM i z mé strany probíhal.

Marcia111 napsal(a):

Marcia111 napsal(a):

Zajimalo by mne co vas primelo k tomu aby jste zacaly uvazovat o rozvodu a dotahnout to do konce. Jak dlouho vam takove rozhodnuti trvalo, jaky to mnelo prubeh, jak to popripade pusobilo na vase deti a taky jak jste se citily po rozvodu. Litovaly jste toho a nebo jste naopak mnely pocit, ze lepsi rozhodnuti jste nemohly ucinit?

Jeste bych jen chtela pridat dotaz, zda li jste si po rozvodu nasly partnera, nejen pro sebe, ale i pro deti.

Tak já partnera nemám, nikoho cíleně nehledám, když bude tak dobrý, když ne, tak se nepo...
Nějaký ty tělesný potěšení nepočítám.

javena napsal(a):

Tak já partnera nemám, nikoho cíleně nehledám, když bude tak dobrý, když ne, tak se nepo...
Nějaký ty tělesný potěšení nepočítám.

Dovolím si použít, co napsala javena, protože to mám přibližně stejně.
K dětem partnera nemusím řešit, protože již v době rozvodu byly dospělé.

Upravil(a) majkafa (15. 2. 2011 14:53)

Marcia111 napsal(a):

Marcia111 napsal(a):

Zajimalo by mne co vas primelo k tomu aby jste zacaly uvazovat o rozvodu a dotahnout to do konce. Jak dlouho vam takove rozhodnuti trvalo, jaky to mnelo prubeh, jak to popripade pusobilo na vase deti a taky jak jste se citily po rozvodu. Litovaly jste toho a nebo jste naopak mnely pocit, ze lepsi rozhodnuti jste nemohly ucinit?

Jeste bych jen chtela pridat dotaz, zda li jste si po rozvodu nasly partnera, nejen pro sebe, ale i pro deti.

Po rozvodu jsem si nasla vztah po 10 letech,ktery ztoskotal,protoze pan byl zenaty.
Ted mam pritele se kterym sdilim spolecnou domacnost skoro 2 roky.Pritel me v zivote hodne pomohl za co si ho moc vazim i,kdyz ma sve chyby,ale je to clovek pro rodinu.Deti ho berou jako kamarada, clena domacnosti i,kdyz se sem tam objevi nekdy mracek.

Jeste bych jen chtela pridat dotaz, zda li jste si po rozvodu nasly partnera, nejen pro sebe, ale i pro deti.



Ano, se současným manželem jsme se "našli" asi rok po rozvodu. A děti byly dospělé, takže mi do toho kecat nemohly. Naštěstí v manželovi našly prima otčíma a kamaráda - kolikrát mám pocit, že ho vidí raději než mně . A já jsem "vyvdala" dvě úžasné 8leté holčičky - i když jenom na víkendy a prázdniny. Zrovna teď sedíme v obýváku, berušky navlíkají korálky, do toho se hádají, jestli lepší uzlíky dělám já nebo tatínek, televize řve, pes poštěkává a žebrá rohlík a mně se povedlo na 10 minut sednout k PC, na víc to nevidím

Marcia111 napsal(a):

Dekuji Vam za zaslane pripspevky. Vidim, ze se prevazne jedna o padne duvody k rozvodu, které se daji vyjadrit pouze jedinym slovem: Nevera, gamblerstvi, alkoholismus nebo drogy. Za těchto okolnosti bych se snad i ja okamzite rozhodla pro rozvod, ale u mne je to trochu jiné, jedinym slovem to popsat proste nelze. Uvazuji o rozvodu delsi dobu, delsi dobu mozna proto, ze si prave nejsem jista zda li ty me duvody jsou opravdu duvodem k rozvodu. Rada bych zanala Vas nazor na to jestli ma smysl pokracovat v manzelstvi za těchto okolnosti: 
1)    Vytraceni se vzajemne duvery
2)    Rozdilnost povah, zajmu
3)    Lhani a zatajovani
4)    Caste hadky po kterych nasleduje i 3 mesicni mlceni
5)    Vulgarni chovani a nadavky
6)    Totalni absence v komunikaci (pripadam si, ze manzela vlastne ani neznam)
7)    Spolecne straveny cas s detmi = 0 (Detem se venuji vyhradne ja, prochazky, hrani, manzel s nami NIKAM nechodi, mimo domov jsem s detmi stále sama nacez m. sedi NEUSTALE doma u televize)
8)    Egoismus, arogance a hypokrytectvi z m. strany
9)    A navíc si ani není vedom toho, ze by cokoliv delal spatne   

Ale  na druhé strane manzel:
1)    Není alkoholik, nekouri, nedroguje
2)    Na neveru jsem mu neprisla, zadne dukazy nemam, ale nejake blikajici svetylko se ukazalo
3)    Financne rodinu zaopatri
4)    Mladsiho syna ma velice rad, se starsim moc nekomunikuje

Budu velice rada když mi i nadale budete psat jak to bylo u Vas a taky co si o vyse uvedenem myslite. Dekuji.

Já bych se rozhodovala tak, aby to bylo taky dobré pro děti. Hádky a dusno děti vycítí. Ještě by mě vadilo, že si dětí nevšímá a prostě si nevšímá ničeho. Není si vědom, že by dělal něco špatně. Pak bych si představila, jestli s tímto mužem chci zestárnout. Jak jsou staré děti?

Tak ja jsem se rozvedla po dlouhotrvajicim vztahu a to z naprosteho zoufalstvi. Dokonce jsem nemela ani penize na zaplaceni advokatky. byla jsem zena v domacnosti. Manzel nebyl pijan ani gambler. Ale lepsi to nebylo.

Na manzelove strane podstate pohrdani nasim svazkem a ignorace. A samozrejme stale nevera, kterou si resil svoji zakomplexovanost. Jinak brutalni sestreni jeste k tomu a kontrola  vseho co jsem delala. Jedinne boticky na zimu pro dite ze secondhandu za 40 korun (pred léty letoucimi) byl duvod k zurivosti. Detska zidlicka nebyla dovolena. Atd atd, domaci psychicky teror. Na dite daval jen pridavky v praci. Jinak subtilni vyhrozovani a nesubtilni vyhazovani z bytu, taky jsem mela strach o zivot.
Sam zil v luxusu a mel tajna konta.


Tak jsem dala zadost o rozvod a oni me nerozvedli, pry jsem tak trochu hystericka a jdu jen po penezich! Takze jsem jednoho dne odesla a pozadala o rozluku. PO letech doslo na rozvod. Ze zacatku jsem nemela nic. Taky jsem splacela pravniky, ani telefon nebo lampu nebo postel ci skrin. Zili jsme na matraci (pujcene) a se zahradnim stolkem. Zatimco manzel si jezdil po evrope a navstevoval se svym hypersuperluxusnim autem nejlepsi hotely. No nic, ja jsem byla silene rada, ze jsem pryc i kdyz vyhrozovani neprestalo ani dneska. A to odmita platit na dite, i kdyz ma mesicne nejmene 200 000 kc.

Pritele jsem nemela strasne dlouho. mela jsem jine starosti, jak prezit z minima penez. Muj muz napriklad nas napriklad bez naseho vedomi odhlasil z urazoveho pojisteni, coz so zde musi zaplatit kazdy sam i na dite.
No a pak prisel uraz a ja musela vse zaplatit ze sve kapsy. A pod.

Deti byli vsoku a velmi problematicke. Stehovali jsme se (jednoduse jen s oblecenim a s mymi knihami) do jienho mesta, museli vymenit kamarady i skolku a druzinu. Tak mi to vycitaji jeste dnes. Ja je chapu.

Upravil(a) sahleb (16. 2. 2011 10:09)

Sahleb jak se u Tveho manzela projevovala jeho zakomplexovanost? U meho manzela ji totiz citim taky, ale on si ji nepripousti. Neni zadny ohyzda, ale ve spolecnosti cizich lidi je nervozni, doslova z neho tece po cele pot. Jednou kdyz byl nucen jit do obchodaku si vymenit neco co jsem mu ja darovala, mi syn rikal s usmevem na tvari, ze je tatinek nejaky divny. Pry prochazel mezi lidma silene rychlym tempem, nedival se kolem sebe, zakopaval a az pry vysel ven z obchodaku byl klidnejsi. Zvlastni, sama to nedokazi pochopit. Nerad chodi pesky. Nejjisteji se citi ve svem luxusnim aute, ktere obmenuje s jeho druhym. To se pak citi panem sveta a diva se na lidi ze zhora. A na mne se pak snazi hazet jeho pocity zakomplexovanost tim, ze mne shazuje a rika, ze mam svisle prsa (na nich jsem mu odkojila nase dve deti), ze vypadam jak deska a pod. Nastesti vim, ze az tak zle na tom nejsem, chlapi se na ulici jeste za mnou otaci. Nedokazi jen pochopit proc to dela, proc se tak chova!?

Jinak Marci k tomu cos napsala....zkus si to po sobě párkrát přečíst jako by to psal někdo jiný a co bys mu poradila

Já zjistila, že když v něčem žijeme, hodně se stává že nevidíme byť i do očí bijící skutečnosti   Když se třeba teď podívám na vztah já a BM tak vidím, jak jsme vedle sebe poslední rok, dva jen žili...místo toho aby jsme žili spolu. Každý jsme si jeli své a doma se jen potkávali. Protože to byl vztah bez hádek a konfliktů (to začalo až po najití milenky) ani jsme si toho nevšimli.

Kuřátko napsal(a):

Jinak Marci k tomu cos napsala....zkus si to po sobě párkrát přečíst jako by to psal někdo jiný a co bys mu poradila

Já zjistila, že když v něčem žijeme, hodně se stává že nevidíme byť i do očí bijící skutečnosti   Když se třeba teď podívám na vztah já a BM tak vidím, jak jsme vedle sebe poslední rok, dva jen žili...místo toho aby jsme žili spolu. Každý jsme si jeli své a doma se jen potkávali. Protože to byl vztah bez hádek a konfliktů (to začalo až po najití milenky) ani jsme si toho nevšimli.

Kuratko, bezva, ze srdce Ti preji aby Ti tvuj dalsi vztah vysel a zilo se Ti pekne a spokojene. Drzim palce.

Vis, ted uz vim, ze je neco spatne, mozna taky diky babinetu. Hodne si tady ctu a opravdu mi to pomaha a dodava silu. Kdysi jsem jen brecela kdyz to mezi nami neklapalo, ted se nebavime uz skoro dva mesice a ja jsem kupodivu v nejakem dusevnim klidu, netrapim se tolik co driv! Proste si ted ziji ten svuj zivot a na neho uz se tolik nevazu. Dokonce nemam ani vycitky svedomi kdyz jdu ven s detmi, nebo za kamaradkou, ze ho doma nechavam samotneho. Citim se volneji, lepe se mi dycha.

Druha vec je, ale ta, ze on mi to me rozhodovani komplikuje. Porad si nejsem jista, jestli treba to dusno doma nedelam ja. On mi neustale rika, ze lepsiho chlapa nenajdu a absolutne neuznava sve chyby a zpusob jak se ke mne chova coz ve mne vyvolava tu mou nejistotu jestli nejsem na vine tedy ja. Doufam, ze to pochopis jak to myslim.

sahleb napsal(a):

Tak ja jsem se rozvedla po dlouhotrvajicim vztahu a to z naprosteho zoufalstvi. Dokonce jsem nemela ani penize na zaplaceni advokatky. byla jsem zena v domacnosti. Manzel nebyl pijan ani gambler. Ale lepsi to nebylo.

Na manzelove strane podstate pohrdani nasim svazkem a ignorace. A samozrejme stale nevera, kterou si resil svoji zakomplexovanost. Jinak brutalni sestreni jeste k tomu a kontrola  vseho co jsem delala. Jedinne boticky na zimu pro dite ze secondhandu za 40 korun (pred léty letoucimi) byl duvod k zurivosti. Detska zidlicka nebyla dovolena. Atd atd, domaci psychicky teror. Na dite daval jen pridavky v praci. Jinak subtilni vyhrozovani a nesubtilni vyhazovani z bytu, taky jsem mela strach o zivot.
Sam zil v luxusu a mel tajna konta.


Tak jsem dala zadost o rozvod a oni me nerozvedli, pry jsem tak trochu hystericka a jdu jen po penezich! Takze jsem jednoho dne odesla a pozadala o rozluku. PO letech doslo na rozvod. Ze zacatku jsem nemela nic. Taky jsem splacela pravniky, ani telefon nebo lampu nebo postel ci skrin. Zili jsme na matraci (pujcene) a se zahradnim stolkem. Zatimco manzel si jezdil po evrope a navstevoval se svym hypersuperluxusnim autem nejlepsi hotely. No nic, ja jsem byla silene rada, ze jsem pryc i kdyz vyhrozovani neprestalo ani dneska. A to odmita platit na dite, i kdyz ma mesicne nejmene 200 000 kc.

Pritele jsem nemela strasne dlouho. mela jsem jine starosti, jak prezit z minima penez. Muj muz napriklad nas napriklad bez naseho vedomi odhlasil z urazoveho pojisteni, coz so zde musi zaplatit kazdy sam i na dite.
No a pak prisel uraz a ja musela vse zaplatit ze sve kapsy. A pod.

Deti byli vsoku a velmi problematicke. Stehovali jsme se (jednoduse jen s oblecenim a s mymi knihami) do jienho mesta, museli vymenit kamarady i skolku a druzinu. Tak mi to vycitaji jeste dnes. Ja je chapu.

...sahleb prosím tě ty žiješ v nejaké muslimské zemi? Že si měla takový problém s rozvodem a že si žila s dětma tak špatně a on objíždel Evropu ? Taky smutnej příběh. Proč ses nevrátila do Čech, možná byses tu protloukala líp.