29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
elena007 napsal(a):
amba001 napsal(a):
ViktorkaM:
Ano,Tercila totiž všude, kde je to možné, píše o tom, že rozvedená žena by měla pro další vztah hledat jen bezdětného a svobodného partnera. Z toho logicky vyplývá, že rozvedený muž s dětma, byť dospělýma, by měl do konce života být už sám. Že by za chvíli byl v depresích z osamění je jasné.A jeste k tomu ubiraji svobodnym holkam potencialni bezproblemove partnery a na ty pak zakonite zbydou ti rozvedeni s detma a problemy se jen mnozi. Takze za to vlastne muzou tyto zenstiny.
![]()
No to snad nemyslis vazne?!?
Není tady
Ještě k tomu jak děti ovlivńují roidčům vztahy...
Také si nedovedu představit,že by mi děti mluvily do vztahu, nebo rozhodovaly za mě. Ruku v ruce to jde s tím, že zase vědí, že bych jim neublížila a ničemu špatnému pro ně je nevystavila. U dětí stači pozorovat projevy, emoce, nálady a bylo jasné co ji trápí nebo netrápí. Sympatie, averze apod...
Záleží na vztahu mezi tím rodičem a dítětem, na důvěře.
Myslím si, že pokud je ten partner vhodný pro mě, vybrala jsem si ho, umožnila mu soužití s námi - tak jsou v tom pochopitelně započteny vztahy on- moje dítě, jeho děti - já. Kdybych věděla, že partner nebude přínosem pro moje dítě, domů bych ho určitě nevedla. A právě to, třeba moje dcera ví. Tenkrát mi řekla - asi bude dobrej, když jsi s ním...- v nějakých 8mi (?) letech
Pokud je problém, tak poctivě přemýšlím kde je chyba, i ve vztahu partner - děti a nakolik to mohu já vyřešit.
Dcera třeba ví, že se mnou mávat jak chce (v maličkostech třeba ano) nemůže, ani nemohla, a partnera vzala bez negace. Důvěřovala mi. Pak si získal respekt sám.
U Betina partnera bude problém ve vztahu on- dcery. Možná pocit provinění - za ..řekněme neudržení rodiny- rozvod, i když Beta psala, že odešla za milým jeho bm, tak třeba se jim to snaží nějak vynahradit, finančně apod. Tento pocit jsem měla sama, proto ho zmińuju.
Není tady
Viktorko to byla ironie. Ja to tak teda aspon pochopila.
Není tady
ViktorkaM napsal(a):
elena007 napsal(a):
amba001 napsal(a):
ViktorkaM:
Ano,Tercila totiž všude, kde je to možné, píše o tom, že rozvedená žena by měla pro další vztah hledat jen bezdětného a svobodného partnera. Z toho logicky vyplývá, že rozvedený muž s dětma, byť dospělýma, by měl do konce života být už sám. Že by za chvíli byl v depresích z osamění je jasné.A jeste k tomu ubiraji svobodnym holkam potencialni bezproblemove partnery a na ty pak zakonite zbydou ti rozvedeni s detma a problemy se jen mnozi. Takze za to vlastne muzou tyto zenstiny.
![]()
No to snad nemyslis vazne?!?
Jasne, ze si delam pr...., ale vyvodu podobneho stylu uz tady par bylo
Není tady
Wiki, ja myslim, ze jde o problem mezi rodici.
Není tady
Kuřátko napsal(a):
Hepina155 napsal(a):
A zovšeobecním, lebo tak ako u mňa je to u mnohých rozvedených rodičov:
Ak ktokoľvek iný- cudzí - nový partner- je v tom byte resp. dome , v tom ich DOMOVE je to cudzí element a tak sa tie deti správajú - vypudiť, lebo je to niečo čo tam , do toho ich sveta nepatrí.
A je jedno koľko majú tie decká rokov, partnera akceptujú, ale všade inde, len nie na svojom teritóriu :-). Nie DOMA.Tak to se mýlíš. U rozvedených rodičů (a nejen u nich) je to tak, jak svým dětem nastaví hranice a jak jsou ty děti vychované.
No, hranice si stanovit člověk může, ale něco jiného je tolerance a něco jiného je, když děti nového partnera opravdu berou.
Mě docela šoklo, že třeba kamarádka mi přiznala, že ještě po deseti letech po rozvodu rodičů doufala, že otec se rozvede se svou druhou ženou a vrátí se k nim... a to maminka měla v té době fajn partnera a otec měl již další dvě děti...
Moje děti, přestože má otec partnerku u které bydlí a děti ji vcelku berou, se mě ptaly před vánoci, jestli bude táta na štědrý večer u nás...
Můj syn si rozumí s novou partnerkou otce svého kamaráda líp, než jeho syn... a to s nimi bydlí a stará se o něj, protože maminka si ho bere jen na víkendy. Jako je bezva, ale máma a táta maj bejt spolu...
Je to strašně složitý... nemyslím, že stačí nastavit hranice. A svým dětem to nikdy neudělám. Jestli jim někoho dovedu domů, pokud budou menší, pak ho buď vemou se vším všudy, nebo spolu nebudeme bydlet. Já nemíním doma kontrolovat pasy...
U větších dětí je to taky něco jinýho, ale pokud bydlí v jedné domácnosti... si neumím představit, jak mám každej víkend doma naveženou nějakou zmalovanou krasavici, co jí syn zbožňuje a já mám co dělat, abych jí v rámci slušného vychování tolerovala. Taky bych asi nebyla nadšená, kdyby mi řekl, milá máti, krasavice u mě (v pokojíku) bude bydlet, na vlastní bydlení nemáme ale náklady na naše bydlení tady pořešíme... Jak říct ne, když na gauči leží u televize nějakej Franta, co ho kluk v rámci hranic, mnou stanovených, toleroval a nikdo se neptal, jak moc mu vadí či nevadí, protože já měla snad právo na štěstí... Tak budu muset být taky tolerantní, že... protože ten můj syn má taky právo na to svoje...
Ono to není jen o dětech z rozvedených rodin...
Nemyslím, že Betě jde o to řešit vztah dcery - otec. Přišla se ujistit, jestli nemá divnej názor, když si myslí, že dcerunky jedou přes čáru. Nemáš, jedou. Ale jízdní řád musí vydat otec. A pokud ti, Beto, za to ten chlap stojí, tak to ber tak, že je prostě hodnej a nesnaž se ho předělat na celníka. To by nedopadlo...
Ty si urči svý hranice, co holky vůči tobě můžou a nemůžou, ale pokud spolu nebydlíte, nemůžeš dělat nic víc.
Není tady
Bety EL: "Myslím, že jsme oba vstřícní a tolerantní, vždy jsme se chtěli s nimi dohodnout a každá debata skončila na tom, že obě ječely jako Viktorky u splavu a výsledek žádný. "
Vytrhla som to z kontextu, ale ešte som si riadne prečítala Tvoj prvý príspevok a toto mi tak udrelo do očí.
A vychádza mi z toho, že by ste mohli skúsiť byť nevstřícni a netolerantní (aspoň týždeň :-) a na ničom sa s nimi nedohodovať . Viem že nemáš na to povahu, ale možno by to malo účinok. Ak, nie , jačali by ako Viktorka u splavu stejne ako v tom prvom prípade.
Upravil(a) Hepina155 (9. 2. 2011 7:13)
Není tady
elena007 napsal(a):
Kiara napsal(a):
Hepina: v kapricích = v naschválech
Jinak si nedovedu představit, že bych se scházela s přítelem v jeho domě a "nechovala jsem se tam jako doma", ale chovala jsem se tam jenom jako návštěva, tzn. seděla bych v obýváku u kávičky a v baráku nesměla na nic sáhnout![]()
Okolo baráku je totiž vždycky práce až nad hlavu, Hepino a každá pomocná ruka je zde velmi vítána - ať už se jedná o práce uvnitř - běžný úklid, nebo práce venku - práce na zahradě. A mně osobně by bylo velmi trapné se někam nasáčkovat na tři dny a ani tam nepřiložit ruku k dílu ...A to ja zase jo.
Pomohla bych s nadobim a tak, ale jinak ani tuk. Tak jsem to mela i mym muzem. Ale tam to smerovalo ke spolecne domacnosti a snatku, nejak jsem nehodlala nic uspechavat.
Súhlas Eli , presne tak som to mala na mysli. Žiadne gruntovanie domu po dcéruškách.
Upravil(a) Hepina155 (9. 2. 2011 7:21)
Není tady
Kuřátko napsal(a):
Hepina155 napsal(a):
A zovšeobecním, lebo tak ako u mňa je to u mnohých rozvedených rodičov:
Ak ktokoľvek iný- cudzí - nový partner- je v tom byte resp. dome , v tom ich DOMOVE je to cudzí element a tak sa tie deti správajú - vypudiť, lebo je to niečo čo tam , do toho ich sveta nepatrí.
A je jedno koľko majú tie decká rokov, partnera akceptujú, ale všade inde, len nie na svojom teritóriu :-). Nie DOMA.Tak to se mýlíš. U rozvedených rodičů (a nejen u nich) je to tak, jak svým dětem nastaví hranice a jak jsou ty děti vychované.
Uhm, Kuriatko, a ráno ( večer) , keď by sa moja vtedy 14 ročná dcéra chcela sprchovať ( veľmi rada behávala po byte polonahá, ale pred ním, cudzím chlapom sa hanbila) tak určím hranice a partnera zavriem zatiaľ do spálne, nech tam pol hoďku pobudne, kým sa dcéra obriadi a naraňajkuje, alebo dcére poviem, tak vieš čo moja, teraz, keď je tu "Franta" zmeníš svoje návyky a nebudeš tu lietať polonahá. A toho môjho "Frantu" mala rada, vážila si ho, ale žeby býval s nami si nevedela predstaviť. A ja tiež nie.
Není tady
o
Upravil(a) Beta El (30. 4. 2012 9:04)
Není tady
javena napsal(a):
... Ono to není jen o dětech z rozvedených rodin...
Nemyslím, že Betě jde o to řešit vztah dcery - otec. Přišla se ujistit, jestli nemá divnej názor, když si myslí, že dcerunky jedou přes čáru. Nemáš, jedou. Ale jízdní řád musí vydat otec. A pokud ti, Beto, za to ten chlap stojí, tak to ber tak, že je prostě hodnej a nesnaž se ho předělat na celníka. To by nedopadlo...
Ty si urči svý hranice, co holky vůči tobě můžou a nemůžou, ale pokud spolu nebydlíte, nemůžeš dělat nic víc.
Zlaty hreb programu, fakt!!!
Není tady
Hepina155 napsal(a):
... presne tak som to mala na mysli. Žiadne gruntovanie domu po dcéruškách.
Ja myslim, ze Betka ani tak nechtela gurntovat po dceruskach, spis ma o "poradku" jinou predstavu, nez ony, tak proste nevydrzela koukat se dal na bor..., a uklidila ho ve SVEM VLASTNIM zajmu, ne, aby pomahala jim. Plne to chapu. To ja musim obcas udelat i doma u svych deti, kdyz se nechcu pozvracet z toho, co vsechno jsou ochotni prekracovat...
Není tady
Beta El napsal(a):
...Wiki, přítel nemá pocit viny. Nemá mít za co. Prostě je takový. Hodný. Někdy až na úkor vlastních potřeb a zájmů.
Tady zrejme i na ukor "prezralych" dcer..., pokud jim nebylo dostatecne durazne a vcas receno: "Padej si ty spinavy ponozky po sobe uklidit!", proc by mely dospet?
... A co přesně znamená chovat či nechovat se jako doma?
Jako doma se chovam, kdyz tam s nim jsem, spim, jim, sedim v obyvaku a pod., ALE (v ramci tolerance domova partnera a jeho dcer) nelikviduju pozustatky po teplakovce, nenechavam svuj rucnik ani kalhotky viset v koupelne na snure, nestehuju jim nabytek ani neokopavam zahradku, pokud me o to pan domu vyslovne nepozada, treba v ramci zmen, pro ktere se rozhodl on sam... Zminene aktivity mohu svobodne provozovat az v pripade, ze v teto domacnosti (tedy te, kde zije muj partner s detmi, zda jsou dospele, ci nikoliv, je jedno...) jsem oficialne partnerem prohlasena za spolubydlici, cili jejiho clena...
Není tady
o
Upravil(a) Beta El (30. 4. 2012 9:01)
Není tady
A je jedno koľko majú tie decká rokov, partnera akceptujú, ale všade inde, len nie na svojom teritóriu :-). Nie DOMA.
Ale kratučkú dobu som bývala DOMA so svojim synom a prvým manželom:-). DOMA, vo svojej starej detskej izbe. V dome mojich rodičov
Takže děti "mají právo" neakceptovat, ale rodiče se musí smířit? Vždyť je to pro ně taky DOMA - a možná víc, než pro děti, protože u těch je pravděpodobnost hraničící s jistotou, že si svoje doma postaví někde jinde...
Nestretnem sa asi s tým, že decká budú so svojimi partnermi bývať u mňa. Určite nie.
Určitě? Tak jo - a co naopak? Co když bude jednou potřeba (aniž bych chtěla cokoli přivolávat), abys ty žila u jejich rodiny? Jak se budeš chovat?
Není tady
Vztahy dětí k novým partnerům rodičů jsou komplikované, někdy je to jednodušší někdy těžší. Já měla to štěstí, že děti mého nynějšího manžela mě přijaly bez problémů, vycházíme spolu dobře, řekla bych až nadstandartně, nikdy se mi nestalo, že by mi řekly "Nejsi naše máma, tak nám nemáš co říkat". Respektují mě, dokonce i poslouchají a to jsme je k tomu nemuseli ani nutit
Prostě to tak přišlo. A to byly obě ZŠ povinné. Tak si říkám, když to zvládly ony, proč by to nezvádly dvě dospělé ženské? Beta je očividně rozumná, nesnaží se jim dělat zle nebo vyvolávat konflikty, není důvod ji nenávidět.
A navíc, ony jsou dospělé a tak prostě nový život otce respektovat musí. I kdyby si vodil domů každý měsíc jinou paní Je rozvedený, děti má samostatné (měly by být..), takže si může přeci život zařídit podle sebe.
Není tady
helena napsal(a):
A je jedno koľko majú tie decká rokov, partnera akceptujú, ale všade inde, len nie na svojom teritóriu :-). Nie DOMA.
Ale kratučkú dobu som bývala DOMA so svojim synom a prvým manželom:-). DOMA, vo svojej starej detskej izbe. V dome mojich rodičov
Takže děti "mají právo" neakceptovat, ale rodiče se musí smířit? Vždyť je to pro ně taky DOMA - a možná víc, než pro děti, protože u těch je pravděpodobnost hraničící s jistotou, že si svoje doma postaví někde jinde...
Nestretnem sa asi s tým, že decká budú so svojimi partnermi bývať u mňa. Určite nie.
Určitě? Tak jo - a co naopak? Co když bude jednou potřeba (aniž bych chtěla cokoli přivolávat), abys ty žila u jejich rodiny? Jak se budeš chovat?
Určite. A určite pokiaľ budem zdravá, sebestačná nebudem sa pchať do ich rodín. Ale načo prejudikovať? Vééééľmi by som predbiehala s nejakými vyjadreniami, pretože deti sú ešte slobodné a svadby sa zatiaľ neplánujú, i keď majú svoje lásky.
PS.
To bývanie u mojich rodičov, bolo navrhnuté nimi, prichádzali do úvahy aj iné riešenia. Rodičia sa nemuseli v tomto smere s ničím zmierovať. Apropó, keby sa nedajbože niečo nepredvídateľné stalo a chcem znova prísť bývať do svojej starej izby, viem na milión %, že by som bola privítaná s otvorenou náručou. Takže tu je čiastočná odpoveď aj na predchodzí odsek, že skôr by som sa vrátila DOMOV, ako išla do rodín k deťom, zvlášť, keď to vyzerá tak, že budú trvale žiť v inom meste. :-)
Upravil(a) Hepina155 (9. 2. 2011 9:43)
Není tady
ViktorkaM napsal(a):
...nenechavam svuj rucnik ani kalhotky viset v koupelne na snure,
Jen technická: kam ten ručník v tom případě dáváš?
Není tady
Daphné napsal(a):
ViktorkaM napsal(a):
...nenechavam svuj rucnik ani kalhotky viset v koupelne na snure,
Jen technická: kam ten ručník v tom případě dáváš?
Tajne s nim odejdu na zachodek, zamknu se a foukam do nej tak dlouho, az je suchej, ne?
Není tady
Hepina155 napsal(a):
majkafa napsal(a):
Někteří touhu po majetku rádi zamaskují okřídleným - krev je krev. Dokonce i sami před sebou.
Svojim deťom som dávala, dám a viem , že budem dávať vždy prednosť pred akýmkoľvek partnerom, nech má aj srdce zo zlata.
Že sa diskusia o vzťahoch zvrháva na "vzťahy k baráčkom", je škoda.
Tak dávať prednosť je jedna vec, ale ja mám pocit, že tým dcéram práv eo inú "prednosť" ako barákovú ani nejde... Očividne nestoja o ockovu pozornosť, tobôž o to, aby ich komandoval s poriadkom, radšej pokecajú s mamkou (ale v JEHO dome)... V normálnych rodinách, či už rozvedených alebo nerozvedených, platia zaužívané VŠESTRANNE PRIJATEĽNÉ pravidlá bez ohľadu na to, kto s kým práve momentálne chodí, žije, spí (alebo nechodí, nežije, nespí) a ak tieto pravidlá NEEXISTUJÚ, treba ich nastoliť, lebo bezvládie nerobí dobre nikomu. A keď "deti" diktujú rodičom, s kým môžu alebo majú žiť, je to rovnako choré, ako keď sa to deje naopak.
Nemusia milovať partnerov svojich rodičov/detí, ale rešpektovať ich je základná ľudská slušnsoť, ktorá keď absentuje, vznikajú konflitky. Plus ak sa pridá nejaká ohrdnutá, zatrtknutá
bývalka - potěš pánbu.
Není tady
Hepina155 napsal(a):
helena napsal(a):
A tie , i keď dospelé dcéry sú predsa DOMA !!!!
Hepino, já nevím, jak to máš ty... ale moje dospělé děti, dokud ještě žily doma, mi občas šly neskutečně na nervy (a já jim :-D) - a to máme vztahy výrazně lepší. To, že jsem někde doma přece neznamená, že si označkuju teritorium a běda tomu, kdo překročí jeho hranice.DOMA = domov, je to jasné, myslím aj s teritóriami - najlepšie to mal označkované náš psík :-). Ale teraz vážne, poviem Ti ako to mám doma - deti majú svojú izbu - tam im vleziem len utrieť prach ak dlhšie nie sú DOMA (i keď vravím, syn už má byt v inom meste), nedajbože preložiť knižku, alebo iné blbôstky - zvlášť dcére. Ja mám svoju izbu - tam mi decká nelezú, obývačka + ostatné je spoločné, ale každý si svoje veci tam roztrúsené odkladá, ak nie dcéra je špecialistka, tá uloží aj to, čo by nemusela :-). Nejdú mi na nervy, prečo by mali???? Keď sú doma som šťastná, vyrástli v tom byte, vyplakávali sa z prvých lások, smiali sme sa spolu, trápili.... žili...nežili...na mnohé veci strádali so mnou, znovu hovorím, je to ich DOMOV a môžu sa kedykoľvek vrátiť. Ich izba ostane nedotknutá a raz dúfam, tam budú pobývať vnúčatá.
A zovšeobecním, lebo tak ako u mňa je to u mnohých rozvedených rodičov:
Ak ktokoľvek iný- cudzí - nový partner- je v tom byte resp. dome , v tom ich DOMOVE je to cudzí element a tak sa tie deti správajú - vypudiť, lebo je to niečo čo tam , do toho ich sveta nepatrí.
A je jedno koľko majú tie decká rokov, partnera akceptujú, ale všade inde, len nie na svojom teritóriu :-). Nie DOMA.
Ich domov to môže byť, ale ak im tam prekážajú cudzie elementy, tak majú slobodu a voľnosť odsťahovať sa do SVOJHO domova(a teraz nemyslím 5-ročné deti), kde zasa pre zmenu budú ONy niekomu ako cudzie elementy liezť na nervy. naši majú len seba navzájom, ale po odsťahovaní som sa - aj keď až po istom čase - tam začala cítiť ako na návšteve a je to tak podľa mňa v poriadku. Spomienky a nostalgia sú jedna vec, prítomnosť a realita druhá. A mať sa kam vracať je takisto jedna vec, ale určovať si na diaľku vzťahy a dianie DOMA - to je zasa čosi celkom iné. A pokiaľ tam bývajú - ako dospelé - tak sa holt detičky musia podriadiť. To je odveký prírodný zákon, že rodič je (niekedy obrazne, niekedy doslova) ten starší, zodpovednejší, silnejší a múdrejší jedinec, a teda rodič určuje pravidlá a dieťa sa im prispôsobuje. (Ak je aj dieťa v skutočnosti tým krkom, ktorý otáča hlaovu, je dobré nedať to za žiadnu cenu najavo, lebo haranti to hneď vycítia a využijú...). Platí to u zvierat a tam, kde to neplatí u ľudí, sa to často končieva dosť nešťastne... Proste odveké danosti sú odveké danosti. A pokiaľ je ten rodič aj ekonomicky "starší" a poťažmo majiteľ nehnuteľnosti - tak niet o čom...
Upravil(a) Selima (9. 2. 2011 17:08)
Není tady
tak mě by teda nenapadlo, aby až se děti odstěhují jsem jim zachovávala pokoj. naopak se těším, až syn odjede v červnu studovat do Anglie ( vrátit se pak nechce) , že jeho pokoj obsadím a budu mít prostor pro sebe. samozřejmě, že pokud přijede , spát bude mít kde, věci si taky kam dát. A pokud by se z nějakého důvodu stalo, že by musel někdy bydlet doma, jasně, že zase bude s prostorem "šachovat".
Ale abych mu nechávala pokoj, max. tam se slzou v oku utřela prach, protože on jednou za měsíc, dva přijede .....ani náhodou.
Není tady
agewa napsal(a):
tak mě by teda nenapadlo, aby až se děti odstěhují jsem jim zachovávala pokoj. naopak se těším, až syn odjede v červnu studovat do Anglie ( vrátit se pak nechce) , že jeho pokoj obsadím a budu mít prostor pro sebe. samozřejmě, že pokud přijede , spát bude mít kde, věci si taky kam dát. A pokud by se z nějakého důvodu stalo, že by musel někdy bydlet doma, jasně, že zase bude s prostorem "šachovat".
Ale abych mu nechávala pokoj, max. tam se slzou v oku utřela prach, protože on jednou za měsíc, dva přijede .....ani náhodou.
Nepotrebujem izbu detí, mám priveľa priestoru i tak. Ja utieram prach bez slzy v oku :-). Ich izba bude v budúcnosti fajn pre návštevy vnúčat.
Upravil(a) Hepina155 (10. 2. 2011 8:42)
Není tady
Že sa diskusia o vzťahoch zvrháva na "vzťahy k baráčkom", je škoda.
Tak jsem včera slyšela:
Přijde Franta do hospody a povídá: "Naši na mě chtějí přepsat barák... tak jsem si dal inzerát, že prodám dům s kuchařkou a zahradníkem."
a okamžitě si vzpomněla na tuhle debatu...
Není tady
helena napsal(a):
Že sa diskusia o vzťahoch zvrháva na "vzťahy k baráčkom", je škoda.
Tak jsem včera slyšela:
Přijde Franta do hospody a povídá: "Naši na mě chtějí přepsat barák... tak jsem si dal inzerát, že prodám dům s kuchařkou a zahradníkem."
a okamžitě si vzpomněla na tuhle debatu...
Trošku černého humoru po ránu nikdy nezaškodí
Není tady