Tercila napsal(a):

pecule: Psala. Kazda holka ma na start nasetreno 400.000. To uz na akontaci staci.

To jistě. Ale neměla třeba v plánu původně jedna z nich zůstat v tom domě s tátou? Nevíme, jak je domek velký, že jo. Nějaký 8pokoják by byl asi pro tátu samotného nebo i pro jeho partnerku zbytečně velký. Takhle jsem to myslela - ne kolik peněz dcery mají do života...

V planu to ocividne maji obe, je otazka, jestli mel i otec s nima v dome, ktery neni dvougeneracni, v planu bydlet do smrti.
A jak je domek velky je naprosto nepodstane.

Zase se mi to zdvojilo... vot těchnika...

Upravil(a) Beta El (15. 2. 2011 8:00)

PetrHl napsal(a):

Tercila napsal(a):

PetrHI:  a pokud bych cítil že se mě jen moje dítě snaží  vydírat, tak bych ji asi "ztratil".

Petře, díky. A jak jinak může dítě (byť dospělé) sdělit, že nová partnerka je mu prostě protivná? Než že to nějak dá najevo... A ty pod vlivem nové partnerky budeš věci vidět samozřejmě jinak...
Jsi si jistý, že bys to věděl nabeton, že dcera s Tebou mává - co kdyby to tak nebylo, co kdyby jen dávala najevo své city a názory? Nemáš pocit, že bys mohl být ve vleku své nové ctitelky a že bys mohl na názory dcery pohlížet "zaujatě"?
No, to bys ostatně za pár let poznal.
Ještě jinak a obecně: jakou má vlastně to děcko možnost obrany? Napadá vás něco?

ano, dítě to může dát takhle najevo, to je pravda. Ale proč má sakra dospělý člověk potřebu kecat
do života a do partnerů svému rodiči?
Samozřejmě že si nikdy nemohu být na beton jistý jestli se mnbou dítko mává nebo si oprávněně
stěžuje na chování mojí partnerky k mému dítku. To jestli je moje partnerka dítku sympatická nebo
ne bych neřešil vůbec. Já taky nehodlám dceři vymlouvat nějakýho kluka, protože se mi nelíbí,
pro mě jedůležitý jestli jí bude mít rád a jestli s ním ona bude šťastná

RESPEKT.... to je to kouzelné slovo dospělé děti respektují rozhodnutí svých rodičů, rodiče rozhodnutí svých dospělých dětí..... i s rizikem nabití si úst.... můžu samozřejmě říct ( slušně ) svůj názor na cokoli, ale RESPEKTUJI, že ten druhý se rozhoduje sám.

pecule napsal(a):

Nojo Dajo, ale obavam se, ze se dozvis, ze by otec mel tedy respektovat, ze si dcery nepreji Betu v dome a naopak, ze tam chteji matku..

já vím .... a ony by měly respektovat, že on tam nechce matku , ale přítelkyni, ne ? jeho volba..... už se to tady probralo ze všech světových stran, já jen dodám, že jim držím palce ( Betě a jejímu příteli) a vlastně i těm holkám, aby dospěly - budou to pak mít v životě snadnější

Pecule:
To by ale majitelky domu musely být dcery, to by byla jiná.

Jak by se dcerám líbilo, kdyby otec zval na návštěvu jejich expartnery,trval na tom, že v domě budou přespávat a kteří by se tam setkávali s partnery současnými?

Názory některých dam tady a to co udělaly z Bety mě fakt dostaly.

Takže podle Tercily a spol je normální, že se vše podřídí dětem a rodiče je "poslouchají na slovo". Děti si diktují podmínky v domě, který jim nepatří a rodičům schvalují nebo neschvalují s kým se mohou stýkat.
No to teda nevím, ale už naše babičky by s takovými dětmi dávno vyběhly. myslím, že tohle by mělo být naopak. Děti jsou povinny poslouchat své rodiče a pokud jsou dospělí a nelíbí se jim to, mohou jít. Ve svém domě nebo bytě ať si dělají co chtějí. Ole pokud jsou pod mou střechou, budou dodržovat mé pravidla. Kam by jsme to jako jinak dopracovali s takovýmto přístupem.


Ale upřímně, velmi ráda bych viděla právě místní dámy v situaci Bety. Asi by jsme se nestačili divit nejen my, ale i ony. Ono se toho totiž na puse toooolik namele

Oj, tak tedy já velmi nesouhlasím ani s tím, že děti musí bezpodmínečně poslouchat rodiče - dokud bydlíš pod mou střechou... to je na mě moc zase z druhé strany.
Nevychovávám takto svoje děti ani teď, a to jsou ještě malé a kdybych si dupla... ale nějak to jde proti mému přesvědčení, že všichni máme nějaká práva a povinnosti.
Tohle mi spíš přijde - máš moje dítě jediný právo a to je držet pusu. Až budeš vydělávat, dělej si co chceš.
Já nelustruju dětem kamarády a předpokládám, že takto se zachovají na oplátku oni vůči mě. Nějak to zatím vychází. Asi mám kliku.
Viděla jsem dost špatných rodinných vztahů, které začali právě v dětství - až budeš dospělý/á dělej si co chceš, teď budeš dělat, co řeknu já. Možná proto to tak mám. Ono se nezřídka stává, že si pak skutečně dělají, co chtějí a rodičům (právě těmto nekompromisním, co nemají jiné páky, než stupidní pravdy o domově a mé střeše zejména) se to, co dělají jejich děti, nelíbí nikdy.

Urcite to neni o tom (aspon u nas), ze deti musi poslouchat vzdy a bezpodminecne. Nekde jsem cetla,  ze pokud budu vychovavat deti k takove poslusnosti, tak pak velmi pravdepodobne casem budou poslouchat, ale nekoho jineho (partu apod.). Moje snaha je respekt, ale asi i pod tim si kazdy muze predstavit neco jineho. Nekdo to bere, ze je nutno respektovat jen dite, ja si myslim, ze je to oboustranne a v tomto konkretnim pripade, podle me je na miste respekt ze strany dcer. A je uplne fuk, jestli je Beta zamilovana nebo ji i treba jde o dum, jak tady nekdo spekuluje. Partner s ni chce byt a dospele deti by to respektovat mely. Pokud jim jde i o toho otce a jeho stesti.

Děti jsou povinny poslouchat své rodiče... pokud jsou pod mou střechou, budou dodržovat mé pravidla
Ta druhá půlka mi zní líp, než ta první - asi proto, že se jedná o dvě rozdílné věci.
Nemyslím si, že by poslouchání měla být jen povinnost - samozřejmě s výjimkami (jako každé pravidlo) - ohrožení života, návštěvy podivných kamarádů doma, sahání na cizí majetek a pod. Ale není možné, abych jako rodič trvala na tom, že "vím všechno nejlíp", nebo "chci pro tebe jen to nejlepší" a á konto toho vyžadovala bezpodmínečnou poslušnost, nejlíp doplněnou zákazem jakýchkoli připomínek.
Ovšem pravidla by skutečně měl nastavovat "majitel střechy" - ale jejich dodržování by mělo být aspoň částečně založeno na dohodě, v horším případě kompromisu. Můžu trvat na tom, že se v mém bytě nebudou pořádat mejdla, když vstávám ve 4 do práce - ale když budu na víkend pryč a po návratu najdu byt jak jsem ho opustila - proč ne. Výdělečně činný potomek se bude buď podílet na nákladech nebo místo toho třeba pravidelně poseká zahradu či uklidí sníh... no a když se nedohodneme, má ode mě dveře vždycky otevřený...

pecule napsal(a):

Kuřátko napsal(a):

Ale upřímně, velmi ráda bych viděla právě místní dámy v situaci Bety. Asi by jsme se nestačili divit nejen my, ale i ony. Ono se toho totiž na puse toooolik namele

Kuratko ze ty jsi ale zapomnela, ze se kolem techto dam motaji davy svobodnych, bezdetnych a nezadanych, kteri touzi mit s nimi partnersky vztah

Asi jak u kterých. V mojí věkový kategorii už je bezdětný, svobodný a nezadaný buď utopie nebo varovným prstem, proč je výše jmenovaným...
Nicméně to neznamená, že upřednostním chlapa před dětmi a naopak. Proč se to tu vždycky takhle stupidně zvrhne v dokazování, že ten který názor musí mít nutně někdo, kdo o tom nemá páru. Trochu to sráží v mých očích toho, kdo to používá.
Já osobně bych chlapa, co si neumí doma udělat pořádek, nechtěla, protože jednou budem třeba to doma znamenat já a on... a každej máme nějaký ty dětičky, rodiče, prarodiče, tetičky, strejčky, sousedy...

Kuřátko napsal(a):

No a ono je jedno pravdilo, které by se mělo dodržovat jak z pozice dítěte tak z pozice rodičů a já ho beru jako samozřejmost....pod čí střechou žiju, toho podmínky dodržuji a respektuji.

No, to my měli doma demokracii. Tím to bude.
Hele třeba tatík, jo. Fajn chlap, zlatej... ale třeba se koupil koberec do obýváku... pokládal ho, samozřejmě za asistence celý rodiny, aby bylo vidět, kolik s tím má práce... že jo... a pak se vydal zákaz konzumace jídla v obýváku. Dobrý. Až na to, že přes den my tam nemohly s bráchou páchnout s lentilkou v puse - kdyby vypadla či co (no, dnes jako to uznávám, stává se, mým dětem taky... ) ale večer se tan konzumovaly na tajňačku buráky... když my spaly. Co si myslím o rodičích, když na to přijdu - ale fuj, tak hodná holčička nepřemýšlí, takže počkám (jsem zákeřná) a pár dní na to se bavím situací - přímý přenos ve fotbale, jako na potvoru v době oběda (televize dva kanály - doba ledová). Nakonec střešitel odchází s obědem hrdě do obýváku, že on může... jeho pravidla, že jo... ovšem následován dvěma spratky s obědem, co je přenos nezajímá a jen zkoumají hranice.
Učili se jak oni, tak my a naši byli schopní leccos uznat. Možná se to museli učit, protože doma to měli spíš o tý střeše...
Možná proto já už to mám jinak.
Snažím se dávat pravidla, co mají logiku. A jsou měnná, dle dohody. Vzájemné dohody.

javena napsal(a):

Kuřátko napsal(a):

No a ono je jedno pravdilo, které by se mělo dodržovat jak z pozice dítěte tak z pozice rodičů a já ho beru jako samozřejmost....pod čí střechou žiju, toho podmínky dodržuji a respektuji.

No, to my měli doma demokracii. Tím to bude.
Hele třeba tatík, jo. Fajn chlap, zlatej... ale třeba se koupil koberec do obýváku... pokládal ho, samozřejmě za asistence celý rodiny, aby bylo vidět, kolik s tím má práce... že jo... a pak se vydal zákaz konzumace jídla v obýváku. Dobrý. Až na to, že přes den my tam nemohly s bráchou páchnout s lentilkou v puse - kdyby vypadla či co (no, dnes jako to uznávám, stává se, mým dětem taky... ) ale večer se tan konzumovaly na tajňačku buráky... když my spaly. Co si myslím o rodičích, když na to přijdu - ale fuj, tak hodná holčička nepřemýšlí, takže počkám (jsem zákeřná) a pár dní na to se bavím situací - přímý přenos ve fotbale, jako na potvoru v době oběda (televize dva kanály - doba ledová). Nakonec střešitel odchází s obědem hrdě do obýváku, že on může... jeho pravidla, že jo... ovšem následován dvěma spratky s obědem, co je přenos nezajímá a jen zkoumají hranice.
Učili se jak oni, tak my a naši byli schopní leccos uznat. Možná se to museli učit, protože doma to měli spíš o tý střeše...
Možná proto já už to mám jinak.
Snažím se dávat pravidla, co mají logiku. A jsou měnná, dle dohody. Vzájemné dohody.

Jo, to znám... vydala jsem nějaký pokyn doma, můj syn "zákeřně" počkal, až se naskytne situace a pak mi to bez mrknutí oka vrátil i s navijákem. Samozřejmě v dobrém. Vždy jsme se tomu zasmáli, rozebrali to a stanovili pravidla, co mají logiku...