Nemám v tomto tématu co pohledávat. Mám děti z jednoho manželství, které se rozpadlo. Manžela jsem z majetku vlastními silami vyplatila. Našim společným dětem dávám dárky mnohem dražší než on. když jsem měla děti malé, pravidelně jsem od našich dostávala stejný peníz na vánoce jako dva mladší sourozenci, kteří děti neměli. Co je na světě spravedlivé...?
K nemocnému synovi, který tu třeba dlouho nebude, sis pořídila muže s dětmi a navíc společné dítě. Napadá mě jediné: chudák ten Tvůj kluk...nemysli, že ty hádky nevnímá...Ptáš se poněkud pozdě, co s tím. Já bych se věnovala synovi a nešla do manželství a soužití. Šla bych jenom do vztahu bez bydlení. Promiň.

Sarmar, moc se Ti omlouvám, ale já jsem se podobně jako Kalupinka tedy taky na 1. místě pozastavila nad tím, že než jste si s novým partnerem vyřešili a odžili podstatné věci, týkající se spolužití, pořídila sis další dítě.
Osobně jsem se do takové situace nedostala, možná i proto, že jsem příšerně háklivá na záležitosti kolem svého děcka a žádný cizí chlap, který by mé dceři nedopřál, by u mě vůbec neměl šanci. A že něco ohledně děcka "nesmím", to bych od chlapa prostě nesnesla, i kdyby byl ze zlata. Jsem už taková.

Nebudu komentovat myšlení Tvého manžela a jeho řeči typu "no a co", asi bych si ho pak dostatečně nevážila.
Na druhou stranu, jeho návrh na pobyt v Egyptě ve třech mi nelogický nepřipadá. Tento jeho návrh vzít pouze společné dítě mi tedy "na hlavu" opravdu nepřijde. Ostatně, všichni máme nějaké sny a není možné si je vždycky dopřát (obzvláť tedy když na kontě nejsou penízky).

Že to není v nových manželstvích s dětmi ze všech možných stran snadné, to už snad v dnešní době informovanosti vědí všichni.
Že bude nepoměr ve výdajích na Tvé jedno dítě a na jeho 2 děti, to Ti snad od začátku známosti bylo jasné, nebo ne?
Zkusila bych se na Tvém místě pořádně dohodnout s manželem na pevných pravidlech, ale taky je podstatné dohodnout se právě např. v případě té konzole, že holt tentokrát Tvůj syn dostane dárek dražší, příště budou zvýhodněny zase jeho holky. To, že se tatínkovi nechce něco vysvětlovat dětem a přidusí Tebe, to je jeho problém, který bys s ním asi měla prokonzultovat a přesvědčit ho, že nejedná správně. Ono přece jenom všechno se vždycky beze zbytku vydělit nedá.

P.S. A pokud chlap v soužití vůbec nespolupracuje a dělá nějaké zle, tak co jiného, než - vyměnit. Ale tak horké to u vás asi není. Hlavu vzhůru, bude líp!

Upravil(a) Tercila (23. 1. 2011 20:21)

Kuřátko napsal(a):

Sar, s miminkem jsi asi na mateřské, takže nemáš tak velké možnosti (hlavně finanční) jako kdyby jsi pracovala. Jinak bych to viděla tak, že ty koupíš dárky na vánoce pro svého syna a tvůj muž pro své děti. A to co jim kdo koupí a kolik to bude stát, je čistě jeho věc.
Takhle asi budeš muset hold počkat, až půjdeš do práce nebo si zkusit prosadit svou.

Jinak řešení Egyptu mi taky přijde rozumné. Buď pojedou všichni nebo jen sami manželé (s miminkem)

A co se týče nemoci tvého syna....tohle by mi muž řekl jednou a letěl by tak rychle, že by se nestačil divit

Tady jde o to,ze penize budou nadale spolecne a tezko bude moci Sar rozhodovat  co synovi koupi a co ne i,kdyz bude vydelavat.

kalupinka napsal(a):

Nemám v tomto tématu co pohledávat. Mám děti z jednoho manželství, které se rozpadlo. Manžela jsem z majetku vlastními silami vyplatila. Našim společným dětem dávám dárky mnohem dražší než on. když jsem měla děti malé, pravidelně jsem od našich dostávala stejný peníz na vánoce jako dva mladší sourozenci, kteří děti neměli. Co je na světě spravedlivé...?
K nemocnému synovi, který tu třeba dlouho nebude, sis pořídila muže s dětmi a navíc společné dítě. Napadá mě jediné: chudák ten Tvůj kluk...nemysli, že ty hádky nevnímá...Ptáš se poněkud pozdě, co s tím. Já bych se věnovala synovi a nešla do manželství a soužití. Šla bych jenom do vztahu bez bydlení. Promiň.

Nevim proc by si neporidila druhe dite,kdyz to prvni je na tom tak spatne.Mam znamou co se ji v prvnim manzelstvi narodil postizeny syn.Po case se manzelstvi rozpadlo a znama musela dat dite do ustavu sama by ho nezvladla.Jako noseni ho do patra,koupani...Synovi bylo tenkrat 13 let.Po case si znama nasla noveho partnera a ted resila zda si poridit dalsi dite ci ne.Ja ji poradila at si ho poridi,prece nezustane sama.Narodil se ji syn.Bohuzel opet postizeny.Pritel od ni kvuli tomu odesel a ona zustala sama s 5 letym synem.Mezi tim jeji prvorozeny syn zemrel v ustavu,pry spadl se schodu.

Sarmar napsal(a):

To eremuruss: Když to tak čtu, tak i u Vás vidím jistou nespravedlnost. Syn již vydělává, takže pokud to asi jde tak přispívá na chod domácnosti a když ne, již si kupuje věci, co chce, sám. Dcera chodí na brigády, takže se taky snaží. Vánoce jste udělali spravedlivě, ale zase máte výhodu, že na tvojí stranu přišlo dohromady 3000,- Kč a na jeho stranu taktéž. V našem případě by to bylo 1500,- ku 3.000,-. Já to chápu tak, že když bych  já u nás měla nárok na 3.000,- pro syna a on 1.500,- Kč pro dvě dcery. Přeci platí navíc výživné 6.000,- Kč a bývalce splácí byt 4.000,- Kč měsíčně. Ke mě přišel jen se svými osobními věcmi. U Vás přeci taktéž on platí výživné 5.000,- Kč. Nepíšeš, zda k Vám jeho děti jezdí a jestli máte ještě navíc vícenáklady s tímto spojené. Na tvé děti jejich otec jistě také platí. Nebo alespoň na dceru, když syn si již vydělává. Stejně tak mi připadá nespravedlivé Váš výlet. Ty jedeš s dcerou, protože jeho syn nechce. On ale pak totéž musí zvlášť udělat pro syna. Nejsou to náhodou náklady navíc? Nebo to chápu Eremuruss špatně?

Syn prispiva na domacnost 3500 kc. Pritel plati vyzivne 2500 kc.Na jeho druheho syna plati vyzivne jeho biologicky otec on ho jen vychoval od malicka.Ke me prisel pritel taky nez s osobnimi vecmi.Na domacnost davame oba stejnou sumu kazdy 11 tisic korun.Navstevuje nas nez jeho nevlastni syn.Mladsi syn se nesnese jak s mou dcerou tak se mnou.
Muj byvaly manzel na dceru neplati zije v zahranici,kde se skryva.
Naklady na vylet jsem nijak neresila,protoze moje dcera mela hezci vylet a vsichni jsme si to uzili.

To Tercila: K prvnímu odstavci píši jen to, že všechno bylo moc hektické a máš pravdu, že jsme si pořídili dítě a vzali se moc brzy. Ostatně od začátku to tak všechno, jak jsem psala nebylo. Až teď, co se narodila dcera všechno pomalu vychází najevo. Dovolená v Egyptě je trochu složitější. Syn je již na vozíku a pobyt u moře by mu prospěl. Vzhledem k tomu, že je těžce nemocný a opravdu tady dlouho nebude, jsem ho také chtěla vzít s sebou. Jeho dcery v životě pojedou tisíckrát na dovolenou. Můj syn těžko. Nemohla bych se podívat své rodině do očí, kteří mi se synem pomáhají a přispějí na jeho výchovu a výživu nemalým penízem. Jak bych jim vysvětlila, že ho nechávám doma? Navíc, kdo by se o něj ten týden staral? Nepoměr jsem si nepřipouštěla. Věděla jsem, že platí výživné, byt a ještě nějaké dluhy další z jeho bývalého manželství, ale nevěděla jsem, že budou jeho děti stát daleko víc než můj syn. Že přijde, že dceři dá mobil za 2.500,- k narozeninám druhé knížky a tašku do školy a můj syn dostane stavebnici za 600,- Kč. V létě přišel s tím, že bývalá chce  pro starší dceru 2.500,- Kč na tábor. kdyby jeli obě, tak nevím, kde na to vezmeme a domácí děti dostanou zase ho :-). Ať tak nebo tak, nemůžeme se prostě dohodnout a stále na jeho hromádku dáváme víc peněz než na tu moji. Hádáme se a on si znovu a znovu balí věci a odchází. Takhle se u nás řeší hádky, protože na jeho dcery se nesmí sáhnout.

To Kuřátko: Ano to mi přijde rozumné, rozdělit si peníze, zaplatit společné výdaje a nechat si každý ten zbytek. Problém by ale byl, že by manželovi po zaplacení všech svých dluhů z předchozího manželství  a výživného na děti moc nezbylo :-))). Spíše by byl v mínusu. Paradox je, že by ani na ty dárky neměl.

Sarmar, super .... a jak hospodaříte? Dáváte všechno na jednu kupu a pak si z toho berete kdo co potřebuje?

Sarmar napsal(a):

To Kuřátko: Ano to mi přijde rozumné, rozdělit si peníze, zaplatit společné výdaje a nechat si každý ten zbytek. Problém by ale byl, že by manželovi po zaplacení všech svých dluhů z předchozího manželství  a výživného na děti moc nezbylo :-))). Spíše by byl v mínusu. Paradox je, že by ani na ty dárky neměl.

...jsi mě teď předběhla. No v tom případě bych si od něj do toho, co koupím svému synovi mluvit nenechala. Dáváš takhle do společné kasičky více. A jestli on chce pro své dcery to a ono, měl by si uvědomit, že buď na to má a nebo když nemá tak dávat nemůže.

Kuřátko: ale on si myslí, že na to má, protože máme společné peníze. Jemu prostě nepřijde nespravedlivý, že jeho děti dostanou na vánoce dárky např. za 5.000,- a můj syn jen za 2.500,- Kč. Ale mě to prostě nespravedlivý připadá.

No jestli je to spravedlivé nebo ne by šlo polemizovat. Když to vezmeš, tak jsou to 3 děti a na každé vyjde 2500,-. To znamená, že je to rovnocenné. Že jsou zrovna jeho děti dvě, hold je to tak. Kdyby jsi měla 2 děti ty a on 1, zdálo by se to zase tvému muži jako nefér a tobě jako rovnocenné

Jestliže máte problémy kvůli financím, zkuste tedy najít nějaký způsob jak to řešit. Třeba tím dáváním části peněz dohromady a zbytek si každý nechejte. A to že mu pak nic nezbude....alespoň mu všechno možná dojde. Kdyby byl totiž sám, tak by asi na tom byl ještě hůř (neplatil by z každého jen polovinu, ale celé...takže by byl v mínusu).

Kuřátko: když to budeš rozpočítávat na děti, tak ano samozřejmě je to takhle spravedlivé. Ale nebavíme se jen o vánocích, jsou tu i narozeniny a svátky atd., když to vezmeš do detailu, v tom případě ukrajuju svému synovi a dotuji jeho dcery. Na jeho hromadu totiž pořád přijde dvojnásob. A to nemluvím o tom, že nás stojí měsíčně 8.000,- Kč. To můj syn tolik rozhodně nestojí.

Upravil(a) Sarmar (23. 1. 2011 21:57)