Hnusnému lednu odpouštím právě ten příslib jara , nejradši už bych očima vytahovala kvetoucí kytky ze země :-).
Dnes je u nás od rána nádherně slunečné počasí. Krása!
Vilemíno, ty slupky oblečení jsou normální, z toho si nic nedělej, to je prostě potřeba - taky chodím navlečená a zabalená a dost často myslím na lidi žijící na Sibiři . Zaplaťpámbu aspoň za tyto naše mírné podmínky.

A co dneska? U nás to nebylo jako typický zimní den, docela teplo, občas pršelo, nebylo tak pošmourno ...
Manžel ořezával stromy a když jsem se podívala na záhonek před domem, tak z hlíny vylézaly nějaké stvoly - možná narcisy nebo tulipány ... Dříve jsem normálně v lednu vídávala rozpučené kočičky. 

Na to, jak se cítím, mají vliv úplně jiné věci, než je počasí. A zimu začínám mít ráda. Dřív mi vadila, ale teď v ní nacházázím zalíbení. Není nic hezčího, než když jdete v noci, je plno sněhu , úplněk a vše se to třpytí. A pak předjaří. Vím, je všude plno špíny, ale ten vzduch je nádherný. Tak vezmu kolo a jedu do lesů a k řece, tam je to intenzivnější.
Jinak dnes jsem to ale přehnala. U nás bylo krásně - svítilo sluníčko, tak jsem se oblíkla dost málo a nahoře na kopci to pěkně foukalo. Takže taková zima mi nebyla ani když byly ty mrazy.

A jak píše Selima o těch mlhách, tak já jsem asi nějaká vadná, ale procházky v mlze miluju. Když je pořádně hustá, není vidět a pomalu se z mlhy vynořuje to, co je kousek před vámi. A nikde nikdo. To je paráda.
Ale já nejezdím autem.

To jo, to by to s tím "vynořováním" určitě nebylo to pravé ořechové

Tercila napsal(a):

Judyna: A jak píše Selima o těch mlhách, tak já jsem asi nějaká vadná, ale procházky v mlze miluju. Když je pořádně hustá, není vidět a pomalu se z mlhy vynořuje to, co je kousek před vámi. A nikde nikdo. To je paráda.
Ale já nejezdím autem.
Elementgirl: Tak to asi bude tím, že nejezdíš tím autem

Ty taky hned musíš zkazit poetický pohled praktickým dodatkem... Ale když tak slýchávám o zimních trablech svého kamaráda-řidiče z Vysočiny, naprosto Tě chápu .

No jako D1 kolem našeho kraje je v mlze silnice smrti ...teď jen nevím jestli to tak není i když mlha neni

Tercila napsal(a):

Judyna: A jak píše Selima o těch mlhách, tak já jsem asi nějaká vadná, ale procházky v mlze miluju. Když je pořádně hustá, není vidět a pomalu se z mlhy vynořuje to, co je kousek před vámi. A nikde nikdo. To je paráda.
Ale já nejezdím autem.
Elementgirl: Tak to asi bude tím, že nejezdíš tím autem

Ty taky hned musíš zkazit poetický pohled praktickým dodatkem... Ale když tak slýchávám o zimních trablech svého kamaráda-řidiče z Vysočiny, naprosto Tě chápu .

Já jsem z Vysočiny a mám v práci kolegyni, která denně dojíždí něco přes 20 km autem a má ráda právě takové to "krizové" počasí - mlhy, náledí apod. Bere to prý jako výzvu a adrenalin. Což docela obdivuju. Jo a neměla ještě žádnou nehodu. Jezdí po okreskách a říká, že nejhorší není počasí, ale lesní zvěř.

luminka napsal(a):

Já mám zimu ráda, jak jsou všichni slezlí doma a pijou čaj, pro mě je to takové klidné období. Jen jsem zase, jako každý rok, měla depku z konce Vánoc. Prostě miluju to období do Vánoc. Po Novém roce jakoby to nebylo už ono, je to bezútěšné, sundává se výzdoba, není se na co těšit, venku je špína a bláto, když taje sníh. Jinak mě spíš deptají letní horka, to mě bolí hlava a opravdu trpím. A utěšuje mě jen to, že od 21. června se zase prodlužují noci, je to příslib ještě vzdálených Vánoc.

taky mám zimu docela ráda. ale nejvíc asi podzim. dřív jsem měla nejradši léto, poslední roky právě podzim a zimu. v tomhle období se tak něják vnitřeně zklidním, hodím do pohody

Tak u nás bylo dnes taky nádherně - dokonce 10 stupńů, sluníčko a nefoukalo, což je vyjímečné. Byla jsem venku skoro tři hodiny. Chutě mám různé, ale ani jedna z nich není na gruntování. Ale je fakt, že to nízké sluníčko je potvora - doma zvýrazn i  to, co nemusí být zrovna vidět.

Také moc souhlasím s tím, co napsla Pavla. Mám to taky tak.

Ač je teprve 16.ledna, zdravím vás všechny po krásné předjarní procházce!
U nás v údolí byla mlha jak mlíko, ale my jsme vyjeli s přítelem autem asi 6 km  na jižní úbočí nedalekého kopce. A tam sluníčko, sníh skoro slezlý, po loukách zurčící prameny, a i zelenající se tráva. A výhledy do kraje k tomu - paráda. Ptáci taky tak optimisticky švitořili, že to opravdu evokovalo jarní náladu.
To je to, co potřebuju: Sluníčko, rozhled, vysoké nebe.....

Pár z vás se tu v příspěvcích zmiňovalo, že nemáte rádi změnu na letní čas.... Já ji naopak miluju. To je super, jít z práce a ještě je vidět, ještě lze jít ven!
Já kdyby se hlasovalo, zda letní čas zachovat, budu hlasovat rukama nohama, že jo!!

Já to jaro často "přivolávám" tím, že si natrhám třeba třešeň, nebo zlatý déšť a mám radost z toho, že mi rozkvetou...
A každoročně mám takový předjarní rituál, říkám tomu zelený jarní anděl: Utrhnu si větvičku kaštanu s nalitým koncovým květním pupenem a dám ji doma do vázy. A on se mi rozvine, každoročně si ten zázrak i den po dni fotím: Z pupenu se vynoří a napřáhnou 2 "ručičky" , pak roztáhnou "prstíčky", no prostě celý rozvitý květní kaštanový pupen mi připomíná zeleného anděla, postavičku, která s rozepjatýma rukama vítá jaro.....