Gall myslím na tebe a moc držím palce, ať je to co nejklidnější a nejhezčí zážitek

Tak jak Gall?

Gall fakt, jo? Kvůli CS se nenechává přenášet? No, tak snad to nebude potřeba...taky bych raději další rodila přirozeně Takže honem, zkus všechny babský rady, třeba některá zabere, nebo Johanku vyděsí tak, že se raději přece jen rozhodne vykouknout sama. Zítra by to šlo

Gall ty jsi teda neuvěřitelně fit, já v 36+ už jsem byla schopná jen ležet a funět A došla jsem tak maximálně do ledničky a zpět Hele tak jestli jsi s dalším CS v pohodě, tak to je fajn, v úterý teda malá přijde na svět a není co řešit No, jestli plánujeme další...plánovat můžeme, ale víš jak, není to u nás samo Ale chtěli bysme ještě jedno (manžel) nebo dvě (já), tak uvidímě, jak to dopadne

Ronji, nezapomeň, že u nás je Vojta taky z IUI po třech letech neúspěšného snažení. A JOhanka je z dvou neplánovaných šťouchů za měsíc dřív jak na nový boty takže nic neříkej a uvidíš že to přijde až bude správný čas
A já v 36tt byla na umření, všechno mě bolelo, nemohla jsem chodit, vstát nic, ale pak se to srovnalo a teď je mi fajn

Hani, jo je to fajn, mě uklidnilo už to, že aspoň mají nějaký plán, břicho mi přijde obrovský a v 36tt měla JOhanka 2700g, tak teď mi přijde že jestli přibírá jak má bude docela macek

a stále se nic neděje tak asi čeká fakt na zítra

Gall tak já Tě nastartuju oblíbenou větou: Ty seš ještě celá? to jsem nesnášela a porod by mi to vyvolalo hned. A jesti to bude dneska, tak to bude buď pěkná čertice nebo andílek. Tfuj, Tfuj. Myslím na Vás všechny.

Tý jo Ronjí, ještě další díťátka jo? No, já si taky říkám. Na Dandu jsme čekali 4 roky a teď by to určitě bylo rychlejší. Uvidíš. A v 36tt jsem lítala jak fredka, tedy já lítala tak nějak pořád, ale v tomhle období jsem všechno sežrala, snad už i s obalem.

Tak GFall se neozývá, tak buď si jí odnesli čerti, nebo jela do porodnice.

Já jsem stále tu
ani čerti ani porodnice
nástup mám zítra v 7 tak doufám že dopoledne ti dám Hani vědět
budu mít epidurál, tak snad bude všechno v poho

Zuzanko ahoj jak je? postřehla jsem něco o rotavirech, holky je měli obě? a zvládli jste to doma? a co stěhování, už se blíží? myslím na tebe, snad se brzy uvidíme (doufám tak květen )

Gall tak na zítra budu na tebe myslet :-)

Hoky v narodili se máte zprávičku od Gall.

Ahojky. Tak já jen zprávičku od Gall. Jsou pořád v nemocnici, ale dneska už jí konečně dali Johanku k sobě. Bere ještě atb, tak si je tam ještě nechají.

No, hlavně, že už jsou v pořádku.

ahoj holky,

tak to na sebe uz musim prasknout. jsem opet dva v jednom. tentokrat to nebude detatko z filipin ale z australie .... haha. nam se na tech dovolenych zkratka dari

Ahoj holky

zuzačko gratuluju to je báječná zpráva. držím palce ať je všechno v pořádku a zvládáte vše v pohodě

my už jsme od včera doma zatím je to hukot ale dneska už lepší než včera tak věřím že si to sedne a najdem si nějaký režim. Vojta na Johanku úplně v pohodě, pořád by jí pusinkoval hladil, naštěstí zvládá i kojení v pohodě.
Spíš se podle mě pořád vyrovnává s tím že jsem tu nebyla vlastně skoro 14 dní - mají s Danem zažitý nějaký věci, některý mě se nelíbí, ale nechci je teď na sílu měnit takže trochu spolu bojujeme. Jsem ráda že to spolu zvládli bez velkých problémů. Jen doufám že se spolu zase sžijeme a bude to OK. Zatím chodí uspávat táta a v noci když se vzbudí chce tátu, atd. atd.
to bylo asi nejhorší na celé porodnici, to že jsem nemohla být s ním když opomenu to co se dělo s Johankou. to odloučení jsem nesla moc špatně.
Johanka je naštěstí dítě za odměnu, sice nespí v noci, ale přes den v podstatě pořád spí, dneska spala 7 hodin v kuse, ale je pravda že předtím 8 hodin nezamhouřila oko
takže mám na Vojtu čas, a holt v noci jsem vzhůru s Johankou. Ale dlouho už to nevydržím, už 4 dny jsem spala max 3 hodiny. ale to se taky srovná. Překopali jsme celý obývák, máme dole postýlku, naštěstí jí vůbec nevadí hluk, dneska zvládla vysavač, mixér i Vojtovo nálety, přece jen v tom je patrový barák na houby, bála bych se jí nechat samotnou, přece jen má něco za sebou a musím jí víc hlídat.
Vojta dneska poprvé spí ve svém pokojíčku, Dan tam bude spát s ním, jsem na ně zvědavá. Ale hrozně rád si tam hraje tak i v pohodě usnul, věřím že to bude OK. Přece jenom už je to velký kluk a já se s tím musím smířit ale moc mi to nejde

porod byl hrozný, nakonec jsem rodila císařem v epidurálu a blbě jsem na něj reagovala, okamžitě po napíchnutí mi rapidně klesl tlak, měla jsem halucinace, nechtělo se mi nic, ani dýchat, necítila jsem tělo, no hrozný stav. Všechno jsem jakoby vnímala ale šlo to úplně mimo mě. malá přestala být poklesem toho tlaku vyživovaná a klesly jí ozvy, takže jí tahali bez srdeční akce a bez dechu, natáhla si do plic plodovku a krev, naštěstí doktoři byly hned u toho, plíce odsáli a naštěstí po chvíli naskočila sama. Nicméně apgar skore 0, po 10 minutách 2, po hodině 7. Byla 5 dní na JIPce, dva dny zaintubovaná, dýchal za ní přístroj, všude samé kapačky, elektrody, bylo to hrozný. Mě nechtěl nikdo nic říct, nikdo si nebyl jistý jestli to zvládne a s jakými následky. A já se vlastně ani neptala, prostě jsem nechtěla vědět nic špatného a jenom jsem si říkala že to přece nemůže dopadnout zle, věřím že každý dostane v životě naloženo jen tolik kolik snese a já vůbec nevím jak bych to dala.
nakonec je neuvěřitelné jak rychle se dala dohromady, po pěti dnech mi jí dali na pokoj a všechna vyšetření které jsme ještě v nemocnici absolvovali dopadli dobře. Budou se muset sice zopakovat, ale věřím že se stejným výsledkem.
měli jsme štěstí na dětskou doktorku, zachránila jí, být tam někdo s laxním přístupem, tak jsem šla z porodnice sama a do konce života byla v p.r.d.e.l.i.  a byla i hodně lidská, chodila za mnou na pokoj o všem mě informovala, uklidňovala, byla fakt úžasná.
nakonec přišli na to, že u mě se projevil nějaký vzácný vedlejší účinek epidurálu, ale nikdo se s tím ještě nesetkal, furt musím mít něco extra.
velké štěstí že mostecká nemocnice má dětskou jipku a s velmi dobrou reputací, rodit někde jinde, ani by se nepokoušeli ji resuscitovat, nemělo by to cenu. a že vlastně všechno bylo připravené, jakmile jí šly ozvy dolů, už u mě byla doktorka a jenom řízla a tahala malou ven.

nicméně s plozením dětí jsem skončila, už to nehodlám nikdy absolvovat znovu, už tak jsem šedivá dost

tak už končím, sorry za ten elaborát, jen nevím kdy se sem zase dostanu. Dan je s námi jenom do pondělka, pak válčíme sami.
Ale musím říct, klobouk dolů před Danem, bez něj bych to nedala ani náhodou, hlavně psychicky mě drží, včera jsem byla lehce hysterická, nevěděla jsem kam s miminem se vrtnout, do toho Vojta a šestinedělní hormony, taková ta rozpolcenost že najednou nemlžeš veškerý čas věnovat Vojtovi jak jsem byla zvyklá, no byla jsem na palici ale už je to lepší
upírek se hlásí tak musím