Wiki napsal(a):

helena napsal(a):

Pro mě je otazník nad finanční úvahou dcery  (8let), která se zabývá platbou, která jí nepřísluší a sama od sebe by na žádné "placení tanečků" nemohla přijít... To by si měli rodiče vyřešit, jsou-li schopni zafinancovat koníčka dítěti nebo ne, než dceři "tanečky" nabídnou.
A proč by nemohla? Osmileté dítě snad už ví, že za spoustu věcí se platí - spíš může mít hokej v tom, kolik co stojí a jestli to je nebo není moc peněz.
Rodiče vyřešeno měli - jen se holt změnila situace. A jestli máma z nějakýho důvodu řekla "nemám", tak se holka zeptá táty. Nic divnýho na tom nevidím, to se nakonec stává i v normální rodině, že dítko "zkouší" oba rodiče.

Mně to zase až tak úplně normální nepřijde, aby dítě loudilo kolem (táta, i přítelkyně), kdo by jí mohl v 8mi letech zaplatit kroužek.
Souhlasím,že dítě se od určitého věku má naučit znát hodnotu peněz, aby si našetřilo na něco, aby mělo kapesné, aby hospodařilo s penězi..ok apod. Byla bych i  za to, aby se to i probíralo ve škole..
Ale pokud zvolím finančně náročný sport, musím vědět, že ho zvládnu, tedy oba rodiče - zvládnou.

Vzpomínám - BM mého partnera přihlásila dceru na soukromé hodiny tenisu a žádala uhrazení dost svižné ceny, což bm odmítl, tak přesně jako zde, řekla, "jak myslíš". Nezaplatíš-li ho, požádám o zvýšení výživného. Tento postup považuju za špatný. Měli by se oba domluvit předem , zda to zvládnou.

Ty sa vieš dohodnúť "předem", že neprídeš o zamestnanie alebo že sa ti neprestane dariť v podnikaní?

aprill napsal(a):

helena napsal(a):

až tak úplně normální nepřijde, aby dítě loudilo kolem
To už tu bylo - máma řekne "nemám", tak jde holka za tátou (zvlášť když je zvyklá, že leccos hradil) - a pokud se od táty dozví, že mu "všechno platí teta", tak usoudí, že teta dává tátovi penízky... a proč by teda nemohla jí taky.
Ale pokud zvolím finančně náročný sport, musím vědět, že ho zvládnu, tedy oba rodiče - zvládnou.
Wiki, vždyť sakra píšu, že se změnila situace - do loňského léta táta platil, takže asi původně domluveni byli. Mimo to se mi nezdá, že by tanečky pro osmiletý dítě byly finančně náročný sport... spíš (opakuju) teď BM musí hospodařit jen s alíkama, bez předchozích nadstandardů od otce a buď jen hospodaří blbě a nechce/neumí se vzdát toho, nač byly s holkou zvyklé, nebo jí to fakt nestačí.

záleží o jaké tanečky se jedná , pokud je dělá závodně, tak to vyjde docela draho - kostýmy, startovné, boty.

pokud to není finančně náročný sport, tak asi není o čem psát.
Jedná-li se o tyto "tanečky"  - šaty + boty ke (latina standard) cca 10tis. kč
obě holky to dělají.

Upravil(a) Wiki (18. 1. 2011 15:18)

Komplexne sa treba dohodnúť, ale sú veci, ktoré proste je ťažké do dohody zahrnúť, lebo sa nedajú predvídať a treba ich potom riešiť operatívne neskôr... to je celé, čo som chcela pvoedať ja. Chorobu, stratu zamestnania, (alkoholizmus, pobyt v liečebni...) apod., si nenaplánuješ.

Wiki: Mně to zase až tak úplně normální nepřijde, aby dítě loudilo kolem (táta, i přítelkyně), kdo by jí mohl v 8mi letech zaplatit kroužek.



javena: Wiki, ale moje děti taky řešily, jestli pojedou na tábor, protože mají ve šk. roce školu v přírodě v zahraničí. Mají prostě přehled o naší finanční možnosti. Zhruba od nástupu do školy.

Přesně tak. I jak píše Helča - dítě má prostě uši a oči a dost dobře vnímá, co se kolem něj děje. Tak, jak to popsala Kuřátko, mi připadne logické, že děcko jde s dotazem "po linii" možných sponzorů

Upravil(a) Tercila (23. 1. 2011 19:44)

mraketa napsal(a):

Nedá mi to a přidám se k diskuzi. Podle mě je nechutná manipulace dítětem a učení jej k vydírání toto:
Měli jsme na víkend přítelovy holky a starší se tatínka zeptala jestli jí už sehnal peníze na tanečky. Bohužel jsme momentálně v zoufalé finanční situaci a byl nucen jí říci, že na to penízky nemá. Malá fakt přijala a dál jsme to neřešili.
Ovšem při předávání dětí proběhl tento rozhovor: BM: tak dal Ti tatínek peníze na kroužek?
Dcera: ne nedal.
BM: A plakala jsi?

Podotýkám, že malou na tanečky přihlásila BM aniž by se s přítelem nějakým způsobem na placení domluvila.
Tenkrát jsem ještě chtěla s paní-BM být za dobře a nakonec jsem malé zaplatila tanečky z peněz našetřených pro své miminko....bohužel, neboť podobné historky se nám začínají hromadit.

Vidím to stejně. Pak je jediná pomoc, nedá-li se s paní matkou mluvit, udělat soudní dohodu o výši alimentů a na nic dále (na co otec nechce) jí nepřispívat. Chce-li a má-li víc - může dávat dítěti na spoření, na kino, kapesné, na lyžák, na permice, koupit mu něco na sport, atd...možností je tisíce. Tak to děláme my. Sice to u nás nebylo až tak dramticky jako zde, ale tlaku, když odmítl uhradit soukromé hodiny tenisu v neskutečné výši..."no..jak myslíš..", jsme se zbavili.
Pak nebudete vystaveni rozmaru bm. Přesně toto jsme řešili i my, tedy konkr. partner. Ale už je to v klidu a paradoxně dětem (jeho) dávám, mimo výživné co platí táta, víc já. Někdy to ani táta neví.. , když jsou to takové třeba strašně nutné kosmetické záležitosti (dle táty kraviny)- např. úžasná řasenka, melír,  ..apod.


U mé kamarádky , která si vzala rozvedeného partnera to dopadlo jinak, bohužel. Tam táta (rozvedený)dával dítěti všechno možné, dovolené, platil mu hokej, hory,elektroniku.. a bm mu nechala přesto zvýšit výživné- když zjistila , že si dovolil postavit dům (dost mu to zvedli)a on pak zareagoval tak, že přestal s těmi platbami "navíc".   Takže to  vlastně odnesl ten syn. Smutný.

Kuřátko, podle mého skromného mínění je tak malé dítě, jako je Sofinka příliš malé na nějakou střídavou péči. Mysli si, co chceš, ale roční dítě patří ještě k matce, naprosto mu neprospívá, aby co 14 dnů cestovalo mezi rodiči jako balík a za to, že soud tohle dopustil bych já osobně vyliskala toho soudce

Tím nechci říct, že na dítě má po celý život právo jen jeho matka, ale takhle maličké dítě je ještě pořád fixováno výhradně na matku a naprosto mu neprospívá, aby od ní bylo násilně odtrháváno jenom proto, aby bylo právu otce učiněno zadost. Kdyby to bylo starší dítě, které už má z toho rozum, tak neřeknu ani popel a budu souhlasit s tím, aby se otec rovněž podílel na střídavce, protože u starších dětí nelze proti tomuto fenoménu nic namítat.

Ale takhle to na mě dělá dojem, že si tatínek holt tvrdě vydupává svoje bez ohledu na dítě, jen aby se matce dítěte pomstil

Já to upřesním - malé Sofii je nyní šest let, ale střídavou péči měla nařízenou skutečně od batolecího věku a znovu trvám na tom, že soud v tomto bodě podle mě nerozhodl správně.

Já tvrdím, že je to špatně od samého začátku a že střídavou péči u tak malého dítěte neměl před lety soud vůbec dovolit

Nicméně máš pravdu - matka dítěte se měla odvolat, podat novou žalobu, požadovat jiné znalce atd. atd. ale v žádném případě se neměla stavět proti stávajícímu rozsudku. Věděla, s kým má tu čest, že ten člověk bude okamžitě připraven jí sebemenší výkyv pořádně osolit a musela být připravena i na to, že otec dítěte půjde i za nejzazší mez, tzn. že je schopen si pro dítě přijít i s exekutorem

Opravdu je to smutné, všichni souhlasíme s tím, že bitku mezi rodiči odnáší nejvíce to dítě a já - ač nerada - připouštím, že matka dítěte měla postupovat více diplomaticky a buď respektovat stávající rozsudek, nebo se pokusit o nové soudní řízení, byť s víceméně nejistým výsledkem. Ale přestat dceru otci předávat, čekat, že otec na dítě "zapomene" a nepočítat s jeho okamžitým a tvrdým protiúderem bylo podle mě krátkozraké a nedomyšlené ...

No víte co jsem našla?

web zastánců střídavé péče www.stridavka.cz
web odpůrců střídavé péče www.jedendomov.cz


to teda čumím, ještě že se mne to netýká.

Ja jsem to nevidela, tak jen spis obecne polozim takovou otazku. Co cloveka vic poznamena pro zivot? To, ze se vubec nestyka s jednim rodicem (prestoze ten o to ma zajem) a nebo to, ze probehne takovato exekuce (zni to opravdu hrozne) a ma sanci, ze se diky tomu po zbytek detstvi bude vidat s obema rodici?

pecule napsal(a):

Ja jsem to nevidela, tak jen spis obecne polozim takovou otazku. Co cloveka vic poznamena pro zivot? To, ze se vubec nestyka s jednim rodicem (prestoze ten o to ma zajem) a nebo to, ze probehne takovato exekuce (zni to opravdu hrozne) a ma sanci, ze se diky tomu po zbytek detstvi bude vidat s obema rodici?

Takhle položená otázka je jednoznačná. Ale co v případě, že se to dítě nestýká s jedním rodičem, ale ono samo by ten čas s ním trávit chtělo?

To je v podstatě tak trochu případ i Sofinky. Ta chtěla k tatínkovi chodit a chodila bez problémů. Jen se loni něco změnilo. A myslím, že pokud jsou rodiče tak hloupí, tak je tady řada na sociálních pracovnicích a soudkyni, aby zjistily co se stalo a proč tomu tak je.

A taky nekdy loni myslim vydal tu knihu, kde by mel psat i neco o Jiresove. Tak i tohle muze byt ten zakopany pes..
Kuratko to je podle me jeste horsi, protoze tam to dite trpi i jeste pred tou pripadnou exekuci.

Ja by som to riešila ako kráľ Šaalmún: Vydala by som rozsudok roztrhnúť dieťa napolovicu, aby bolo "spravodlivo rozdelené". A ten rodič, ktorý by vyhlásil, že radšej sa teda dieťaťa vzdá, len aby mu nebolo ublížené, tomu by som ho "prisúdila". Možno by som sa pomýlila, ale.... aspoň z niečoho sa vychádzať musí.
So striedavou starosltivosťou nemám osobné skúsenosti, ale mám príklady - dva - nablízku a u rozumných ľudí to funguje bezvadne. Bohužiaľ, rozumní ľudia väčšinou nepotrebujú súdy a exekútorov na to, aby sa dohodli. Takým potom nepomôže ani striedavá opatera, ani súdy, a asi ani exekúcia. Chúďa dieťa.