|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
lupina montana napsal(a):
Prd a vořech, milí - já jo, on ne
Taková je síla vlastního vnitřního usuzování.
Lupiš, jakej jinej chceš ještěš důkaz o tom, že po tvém ne a ne a nebude? 
Není tady
lupina montana napsal(a):
Jo, už jsem si vzpomněla Draku, proč by to nefungovalo: protože ona by si sice přála jachtičku a milionky, to jo - ale jen proto, aby se k ní ten její vrátil - takže TOHLE přání by stejně dominovalo nad jachtičkama etc.
Navíc by bylo docela hnusně manipulativní, takže by si mohla přitáhnout i něco, že by zírat nestačila 
Ona se totiž plní SKUTEČNÁ přání, nikoliv ta VĚDOMÁ
A kdo nesladí to skutečné s tím vědomým, tak se pak nemůže divit tomu, co pak dostane 
Není tady
haiel napsal(a):
Blossom napsal(a):
haiel napsal(a):
No právě. Ivana by na to teoreticky mohla jít tak, že by si mohla přát domeček u móře, jachtičku, hodně peněz vyhrát atd .....a její BM by se k ní možná vrátil. Z vlastního svobodného rozhodnutí, hmm, aniž by ho někdo nějak ovlivňoval svým přáním....
...tak tohle mě připadá jako hodně blbý vtip.....
Blbý vtip je vytrhávání formulací z kontextu za účelem překrucování. Nevím, proč máš potřebu vyvolávat dojem, že by se to Ivany mělo dotknout. Něco takového mě vůbec nenapadlo. Snad je jasné, že se jedná o modelovou situaci a nadsázku, proboha
Se nudíš a potřebuješ zase vydestilovat problém z kdejaké blbiny..
Tenhle tvůj a lupišin smysl pro humor miluju
Není tady
Pandorraa napsal(a):
lupina montana napsal(a):
Jo, už jsem si vzpomněla Draku, proč by to nefungovalo: protože ona by si sice přála jachtičku a milionky, to jo - ale jen proto, aby se k ní ten její vrátil - takže TOHLE přání by stejně dominovalo nad jachtičkama etc.
Navíc by bylo docela hnusně manipulativní, takže by si mohla přitáhnout i něco, že by zírat nestačila
Ona se totiž plní SKUTEČNÁ přání, nikoliv ta VĚDOMÁ
A kdo nesladí to skutečné s tím vědomým, tak se pak nemůže divit tomu, co pak dostane
Vždyť to říkám. Marná snaha něco si přát. Korektor "nahoře" ti to dle pravidel proškrtá a máš zase houno.
Jestli se něco doopravdy plní, tak jsou to kratičké vhledy do budoucna, vize, kdy člověku prolítne hlavou něco, co se týká jeho budoucího života a on si třeba řekne "kéž by" a pak na to zapomene, protože neví, že to byl vhled, pokládá to jenom za jednu z myšlenek a nedůležitou a pak se to v reálu stane a on má pocit, že se mu něco splnilo. Ale to nebylo splnění přání v tom smyslu, o jakém tady chtěla být řeč, to on jenom něco zaznamenal ještě před uskutečněním.
Není tady
haiel napsal(a):
....to on jenom něco zaznamenal ještě před uskutečněním.
A nebo jinak receno-pamet byla otevrena.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Lupiš, jakej jinej chceš ještěš důkaz o tom, že po tvém ne a ne a nebude?
No, ještě bych potřebovala certifikovaný potvrzení 
Náhodou! Vědomá přání se samozřejmě můžou plnit - a taky plní. Jen je nesmí brzdit negativa - když se povede člověku brát to skutečně jako hru, tak to funguje.
Komplítly - i s chybama
Takže - kdyby....KDYBY! si Ivana dokázala jen tak hezounky, bez jakýchkoliv nároků, snít o jachtě, měla by nejspíš jachtu. Jenže to žádá lehkost, lehkost a zase lehkost. Nemohla by si ovšem snít o konkrétním chlapovi, jak se k ní vrací - bez ohledu na lehkost. Kvůli vlastní vůli jeho a kvůli tomu, že ke konkrétním živým tvorům se váží emoce - kdežto když si přejeme "chtěla bych psa" tak v tom nejspíš nebude jiná emoce, než ta lehounká touha.....tedy měla by, aby se to splnilo.
Takhle se nacházejí i poklady, prosím pěkně pravé a nefalšované.
Není tady
Nojo, vždyť to furt melduju dokola - jako jízda na kole.
Teorie je jedna věc - ale než se přijde na to, jak se drží rovnováha, tak to chvilku trvá. Takže zapalme svíci za vynález bicyklu! 
Není tady
Pandorraa napsal(a):
lupina montana napsal(a):
Jo, už jsem si vzpomněla Draku, proč by to nefungovalo: protože ona by si sice přála jachtičku a milionky, to jo - ale jen proto, aby se k ní ten její vrátil - takže TOHLE přání by stejně dominovalo nad jachtičkama etc.
Navíc by bylo docela hnusně manipulativní, takže by si mohla přitáhnout i něco, že by zírat nestačila
Ona se totiž plní SKUTEČNÁ přání, nikoliv ta VĚDOMÁ
A kdo nesladí to skutečné s tím vědomým, tak se pak nemůže divit tomu, co pak dostane
Mně se vždy splní ta neuvážená a pak nevím,co s nima .
Není tady
Pandora, odkdy jsi chlapeček?? 
...to bylo dobrý. než se otočím, už jsi holčička. No jo, holt čarodějnica
Upravil(a) haiel (19. 1. 2011 13:18)
Není tady
haiel napsal(a):
A víš, že nevím? Asi od vždycky Až teď jsem si všimla, že to mám blbě nastavený a změnila jsem to. A vůbec si už nepamatuji, že bych to dávala blbě.
No nicméně to není popdstatné, třeba jsem si jen zase na něco vzpomněla. Ostatně známí čarodějové tvrdí, že žena jsem nebyla několik století a podle toho to taky vypadá
Není tady
Pandorraa napsal(a):
haiel napsal(a):
A víš, že nevím? Asi od vždycky
No nicméně to není popdstatné, třeba jsem si jen zase na něco vzpomněla. Ostatně známí čarodějové tvrdí, že žena jsem nebyla několik století a podle toho to taky vypadá
Jo jo, však už jsem zaznamenala, ale minuly jsme se
Není tady
Pandorraa napsal(a):
haiel napsal(a):
A víš, že nevím? Asi od vždycky
No nicméně to není popdstatné, třeba jsem si jen zase na něco vzpomněla. Ostatně známí čarodějové tvrdí, že žena jsem nebyla několik století a podle toho to taky vypadá
A pamatujes jak jsem Ti psala ze se me libis ,protoze nosis trenky?
Není tady
Já jsem taky zjistila, že nejlépe na přání, nebo spíše na směrování - lehké korigování životního směru - pomůže nadšení, víra, optimizmus, a vcítění se do situace, jako že už to je. A v prožitku příjemna.
Docela zvláštní moment jsem si jednou uvědomila - že mi to možná (v jednom příkladu) stačilo. Myslím, že mi stačilo prožít si to vědomí splněného přání. Ale jen jednou
A ta přání jsou velmi mošemetná z toho důvodu, že my sami ani netušíme co nám prospěje, co potřebujeme, protože to nevidíme, necítíme, ani netušíme.
Proto je nejstatečnější a nejmoudřejší ze všeho ta přání pustit a důvěřovat osudu (samozřejmě s nasazením vlastního potenciálu).. ale tam já nejsem... 
. Necítím se na to.
Já jsem zatím jen u těch jachtiček...
Není tady
taurus napsal(a):
Mě se nejlíp vyplnila přání, kde jsem měla při představách měla hlavně dobrý pocit. Nevím, jeslti to píšu srozumitelně. Když jsem si třeba řekla, že bych ráda to to a to ale prostě jsem to jen vyřkla, tak to stálo za prd. Ale tam, kde jsem si to vizualizovala, kde jsem měla v těch představách hodně dobrý pocit, tak to pak stálo za to.
Já už si třeba nepřeju např. konkrétní práci ale spíš si představuju, že do té práce přijdu a bude mi tam dobře, půjde mi to samo od ruky a tak. Tenhle přístup se mi zatím vyplatil nejvíc. Je to prostě takové denní snění. A pak najednou mi tam nahoře začnou přihrávat možnosti, jak si za tím jít.
ano, já souhlasím, s dobrým pocitem a jaksi uvnitř "vím"
Není tady
Blossom napsal(a):
majkafa napsal(a):
Myju si tak v klidu v koupelně klec slečny křečkové a teď mi to docvaklo.
Možná se máme v životě naučit nepřát si. Opravdu žít tady a teď, tuto vteřinu a nepokoušet se řešit přáními svou budoucnost. A žít s pokojem v duši vše, co nám další vteřina přinese.
Možná se máme naučit důvěřovat Bohu, podvědomí, přírodě, plánu své duše, ať už to NĚCO nazveme jakkoliv. Když my si nepamatujeme, že on ví. Takže ví, co je pro nás důležité a potřebné v tomto životě. "Jenom" to, co nám dává, co nejlépe žít a když nás přivede na rozcestí, poslouchat své nitro a ono nám řekne, kterou cestou pokračovat dál. Když věříme.
Takže vlastně - naučit se věřit a nemít už z ničeho strach?
Protože ON (Bůh...) nás povede, i když my mu budeme občas při poslechu svého ega, když moc křičí, bránit. Tak nás povede oklikou, ale k cíli dojdeme.
Věřím, že ten cíl je dobrý, v našem lidském pojetí dobra.
Maximálně "jenom" přát si dobré tělesné i psychické zdraví.
Jéje, to je zajímavá filozofická úvaha nad křeččí klecí.A byl by člověk vůbec ještě člověkem, kdyby ztratil přání a vůbec nic si nepřál? A stal by se jen takovou poddajnou hmotou, která pluje s proudem a jen přijímá vše, co pro ni Osud nebo Bůh (každý ať to nazve dle svého) nachystal?
A je vůbec možné a lidské opravdu s pokojem v duši přijímat vše, co nám příští vteřina přinese? Je vůbec možné s pokojem v duši přijímat například nemoc a utrpení blízkého člověka?
Já bych to vytučněné tak jak je psáno ani nechtěla.
Osobně si myslím, že si člověk má ponechat svá přání, touhy, snění, a nejen si je přát, ale udělat pro ně maximum.
No a teprve poté, co udělal maximum a víc pro to udělat nemůže, to teprve nechat Osudu či Bohu, jak to dopadne.... A věřit, že to dopadne pro něj v dlouhodobém horizontu dobře...
To "nepřání si" jak popsala Majkafa vnímám jako nejhodnotnější a vlastně vrchol žití. Myslím, že jsi to samé, co psala majka, popsala na konci, poslední 2 věty.
V žádném případě to není cesta jen beztvaré poddajné hmoty. Není to cesta ležení na kavalci s tím, že co přijde, to přijde, všechno je fuk, všechno je totiž osud..ne
Já to beru tak, že mám nějaký směr, to určitě a tam jdu s maximálním nasazením, třeba je to jen směr žít spokojeně v klidu a míru..nic "velkého", prostě žít naplno, milovat, radovat se ze všeho a prostě pokorně přijmout to, co se mi do cesty připletlo, i to co se mi nelíbí a nesnažit se tomu vyhnout, páč nevím, proč to tam JE.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
