14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
lupina montana napsal(a):
Prd a vořech, milí - já jo, on ne Taková je síla vlastního vnitřního usuzování.
Lupi, jakej jinej chce jetě důkaz o tom, e po tvém ne a ne a nebude?
Není tady
lupina montana napsal(a):
Jo, u jsem si vzpomněla Draku, proč by to nefungovalo: protoe ona by si sice přála jachtičku a milionky, to jo - ale jen proto, aby se k ní ten její vrátil - take TOHLE přání by stejně dominovalo nad jachtičkama etc.
Navíc by bylo docela hnusně manipulativní, take by si mohla přitáhnout i něco, e by zírat nestačila
Ona se toti plní SKUTEČNÁ přání, nikoliv ta VĚDOMÁ
A kdo nesladí to skutečné s tím vědomým, tak se pak nemůe divit tomu, co pak dostane
Není tady
haiel napsal(a):
Blossom napsal(a):
haiel napsal(a):
No právě. Ivana by na to teoreticky mohla jít tak, e by si mohla přát domeček u móře, jachtičku, hodně peněz vyhrát atd .....a její BM by se k ní moná vrátil. Z vlastního svobodného rozhodnutí, hmm, ani by ho někdo nějak ovlivňoval svým přáním.......tak tohle mě připadá jako hodně blbý vtip.....
Blbý vtip je vytrhávání formulací z kontextu za účelem překrucování. Nevím, proč má potřebu vyvolávat dojem, e by se to Ivany mělo dotknout. Něco takového mě vůbec nenapadlo. Snad je jasné, e se jedná o modelovou situaci a nadsázku, proboha Se nudí a potřebuje zase vydestilovat problém z kdejaké blbiny..
Tenhle tvůj a lupiin smysl pro humor miluju
Není tady
Pandorraa napsal(a):
lupina montana napsal(a):
Jo, u jsem si vzpomněla Draku, proč by to nefungovalo: protoe ona by si sice přála jachtičku a milionky, to jo - ale jen proto, aby se k ní ten její vrátil - take TOHLE přání by stejně dominovalo nad jachtičkama etc.
Navíc by bylo docela hnusně manipulativní, take by si mohla přitáhnout i něco, e by zírat nestačila
Ona se toti plní SKUTEČNÁ přání, nikoliv ta VĚDOMÁ
A kdo nesladí to skutečné s tím vědomým, tak se pak nemůe divit tomu, co pak dostane
Vdy to říkám. Marná snaha něco si přát. Korektor "nahoře" ti to dle pravidel prokrtá a má zase houno.
Jestli se něco doopravdy plní, tak jsou to kratičké vhledy do budoucna, vize, kdy člověku prolítne hlavou něco, co se týká jeho budoucího ivota a on si třeba řekne "ké by" a pak na to zapomene, protoe neví, e to byl vhled, pokládá to jenom za jednu z mylenek a nedůleitou a pak se to v reálu stane a on má pocit, e se mu něco splnilo. Ale to nebylo splnění přání v tom smyslu, o jakém tady chtěla být řeč, to on jenom něco zaznamenal jetě před uskutečněním.
Není tady
haiel napsal(a):
....to on jenom něco zaznamenal jetě před uskutečněním.
A nebo jinak receno-pamet byla otevrena.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Lupi, jakej jinej chce jetě důkaz o tom, e po tvém ne a ne a nebude?
No, jetě bych potřebovala certifikovaný potvrzení
Náhodou! Vědomá přání se samozřejmě můou plnit - a taky plní. Jen je nesmí brzdit negativa - kdy se povede člověku brát to skutečně jako hru, tak to funguje.
Komplítly - i s chybama
Take - kdyby....KDYBY! si Ivana dokázala jen tak hezounky, bez jakýchkoliv nároků, snít o jachtě, měla by nejspí jachtu. Jene to ádá lehkost, lehkost a zase lehkost. Nemohla by si ovem snít o konkrétním chlapovi, jak se k ní vrací - bez ohledu na lehkost. Kvůli vlastní vůli jeho a kvůli tomu, e ke konkrétním ivým tvorům se váí emoce - kdeto kdy si přejeme "chtěla bych psa" tak v tom nejspí nebude jiná emoce, ne ta lehounká touha.....tedy měla by, aby se to splnilo.
Takhle se nacházejí i poklady, prosím pěkně pravé a nefalované.
Není tady
Nojo, vdy to furt melduju dokola - jako jízda na kole.
Teorie je jedna věc - ale ne se přijde na to, jak se drí rovnováha, tak to chvilku trvá. Take zapalme svíci za vynález bicyklu!
Není tady
Pandorraa napsal(a):
lupina montana napsal(a):
Jo, u jsem si vzpomněla Draku, proč by to nefungovalo: protoe ona by si sice přála jachtičku a milionky, to jo - ale jen proto, aby se k ní ten její vrátil - take TOHLE přání by stejně dominovalo nad jachtičkama etc.
Navíc by bylo docela hnusně manipulativní, take by si mohla přitáhnout i něco, e by zírat nestačila
Ona se toti plní SKUTEČNÁ přání, nikoliv ta VĚDOMÁ
A kdo nesladí to skutečné s tím vědomým, tak se pak nemůe divit tomu, co pak dostane
Mně se vdy splní ta neuváená a pak nevím,co s nima .
Není tady
Pandora, odkdy jsi chlapeček??
...to bylo dobrý. ne se otočím, u jsi holčička. No jo, holt čarodějnica
Upravil(a) haiel (19. 1. 2011 13:18)
Není tady
haiel napsal(a):
Pandora, odkdy jsi chlapeček??
A ví, e nevím? Asi od vdycky A teď jsem si vimla, e to mám blbě nastavený a změnila jsem to. A vůbec si u nepamatuji, e bych to dávala blbě.
No nicméně to není popdstatné, třeba jsem si jen zase na něco vzpomněla. Ostatně známí čarodějové tvrdí, e ena jsem nebyla několik století a podle toho to taky vypadá
Není tady
Pandorraa napsal(a):
haiel napsal(a):
Pandora, odkdy jsi chlapeček??
A ví, e nevím? Asi od vdycky A teď jsem si vimla, e to mám blbě nastavený a změnila jsem to. A vůbec si u nepamatuji, e bych to dávala blbě.
No nicméně to není popdstatné, třeba jsem si jen zase na něco vzpomněla. Ostatně známí čarodějové tvrdí, e ena jsem nebyla několik století a podle toho to taky vypadá
Jo jo, vak u jsem zaznamenala, ale minuly jsme se
Není tady
Pandorraa napsal(a):
haiel napsal(a):
Pandora, odkdy jsi chlapeček??
A ví, e nevím? Asi od vdycky A teď jsem si vimla, e to mám blbě nastavený a změnila jsem to. A vůbec si u nepamatuji, e bych to dávala blbě.
No nicméně to není popdstatné, třeba jsem si jen zase na něco vzpomněla. Ostatně známí čarodějové tvrdí, e ena jsem nebyla několik století a podle toho to taky vypadá
A pamatujes jak jsem Ti psala ze se me libis ,protoze nosis trenky?
Není tady
Já jsem taky zjistila, e nejlépe na přání, nebo spíe na směrování - lehké korigování ivotního směru - pomůe nadení, víra, optimizmus, a vcítění se do situace, jako e u to je. A v proitku příjemna.
Docela zvlátní moment jsem si jednou uvědomila - e mi to moná (v jednom příkladu) stačilo. Myslím, e mi stačilo proít si to vědomí splněného přání. Ale jen jednou
A ta přání jsou velmi moemetná z toho důvodu, e my sami ani netuíme co nám prospěje, co potřebujeme, protoe to nevidíme, necítíme, ani netuíme.
Proto je nejstatečnějí a nejmoudřejí ze veho ta přání pustit a důvěřovat osudu (samozřejmě s nasazením vlastního potenciálu).. ale tam já nejsem... . Necítím se na to.
Já jsem zatím jen u těch jachtiček...
Není tady
taurus napsal(a):
Mě se nejlíp vyplnila přání, kde jsem měla při představách měla hlavně dobrý pocit. Nevím, jeslti to píu srozumitelně. Kdy jsem si třeba řekla, e bych ráda to to a to ale prostě jsem to jen vyřkla, tak to stálo za prd. Ale tam, kde jsem si to vizualizovala, kde jsem měla v těch představách hodně dobrý pocit, tak to pak stálo za to.
Já u si třeba nepřeju např. konkrétní práci ale spí si představuju, e do té práce přijdu a bude mi tam dobře, půjde mi to samo od ruky a tak. Tenhle přístup se mi zatím vyplatil nejvíc. Je to prostě takové denní snění. A pak najednou mi tam nahoře začnou přihrávat monosti, jak si za tím jít.
ano, já souhlasím, s dobrým pocitem a jaksi uvnitř "vím"
Není tady
Blossom napsal(a):
majkafa napsal(a):
Myju si tak v klidu v koupelně klec slečny křečkové a teď mi to docvaklo.
Moná se máme v ivotě naučit nepřát si. Opravdu ít tady a teď, tuto vteřinu a nepokouet se řeit přáními svou budoucnost. A ít s pokojem v dui ve, co nám dalí vteřina přinese.
Moná se máme naučit důvěřovat Bohu, podvědomí, přírodě, plánu své due, a u to NĚCO nazveme jakkoliv. Kdy my si nepamatujeme, e on ví. Take ví, co je pro nás důleité a potřebné v tomto ivotě. "Jenom" to, co nám dává, co nejlépe ít a kdy nás přivede na rozcestí, poslouchat své nitro a ono nám řekne, kterou cestou pokračovat dál. Kdy věříme.
Take vlastně - naučit se věřit a nemít u z ničeho strach?
Protoe ON (Bůh...) nás povede, i kdy my mu budeme občas při poslechu svého ega, kdy moc křičí, bránit. Tak nás povede oklikou, ale k cíli dojdeme.
Věřím, e ten cíl je dobrý, v naem lidském pojetí dobra.
Maximálně "jenom" přát si dobré tělesné i psychické zdraví.
Jéje, to je zajímavá filozofická úvaha nad křeččí klecí.A byl by člověk vůbec jetě člověkem, kdyby ztratil přání a vůbec nic si nepřál? A stal by se jen takovou poddajnou hmotou, která pluje s proudem a jen přijímá ve, co pro ni Osud nebo Bůh (kadý a to nazve dle svého) nachystal?
A je vůbec moné a lidské opravdu s pokojem v dui přijímat ve, co nám přítí vteřina přinese? Je vůbec moné s pokojem v dui přijímat například nemoc a utrpení blízkého člověka?
Já bych to vytučněné tak jak je psáno ani nechtěla.
Osobně si myslím, e si člověk má ponechat svá přání, touhy, snění, a nejen si je přát, ale udělat pro ně maximum.
No a teprve poté, co udělal maximum a víc pro to udělat nemůe, to teprve nechat Osudu či Bohu, jak to dopadne.... A věřit, e to dopadne pro něj v dlouhodobém horizontu dobře...
To "nepřání si" jak popsala Majkafa vnímám jako nejhodnotnějí a vlastně vrchol ití. Myslím, e jsi to samé, co psala majka, popsala na konci, poslední 2 věty.
V ádném případě to není cesta jen beztvaré poddajné hmoty. Není to cesta leení na kavalci s tím, e co přijde, to přijde, vechno je fuk, vechno je toti osud..ne
Já to beru tak, e mám nějaký směr, to určitě a tam jdu s maximálním nasazením, třeba je to jen směr ít spokojeně v klidu a míru..nic "velkého", prostě ít naplno, milovat, radovat se ze veho a prostě pokorně přijmout to, co se mi do cesty připletlo, i to co se mi nelíbí a nesnait se tomu vyhnout, páč nevím, proč to tam JE.
Není tady