Mě se nejlíp vyplnila přání, kde jsem měla při představách měla hlavně dobrý pocit. Nevím, jeslti to píšu srozumitelně. Když jsem si třeba řekla, že bych ráda to to a to ale prostě jsem to jen vyřkla, tak to stálo za prd. Ale tam, kde jsem si to vizualizovala, kde jsem měla v těch představách hodně dobrý pocit, tak to pak stálo za to.
Já už si třeba nepřeju např. konkrétní práci ale spíš si představuju, že do té práce přijdu a bude mi tam dobře, půjde mi to samo od ruky a tak. Tenhle přístup se mi zatím vyplatil nejvíc. Je to prostě takové denní snění. A pak najednou mi tam nahoře začnou přihrávat možnosti, jak si za tím jít.

Ivano, není dobré přát si něco, co zahrnuje jiného člověka, dokonce takhle konkrétně. Nesmíme ho ovlivňovat, manipulovat svými přáními. Můžeme si přát jen za sebe.

BTW Ivano, možná bys se už konečně měla vykašlat na přání, aby se k tobě BM vrátil a spíš bys si měla přát, abys v sobě konečně našla tolik lásky, že se s jeho odchodem smíříš, příjmeš ho a začneš žít svůj života bez něj a sama za sebe.
Myslím, že na tohle přání už Vesmír uslyší a podpoří tě, no a jesli je to nebo není v souladu s plánem tvé duše, to ani nebudu tipovat

Nejen. Hlavně je měnit ani NEMÁME! Přát si můžeme cokoliv, co se týká matérie, hmoty a nic, vůbec nic, co se týká konkrétních, živých bytostí.
Jo, Tau, já myslím, žes klepla hřebík, všimla jsme si toho taky: někdy totiž se mi přání plněj jako po másle a někdy ani omylem - a zjistila jsem, že když si udělám výživnou půlhodinku "mám se ráda" tak to funguje a když naopak upadnu do chmur, tak je to v kélu od začátku do konce
A taky mi funguje spíš ten delší, indiánský způsob - tvař se, jako když už to je. Aspoň na větší věci, jako třeba dům, nebo sušák na prádlo

Ergo, Ivano, tohle ti prostě fungovat nebude prostě proto, že se tvoje vůle střetne s jeho - tvoje přání s jeho přáním.
Nejinteligentnější formulace, kterou jsem v tomto ohledu našla zní "přeju si najít muže, se kterým mi je dobře po všech stránkách"

lupina montana napsal(a):

Nejen. Hlavně je měnit ani NEMÁME! Přát si můžeme cokoliv, co se týká matérie, hmoty a nic, vůbec nic, co se týká konkrétních, živých bytostí. ..........

No jo, ale když se splní nějaké to materiální přání, stejně tím ty živé bytosti okolo budou ovlivněné.  Z toho by vyplývalo, že je možné přáním ovlivňovat člověka skrze hmotu...

Upravil(a) haiel (16. 1. 2011 21:11)

majkafa napsal(a):

Myju si tak v klidu v koupelně klec slečny křečkové a teď mi to docvaklo.
Možná se máme v životě naučit nepřát si. Opravdu žít tady a teď, tuto vteřinu a nepokoušet se řešit přáními svou budoucnost. A žít s pokojem v duši vše, co nám další vteřina přinese.
Možná se máme naučit důvěřovat Bohu, podvědomí, přírodě, plánu své duše, ať už to NĚCO nazveme jakkoliv. Když my si nepamatujeme, že on ví. Takže ví, co je pro nás důležité  a potřebné v tomto životě. "Jenom" to, co nám dává, co nejlépe žít a když nás přivede na rozcestí, poslouchat své nitro a ono nám řekne, kterou cestou pokračovat dál. Když věříme.
Takže vlastně - naučit se věřit a nemít už z ničeho strach?
Protože ON (Bůh...) nás povede, i když my mu budeme občas při poslechu svého ega, když moc křičí, bránit. Tak nás povede oklikou, ale k cíli dojdeme.
Věřím, že ten cíl je dobrý, v našem lidském pojetí dobra.
Maximálně "jenom" přát si dobré tělesné i psychické zdraví.

Jéje, to je zajímavá filozofická úvaha nad křeččí klecí.

A byl by člověk vůbec ještě člověkem, kdyby ztratil přání a vůbec nic si nepřál? A stal by se jen takovou poddajnou hmotou, která pluje s proudem a jen přijímá vše, co pro ni Osud nebo Bůh (každý ať to nazve dle svého) nachystal?
A je vůbec možné a lidské opravdu s pokojem v duši přijímat vše, co nám příští vteřina přinese? Je vůbec možné s pokojem v duši přijímat například nemoc a utrpení blízkého člověka?

Já bych to vytučněné tak jak je psáno  ani nechtěla.
Osobně si myslím, že si člověk má ponechat svá přání, touhy, snění, a nejen si je přát, ale udělat pro ně maximum.
No a teprve poté, co udělal maximum a víc pro to udělat nemůže, to teprve nechat Osudu či Bohu, jak to dopadne.... A věřit, že  to dopadne pro něj v dlouhodobém horizontu dobře...

Upravil(a) Blossom (16. 1. 2011 22:14)

Ale heršvec! Přesně tohle jsem chtěla napsat
Nojo, Haiel - když je hamížnej....... Zase když nechceš, tak ani párem volů, žejo.
Měli jsme odyno velmi výživnou diskusi, podepřenou následně praxí: v debatě jsem plácla, že bych potřebovala Bachovky, které by nějak ovlivnily v určité věci mého muže. Paní přes Bachovky o tom začla uvažovat, tak jsem ji hned zarazila, že to byl jako hloupej vtip. No - jenže ona řekla, že tedy zkusí jedny mně, že třeba když se připozměním já, tak on bude následovat.
Prd a vořech, milí - já jo, on ne Taková je síla vlastního vnitřního usuzování.

Mno, Lupi, mám zkušenost, že některý věci se projeví, až když se na ně zapomene. Tak abys jednoho krásnýho  dne nebyla těma bachovkama zaskočená

lupina montana napsal(a):

Jo, už jsem si vzpomněla Draku, proč by to nefungovalo: protože ona by si sice přála jachtičku a milionky, to jo - ale jen proto, aby se k ní ten její vrátil - takže TOHLE přání by stejně dominovalo nad jachtičkama etc.

Fungovalo.  Už když by na tom začala pracovat a hezky si to vizualizovat, tak by byla tak přesvědčivá, že by se začalo dařit a kdyby se takto začalo dařit, vynořily by se i onačejší možnosti a radosti a na BM by zapomněla a to ! by byl ten spouštěcí moment! A BM by se objevil! A pak by řešila, kam s ním

No vidiš, vždyť když by zrovna byla plně zaujatá onačejším fešákem, mohla by BM velkodušně tolerovat i nějakou onačejší fešandu
A je to
Tak jsme to tady Ivaně pěkně načaly, teď už si to v pohodě sama doladí

Upravil(a) haiel (16. 1. 2011 22:42)

Tak si přej, abys uměla zapomenout všechno, co je třeba zapomenout. To zní hrozně, no ale vypadá to, že člověk, kterej si něco přeje, musí mít ošetřenej každej detail
Dobrou, vlku.

Blossom napsal(a):

haiel napsal(a):

majkafa napsal(a):

haiel teď nerozumím. To materiální si budu přeciž přát pro sebe, ne pro jiného. Pravda, když třebás vyhraju první ve sportce, ovlivní to i jiné, než mě, ale lupi mluvila o psychických přáních. Jaké si např. přeje Ivana, aby se k ní její BM vrátil.

No právě. Ivana by na to teoreticky mohla jít tak, že by si mohla přát domeček u móře, jachtičku, hodně peněz vyhrát atd .....a její BM by se k ní možná vrátil. Z vlastního svobodného rozhodnutí, hmm, aniž by ho někdo nějak ovlivňoval svým přáním....   

...tak tohle mě připadá jako hodně blbý vtip.....

Blbý vtip je vytrhávání formulací z kontextu za účelem překrucování.  Nevím, proč máš potřebu vyvolávat dojem, že by se to Ivany mělo dotknout. Něco takového mě vůbec nenapadlo. Snad je jasné, že se jedná o modelovou situaci a nadsázku, proboha    Se nudíš a potřebuješ zase vydestilovat problém z kdejaké blbiny..