agewa-máš pravdu,je jinde a je pro něj sluníčko a miláček jiná,akorát doteď nechápu kdy mi to chtěl říct?byla jsem pořád miláček a už to táhnul s ní,zřejmě to mělo být na zkoušku a já na to přišla dřív než čekal a tak je to teď vlastně moje vina.Budu ráda,když mu aspoň ta úcta ke mně zůstane jestli nějaká zbyla.Díky této zkušenosti jsem aspoň poznala jak chutná zoufalství a beznaděj a že nic netrvá věčně a že jsem pořád stejně krásně naivní jako v 15-ti:D

m2103, držím Ti palce nech to zvládneš, aby si sa pridlho netrápila. Keď som ostala  sama, tak som sa skontaktovala s kamarátkou a spravili sme si program - dovolenku, prihlásili sme sa na angličtinu a teraz na Silvestra cestujeme do Ríma. Pre tie začiatky je treba sa premôcť a hľadať nové aktivity, aby si myslela na niečo iné. Ale aj ja som prvé dva mesiace prakticky preležala v depkách a zviechala som sa pomaly a presne viem o akých "absťákoch" píšeš. Vydržať !!!

m2103: bojím se jen toho,že mi bude chybět pořád,

Neboj, nebude.

m2103, něco podobného jsem zažila loni po ročním vztahu. Víš co mi pomohlo...pořádně se na něj naštvat. Tahal tě za nos, lhal, podváděl, teď hází špínu na tebe, dluží ti peníze....atd. Myslím, že toho je až moc. Je to ubožák, srab a hajzl. Nestojí ti ani za jedinou slzu. Usměj se, obleč a vyraž s kamarádkami ven. Nebo si zítra zajdi zacvičit
A jak mu nepsat? Prostě si smazej všechny kontakty na něj.

Jinak proč ti neodpovídá....mi bylo hodně lidmi vysvětleno, že je to proto, že o dotyčnou osobu už nestojí, nechce aby jej kontaktovala a když by odpověděl, psala by pořád a nepřestala by. Takhle jí to prostě přestane časem bavit

m2103 napsal(a):

Kuřátko-je to čistá pravda a otevření očí,děkuji.Jen škoda,že jsem sem nepsala hned a ty si mi neporadila hned:)v tom šoku rozum říkal tohle co ty,srdce ho chtělo za každou cenu zpět.Veškerá hrdost byla pryč jen díky srdíčku.Od neděle 14.hodiny mu už nepíšu,škoda,že jsem se nepřekonala hned,nedala jsem mu žádný prostor k tomu,abych mu třeba začala chybět,aby třeba začal litovat,ztratila jsem veškerou důstojnost a přitom to nejsem já.Rozchod dokáže s lidí udělat pěkné pitomce a shodit až na úplné dno a ta psychická bolest je strašná bolest,zřejmě bolest jakou prožívají alkoholici a narkomani:(

Ano, nabídla jsi mu svou submisivní pozici a ta ho nepřitahuje. Čím víc, tím víc ho nepřitahuje.
Ale , holka, to je moc dobře. Uvědom si, že ten člověk, pokud s tebou takto ukončil vztah, ještě s dluhem, nestojí za zlomek tvé energie, kterou mu dáváš.

Jo, třeba tě prostě přestal mít rád, zamiloval se jinde, a to prostě může.  To musíš vzít jako fakt. Ano, bolí to, ale každý den to bude lepší. Vyplač se, vypovídej se, ale doporučuju ti, aby sis na to vymezila hodinu (bo čtvrthodinu) denně). Nepouštěla to kdykoliv to na tebe padne. Donuť se udělat si nějaký režim, práci, fyzickou zátěž. apod. Abys svůj život, své dny nekladla na oltář nějakému troubovi, který se zadlužuje u holky. jednou budeš kroutit hlavou a říkat si, panebože jak já byla pitomá...
Začni běhat, nebo chodit na spining, malovat, uklízet, cokoliv, aby ses zaměstnala a měla ze sebe radost.

Hlavně už neplýtvej energií na něj. I kdyby ti stokrát napsal, i kdyby rovnou přišel s kufrem, tak co? Co z toho? Budeš takového slabocha chtít? Na co? Co ti přinese? Dovedeš si představit, že byste měli třeba rodinu, nyní zadluženou,  a koukaly na tebe dvě malé děti?  A tata v prachu ...
Pobreč si, pak se naštvi, pak odpust, protože byl velmi laskavý když se projevil nyní a začni pěkně novej život. Není to vlastně nádherný? Krásnej čistej začátek...již se zkušeností.

Jsou to tři týdny od mého rozchodu,peru se s tím jak můžu,už mu aspoň nepíšu:-(je pravda,že vše zahojí čas,ale jizvy zůstanou a už nebudu mít v nikoho takovou důvěru jako dřív,protože se budu mít už na pozoru:-(víc než celý rozchod bolí jeho chování,nechápu jak si dokáže někdo bezcitně hrát s něčími city,nemít žádné výčitky svědomí,takový člověk snad ani city nemá,3 roky vztahu jsou pryč jako mávnutím kouzelného proutku,rychle a nečekaně,cítím se ponížená a roztrhaná na tisíce kousků:-(lituji,že jsem tomu člověku dala tři roky svého života,lituji všeho co jsem pro něj udělala:-(vše bral jako samozřejmost a ničeho si nevážil:-(

Upravil(a) m2103 (29. 12. 2010 18:59)

SELIMA-já necítím žádnou nenávist,právě naopak,mám ho pořád ráda a odpustila jsem mu,vše je příliš čerstvé na to,abych to zahodila za hlavu,nebo necítila lítost a šla dál jakoby se nic nestalo.Nikdo mně k ničemu nenutil,ale taky jsem měla počas našeho vztahu i jiné zájemce a nedala jsem jím přednost a byl to on kdo mně pořád ubezpečoval jak moc mně má rád,jak nikoho jiného nechce a jak mu na mně záleží,dokonce prohlásil,že by mi nikdy jinou ženou neublížil,já neměla důvod mu nevěřit,nedal mi ani náznak,že bych si měla hledat někoho jiného,o to víc to dnes bolí,ale rozhodně mu nepřeji nic špatného,právě naopak.Dokonce mi od něj přišla v noci o Silvestru sms s přáním...

m2103 napsal(a):

Jsou to tři týdny od mého rozchodu,peru se s tím jak můžu,už mu aspoň nepíšu:-(je pravda,že vše zahojí čas,ale jizvy zůstanou a už nebudu mít v nikoho takovou důvěru jako dřív,protože se budu mít už na pozoru:-(víc než celý rozchod bolí jeho chování,nechápu jak si dokáže někdo bezcitně hrát s něčími city,nemít žádné výčitky svědomí,takový člověk snad ani city nemá,3 roky vztahu jsou pryč jako mávnutím kouzelného proutku,rychle a nečekaně,cítím se ponížená a roztrhaná na tisíce kousků:-(lituji,že jsem tomu člověku dala tři roky svého života,lituji všeho co jsem pro něj udělala:-(vše bral jako samozřejmost a ničeho si nevážil:-(

Ale neboj,potkáš někoho s kým najdeš své štěstí,ale na pozoru se mít,to nikdy neškodí. Píšeš,že lituješ.....vidíš,já říkám,že v životě lituji pouze toho co jsem neudělala,ale nikdy ne toho,co jsem udělala.Protože,i když to byly třeba chyby,s odstupem času jsem za ně vděčná.Pomohly mi dospět a dozrát.Člověk se na nich učí.Ty taky.Dej tomu čas,nech věci plynout a žij,protože...Život vždycky stál a stojí a bude stát za to, aby byl dožit. Ono se s ním popravdě ani nic víc dělat nedá. J.Werich