U stěhování bude přítomno více lidí, to už mám přeběžně domluveno, budu si odvážet hodně věcí, protože jsem taky hodně věcí platila já a sama bych to neutáhla, takže budu potřebovat nějakou dodávku.
Ještě k tomu telefonátu s tchýní - víte, za normálních okolností by mě ani nenapadlo si stěžovat na to, že malá přišla domů počmáraná, já jsem pravý opak puntičkáře, spíš bordelář a flegmatik, který nic neprožívá tak jak m. Ale co mě vytáčí, že pro něj platí jiná pravidla než pro mě, to je to. Pan pořádný, čistotný a DOKONALÝ prostě může druhé buzerovat, jací jsou špindírové apod., ale co on dělá, to už se nevidí.
Tchýně žije sama doma v násilí, kvůli svému manželovi přišla o třetí miminko, když ji kopl do břicha a ona potratila. Můj m. mi nesčetněkrát vyprávěl, co se u nich doma dělo, sprosté nadávky, tchýni vypínal přes den (je už dlouho nezaměstnaná) topení a smělo se zapnout jen když přišel a jen v místnosti, kde byl on, můj m. spolu se sestrou museli chodit spát v oteplovačkách, aby nezmrzli, a to ještě tajně... O peníze na školu si m. musel vždycky každý týden chodit prosit. Když m. bránil svoji matku, několikrát se se svým otcem popral, házel po něm z horního patra květináče apod. M. se proto už v dětství upnul na maminku, která ho učila, jak má správně umývat nádobí, věsit prádlo, aby byly všechny rohy správně zarovnané apod., takže to pedantství má od ní a hulvátství asi po otci, nebo já nevím. Tchán zakazoval tchýni navštěvovat rodinu, když přišla náhodou někdy hlídat, bylo to dopoledne, aby o tom nevěděl. Odpoledne, když tchán přišel z práce, už musela být vždycky v pozoru + musela mít splněno všechno, co ji na ten daný den zadal.
Můj m. byl strašně rád, když se od rodičů stěhoval, že z toho prostředí konečně uteče, no myslela jsem si, že si to vezme jako odstrašující příklad, no a vidíte, jak to dopadlo. Ted když si má vzít vždycky malou, nevezme si ji nikdy do domečku, sám jí neuvaří, prostě vždycky ji bere ke svým rodičům...Je to jako "návrat ztraceného syna"

To je hrozné....pokračování v násilí, bohužel je slaboch, a tak varianta, že by se podobného chování neopak vyvaroval, nenastala. Učíme se holt nápodobou, takže i když to chování u svého otce nesnášel, sám ho v dospělosti opakuje. Smutné. Přeju hodně Ti sil 

Tak mam novou zpravu - m. mi pred Silvestrem psal sms, zda jsem cetla jeho emaily a ze je to pro nej moc dulezite, ovsem ja to mam zablokovane, tak mi pak i volal, a kdyz jsem rekla, at mi to teda rekne rovnou, co ma na srdci tak duleziteho, tak z nej vypadlo, ze chce, abychom se s malou vratily a ze vsechno zrusi. No proste sok, jeste 14 dni predtim pise vyhruzne sms, ze zustanu sama apod. ze je nas vztah pase, atd. a ted takovy obrat. Hloda ve mne pocit, co kdyz bude jiny, co kdyz uz to bude dobry, ale pak si zase predstavim co delal a je mi zle. Taky mi rekl, at si ten mail odblokuju a at si to alespon prectu. Tak uz ho mam 2 dny odblokovany a nic mi neprislo, tak jsem mu napsala sms, at si ty nesmysly a lzi necha, at si zaridi svuj zivot a ze se uvidime u soudu. Uz mi prislo predvolani na posledni tyden v lednu, bude se tam resit vychova a vyziva male.

chebdi, ať Tě ani ve snu nenapadne, že by se snad manžel mohl změnit!!! Věř zkušené, já se taky nechávala takhle uhučet, chvilku byl pokoj a za pár měsíců to zase jelo ve starých kolejích a bylo to ještě horší, nežli předtím
Nebo si myslíš, že chlap, který se Tebou nechával živit, buzeroval Tě kvůli každé maličkosti a dovolil si vztáhnout na Tebe ruku, když jsi čekala jeho dítě se změní jako mávnutím kouzelného proutku a bude až do smrti jako beránek?!? Proboha, nebuď naivní!!! Ten obrací proto, že rozvod pro něj znamená reálnou finanční újmu, čehož se bojí jako malý dítě čerta!!!

Tak jsem dnes malou prebirala ja a kdyz uz jsem chtela zavrit dvere, vtrhl m. dovnitr a zacal me objimat, a prosil, at se vratim. Proste uplny milius. Ja se jen odtahla a rekla, at me necha byt. A pak zacala opet vymena nazoru. On pry, ze at mu teda reknu, co ma udelat, abych se vratila... Rekla jsem mu, ze zadost podal on, tak at si to dokonci a taky ze kdyby o me stal driv, tak by mi tak neublizoval. Pote on zase, ze jsem mu dva mesice vyhrozovala rozvodem (to je pravda), a proto to podal. Pry ze si uvedomuje svoje chyby, ale ja taky nejsem svata. Ja na to, ze bych mu nevyhrozovala, kdyby se choval jinak. No proste a uz jsme byli zase v rozepri, tak jako vzdycky. Rekl mi, ze se nemam babrat v minulosti a myslet na budoucnost... Ale copak jsem nejaky stroj? Ja na to vsechno nedokazu jen tak zapomenout, i kdyz bych sebevic chtela odpustit. A nakonec z nej vylezlo dokonce, ze chce, abych se vratila, hlavne kvuli tomu, aby mi bylo lip, ze ted vidi jen, ze ja kopu kolem sebe, vyhrozuju mu pres dcerku a privadim ji do stresu tim, ze ji znemoznuju, aby se s tatinkem vidala casteji. Kdybych pry byla jina, neblokovala si maily, davala mu malou casteji a proste se chtela jako rozumny clovek domluvit, tak se se mnou taky rozvede v klidu. No chapete to? Takze on chce, abych se vratila, jen KVULI MNE....protoze asi vidi, ze jsem z toho zoufala, ze si blokuju telefony, ze to nezvladam, tak abych se uz uklidnila, abych se nezhroutila, tak mi laskave umozni navrat, ne kvuli sobe, ze by mu na mne zalezelo

No to mi taky rekl, ze rozvod hodla stahnout. Ovsem po tom, co jsem se nenechala "ukecat" to stejne asi dokonci.
Jak psala Kiara, jde mu zrejme jenom o ten majetek, a o to, ze mu zacina tect do bot. Co se tyka male, rekla jsem mu, ze styk s otcem stejne stanovi soud vzdycky za 14 dni patek, sobota a nedele, nic vic, a on na to, ze kdybych tedy byla rozumna, dokazala bych se s nim domluvit na castejsim styku a nemuseli bychom to nechat stanovovat soud...No fakt super, predstavuje si, ze si asi budeme spolecne jezdit na vylety, chodit na kaficko, malou si bude bravat jak bude chtit a jeste mu vsechno zustane, jo a taky asi obcas na sex (to uz mi kdysi davno rekl, kdyz jsme se bavili o rozvodu) . Proste on bude mit vsechno, a jeste k tomu bude volny jako ptak

Tak jsem tu opet se svou nelehkou situaci a potrebuju poradit.... M. stahl zadost o rozvod, rekl, ze udela cokoliv, abychom se mu ja a mala vratily, navstivil 2x psychologa (vzdycky asi 3-hodinove sezeni), pritom jednou z toho jsem tam byla s nim a jde hodne do sebe. Snad tisickrat se mi omluvil, donesl nekolik kytek a darku, atd. Ja po tom vsem zacala meknout a rikala si, ze uz bude sekat latinu a ze to nejak zvladnem. Rozhodla jsem se, ze si ho ale nejdriv otestuju a do novostavby budu jezdit nejdriv jen na vikend a pak obcas i v tydnu. Tak zkraje to slo, i kdyz uz musim priznat, ze mam v sobe strasny blok a neduveru...
Ovsem ted po asi 3 tydnech, mi zase zacal radit a kritizovat me, jak muzu vyhodit slupky od jablek (krajela jsem jablka male a oloupala jsem je), kde je nejvic vitaminu a jaka je to skoda, a ze to i vlastne cele blbe krajim a vubec nesetrim (proste nic se nesmi vyhodit, ani mm jablicka!!). To same nasledovalo u loupani brambor - pry delam moc velke slupky. A vubec, kdyby to nebyly slupky od jablek, tak si zase najde neco jinyho, ted me tak napada, ze mi vlastne vytkl, ze jsem nedostatecne vytrela kastrol od spenatu, jaka to je skoda!!!
Tak ja nevim, nekdo by mozna rekl, ze to je nevinna poznamka, ale ja uz jsem na toto "buzerovani" opravdu ALERGICKA, takze si asi dokazete predstavit, jak jsem vypenila. Pritom v poradne sliboval, ze mi do kuchyne nebude zasahovat... Myslim, ze by toho rekl na muj ucet daleko vic, ale kroti se, ovsem vidim ty jeho prezirave pohledy, neustale me sleduje, jak co delam, a dusi to zrejme v sobe, proste nemuzu se zbavit pocitu, ze mam z nej neustaly strach, kdy zas co prijde, ze delam neco spatne a snazim se delat veci za jeho zady. Taky se v noci budim uzkosti, mam pocity neustaleho napeti a strachu.
M. se mi po tom zase omluvil a rekl, ze ac se snazi, proste neni dokonalej... Ale co mam delat? On se sebou chce neco delat, snazi se, to vim, ale proste to nejde. V podstate to ma vsechno z domu, tam se vzdy extremne setrilo a vubec, proste jako bych slysela jeho mamu, ktera si ho tak proste vycvicila. Tatinek ho neustale kritizoval, tak se upnul k mame, ktera nemela ani korunu, byla totalne na tatovi zavisla a tak musela porad setrit, a byla vzdycky strasne uzkostliva, aby nekde neco neznicila, neposkrabala, aby ji to vydrzelo na celej zivot. A tak setrila i na tech slupkach.
Jo a mimochodem, jeho mama mi nedavno volala a strasne chtela,abych je navstivila a aby to zase vsechno bylo dobry.

Mam tomu jeste nechat cas nebo mam podat tu zadost o rozvod ja? Porod se mi blizi, jeste zbyvaji cca 3 mesice...

chebdi, já vím, že se říká: každý si zaslouží další šanci ... rozumím tomu, že máš jedno malé dítě a druhé na cestě, že za tři měsíce máš termín porodu a v tomhle stavu se těžko dává manželovi sbohem ... Těžko se to radí ... snad jen jedno:
Dej sama sobě termín, do kdy jsi ochotna manželovo jednání snášet a v případě, že by se nejevila změna k lepšímu, naopak se to zhoršovalo - zvol definitivní rozchod.

MMCH on jako chlap nemá co dělat, respektive v obydlí pro něj jako pro chlapa není žádná práce, že má čas sedět v kuchyni a koukat na tebe jako had na myš, jakým způsobem krájíš jablka a loupeš brambory ?!? Já na svoji povahu bych mu buď nakladla chlapskou práci, až by se pod ní prohnul a neměl by čas dělat Ti v kuchyni drába, nebo bych panu kritikovi v té kuchyni vrazila okamžitě škrabku do ruky a kmital by jako veverka

A věřím Ti, že chlapi mívají takové tendence Můj přítel měl taky kontrolovací tendence, co a jak dělám, jenomže já už jsem stará kosa na to, abych si něco podobného nechávala líbit A protože jsem znávala jeho nebožku paní matku, vím, odkud vítr vane - že tenhle sklon k buzeraci, kontrolování a poučování má zažitý z původní rodiny. Taky to nelze ze dne na den vymýtit, ale lze to buď zadusit hned v zárodku, nebo nenechat rozvinout do příliš obludné formy

Chebdi, pokud si nejsi svým rozhodnutím jistá a nic Tě k tomu honem rychle netlačí, počkala bych, až budu. Myslím, že se Tvůj manžel nezmění a určitě bych se být Tebou nevracela. Třeba stačí jen občasná návštěva a porovnání té pohody, když jsi sama a toho, když jsi s ním. Hodně bych ale zvažovala, jak se s ním bude žít vašim dětem. Jen si představ, kdyby na Tebe někdo tak pedantsky od dětství působil. Pro mně je to děs a hrůza.

Upravil(a) Rigoletta (9. 2. 2011 14:22)

chebdi napsal(a):

Kiaro, ne, on právě kecá jen do ženských prací, tam se mu to radí, ale kolem baráku zatím sám neudělal nic. A to doslova. Nebýt toho, že jsme si postavili na klíč, tak by barák nikdy nestál. A od té doby se tam ani nic nezměnilo. Nejsou tam ploty, schůdky ke vchodu, pouze štěrk a navěžená hlína, nic jinýho. Místnosti kromě kuchyně taky nejsou vybavené. A tak to asi i zůstane. On se prostě nimrá ve věcech, co ho naučila maminka, viz to loupání brambor, ale jinak nikdy nic doma nedělal.

No já bych ho hnala, že by se nestačil divit!!! Co to je, tohleto - aby se chlap montoval do ženských prací okolo kuchyně, kontroloval, buzeroval a do baráku se chodilo po prkně ?!? Já bych z něj udělala Kutila Tima tak rychle, že by nevěděl, kde mu hlava stojí. Kup mu příručky o domácím kutilství, příručky o drobných stavbách svépomocí, montérky, nářadí a zažeň ho makat ven, tam, kde je místo každého pořádného chlapa!!!

MMCH bohužel je na panu manželovi jasně vidět zhoubný vliv původní rodiny. Od otce se žádné mužské práce nenaučil, protože je asi tchán sám neuměl a jediné, co mu do života předal je umění řvát a komandovat druhé. Od matky se sice naučil domácí práce, ale co Ti je doma platnej chlap, kterej umí upéct bábovku, ale neumí vzít nářadí do ruky a manuálně je levej jak šavle a línej jako veš ?!?

Nikdy není pozdě se začít učit, chebdi a já bych panu manželovi důrazně vysvětlila, že jeho místo není v zástěře v kuchyni, ale v montérkách a s nářadím v ruce okolo baráku

Kvůli malé - to znamená, že když už se schyluje k rozvodu, dělá m. strašný nátlak a chce se strašně podílet na výchově. Taky by si pro ni chodil nejradši jak se mu zachce. Dneska se mě i ptal, jestli jsem ji prý neobjednala k zubaři, že ji tam vezme on...

Kiara napsal(a):

chebdi, já vím, že se říká: každý si zaslouží další šanci ... rozumím tomu, že máš jedno malé dítě a druhé na cestě, že za tři měsíce máš termín porodu a v tomhle stavu se těžko dává manželovi sbohem ... Těžko se to radí ... snad jen jedno:
Dej sama sobě termín, do kdy jsi ochotna manželovo jednání snášet a v případě, že by se nejevila změna k lepšímu, naopak se to zhoršovalo - zvol definitivní rozchod.

MMCH on jako chlap nemá co dělat, respektive v obydlí pro něj jako pro chlapa není žádná práce, že má čas sedět v kuchyni a koukat na tebe jako had na myš, jakým způsobem krájíš jablka a loupeš brambory ?!? Já na svoji povahu bych mu buď nakladla chlapskou práci, až by se pod ní prohnul a neměl by čas dělat Ti v kuchyni drába, nebo bych panu kritikovi v té kuchyni vrazila okamžitě škrabku do ruky a kmital by jako veverka

A věřím Ti, že chlapi mívají takové tendence Můj přítel měl taky kontrolovací tendence, co a jak dělám, jenomže já už jsem stará kosa na to, abych si něco podobného nechávala líbit A protože jsem znávala jeho nebožku paní matku, vím, odkud vítr vane - že tenhle sklon k buzeraci, kontrolování a poučování má zažitý z původní rodiny. Taky to nelze ze dne na den vymýtit, ale lze to buď zadusit hned v zárodku, nebo nenechat rozvinout do příliš obludné formy

Jendoduchá rada: Nehc krája a varí ON. Kde je napísané, že muž nemôže pracovať v domácnosit, vychovávať dieťa...? Poťažmo kďd ty čakáš ďalšie dieťa...? Je pekné - a asi pravidvé - že on za svoju úchylku nemôže, ale: Poznala som pani, ktorá šetrila tak, že odkladala aj vypálené zápalky, aby ich ešte raz mohla na niečo použiť... a vo finále nielenže s ňou nikto nevydržal, ale v podstate ani ona sama so sebou. Takže pozor na to.