Holky, asi me ted odsoudite, ale vcera jsem asi totalne selhala. Uz jsem proste fakt na dne z tech vecnych vyhruzek a je to nad me sily.
Krome tech telefonatu, o kterych jsem mluvila posledne, posilal m. sms, ze uz navzdycky zustanu sama a nikdo me nebude chtit, ze vsechno umim resit jen vydiranim a vyhrozovanim. Fakt uz je to na me moc, poslouchat a cist ty jeho zpravy, a vzhledem k mymu stavu (jsem v 18. tydnu a nic jsem zatim nepribrala, porad se mi jen svira zaludek a mam depresi) jsem se uz uplne sesypala. Kdyz to videla mama, rozcilila se, ze se porad o malou handrkujeme a rekla, at mu ji dam, jak teda chce. Aby uz byl klid. Mne uz bylo tak zle, ze jsem podlehla a on si pro malou vcera prijel. Predavala mu ji mama a slysela jsem jen, jak mu v chodbe na vsechno hezky od plic rekla svuj nazor. On na to nic, delal ze ji neslysi, naprosto sebevedomy a nad veci, bez naznaku rozhozeni, a jeste jak ve vaticce mluvil s malou a prinesl ji cokoladku (kdybych dala male cokoladku ja, tak me asi zabije)... Dneska si ji vezme na hodinu na prochazku.
Totalne me vytaci, kdyz vim, ze je tak v klidu, ze si z niceho nic nedela, a jeste vlastne me opet donutil k tomu, co chtel on. Je mi z toho nanic. Do budoucna mu bude malou predavat vzdycky mama, spolu s informacema, protoze ja jsem se rozhodla zablokovat e-mail, telefony nebrat a uz ho nikdy nevidet. Staci kdyz ho slysim a cela se rozklepu. Porad mi v hlave zni to jeho ponizovani, ze jsem mstiva a nikdo me nebude chtit, no proste uz si fakt neverim.
Tu zadost urcite podal, myslim, ze by nelhal. Pujcoval si ode me oddaci list a rodny list dcery.
Silu mi dodavaji rodice, ti jsou zlati. Pokusim se na to vsechno nemyslet, vzchopit se a uzit si aspon trochu ty vanocni svatky.

Vsem preji klidne a pozehnane Vanoce:)

chebdi napsal(a):

Vsem moc diky za podporu:)

Ja moc nejsem pro rozvody, pze jsem verici, a cirkev proste rozvody neuznava. Vracet se k nemu, to me nekdy napadne, ale kdyz si predstavim, ze by mel delat to, co doposud, tak si to hned rozmyslim......

Vcera po tom jeho opetovnem necekanem vpadu mi pak vecer zase prisel e-mail, kde se stavi do role naprosteho slusnaka a cloveka, kteremu je ublizovano, a me naopak stavi do role nejhorsi bestie (tak to sice nenazval, ale vyznelo to z toho). Pry svym chovanim stresuju malou a sebe a nedokazu se chovat slusne. Mimochodem, velice mile me oslovuje a vycita, ze o male nic nevi, co papa, co rika, a tak. Jak pry muzu mit to srdce branit mu videt malou, kdyz ji chce jen na chvilku videt pohladit a rict, jak ji ma strasne moc rad!! Uz se ovsem nezmini o tom, ze prijede naprosto neohlasene a neopravnene. Proste v celem dlouhatanskem mailu ze me dela uplnou semetriku, ktera se jen msti a je plna zloby a zasti. No jak jsem to docetla, tak se mi chtelo zvracet. A pak ma byt clovek v klidu, kdyz me neustale takhle vydira.
To budou letos dost smutne Vanoce.

Tak pozor:  napadá mne jedna věc - že totiž e-mail se DÁ po odeslání také vytisknout....  !!!!!!!!!!!
Takže když on v e-mailu k tobě píše zničeho-nic tak podezřele hezky, tak jestli nemá právě tento úmysl - tj. použít později při soudním projednávání výtisk tohoto svého e-mailu jako důkaz JEHO dobré vůle !!!
Asi by bylo vhodné, také mu napsat e-mail, rozebrat vaše předchozí strastiplné soužití (konkrétně uveď co zlomyslného ti prováděl) a taky při tom mysli na formulace a na to, že si kopii uschováš.

Dávej si pozor na vše, co je v psané podobě - sama si případné jeho výhružné zprávy archivuj (tiskni).
A svou advokátku ROZHODNĚ upozorni na obě varianty, jak na ty hodné, tak i na ty zlé ...

A mimochodem - film "Noci s nepřítelem" znáš? ... právě včera večer šel v TV ...  (moc poučné)

Při dalším vlámání se k vám domů neváhej a volej policii, nehleď na ostudu - tu se snaží vyvolávat manipulátoři, naopak jejich oběti se jí bojí - jenže to je celé postavené na hlavu, protože SPRÁVNĚ by to mělo být přesně NAOPAK. - To oběť musí volat o pomoc policii (ne naopak) - incident je pak doložitelný u soudu.
Pamatuj - co neuděláš ty, může udělat on. - A pak to vyznívá v neprospěch ... koho?

Na sociálku raději nespoléhej, co není zaznamenáno písemně, nemusí ti ani u soudu potvrdit !!! - FAKT !!!
Takže když budeš chtít projednat cokoli, tak trvej na písemném potvrzení, že jsi tam byla a co jsi projednávala.
Asi je lépe si to sepsat předem a jít tam už s touto psanou verzí, kterou si necháš potvrdit a uschvej si ji.
Uvaž, jak to chodí. Oni tam mohou pokyvovat hlavami jak chtějí, ale takových případů tam mají...
A o čem se neudělá písemný záznam, jakoby ani neexistovalo. - Nikdy se nespoléhej na to, že ti to pak u soudu potvrdí... (=moje vlastní špatná zkušenost!!!)
Nebude se jim to asi líbit, ale na to nedej. - Ten, s kým to projednáváš, si přece může způsobit úraz, havárie, úmrtí...  a až to bude zapotřebí, tak kdo ví, kde tomu člověku může být konec...

Ohlídej si, zda rozvodové řízení běží, zda je nestáhnul (či někdy nestáhne) - může to tak protahovat.
A to bys asi nerada, nebo se mýlím?

Držím palce !

Upravil(a) tříska (24. 12. 2010 11:14)

Tak vsechny e-maily mam schovane, i sms. Na socialku jsem stiznost posilala pisemne a jednou jsem volala a zapisovali si to. Ale nevim, jestli mi to k necemu bude.
Vkradaji se mi do hlavy myslenky, co kdyz si najde m. za chvili novou zenu a bude s ni spokojeny, necha si nas dum a spolu s tou zenskou ho budou splacet, a tim se potvrdi, ze ja byla ta spatna ve vztahu. Zarlim na nej, protoze ho mam asi porad rada, i pres ty vsechny hnusne veci. Taky kdyz si predstavim, ze bych malou mela poustet nekam, kde by byla nejaka "nahradni maminka", tak je mi zle. Nevim co s tim, asi to chce cas, dostat ho z hlavy.

chebdi napsal(a):

Tak vsechny e-maily mam schovane, i sms. Na socialku jsem stiznost posilala pisemne a jednou jsem volala a zapisovali si to. Ale nevim, jestli mi to k necemu bude.
Vkradaji se mi do hlavy myslenky, co kdyz si najde m. za chvili novou zenu a bude s ni spokojeny, necha si nas dum a spolu s tou zenskou ho budou splacet, a tim se potvrdi, ze ja byla ta spatna ve vztahu. Zarlim na nej, protoze ho mam asi porad rada, i pres ty vsechny hnusne veci. Taky kdyz si predstavim, ze bych malou mela poustet nekam, kde by byla nejaka "nahradni maminka", tak je mi zle. Nevim co s tim, asi to chce cas, dostat ho z hlavy.

a co to má společnýho? Na druhou stranu ti přece může být ALE ÚPLNĚ jedno, kdo v tom vztahu bude označovaný za špatného. Budeš ze vztahu pryč a to je důležité. Kdo vás zná , bude vědět svý .
No a možná pak budeš i ráda, že tam bude někdo, kdo bude se o tvé dítě starat a pečovat, když bude u otce.
Ale zatím mě přijde naprosto zbytečné se tímto zabývat.

No ja asi taky zrovna nebudu skvela partie - 2 deti, rozvedena, u rodicu, bez penez no kdo by takovou chtel?

Zapracuj si na svém sebevědomí, jsi na tom dost mizerně.
Mohu Tě ujistit, že některým mužům dokonce vůbec nevadí, když je žena bez peněz, hlavně když našel spřízněnou duši. A že máš dvě děti, na to bys měla být pyšná. A rozvedených je dnes plná zeměkoule, to je daleko lepší, než kdybys útrpně žila s nějakým pitomcem celý život, no tak co?...

A dodatek: ten Tvůj lev salónů teda musí být zábavnej, jen co je pravda, hlavně když v případě "neúspěchu" odchází. To bude panečku borec. To je spíš známka zastydlé puberty, než dobrého charakteru. Bože...

Upravil(a) Tercila (26. 12. 2010 11:26)

chebdi napsal(a):

No ja asi taky zrovna nebudu skvela partie - 2 deti, rozvedena, u rodicu, bez penez no kdo by takovou chtel? Jeste k tomu on je velice spolecensky, vzdycky byl bavic a musel byt stredem spolecnosti, v opacnem pripade znudene odchazel, dal je sportovni typ, to ja jsem spis studijni typ a bavi me spis kultura, divadlo, hudba, studium a tak. On byl proste vzdycky zabavnejsi...a ja spis sedela domaJeste k tomu majetku, jak jsem posilala prispevek i Rigoletě, mame spolu barak, jsme silene zadluzeni a moje pravnicka mi rekla, ze se urcite proda jen pod cenou (je totiz na vesnici), takze budeme radi, kdyz bude stacit na pokryti dluhu. V tom pripade, kdyz by se teda prodal, tak se akorat zbavime (v lepsim pripade) dluhu. Jeste se taky muze stat, ze se barak proda pod cenou a my jeste budeme muset jako dluh neco doplacet. Pokud si barak m. necha, coz navrhoval, tak prevezme splaceni dluhu i za me, tim padem ja budu oddluzena a nebudu opravnena po nem cokoliv dal pozadovat. Myslim, ze to ale fakt neutahne, s alimenty a vsim ostatnim...

překvapí tě, že i tohle můžou být skvělé vlastnosti pro vztah?

chebdi: děvenko, uvědom si, že jsi od toho výtečníka odešla zavčasu a ztratila jsi "jenom" sedm let. Jsi na tom pořád ještě lépe než ženské, které včas neutekly, zůstaly s manželem 10-15-20-25 let, manželství jim stejně zkrachovalo a ony začínají také od píky: buďto ve středním nebo předdůchodovém věku, což je pořád horší start do nového života než ten Tvůj. Jsi ještě poměrně mladá, vzdělání máš dostatečné, o práci taky nouzi jistě mít nebudeš a to, co teď oplakáváš máš možnost brzo dohnat a vydělat si na to zpátky. Když se rozvede ženská mezi čtyřicítkou a padesátkou, takovou šanci jako ty už bohužel nemá panč kariérně je už dávno za zenitem a pokud nemá vzdělání poplatné době, na lukrativní místo už bohužel málokdy dosáhne.


A pokud jde o věci, které Vám byly příbuznými darovány do manželství, záleží na tom, jestli byly darovány Vám oběma, nebo výlučně jednomu z Vás. Lze předpokládat, že věci, které buď Tobě nebo M darovali příbuzní nespadají do SJM a auto je tak výlučně jeho (bohužel) a kuchyňská linka zase výlučně Tvoje (bohudík). Jestli Tě oprávněně žere, že si manžel bivakuje v domě, který jsi z velké části pořídila Ty a používá věci, které jsi pořídila do domácnosti Ty a Tvoje rodina, urychleně se rozveď a majetkově se vyrovnejte.

A ty pocity vzteku, bezmoci a lítosti velice dobře znám. Neboj se, přijde čas, kdy Ti bude manžel zcela lhostejný a bude Ti úplně jedno, jak se chová, co kde dělá nebo s kým je a budeš děkovat za každý den, kdy se Ti bez jeho buzerace svobodně a volně dýchá

Kiaro, jake mas zkusenosti s domacim nasilim Ty, jestli se muzu zeptat?
A jak ten Tvuj byvaly dopadl? Mas o nem nejak zpravy?
Jsi tady takove svetylko, umis opravdu pohladit po dusi...:-)

Chebdi, buď ráda, že ses rozhodla a je to jen sedum let. A majetek...jsi schopná zařídíš se znovu. Nic nestojí za to, žít s někým kdo Tě trápí.

Mně M také psával, že s dcery vyroste stejně bezcharakterní jedinec, jako já a že se podepíšu na její psychice, tak jako má matka na mé, že jí nemám dát co k jídlu, prodávám její věci, nechávám doma samotnou... no prostě bludy. Oni vytáhnou cokoli co si myslí, že by nás mohlo zasáhnout a použijí...

chebdi napsal(a):

Kiaro, jake mas zkusenosti s domacim nasilim Ty, jestli se muzu zeptat?
A jak ten Tvuj byvaly dopadl? Mas o nem nejak zpravy?
Jsi tady takove svetylko, umis opravdu pohladit po dusi...:-)

S domácím násilím mám osobní zkušenosti, žila jsem s podobným exemplářem od seznámení do rozvodu 21 roků, z toho jsme ale posledních šest let žili odděleně. Rok se táhl samotný rozvod, neboť manžel rozvodové řízení všemožně protahoval. Mám s ním dvě dospělé děti, které žijí s otcem; k nim se vždy choval s opičí láskou, rozmazloval je a když došlo k rozpadu manželství, děti se rozhodly žít s otcem. V podstatě - protože se jedná o soukromého podnikatele - ty děti "uplatil" a všemožně s nimi manipuloval tak, aby se rozhodly žít raději s ním. V době, kdy se tak rozhodovaly už jedno dítě končilo ZŠ a druhé bylo na střední. Proto taky radím všem maminkám, které žijí s tyranem, aby od něj prchly zavčasu, dokud jsou ještě děti malé, protože neznám nic horšího, než prchat z pekla a ještě ke všemu přijít o děti. Já jsem se z toho psychicky zhroutila, dala jsem se na pití a před třemi léty jsem skončila v protialkoholní léčebně, kde mě dali dohromady, po návratu jsem ještě rok brala antidepresiva a chodila jsem na různé terapie. Nicméně už tři roky nepiji, našla jsem si přítele, s ním jsem dva roky (jakmile jsem se s ním seznámila, za tři měsíce poté jsem podávala žádost o rozvod) a žiji poměrně spokojeným životem, domů za dětmí jezdím 2x-3x do týdne, protože pracuji v nepřetržitém, směnném provozu.
U nás to bylo tak, že se s manželem ještě budu soudit kvůli majetkovému vyrovnání. V době, kdy jsme se brali měl velmi vážné problémy v podnikání, načež jsem na to konto prodala svůj byt 3+1 v Praze a veškeré peníze z bytu stržené dostal jako finanční injekci, aby se mu firma zase rozjela. Na oplátku jsem si na sebe nechala napsat jeho dům, ve kterém jsme bydleli (kdybych to neudělala, už bych byla v tuhle chvíli pod mostem) a když manžel odcházel, koupil si - už jako úspěšný podnikatel - ve stejném místě dům, který ale napsal na třetí osobu. Takže mně sice zůstal dům, děti bydlí o pár metrů dál s tatínkem v jiném domě, ale táhnout jeho režii sama taky není žádný med. Obzvlášť jedná-li se o starý, venkovský barák, kde se ustavičně něco rozbije, doslouží nebo přestane fungovat. MMCH jsem zůstala zcela bez prostředků, protože mě v rámci manželské krize manžel okamžitě vyhodil z rodinné firmy, dispoziční právo k účtu s jeho penězi jsem nikdy neměla (to si ti tyrani ostře hlídají) a zůstala mi sice střecha nad hlavou, ale totálně holá zadel.
A jak dopadl bývalý? Je v důchodovém věku, má vleklé zdravotní problémy a pije - pije tak, že denně vypije sedm piv a takovýmhle způsobem už pije X-roků, takže sám je svého štěstí strůjcem, jak se říká. Nikoho si nenašel, protože - jak bych to kulantně řekla - vlivem svého alkoholismu a zdravotních problémů už ztratil před několika lety veškerou mužnou sílu a partnerka, na kterou by se tak akorát mohl koukat by mu k ničemu nebyla

Tak jsem se včera nechala úplně unést, nevím, co to do mě zas vjelo - prostě jsem včera dostala opět na m. šílený vztek, poté, co malou přivedl, opět celou popsanou od fixek - už několikrát to bylo i na oblečení, což nejde vyprat+celé ruce od fixek (jen podotýkám, že kdykoliv měla dřív malá na halence nebo někde flek, hned jsem si to schytala). Tak mě to tak vytočilo, že jsem zavolala tchýni, ke které m. vždycky bere, a od plic jí řekla, at už si m. ty naschvály nechá, včetně těch výhružných sms a té knihy k vánocům. Tchyně prý, že se jí nechce věřit, že by m. dělal naschvály, tak jako tenkrát mi nevěřila, že mě škrtil... A knihu mi prý daroval, aby mi udělal radost. No abych to shrnula, vyznela jsem opet ja jako ta nejvetsi furie... Už sem si pro jistotu vymazala jeji číslo, aby mě to už nikdy nesvádělo si jí stěžovat. Fakt jsem úplně pitomá a trapná, lituju toho a stydím se za to, že jsem to udělala, ale měla jsem šílený vztek. Nakonec jsem si situaci stejně ještě zhoršila...
Máte někdo nějakou radu, jak s těmi návaly vzteku bojovat?

CHEBDI,ted jsem docetla tvuj pribeh jedine co mohu na to rict.Nevracej se k nemu!!To peklo by se stale opakovalo.Mysli na to nenarozene mimco,nestresuj se,protoze se stresuje i to miminko,prenasis to i na nej.On nestoji za to,aby jste takhle trpeli.Rodice te urcite  pomohou a urcite poznas muze,ktery si te bude vazit.Jen tomu ted neveris.Prosim setri se