Jdu uzavřít tohle smutné téma.
Dnes je to skoro měsíc, co máma nechala Amálku utratit. Amálka se toho dne nedokázala udržet na nohou, ať jsme jí štelovaly jak jsme jí štelovaly. Úplně ochrnula na zadní část těla, takže se pravděpodobně jednalo o zánět míchy nebo nádor v páteřním kanálu.
Máma se mě ptala na názor, chtěla, abysme rozhodly spolu. Neměla jsem sílu na to jí říct, že je to její rozhodování, tak jsem řekla jen to, že můj názor je, že bysme Amálku měly nechat jít. Ale musím říct, že přes všechny ty stížnosti, přes to, že jsem dlouho věděla, že bychom měly Amálku uspat, tak i tak jsem měla tendence zkusit najít lék, jinýho veterináře, řešit... Ale vědomí toho, že ten pejsek už opravdu trpí, mě zastavilo.

Z mého pohledu za tím bylo skutečně chování mámy. 14 dní před tím se totiž začla doopravdy starat. Tak, jak jsem to za celou dobu nezažila. Jedila domů z práce extrémě brzy, dělala částečně homeoffice (což u ní není spojeno z žádnýma obtížema). O víkendu byla doma, když chtěla jít třeba s druhým psem, vždy to naplánovala tak, aby Amálka spala a ještě se nás přišla zeptat, jestli by to šlo. Zrušila veškerý plavání cvičení a podobně. Hodně čsu trávila s námi doma, chodila pravidelně i k nám nahoru za Matyldou.
Takže ta péče a obětování asi amálce uvolnily cestu...

No, od té doby mámu ovšem skoro nevidíme Nebyla ještě ani jeden večer doma, má spoustu akcí, lítání, sportů, divadel, koncetrů. Prostě žije co to jde. Jen vnučku bohužel nevídá. Ale to už je o něčem jiném.

Všem moc díky za podporu, mnohokrát jsme mi tu pomohly, podržely mě, ukázaly možnost různých směrů. Díky vám jsem našla sílu vrátit mámě její zodpovědnost a nechat si na bedrech jen to, co mi tam skutečně náleží.

Díky.

Definitiv, zvládly jste to s maminkou náramně.
Amálka je na vás v Nebi pyšná.

Amálka vás asi obě naučila, co potřebovala a mohla konečně jít. To je dobře!

Def, udělala jsi opravdu všechno, co jsi udělat mohla a hlavně měla.
Nejdůležitější je, že si Tvoje maminka uvědomila svůj díl odpovědnosti, který vůči Amálce měla a svojí osobní péčí o pejska přispěla k tomu, že Amálka prožila svoje poslední chvíle života tak, jak to mělo být - v rodinném kruhu a v laskavé péči obou paniček
Příběh pejska se uzavřel, protože nastal čas jeho odchodu. Vám dvěma - mamince a Tobě - přeji hodně sil k tomu, abyste se s touto smutnou kapitolou vašeho života vyrovnaly a přeji vám hodně štěstí ...

hellium napsal(a):

Amálka vás asi obě naučila, co potřebovala a mohla konečně jít. To je dobře!

Amálka neodešla, byla odejita .

Kiara napsal(a):

Panebože, aprill !!!

Já jsem sice čekala, že se tady vynoří někdo s velmi hloupou a velmi hrubou a necitelnou poznámkou - ovšem že to bude takhle brzy, to by mě opravdu ve snu nenapadlo

Zase jsi to špatně pochopila. Já bych svého psa nenechala (asi) takhle trápit, nemám nic proti tomu, že maminka Def ji nechala uspat, ale hellium to asi přehlídla!

Def jsem ráda žes dala vědět, myslela jsem na vás, jak to jde.
Myslím, že je naprosto fantastický, že se to nakonec s mámou srovnalo a ona převzala odpovědnost, a že tys jí ji dala. Amálka odešla, ale co jste si vy dvě s mámou vyřešily vám nechala jako dárek do budoucna, který budete moc potřebovat.

Zkus se netrápit tím, že se teď mám zajímá o všechno ostatní než Máťu...už ukázala, že to umí i jiank a to je obrovský pokrok. Držte se

Občas jsem nakoukla, jak se Tvůj příběh odvíjí, Def.
Trochu se mi uvolnily slzní kanálky, jak se vám  s maminkou nakonec podařilo ruku v ruce dojít až na konec Amálčiny cesty.   

Ronja napsal(a):

Def jsem ráda žes dala vědět, myslela jsem na vás, jak to jde.
Myslím, že je naprosto fantastický, že se to nakonec s mámou srovnalo a ona převzala odpovědnost, a že tys jí ji dala. Amálka odešla, ale co jste si vy dvě s mámou vyřešily vám nechala jako dárek do budoucna, který budete moc potřebovat.

Zkus se netrápit tím, že se teď mám zajímá o všechno ostatní než Máťu...už ukázala, že to umí i jiank a to je obrovský pokrok. Držte se

Souhlasím.