Já teda nevím jak je to s prvním, druhým pohledem potažmo dojmem, ale vnímám to tak, že každý kolem sebe máme jakési informační pole. No a když ta pole o sebe křísnou, tak je to jasný, jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu.

Pravda je ofšem v mém případě taková, že ten, kdo mi byl od prvního okamžiku nesympatický, tak i když jsem mu dala šanci, abychom se poznali blíže, ta nesympatie se stejně časem prohloubila a ne bezdůvodně..... A naopak. Kdepák, intuice se holt nedá vokecat.

haiel napsal(a):

Aha, takže Druhý a První pohled je něco jinýho než první a druhý dojem, o kterých tady bylo nakousnuto? A k tomu je zapotřebí čeho? CITU? Citu? Intuice, rozumu, svítilny...?
No....možná bude dobrý, když bude trošku sjednoceno....ale zasejc né moc. Aby zvostalo i trošku toho opozičního bůčku

Taktak
Jenom pojmy chceme jednotit, ne řípu, neboj.
Jo a to máte z toho, že jste takoví veliký draci to bylo furt "na velikosti záleží, velkýho nesežerou..." nesežerou - ale pak je sám o hladu

Hm...první pohled - dobrý, to by asi bylo poměrně srozumitelný, co jsem tím myslela?
To by potom Toiniččin Pohled byl ale až třetí....to je chaos, to je chaos!

Pan, ty jedna moje nejmilejší, kdepak vyjímka . Páč věř mi, že kdybys zůstala taková, jakou jsem tě potkala poprvé, a já taky, tak se pozabíjíme navzájem a budu tě příšerně nesnášet . Nojo, jénže von málokdo na sobě maká tak jako ty, takže s čistým svědomím můžu říci, ne, ty už nejsi ta, na kterou moje intuice zareagovala . No ale neberte mě moc vážně, shlédla jsem během dvou dnů všechny tři díly x-mena, hemží se to tam mutanty, telepatií, teleportací a nadpřirozenými schopnostmi a jsem z toho ouplně zblblá .

Tý jo Lupi, z hlavy nevím, ale co si tak vzpomínám, tak Salvova slova zněla, že mám skoro všechno v Raku a Lvu - samý emoce .

Já se moc omlouvám, že to tu plevelím, Lupi já jsem poněkud křupan, co se týče astrologie, mám koukat na jednotlivé planety nebo na domy? Moc se v tom  nevyznám..... Tak co se týče pozice planet, tak tam mám lefy 4, co se týče domů, tak jednoho v 8. Akorát tedy nevím, jak to mám chápat, jakože čím více lvů, tak silnější intuice nebo naopak nebo jak ?

Zdeňku, já vidím v kartách cenného rádce a pomocníka. Ale pravdou je, že si je vykládám sama a pracuji s nimi už pár let. Leckdy mi pomohli se vyvarovat pár bolestných zkušeností (ovšem za podmínky, že jsem projevila krapánek pokory, což já tuze nerada ), leckdy vnesly světlo do mě nejasné záležitosti, leckdy nakopli správným směrem.

Záleží na tom, jakému kartáři se dostaneš do rukou. A navíc nezapomínat, karty ukáží směr, ale zodpovědnost za nás nepřevezmou. To my se rozhodujeme, kam se vydáme .

haiel napsal(a):

Bohužel hlavním omylem už je samotné přebývání ducha ve smrtelném těle. Došlo prý k tomu chybou

Haiel, ten omyl spočívá v tom, že tělo je smrtelné, nebo že v něm ten duch "nemá co dělat"?

To, co píši je můj názor a moje prožitky a nejsem neomylný.
Ahoj
Projevem ducha je CIT a ten se nemůže mýlit, souvisí to se smyslem života. Z pozice rozumu se může jednání podle citu zdát hloupostí, ale časem zjistíme, že jsme se rozhodli správně. Pomocí citu můžeme zkoumat známého i cizího člověka, nezáleží jak je daleko od nás. Já se to teprve učím. Rozum je nutný  pro život zde na zemi. Cit přes malý mozek působí na velký mozek a měl by být nadřazen nad rozumem. Snažím se odpovídat na jednotlivé příspěvky tak, jak jdou po sobě i tím, zda jsem schopen něco sdělit. Podle zákona Stejnorodosti, se do dítěte v těle budoucí matky vtělí takový duch, který je stejný, nebo podobný, jako jsou rodiče. Každé zvíře má svoji duši. Zvíře nemá svobodnou vůli jako člověk, ale každé zvíře má bytůstku, která jej doprovází a radí, co má dělat, tato bytůstka se vyvíjí, učí se. Lupino asi si tu všichni tykáte a já to přehlédl, tak vám budu také tykat. Cit si prožívám, hřeje mne to uprostřed hrudi, nebo příjemně šimrá a to teplo se mi rozlévá do celého těla. I emoci z mozku lze prožívat, ale to musím na tu myšlenku, která ji živí myslet, je to mnohem slabší a jakmile na to přestanu myslet okamžitě to přestane. Intuice je také projevem citu. Cit vám třeba poradí, že máte někomu pomoci, ale příště vám cit poradí, že dotyčného člověka máte ponechat, ať si pomůže sám. I toto je pomoc. Lidé se mění, většinou k horšímu, pokud vám byl někdo příjemný a náhle cítíte změnu, věřte té změně. Není žádný omyl, že duch člověka přebývá zde na zemi v těle, které časem podlehne zkáze, souvisí to se smyslem života.zde na zemi. Ještě se vrátím k prvnímu dojmu, uvedl jsem to jako příklad, je to jak blesk z čistého nebe, ještě než-li si stačíte něco uvědomit, nebo ještě než-li vás stačí napadnout nějaká myšlenka, tak vás varuje CIT před někým, nebo něčím. Pak už do toho zasahuje rozum a hodnotí situaci.

Ještě něco k tomu prvnímu setkání. Cit nebo aura ?
kopíruju z jedních stránek
Příklad:
Někdo je vám představen, nikdy v životě jste ho neviděli a přes to vás tento člověk něčím přitahuje a je vám od prvého pohledu milý.

Aura také obsahuje různé barevné paprsky, které vyzařují z těla a aurou pronikají. Možná odsud pramení lidová rčení „zelený závistí“ či „rudý hněvem“. Tato vlnění se objevují a mizí a nejsou trvalou součástí aury. Nikdo nezůstává po celé týdny „rudý hněvem“.
Přesto mohou negativní myšlenky a emoce auru změnit natrvalo. V takovém případě barvy aury ztemní, stávají se odpuzujícími a to mohou dokonce vyzařovat daleko do svého okolí. To je schopen citlivý člověk zaznamenat i bez vidění aury.

Příklad:
Někdo je vám představen, nikdy před tím jste ho neviděli a přesto vás na tomto člověku něco odpuzuje.

Zdeněk5 napsal(a):

Intuice je také projevem citu.

Mám pocit, že se to nijak nevyjasňuje, spíš ještě trošku zamotává.
Intuice a duchovní síla je projevem čelní čakry, takzvaného třetího oka, ne?  A cit...čakry srdeční, kde jde o vztahy a lásku, soucit, trpělivost. Mně systém čaker, jejich harmonie a správné proudění energie v těle pomáhá pochopit celistvost osobnosti, i když to neznám nijak do hloubky. Takže bych neřekla, že by člověku měl vládnout cit, nebo rozum, ale měly by být v souladu a spolupracovat ve svých rolích na naší vyvážené osobnosti.
Dostat svou osobnost do rovnovážného, harmonického stavu a odstranit všechny blokace bývá většinou celoživotní úkol, a často ho nestihneme.

Luthien - já vím,
já jsem totiž hledala,protože jsem sama sobě nedokázala jednou větou popsat, co je duch člověka.
Představovala jsem si ducha - jako že za mnou někdo stojí , jako stín a je neviditelný, přitom je cítit,že tam je, takový závan,nevím jak to popsat.

Zdeňnku, ty "perníkové srdce" říká ti něco Solar plexus?

Zdeňku a jak jsi přišel na to, že má tvar perníkového srdce ? A taky kde je uloženo ? A co třetí oko?

Daphné napsal(a):

haiel napsal(a):

Bohužel hlavním omylem už je samotné přebývání ducha ve smrtelném těle. Došlo prý k tomu chybou

Haiel, ten omyl spočívá v tom, že tělo je smrtelné, nebo že v něm ten duch "nemá co dělat"?

Že v něm nemá co dělat. Vždyť v něm neumí vůbec být.  A na zemi se taky neumí chovat. Měl by se zdekovat.

Např. takové Toničky, ty se neumí sjednotit ani na prvním, natož na druhým nebo třetím pohledu. Takovej je tady nepořádek.