PPavlaa napsal(a):

mě lhaní vytáčí jen u blízkých, tam bych to nesla těžce. u ostatních je mi to jedno, lidi prostě lžou. jen mě kolikrát překvapí, že zalžou v nepodstatných věcech a nedochází jim, že to všichni ví. nerozumím proč, když vůbec o nic nejde když takhle někoho chytnu několikrát, už ho pak neberu vážně. protože kdo ví, jak to nakonec je.

Dost mozna je to prave i tim,ze jim neco nedochazi.
Dost mozna to jinak neumi a ani to menit nepotrebuji. :)Mozna se jim zda ze jim to v zivote neprekazi. Kdo vi?

Ba ne. Nic netocim.
Prispevek 289. Te mohl nechat premyslet.   Ty jsi na nej zareagoval tak ze vim ze jsi mu neporozumel.

Ty arkánová Vědmo s bramboračkou,
chutná Ti polévka, cos uvařila?..

Ještě mám chvíli čas, nikam nechvátám,
chtěl jsem si nejprve pohovořit s vámi.
Je to rozkyv kyvadla, které jde pořád jednou drahou,
ale záhy se jeho polarita změní,
všechno se uvede do opačného pohybu.
Já nevím, kým budu, až to nastane,
tady se vydávám úplně do neznáma.
Proto možná, těsně předtím, než mě ten pohyb vezme s sebou,
chvíli váhám, rozhlížím se kolem,
pak totiž už nic nebude stejné,
i když se vrátím na známá místa.

Ano, nostalgie, to je ten správný výraz,
tak jako Frodo, než odchází, loučí se s Krajem
a ukládá do srdce všechny ty výjevy,
které se rozprostírají před ním.

"No to jste tomu dal, pane Podhorský, jen tak si zmizet",
říká neznámý hraničář, dívaje se na Froda pronikavým pohledem.
Anebo jinými slovy:

Cesta jde pořád dál a dál
kupředu, pryč jde od mých vrat.
Daleko už mi utekla
a musím za ní pospíchat.
Na lehkých nohou dám se vést,
až k cestě větší, nežli znám,
tam, kde se stýká mnoho cest.
A potom kam? To nevím sám.

Crabat napsal(a):

Ty arkánová Vědmo s bramboračkou,
chutná Ti polévka, cos uvařila?..
----------------------------------------------------

Cesta jde pořád dál a dál
kupředu, pryč jde od mých vrat.
Daleko už mi utekla
a musím za ní pospíchat.
Na lehkých nohou dám se vést,
až k cestě větší, nežli znám,
tam, kde se stýká mnoho cest.
A potom kam? To nevím sám.

Rekla bych priteli muj ze se ted vlastne ani neptas,ze je to jen recnicka.

Rekla bych ze za nasi skutecnou podstatou. Ta vsak neni skutecne svazovana rozumem. To je me poznani.
A pokud ne za skutecnou postatou ,pak tedy stale dokola v clovecine. Nebo?

Cesta skutečně vede dál, ale řekl bych, že z této úrovně ji můžeme rozkrývat jen v člověčině.
Paradox?.. Ne, tak úplný. Souvisí to s vyššími aspekty Vědomí a tudíž našimi duchovními těly. Kauzální se ještě inkarnuje, ale další dvě nad ním již ne. Jestliže přeneseme vědomí tam, nemusíme se vracet. Pozoruhodně to řeší Monroe svým Hemi-sync výzkumem.