29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Tak milé babinetky, uplynuly dva roky a tři měsíce od prvního porodu a já už zase sedím nad PC a přemýšlím, jak dostat na "papír" nepopsatelné...
Slibuji, že to bude stručné a rychlé
Jak většina z vás ví, od 30. týdne mi hrozili předčasným porodem a kdesi cosi, statečně jsem se snažila dodržovat předepsaný klidový režim, aby miminko počkalo a bylo fit. Když jsme vstoupili do 38. týdne, byla jsem už lehce nervozní z vyvolání porodu, které jsem měla slíbené, jelikož kvůli cukrovce se mimčo muselo narodit do termínu. Takže jsem se vybodla na klidový režim a začala "normálně" fungovat. Tedy jak se před Vánoci sluší a patří, vyšůrovala jsem celý byt, umyla okna, dvakrát převěsila záclony, stěhovala menší kusy nábytku, pekla cukroví... a pořád nic. No, abych to zkrátila... v pátek 26.11. jsem se pustila večer do další dávky cukroví, měli jsme tady i návštěvu, takže jsem k večeři udělala svíčkové řezy (medium-mňam), nacpala se k prasknutí a šla patlat. Patlala jsem do 23hodin, uklidila kuchyň, umyla nádobí a šla si lehnout, v 1 ráno mě vzbudili křeče ve "střevech" a tak jsem si vlezla na záchod a opět si nadávala, že na noc žeru krvavé bifteky Když v půl druhé bolest přetrvávala a vracela se po 6ti minutách, napadlo mě, že to asi bude porod, ale zkusím nejdříve vanu. Takže jsem si napustila vodu, samozřejmě jsem tím vzbudila Rudu, který mi přišel vynadat
proč ho nevzbudím, když se něco děje a úplně normálně mě vyhodil do porodnice. Já si v klidu dobalila věci (měla jsem fůůůru času), bolesti byly slabé, pořád po 6ti minutách, nikam jsem se nehrnula, ale R. mě doslova vyhnal
jelikož jsme měli tu návštěvu (kamaráda) vzbudil i jeho a že mě poveze a R. zůstane s Matýskem, abysme ho nemuseli budit. No Matýsek se samo vzbudil, když jsem odcházela, tak jsem mu řekla, že jedu pro brášku a on byl nadšenej. V půl 4 ráno jsme vyráželi směr Motol, ve 3,50 jsme byli tam. Pak nastala klasika pro mě nová (při prvním jsme to nestihli)... monitor, vyšetření, anamnéza, vyšetření... v pět mě zavřeli na přípravnu, kde mě sestřička pochválila, že sjem oholená (sama nevím co všechno jsem si pořezala já a co mi pak natrlo tlačení
) dala klystýr (mimochodem skvělá úleva...) a měla jsem si tam hodinu vydržet. Ze začátku to bylo v pohodě, sem tam jsem si prodýchala, ale i PA říkala, že nevypadám jako kdybych měla jít rodit
Ale po chvilce to začalo, úděsná bolest prakticky stále, tlaky na konečník a já mohla na sál až v 6 hodin! počítala jsem každou vteřinu a čekala a "spásný" sál
V 6 mě sestřička vysvobodila, kontrakce byly fakt silné, že jsem ani nemohla vylézt na křeslo, tam mi dali monitor, dr. mě vyšetřila a prý čekat, dýchat... po cca 15-20ti minutách přišla dr. koukla do mě a že ještě nic.. Tak jsem se ptala, na kolik jsem otevřená a že prý na 5 cm no jsem málem omdlela!! Tak jsem hulákala, že to teda bude ještě doba a že to nevyržim, tak mi nabídla, že v tuhle dobu je možný dát epidurál, takže jsem řekla, že teda určitě jo, ať nečekaj
Tak mě dorazila tím, že jsem musela odtrpět ještě dvě kontrakce na monitor, aby byl kompletní a že tedy posílá anestez. No, dvě kontrakce proběhli, epidurál mi nikdo nedal a já ucítila hlavičku, u mě nikdo, takže jsem fakt ječela, že cítím hlavičku a jiná dr. přišla a říká : to určitě necítíte, buďte v klidu a dýchejte, tak sjem znovu zařvala, že prostě cítím hlavičku, dr. se podívala, vykulila oči, vzala rychle roušku a šlo se na to, dvakrát jsem zatlačila (tedy jako pořádně, to si nemyslete
) a malej byl venku.V tu chvíli jsem zažila něco, co u Matýska ne... rezbrečela jsem se, brečela jsem úlevou, štestím, dojetím... Bohužel měl zelenou a zkalenou vodu, takže šel hned na vyšetření, ani mi ho nedali, jen ukázali.
Dr. mi pogratulovala, že to teda byla rychlost, že se s tím nemažu vtipná... pak přišlo to další nepříjemné, placenta a šití... to teda bylo hrozné, dělala mi steh i uvnitř, protože malej se nestihl dorotovat a šel ramínky napříč, ale kupodivu jsem se moc nenatrhla, jen 4 stehy (a jak říkám, bůhví co jsem si nařízla já při holení
)
Dvě hodinky jsem si poležela na sále, najedla se (loupák ) a po dvou hodinách pěkně po svých na pokoj
neměli místa, takže jsem zůstala na sále, na přípravně, Dominika odvezli na novorozenecké a spolu nás dali až druhý den odpoledne.
Takže to shrnu... Dominik se narodil 26.11. v 6,25 měl 3230g a 50 cm, je to opět kopie tatínka a ještě ke všemu má velkej nos
Ale je nádhernej a strašně hodnej a zlatej. Potkal nás neuvěřitelný zázrak a štestí, že jsem přivedla na svět dva krásné a zdravé kluky a doufám, že to tak zůstane a budou mi dělat jen příjemné vrásky a zlobit jako čerti. Jsou to osůbky, které miluju nejvíc na světě a vím, že jinak to nikdy ani nebude.
Jsem se zase rozepsala, snad mi to prominete.
Všem těhulkám přeji takové porody jako jsem měla já. (ale i když to nebylo strašné, už jsem s množením populace skončila )
Není tady
Moc krásný a dojemný, gratuluju a přeju Dominikovi do života všechno nejlepší
Dojala mě pasáž, kde jsi Matýskovi říkala, že jdeš pro brášku: představa, žes ho opouštěla, chlapečka v pyžámku uprostřed noci, to asi muselo bejt těžký, co?
Není tady
Markétko moc hezká slohovka , ještě jednou gratuluji k Dominikovi
.
Trošku jsi mně ale zmátla s tím datumem - 26.11. v pátek večer jsi pekla a Domík se narodil 26.11. v 6:25 ráno?
Není tady
ahoj, gratuluju ještě jednoul...dovedu si představit, že i přes tu rychlost to musel být záhul, hlavně cítit hlavičku a přesvědčovat je o tom taky mě zamrazilo, jak sem si představila, že budu jiříkovi říkat, že jdu pro brášku, brrr.
Není tady
Markéto, moc hezký porod a docela rychlý jsi ho měla, ale strašná porodnice, až mě z toho chladného přístupu mrazí. Dominičkovi přeji vše nejlepší do života, hlavně ať jste všichni zdraví.
Není tady
Markét - nádherná slohovka Ten přístup doktorky mě teda dorazil, doprčic, snad jako druhorodička přeci víš, že už se to blíží. Tak si asi zase paní doktorka trochu masírovala ego a pak čuměla, co? Doufám, žes ji aspoň v duchu proklela a stihla tím pohledem "já to říkjala, že cítím hlavičku!"
Jsi šikovná ženská, nemáš to zrovna jendoduchý, ale máš dva nádherný synky, který svou mámu nadevšechno milujou a počkej za pár let, jak tě budou rozmazlovat a zlobit a zse rozmazlovat a zase zlobit.... Moc gratuluju!
Není tady
Marky, skvělý..tak sis to naposledy taky parádně užila moc vám přeju jen všechno nejlepší, zdravou a šťastnou rodinu
Makyšu krásně napsané, jejda já už to chci mít taky za sebou,zase se mi vybavil můj porod,tak doufám že to tentokrát zkrátím tak jak ty
Moc a moc ještě jednou gratuluju a přeji štěstí a co nejvíc zpětné lásky od těch dvou krásných chlapáčků
Není tady
Markétko krásná slohovka
gratulace k narození Dominička
ty jsi prostě statečná a moc silná ženská bezpochyby budeš zaplavena samou láskou od svých dvou synů
přeji Ti hodně štěstí a zdraví
Není tady