Oznámení

19. dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční využití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník!

19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: Štíři jsou přísní, Panny umí ustoupit.

#1 8. 12. 2010 23:30

Kysele.Jablicko
♥------
Místo: Keblov
Registrovaný: 8. 12. 2010
Příspěvky: 4

Co bych vlastne chtela?

Ahoj holky, dlouho jsem se rozmyslela, jestli a hlavne jak sem napsat. Predem rikam, ze nakonec zvitezila touha se vypovidat, asi nad tim vetsina z vas mavne rukou.
Zkusim to shrnout. Jsme s manzelem 5 let, mame tri zdrave, krasne, chtene a planovane deti. Starsi dcerce jsou 4 roky, mame jeste trimesicni dvojcata, chlapecka a holcicku. Nedavno jsme se prestehovali do uzasneho domecku, o jakem se nam ani nesnilo.
Problem jedna je bohuzel prave v detech. Kdyz byla nase nejstarsi mala, byl tim nej tatou, cele noci ji dokazal nosit, kdyz ji bolelo brisko, nadseny z kazdeho usmevu a ostrazity pri kazdem zakaslani. To mu ostatne zustalo i dodneska, o to horsi a markantnejsi je rozdil v tom, jak se chova k nasim nejmladsim. Ukazkovy priklad - pokud obe mimina vresti, jako kdyz je na noze bere a starsi dcera potrebuje vysmrkat, jde pro kapesnik. K ni dokazal vstavat treba kazdou noc, ale k nim dvema to jeste nebylo ani jednou... Uz jsem s nim o tom zkousela mluvit, protoze dcerka tatu samozrejme miluje a kopiruje jeho chovani - sve mladsi sourozence ma sice rada, ale zatimco po prichodu z porodnice by je nejradsi i kojila, ted jeji vztah k nim ponekud chladne. Takze muz se snazi, ale ten rozdil je porad hodne znat a me hodne mrzi, kdyz o tom zacne treba tchyne nebo moje mamka, ktere to samozrejme vidi taky.
Druhym problemem je vztah mezi nami dvema. Zazili jsme dobre i horsi chvilky, obcas se pohadame a obcas taky stravime noc jako pubertaci:supr:, ale... Letos v listopadu mi bylo 27 a muj muz poprve zapomnel na moje narozeniny. Obcas, nerikam, ze by to bylo pravidlem nebo ze bych mu to neprala, nejede z prace domu, ale s kamarady z prace na pivo. Vim, ze dojizdi denne pomerne daleko do prace, ktera neni prave snadna a v zadnem pripade bych nechtela, aby zil prilepeny u me sukne. Na druhe strane nas idylicky domecek je ve vesnici, kde vekovy prumer cita 43 let a polohou je tak trosku na samote. Rikam si, jestli mam byt trpeliva, kdyz se zivitel obcas pobavi, nebo se citit ukrivdena, kdyz se po celodenni honicce doma sama bojim?

Není tady

 

#2 9. 12. 2010 17:28

PavlaH
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MB
Registrovaný: 9. 4. 2006
Příspěvky: 5296

Re: Co bych vlastne chtela?

ROzdělila jsi problém na dva, já se toho zkusím držet.  Pročpak ty dvě malý mimča nepřijal? Je někde v rodině u něj případ, že táta se staral o nejstaršího a na ostatní kašlal? Zamysli se nad tím, jestli jen něco nekopíruje. Pak se zamysli nad tím, jestli ty nedělᚠněco jinak, než když byla na světě ta nejstarší.

Je dobře když si chlap občas vyrazí ven s chlapama, ale jdeš ty taky pryč? nemᚠnáhodou obavu, že tě opouští a proto bys ho raději připoutala? Nebo chceš jít s ním? Nějakým způsobem strádᚠa tvoje studnice energie se vyčerpává....


Život je nejkrásnější odpověď na všechny otázky.

Není tady

 

#3 10. 12. 2010 0:04

Kysele.Jablicko
♥------
Místo: Keblov
Registrovaný: 8. 12. 2010
Příspěvky: 4

Re: Co bych vlastne chtela?

Ahoj Pavli,dekuji zaodpoved. Trosku jsimi vyrazila dech, nechtela jsem to tu zbytecne "vypichnout", ale manzeluv otec by mohl byt tim vzorem, o jakem mluvis. Prvorozenou miloval a i kdyz mel pak dva kluky, kteri se vydali v jeho profesnich slepejich a mohl na ne byt hrdy, nezavdecili se mu -dle vypraveni pribuzenstva- nicim. Nakonec je vsechny bez rozdilu opustil,prakticky beze slova vysvetleni, jeto, tusim, sedmnact let. Moc semi to ale nezda, manzel o nem vzdycky mluvil s despektem, jednou jsme se o nem bavili a podle jeho slov by ani nestal o setkani, kdyby se nahodou objevil... Ze by ho podvedome takhle kopiroval?

To pivo jsem asi zbytecne vypichla, znovu opakuju, ze mym idealem neni muz drzici se zeniny sukne. No, ja bych si asi vyrazit nemohla, tady opravdu temer nikoho neznam, vsechny kamarady mam daleko. Spolu jsme chodivali a porad verim, ze zase budeme, ale mimina jsou jeste dost mala a zatim ani nebyla prilezitost.
Mas pravdu i v tom, ze mam zatim slaboucky, ale neprijemny pocit, ze ho mozna ztracim nebo bych mohla, vazne nevim, jak to lepe rict. Vim, ze jeho prace je uplne jiny svet nez moje nakoupit-vyprat-prebalit-privezt ze skolky. Porad se mi ale vnucuje myslenka, ze starat se o vsechny a o vsechno taky neni tak uplne nejmin. Na tomhle miste bych mela rict, ze nejsem ten typ, ktery kolem sebe musi mit hordu kamaradek, jinak po nocich breci do polstare, nenutim ho hledat nejlepsi prostredek na skvrny od cervene repy ani sledovat nekonecne serialy, nic takoveho. Kdyz nad tim tak premyslim, vadi mi jen pocit, ze jsem se naucila o vsechno se postarat sama a ted marne cekam, ze se muj muz bude trosku starat o mne. No, zrejme marne.

Není tady

 

#4 11. 12. 2010 21:04

Kara
♥♥♥----
Místo: Jižní Morava
Registrovaný: 29. 12. 2009
Příspěvky: 220

Re: Co bych vlastne chtela?

Myslím, že jsi dost mladá na to, aby se s Tebou takto zacházelo..  Neboj se říct si o to. Je skvělé, že jsi samostatná, ale jak říkám, jsi žena, potřebuješ taky cit, něhu, pozornost...
Zasloužíš si víc.


Mohu být hruškou a hrát si s rojem vos...

Není tady

 

#5 12. 12. 2010 19:01

PavlaH
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MB
Registrovaný: 9. 4. 2006
Příspěvky: 5296

Re: Co bych vlastne chtela?

Jo podvědomí je mrcha, zkus se ho zeptat, jestli v tom nevidí podobnost se svým otcem a podle jeho reakce uvidíš, jak moc se nad tím zamyslí.

Myslím si, že potřebuješ trochu "selhávat" prostě nebýt tak dokonalá. Chlapi nám myšlenky nečtoua my máme taky svoje potřeby a občas potřebujem vystřídat. Je to nenapadne, mají svoji empatii trochu posunutou. Tak se neboj a o pomoc si řekni. To je o sdílení dobrého i zlého, povinností i zábavy. DOpřej si jí trochu.


Život je nejkrásnější odpověď na všechny otázky.

Není tady

 

#6 13. 12. 2010 13:14

Kysele.Jablicko
♥------
Místo: Keblov
Registrovaný: 8. 12. 2010
Příspěvky: 4

Re: Co bych vlastne chtela?

Ahoj holky, jeste jednou diky za odpovedi.
No mluvila jsem o tom s nim mockrat, je pravda, ze sam priznal "utlum citu" k nasim druhorozenym, i to, ze o te otcovske podobnosti vi. Slibil mi, ze na sobe bude v tomhle ohledu pracovat a kdyz si odmyslim, ze to uz neni prirozene jako u prvni dcery -  o coz se uprimne snazim, je mi jasne, ze moc muzu by nedelalo ani to - tak s privrenim obou oci to docela jde.

Pokud jde o nas, tak ano, uhodly jste to damy presne, rict si o to, co chci. Pro nas oba je to kamen urazu, on podle svych slov "neni jasnovidec" a ja si zase myslim, ze jsou veci, ktere ten druhy dela proto, ze to tak citi a neceka, az mu o to bude receno. Prece mu nemuzu rict, napust mi nekdy vanu, kdyz uspavam deti :-) - ne ze by to neudelal, ale urcite chapete, ze by z toho byla takova ne uplne podarena parodie. 
Urcite je normalni, ze beznymi starostmi a detmi se nas vztah posunul a zmenil, ale "tento zpusob zda se mi ponekud nestastnym" a nevim si rady, jak mu to sdelit. Jeho odpovedi - "Co mam delat, kdyz jsem doma tak malo" a jedna z jeho top ten "Co ti na to mam rict" me jen utvrzuji v tom, ze oba myslime na neco jineho, kdyz uz na to prijde rec.

Není tady

 

#7 13. 12. 2010 13:52

Kiara
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha - východ
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 9643

Re: Co bych vlastne chtela?

Kyselé Jablíčko smile já to vidím tak, že pokud je v rodině čtyřleté dítě a tříměsíční dvojčata, bude se jejich otec-čili chlap logicky věnovat tomu z dětí, které už s ním dokáže komunikovat. Já bych ve vašem problému nehledala a-priori zakopaného psa v tom, že některé z dětí má otec rád víc a některé míň, potažmo hledat v jeho rodině dalšího zakopaného psa. Pokud je v rodině starší dítě, které už s otcem dokáže komunikovat a dvě malá miminka, chlap se logicky věnuje tomu staršímu dítěti, které už si dokáže otci o svoje potřeby srozumitelně říct, miminkům ještě "nerozumí" a "tak nějak předpokládá", že jim bude lépe rozumět jejich matka. Nicméně je dobře, že sis s manželem o všem promluvila a požádala ho, aby se v rámci možností věnoval všem dětem stejně, protože tři děti - z toho tříměsíční dvojčata - představují pro rodinu v tenhle moment nepředstavitelný šrumec a je třeba, aby se oba (!) rodiče věnovali všem (!) dětem rovným dílem stolt
Kyselé Jablíčko, musíš si zvyknout na to, že chlapi jsou holt "z jiné planety" a formulovat svoje žádosti a potřeby směrem k manželovi ihned, stručně, jasně a na rovinu a ne čekat "jestli ho to trkne". Netrkne, protože chlap zkrátka není ženská big_smile a co chceš, aby bylo splněno nebo uděláno, o to si zkrátka musíš říci a ne čekat, až se manžel "dovtípí", protože "je to přece samozřejmý a jasný". To je zásadní chyba, protože očekávᚠod chlapa stejné myšlení, jako mají ženský a co je pro ženskou samozřejmost, to chlapovi prostě samo od sebe nedocvakne big_smile


"Náhody neexistují - to jen Bůh chce zůstat inkognito ..."

Není tady

 

#8 13. 12. 2010 14:03

Kuty
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 2. 2007
Příspěvky: 2773

Re: Co bych vlastne chtela?

Dost často se stává,že samotná mimina otce moc nezajímají,začne s nimi hrát až povyrostou.Dej tomu tady čas,nakonec citům poručit nelze-kdyby to byla nakonec fakt ta horší varianta.Nicméně bych tchyni i svým rodičům zakázala podobné doměnky vyslovovat-tím vám totiž vůbec nepomůžou a takovými rejpavými řečmi jen můžou rozdmýchávat nenávisti ve vaší rodině.Jestli si chceš do budoucna udržet rodinu,skutečně jim tyto invektivy zakaž.Tobě se určitě taky u nich nelíbí všechno ale to neznamená,že jim to hned budu taky hlásit a upozorňovat zase pro změnu je na jejich nedostatky.Na tohle opravdu pozor!

2.problém - píšeš o úžasném domečku,ale je vidět,že nic není tak úžasné,jak se na 1.pohled může zdát.Nevím odkud pocházíte,na jaký život jste dříve byli zvyklí,tohle byla nakonec vaše volba,která tě ovšem odsoudila k naprosté izolaci.Co si čekala od bydlení na samotě?Tvého muže samozřejmě neznám,jak dalece je či není pozorný,každopádně se má co ohánět,uživit tak velkou rodinu,popř.splácet půjčku na dům a ještě k tomu dojíždět dost daleko do práce to je teda pořádný záhul.Člověku se zde chce až napsat,že když je doma,mᚠkolem něj chodit po špičkách.

Ale to samozřejmě tak není.Zkus využít trochu ženského šarmu,lsti a já nevím čeho ještě,co všechno my ženy máme za zbraně.Rozhodně ne žádná ultimáta,scény - tím si žádná ještě mužovu pozornost a lásku nezajistila.Hlavně pozor na výkřiky tady některých - jakto,že tě někam nepouští,nebo něco v tom smyslu,že ty mᚠmít taky volno pro sebe.
Tohle nechápu-jaké volno každý pro sebe,když jste 2,potažmo celá rodina?Takhle mohou myslet jen sobci nebo ti,co jsou singl.Ale ve skutečnosti je to vždy a jenom o domluvě a komunikaci těch dvou.

Tak neklesej na mysli,to co mᚠty,by tady spousta jiných brala všemi 10.

Není tady

 

#9 13. 12. 2010 14:52

Kiara
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha - východ
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 9643

Re: Co bych vlastne chtela?

Ano, Kuty, brali by to všemi deseti, ale za všechno se platí. Kyselé Jablíčko je zavřené s dětmi v baráku, má tříměsíční dvojčata, okolo kterých musí kmitat jako hadr na holi a jediným zdrojem kultury je televize, rádio, PC a místní pošačka smile
Kyselé Jablíčko, budeš muset tohle nelehké období  se zaatými zuby přetrpět. Buď ráda, že jste si pomohli k domečku, spousta lidí se mačká s rodinou jak sardinky někde v pronájmu nebo v lepším případě v paneláku. Aby vám manžel dopřál tento nadstandard, musí holt vydělávat peníze - MMCH jak by to u Vás vypadalo, kdyby on šel na rodičovskou dovolenou a Ty jsi nastoupila do práce - dokázala bys uživit celou rodinu a ještě utáhnout barák?!? Ne? Nu, tak vidíš wink Prostě vždycky je v životě "něco za něco" a až děti povyrostou, zase to bude vypadat jinak. I když teď si dovedu docela živě představit tu situaci, ve které se nacházíš, chápu, že je to těžké, být uvázaná u dětí na samotě v nějaké zapadlé vesničce, kde lišky dávají dobrou noc a společenské kontakty jsou tam nulové pussa


"Náhody neexistují - to jen Bůh chce zůstat inkognito ..."

Není tady

 

#10 13. 12. 2010 17:24

PavlaH
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MB
Registrovaný: 9. 4. 2006
Příspěvky: 5296

Re: Co bych vlastne chtela?

MIlé jablíčko, dostala jsi spoustu rad. Muž ti opravdu velmi rád napustí vanu během uspávání, když si o to řekneš. To nemá s parodií nic společného. On na tebe myslí. CHlapsky. Když tě vidí.  První problém jsi docela zvládla. OPradíš si i s tím druhým. CHlapi myslí jinak, nedělají  věci jen proto , že je naznačíš. Tomu prostě nerozumí. Jejich úloha je jiná. Prostě jasně a rychle jít k cíli. Analyzovat problém a řešit jej.

Zkus  si dvakrát třikrát o něco říct. A počkej, co to s  tebou udělá.  Zkus to.


Život je nejkrásnější odpověď na všechny otázky.

Není tady

 

#11 14. 12. 2010 11:29

Kysele.Jablicko
♥------
Místo: Keblov
Registrovaný: 8. 12. 2010
Příspěvky: 4

Re: Co bych vlastne chtela?

Holcicky, zase se budu opakovat, alemoc Vam vsem ekuji za rady - a hlavne za moznost videt to vsechno s odstupem, ocima jinych.
S komunikaci mate pravdu, kdyz se nad tim zamyslim, promluvila jsem si s nim o detech a pomohlo to, byla by skoda to nezkusit i v pripade nas dvou. Porad sveho muzemiluju a verim, ze z jeho strany je to stejne, tak myslim, ze lepsi zaklad si ani nejde prat. Je taky pravda, ze uzivit nas vsechny jiste neni snadne, i kdyz ma praci, ktera ho moc bavi...
Holky, kdyz jsem si to tak zpetne vsechno procitala, doslo mi, ze toho neni malo, za co musim byt vdecna a ze stoji za to na tom ostatnim zapracovat :-) A za to jeste jednou moc diky, Vam vsem hjarta

Není tady

 

#12 14. 12. 2010 12:34

Kiara
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha - východ
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 9643

Re: Co bych vlastne chtela?

Kyselé Jablíčko, není zač.
Opravdu chápu Tvoji situaci, kdy jsi zavřená s dětmi doma, nemᚠv okolí žádné kamarádky a nikoho, s kým bys mohla svoje stýskání probrat stolt Tím, že se svěříš na netu, dostávᚠautomaticky zpětnou vazbu, která Ti pomůže přijít na to, nač bys třeba sama doma mezi čtyřmi stěnami těžko přišla sama od sebe, A chápu, že v tom kolotoči, který mᚠdoma těžko najdeš minutu sama pro sebe pro hlubší zamýšlení se na sebou a nad vztahem s manželem wink
Držím palečky, abys vše zvládla hjarta


"Náhody neexistují - to jen Bůh chce zůstat inkognito ..."

Není tady

 

#13 14. 12. 2010 15:19

Kuty
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 2. 2007
Příspěvky: 2773

Re: Co bych vlastne chtela?

Kysele.Jablicko napsal(a):

Holcicky, zase se budu opakovat, alemoc Vam vsem ekuji za rady - a hlavne za moznost videt to vsechno s odstupem, ocima jinych.
S komunikaci mate pravdu, kdyz se nad tim zamyslim, promluvila jsem si s nim o detech a pomohlo to, byla by skoda to nezkusit i v pripade nas dvou. Porad sveho muzemiluju a verim, ze z jeho strany je to stejne, tak myslim, ze lepsi zaklad si ani nejde prat. Je taky pravda, ze uzivit nas vsechny jiste neni snadne, i kdyz ma praci, ktera ho moc bavi...
Holky, kdyz jsem si to tak zpetne vsechno procitala, doslo mi, ze toho neni malo, za co musim byt vdecna a ze stoji za to na tom ostatnim zapracovat :-) A za to jeste jednou moc diky, Vam vsem hjarta

Jojo,život je boj.Nejsi zdaleka sama,která se ocitla vjakési izolaci na MD - takových nás bylo,já osobně jsem se kvůli bydlení musela is manželem přestěhovat z velkoměsta-sídliště,kde byly 3 sámošky do 5 min, na polosamotu,kde nebyl vodovod,jen 3mstudna u sousedů na pozemku.Takže když dklouho nepršelo,nebyla ani voda ve studni.A co s posr.plínkama pak,žejo,třeba.A nebyly papírové,vodovod jsme si museli tvrdě vydobít!Navíc máte maminy teď možnost kontaktu přes net.

Jablíčko,uvědom si taky,že vlatně k plodné komunikaci mᚠjen manžela a on tebe,s kým jiným vše ohl.rodiny odpovědně řešit?Dovedeš si představit,kdyby se vaše rodina začala rozpadat?Myslíš,že by nebyl problém najít ještě lepšího "tatínka" k dětem než je ten jejich vlastní a hlavně takového,který by byl schopen vychovávat vlastně 3  cizí děti?Skoro nevěřím,že by se takový našel.

takže opravdu nezbývá než spolu vycházet jako nejl.kamarádi,   k o m u n i k o v a t   a hlavně myslet na to,že splíny máme úplně všichni,i když už máme děti kolikrát velké a nežijeme v takové izolaci.

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů