Vždycky když jsem slyšela střídavá péče, byla jsem pro ti ní (ne u jiných) ale prostě mi přišlo,že kdybych se náhodou někdy rozvedla, že budu mít děti u sebe.
Ale ted uvažuju vážně o střídavé péči a ani ted si to nedokážu představit. Kluk chce zůstat doma, u tátu, já než seženu bydlení,prozatím tedy taktéž, ale do budoucna. Když budu bydlet jinde, kdo mi zaručí,že se manžel postará o syna? že na něho dohlídne,jestli se učí? Jestli si po sobě uklízí, dostane najíst v pravidelný čas? Nebude doma sám?
Myslím,že se nedokáže postarat o kluka , půjde do hospody a nebude v hospodě přemýšlet, jestli naněho kluk doma čeká nebo ne.
U mě bude mít kluk stále náruč otevřenou, nikdy ho neodmínu. Ale kluk chce být s tátou. Tátu miluje. Táta mu totiž naslibuje, co mu všechno koupí ,jak se budou mít dobře a 14letý kluk mu věří.
Já jsem ta špatná. Kluk mi nedal ani maličkost pod stromeček a tátovi ano,přitom od něho dárky nedostal
Nemá cenu klukovi nic říkat, musí na to přijít sám, sám se spálit.
Jak v takovém případě může fungovat střídavá péče? A co alimenty? Když manžel nepracuje,nemůže se přeci o kluka starat. Kolik já dostanu výživné,když nepracuje? Budu já dávat manželovi výživně na kluka?
Bude to boj

dusičko, buď v klidu.
Každý rodič, který žádá o svěření dítěte do své péče - nebo o střídavou péči - je povinen prokázat, že má vlastní zdroj příjmů, ze kterých je schopen řádně zajistit potřeby dítěte. Tedy buď pracuje či podniká, nebo je poživatelem důchodu či nějaké renty. Když Tvůj manžel nikde nepracuje a nemá žádný zdroj příjmů, má smolíka-pacholíka.
MMCH bohužel už jsme u toho, jak tatínek vycítil, že chce maminka zmizet a manipuluje s klukem, až bůh brání Dusičko, tohle je jako obtažené přes kopírák: já měla stejně starého syna, na kterého se BM v první řadě zaměřil, nasliboval mu, že mu koupí auto, že ho naučí řídit a že ho přibere do firmy a začnou spolu podnikat, když odejde od mámy a půjde k němu. Na tohle málokterý puberťák řekne "ne" Samozřejmě že nesplnil ani Ň z toho, co klukovi nakukal, ale účel byl splněn - děti získal on. S dcerou manipuloval podobně - tu zas nachytal na značkové oblečení, na což málokterá třináctiletá slečna opět řekne "ne", zařídil a zaplatil jí piercing do nosu, který jsem já striktně zakázala atd. atd. atd.

Aprill, nikde nepíšu, že se výživné při střídavce automaticky ruší, ale při stejné výši příjmu se to dá předpokládat. Zvlášť, když se ti zdá, že tvůj partner platí zbytečně moc na své dítě a bejvalka to má tak jednoduchý, že dá dítě do školky, jde do práce, pak mu dá večeři a jde spát a víkendy je stejně s vámi, tak co by chtěla, po tom tvým pokladu, že jo...

Kiara napsal(a):

aprill: to si snad děláš legraci ?!? Já si tenhle stav věcí umím vysvětlit jedině tak, že se oba dva rodiče na tomhle stavu věcí dobrovolně dohodli.
Jinak já jsem chtěla mladší dceru s jejím vědomím a souhlasem taky do střídavé péče v sobě, kdy jí chybělo skutečně jen pár měsíců do zletilosti. Manžel v rozvodovém řízení řekl striktně "NE" (bohužel to bylo v době, kdy nesouhlas jednoho z rodičů se střídavou péčí znamenal soudní zamítnutí návrhu na střídavku. Zákon se změnil až později, teď to je tak, že nesouhlasící rodič musí prokázat, že střídavá péče by byla v rozporu se zájmy dítěte).

Rozhodně si legraci nedělám . Případy o kterých jsem psala nejsou předem stanovené dohody :-( .

Tercila napsal(a):

...Netajím se tím, že jsem vždycky fandila spíš ženským, a zatím jsem nepochopila, jak při dobré mateřské péči může říct dítě, že chce být u táty (dvě moje spolužačky takhle "přišly" o děti - zlomilo by mě to nadosmrti, tyto situace jsou nad moje myšlení. Taky je fakt, že ty spolužačky teď žijí jak poustevníci, bez motivace). Možná je to jiné u kluků, než u holek, nevím...

Tercilo, všechny děti mají rády oba dva rodiče stejně, to za prvé.
Za druhé se lámání chleba uskutečňuje ve chvíli, kdy jsou děti v předpubertálním a pubertálním věku a "dobrá mateřská péče"  už není zdaleka jediným a výsadním kritériem, podle kterého se děti rozhodují, kterému z rodičů "dají přednost". V jistém věku už je totiž pro děti "dobrá mateřská péče" spíše obtěžující nežli přínosná, co si budeme povídat a pro puberťáky je daleko zajímavější ten rodič, který jim dokáže nabídnout to, co jim druhý zakazuje nebo co jim druhý rodič není schopen finančně nabídnout. Sečteno a podtrženo - děti mají rády oba dva rodiče stejně a když se mají rozhodnout, ke komu, volí převážně toho, který jim dokáže nabídnout lepší či výhodnější podmínky. V mém konkrétním případě se děti nestěhovaly daleko, bydlíme od sebe cca pár minut pěšky, takže změnu nepociťovaly tak úkorně: kdyby jim jejich otec nabídl, že se odstěhují buď za hranice okresu, nebo do Prahy nebo třeba do Bratislavy, že půjdou do naprosto neznámého prostředí, kde nikoho neznají a nemají tam svoje kamarády - nešly by. A BM je velmi zdatný manipulátor: přesně věděl, jakou taktiku zvolit, aby "zvítězil": nabídl dětem možnost zůstat ve známém prostředí, pár metrů od maminky, kterou mohou kdykoliv navštívit a nasliboval jim hory-doly-černý les, zasypával je nákladnými dárky, takže děti lehce přetáhl na svoji stranu. Že to bylo Pyrrhovo vítězství, to už je otázka jiná

Tercilo, měla jsem spíš napsat "většina dětí", ale i tak si stojím za tím, co jsem napsala. Většina dětí má opravdu ráda oba dva rodiče stejným dílem, neplatí to samozřejmě o rodiči, který je nějakým způsobem "závadový" a dítě třeba bije nebo týrá. I když i tady existují výjimky, kdy týrané dítě na svého rodiče-trapiče nezanevře, protože mu jeho tyran stačil do hlavy implantovat, že týrání se vlastně děje pro jeho dobro, že si to dítě "zaslouží" Ale to už je

Upravil(a) Kiara (28. 12. 2010 15:18)

Sakuro, já měla na mysli situaci, kdy se musí dítě, které už z toho má rozum "rozhodnout", se kterým z rodičů bude po rozvodu/rozchodu nadále bydlet a zda chce/nechce žít ve střídavé péči obou rodičů.

Tvůj příběh je o něčem jiném - Tvoji rodiče velmi pravděpodobně nemuseli řešit žádnou střídavou péči, a Ty jsi tak v době rozvodu nebyla jako jejich dítě postavena před dilema "s kým po rozvodu nadále bydlet".
Mrzí mě, že se Tvůj otec k Tobě zachoval tak, jak se zachoval a že se už nevídáte, ale můj výrok o dětech, které mají v rámci možností rády oba dva rodiče stejně se vztahoval právě na děti, postavené před volbu buď střídavé péče, nebo soužití jen s jedním rodičem

Pokud jim rodiče nijak neublížili, myslím, že mají děti rodiče rádi stejně.
Viz náš příklad. Manžel se o kluky nijak zvlášt nezajímal, neřešil problémy, nepsal s nima úkoly. To jen já jim nadávala (nebo nadávám) že musí uklízet atd. Já je péruju, něco po nich vyžaduju.
Odmala byli zvyklí na mě. četla jsem jim na dobrou noc, odváděla do školky, školy. Prostě jako každá máma.
Ted když chci odejít, také mě to překvapilo,že mladší kluk chce zůstat s tátou. Je mu nejde až tak o to, být s ním, ale že bude doma,že se nebude muset stěhovat. Nevím. Věří tátovi, že si spolu udělají hezký život (ale při tom ví, a mrzí ho,že táta chlastá). Myslí si, že tátu změní.
Pro mě to je taky rána, ale doufám,že se klukovi rozsvítí

Tercil, já Ti sama nevím.
Já jsem nikdo nebojovala za to, aby mě měl kluk rád víc než otce. Stále jsem si říkala a říkám, je to jeho táta.
A proč by ho neměl mít rád jen pro to, že my dospělý si nerozumíme.
Já osobně si tu střídavou péči nedokážu představit. Kluk chce zůstat s tátou, ale když s něčím potřebuje pomoc, když něco potřebuje, když si chce byt jen popovídat, jde za mnou, za tátou ne.
Já jsem spíš popsala, jak dítě může zůstat (nebo z jakého důvodu) chce zůstat u druhého z rodičů.
Jinak já jako dítě měla ráda mámu víc.
Jenom proto, že manžel po klukovi nic nevyžaduje, žádné plnění úkolů, tak ho má radši a chce s ním zůstat.
Terci - táky tápu

no ale co když tím rodičem, se kterým nevycházíš, je matka?
To je snad úplně jedno, jestli máš nevztah s jedním, druhým, nebo oběma.
Ono některých maminek je taky dost...

helena napsal(a):

no ale co když tím rodičem, se kterým nevycházíš, je matka?
To je snad úplně jedno, jestli máš nevztah s jedním, druhým, nebo oběma.
Ono některých maminek je taky dost...

je to jedno, ale zrovna tady se tím "špatným" rodičem předpokládá vždy otec. a to mi nepřijde fér.
Podívej se i na poslední příspěvěk. 
Ono se odrostlejší dítě při lámání chleba rozhoduje úplně podle jiných kritérií, než podle toho, kdo mu kdy poskytoval pravou lásku a péči a ztráta dosavadního domova je dost rozhodujícím faktorem, aby dítě prohlásilo že s matkou nikam nepůjde
Jakoby jen matky milovaly svoje děti a dokázaly se o ně starat.

Hlavne to byvaji z velke casti tatinci, co od rodiny odchazeji jinam.