Děti jsou naváděné matkou,kažené prarodiči a nevedené svým otcem.

A proti tomu neudělá nic, i kdyby se rozkrájela:dumbom:

Ja osobne si myslim, ze to tak je. Ruku na srdce, "macecha" nema duvod deti sveho partnera milovat. Tedy mozna jen v pripade, ze je jejich vlatrni matka jiz po smrti a nahrazuje jim tak matku. Jinak jsou takove deti prekazka ve vztahu, nevhodny zavazek nebo privesek, ziva pripominka minuleho vztahu, trvale spojeni s byvalou partnerkou, atd. Bylo by az neprirozene, kdyby zena po zjisteni, ze jeji novy pritel ma deti, reagovala takto: "Je, ty mas male drobecky, no nemuzu se dockat, az ty male poznam a jsem tak stastna, ze s nami budou travit kazdy druhy vikend a nasi dovolenou. Samozrejme alimenty jim budeme platit co nejvic, chudackum malickym z rozvracene rodiny. A tech darecku!!"

Ja jsem jako dite byla v pozici toho privesku, cili ditete. Snazila jsem se s macechou vychazet po dobrem, ale ona nechtela. Vypocitavala u soudu na korunu, co jsou ochotni ze sveho spolecneho jospodareni na me platit a co ne. Lhali mi, ze jsou nemocni, aby si me nemuslei na vikend bravat. Nakonec otce donutila, aby se se mnou prestal stykat uplne a mela ho jen pro sebe a novou rodinu, co si s nim vytvorila. Verim, ze si o me myslela jen to nejhorsi  a proto s Aprill v tomhle souhlasim.

O hrabání v peněžence jsem s přítelem taky mluvila a řekl, že se za to stydí. Dokonce je i napomenul, jenže oni mu odpověděly, že se jenom dívají a doslova naštvaně práskly dveřma od pokojíku. Byl z toho docela vedle.
Týýý voe... to je teda něco. Tak haranti sjíždějí cizí peněženky a když jsou napomenuti, ještě se nafrčí. To bych teda byla vedle taky - ale úplně jináč. Hele, upozorni toho staršího dárečka, že od 15 už je trestně odpovědnej.
Děti jsou naváděné matkou,kažené prarodiči a nevedené svým otcem.
Tak nedoufej, že se to zlepší. Prd a vořech - bude jenom hůř. Docela si dovedu představit, jak ti časem vpálí, že do tebe přítel vráží JEJICH prachy... a nedejbože, kdybste se chtěli vzít a ty bys je "připravila" o část dědictví, na kterou přece mají "nárok". VŽDYCKY budeš ta ne druhá, ale poslední, dobrá tak akorát k tomu, aby vykonávala nepopulární činnosti - taková lepší služka. Lepší proto, že nejsi na hřebíčku čtyřiadvacet hodin denně.

"macecha" nema duvod deti sveho partnera milovat... jsou takove deti prekazka ve vztahu, nevhodny zavazek nebo privesek, ziva pripominka minuleho vztahu, trvale spojeni s byvalou partnerkou
Sakuro, vycházíš ze své špatné zkušenosti, ale věř, že jsou i macechy, které byť děti nemilujou, dokážou s nimi slušně vycházet. Chápu, že z cizích dětí není každá ženská nadšená - jenže pokud ví, že pán má "závazky" (fuj!), musí ho brát i s nimi a ne doufat, že ho od dětí odřízne. Jestli s něčím podobným kalkuluje, je buď úplně pitomá, nebo pěkná mrcha.

Heleno, snad mas pravdu. Ta otcova byla bohuzel pekna mrcha. A tata se od ni nechal ovlivnovat.

Tedy ja osobne bych se s pritelovymi detmi snazila vychazet, ale to by bohuzel nezalezelo jen na me. Je to dost tezke pro vsechny. Pro oba partnery, jejich deti, byvale partnery a sirsi rodinu i pratele.

Sakura napsal(a):

Heleno, snad mas pravdu. Ta otcova byla bohuzel pekna mrcha. A tata se od ni nechal ovlivnovat.

Tedy ja osobne bych se s pritelovymi detmi snazila vychazet, ale to by bohuzel nezalezelo jen na me. Je to dost tezke pro vsechny. Pro oba partnery, jejich deti, byvale partnery a sirsi rodinu i pratele.

Myslíš, že se málo snažím? Nemyslím to nijak proti Tobě, ale prostě mě zajímá, jestli jsem pro dobré vztahy mohla udělat něco jinak a líp...

Jinak když  se řekne macecha, už to slovo samo o sobě je negativní. Pamatuju si z fakulty, že zápo*né postavy v pohádkách jsou čarodějnice (staré ženy, které jsou samy a nikoho nemají). macechy (i mladé ženy, které buď nemají svoje děti a musí se starat o cizí, a nebo mají a ty manželovy děti utlačují ve prospěch těch svých).
Takže v podstatě zapadám do šablony časem ověřené, tak co se namáhám

Nechat děti samotné doma může být riskantní, ale tyto jsou na to zvyklí a jak jsem tak pochopila, jsou rády, když je nikdo nevyhání od televize. Mimochodem, je děsný, kolik času tráví zíráním na ty otřesný seriály, sitcomy, realityshow, animovaný filmy. Když jsem nabízeli možnost jít do ZOO, vybrali si videopůjčovnu.

Macecha vyznívá jako zápo*ná negativní postava, ale ne vždy tomu tak musí být. Své kamarádce vždycky říkám, že můj syn mít takovou macechu jako je ona, tak si pískám Je nejlepší macecha co znám

No a já jsem vlastně taky taková macecha. Ono je to rychlejší než "přítelkyně jejich otce".

Sakura napsal(a):

Ja osobne si myslim, ze to tak je. Ruku na srdce, "macecha" nema duvod deti sveho partnera milovat. Tedy mozna jen v pripade, ze je jejich vlatrni matka jiz po smrti a nahrazuje jim tak matku. Jinak jsou takove deti prekazka ve vztahu, nevhodny zavazek nebo privesek, ziva pripominka minuleho vztahu, trvale spojeni s byvalou partnerkou, atd. Bylo by az neprirozene, kdyby zena po zjisteni, ze jeji novy pritel ma deti, reagovala takto: "Je, ty mas male drobecky, no nemuzu se dockat, az ty male poznam a jsem tak stastna, ze s nami budou travit kazdy druhy vikend a nasi dovolenou. Samozrejme alimenty jim budeme platit co nejvic, chudackum malickym z rozvracene rodiny. A tech darecku!!"

Ja jsem jako dite byla v pozici toho privesku, cili ditete. Snazila jsem se s macechou vychazet po dobrem, ale ona nechtela. Vypocitavala u soudu na korunu, co jsou ochotni ze sveho spolecneho jospodareni na me platit a co ne. Lhali mi, ze jsou nemocni, aby si me nemuslei na vikend bravat. Nakonec otce donutila, aby se se mnou prestal stykat uplne a mela ho jen pro sebe a novou rodinu, co si s nim vytvorila. Verim, ze si o me myslela jen to nejhorsi  a proto s Aprill v tomhle souhlasim.

Ja som robila macochu dieťaťu, ktorého matka žila, ale nikdy sa nevídali ani nestretávali, neplatila naňho... (Nebola som príčinou rozvodu a s bývalým som sa zoznámila cca 5 orkov od jeho rozvodu.) Malý bol ešte dosť malý a nebol problém vytvoriť si k nemu vzťah. Nevidela som ho ako nič  z toho, čo si vymenovala, ale ako dieťa, ktoré malo dosť zlý štart do života a ktoré je súčasťou - neoddeliteľnou - môjho priateľa a partnera. Mmch, partner je už bývalý, ale s "dieťaťom" máme kontakt dodnes. Je to od prípadu k prípadu.

setupka napsal(a):

Sakura napsal(a):

Heleno, snad mas pravdu. Ta otcova byla bohuzel pekna mrcha. A tata se od ni nechal ovlivnovat.

Tedy ja osobne bych se s pritelovymi detmi snazila vychazet, ale to by bohuzel nezalezelo jen na me. Je to dost tezke pro vsechny. Pro oba partnery, jejich deti, byvale partnery a sirsi rodinu i pratele.

Myslíš, že se málo snažím? Nemyslím to nijak proti Tobě, ale prostě mě zajímá, jestli jsem pro dobré vztahy mohla udělat něco jinak a líp...

Jinak když  se řekne macecha, už to slovo samo o sobě je negativní. Pamatuju si z fakulty, že zápo*né postavy v pohádkách jsou čarodějnice (staré ženy, které jsou samy a nikoho nemají). macechy (i mladé ženy, které buď nemají svoje děti a musí se starat o cizí, a nebo mají a ty manželovy děti utlačují ve prospěch těch svých).
Takže v podstatě zapadám do šablony časem ověřené, tak co se namáhám

Nechat děti samotné doma může být riskantní, ale tyto jsou na to zvyklí a jak jsem tak pochopila, jsou rády, když je nikdo nevyhání od televize. Mimochodem, je děsný, kolik času tráví zíráním na ty otřesný seriály, sitcomy, realityshow, animovaný filmy. Když jsem nabízeli možnost jít do ZOO, vybrali si videopůjčovnu.

Setupko, to nebylo na tebe, to jsem myslela tak, kdybych v te situaci nekdy byla ja. Jak bych se s temi detmi snazila vychazet. Jenze vule musi byt na obou stranach. Moje macecha totiz se mnou nechtela vychazet dobre, byla to priserna mrcha, a to nejen vuci me, ale cele otcove rodine, mamincine rodine, otcovym pratelum. Z tebe ja citim dobrou vuli, ktera se ovsem neshledava s ocenenim na druhe strane. Snazis se mozna az prilis a co za to?

setupka napsal(a):

Opravdu jsem se snažila a chtěla jsem, aby to fungovalo. Protože on mi za to stál, jako jiný mužský předtím ne. Teď se cítí vyšťavená, bez energie, elánu. Můžu říct, že monetálně tyto věci už mě jen dobíjí v porovnání s tím, co máme za starosti s mámou ohledně táty. Nevím, co a jak mám řešit,dělat.
Přítel mě zklamal a vlastně až teď zpětně vidím, že jsem si nechala líbit orpavdu všechno a bála se ohradit, protožehned reagoval odmítavě, urážel a se a trucoval aříkal, že jsem proti dětem
Ta oslava byla opravdu už jen zástupný problém, kdy to vyplulo na povrch.
Cítím prázdno, beznaděj, nevím, co bude prop mě v nejbližší budoucnosti lepší, jestli být s ním nebo single. Problémy mně stejně nijak řešit nepomáhá a kolikrát když telefonujeme, tak u toho zírá na televizi nebo hraje hru na PC, tak to mě právě moc nevnímá. Nestojí si za svým a v mnoha případech, hlavně kolem dětí, neví co dělat. Jenom mně opakoval, co chce ode mně, abych jim dělala matku. Potom se málem rozbrečí, že mě má rád a nechce, abych odešla. To je asi jeho druhá zbraň, pláč nebo trucování. To mají děti po něm (i když on pochybuje, že syn je jeho).

Setupko,psala jsem ti sem už několikrát a už jsem s tím přestala,protože tvoje dosavadní maily až na tento poslední svědčily stále jen o tom,že hodláš jet dál ve vyjetých kolejích a dobrovolně se nechat využívat.A to je volba každého z nás,tak co bych dál už psala.
Tento posl.mail je dot jiný,přijde mi,že už ti to začíná   k o n e č n ě   docházet.Tvůj přítel ti dává jasné signály,že on dospěl pouze fyzicky,jinak je to zlobivé dítě,které nechce přijít o mámu,to jako o tebe (jak sám říká - má tě přeci rád),když se mu něco nelíbí,tak kope vztekle kolem sebe a dělá uraženého a nakonec se mu musí jedna vlastnost přiznat: a to upřímnost.Jasně se vyjádřil,že chce abys jeho dětem dělala mámu.Mnohem přesnější vyjádření pro tuto funkci speciálně u něho by to měla být ne máma,ale služka a ženská pro všechno,nejlépe abys fungovala i jako box.pytel na vybití vzteku.
Dovol,pomůžu ti při rozhodování: buď singl nejmíň do té doby,než najdeš skutečně dospělého partnera,se kterým si vzájemně budete oporou.A v tom novém vztahu se snaž chovat jako rovnocenná partnerka a ne jako dosud,svým chováním samotným totiž umožňujeme takovým chlapům,jakého máš ty,aby se sami vůči nám chovali tak,jak se vlastně chovají.Sami si totiž dovolí jen to,co jim u nás projde.Tak bacha na to.

...Přítel mě zklamal a vlastně až teď zpětně vidím, že jsem si nechala líbit orpavdu všechno a bála se ohradit, protože hned reagoval odmítavě, urážel a se a trucoval a říkal, že jsem proti dětem... To je asi jeho druhá zbraň, pláč nebo trucování...
setupko, nezlob se na mě, ale to je jednání hodné dvanáctiletého dítěte a nikoliv dospělého muže a navíc v tom cítím skrytou manipulaci jako řemen!!!

Cítím prázdno, beznaděj, nevím, co bude prop mě v nejbližší budoucnosti lepší, jestli být s ním nebo single.
Vzhledem k tomu, že se takhle cítíš už velmi dlouhou dobu a máš v koutku duše nejasné podezření, že lepší už to asi sotva bude, v podstatě už sis odpověděla sama. Strašně nerada to říkám, ale Ty už v podstatě single jsi: nežijete spolu, jenom se navštěvujete, Tvoje problémy nikdo neřeší, viz: Problémy mně stejně nijak řešit nepomáhá a kolikrát když telefonujeme, tak u toho zírá na televizi nebo hraje hru na PC, tak to mě právě moc nevnímá. ... tak o čem to vlastně je, takovéto scházení se? Jenom proto, abyste se viděli dva dny a další tejden jsi z toho byla rozhozená?!?

Nestojí si za svým a v mnoha případech, hlavně kolem dětí, neví co dělat. Jenom mně opakoval, co chce ode mně, abych jim dělala matku.
Setupko, nezlob se na mě, ale jeho děti už přece mají svoji maminku, která je porodila a se kterou žijí, jak může ten pán chtít po zcela cizí ženě, aby jeho dětem nahrazovala jejich vlastní matku?!? Jestli on to vlastně nebyl skrytej kulantní požadavek, abys jim místo matky dělala služku ...

Potom se málem rozbrečí, že mě má rád a nechce, abych odešla.  To mají děti po něm (i když on pochybuje, že syn je jeho)
Ale prosím Tebe, to je jen takový bla-bla-bla a jasně to dokazuje, jakej je ten pán duševní suterén. Jestli má pochybnosti o svojí paternitě, měl dost času na to zjistit si skutečnost buď po narození kluka, nebo kdykoliv během trvání jeho prvního manželství a ne si takový hlášky nechávat až na dobu, kdy je rozveden a krmit s nimi cizí ženskou

Řekla jsem mu, že děti svou mámu mají. Z toho vyvodil, že kdyby se BM něco stalo, nepostarala bych se o ně. Nejsem k nim dostatečně "vroucí"...
Panenko Maria Svatokopecká tak snad si vybírám partnera podle toho, jestli se s ním cítím dobře a jestli mě vztah s ním nějakým způsobem obohacuje a není mým hlavním kritériem výběru, aby byl schopen postarat se mi o děti, kdyby mi bejvalka umřela a i kdyby, každý rodič by se měl umět o děti postarat hlavně sám, vést k tomu taky ty děti, aby se o sebe uměly postarat a to by mělo platit, i když je jejich druhej rodič stále naživu a zdráv...

setupko, já mám čím dál tím větší dojem, že je všechno ze strany Tvého přítele prachsprostá manipulace, že na Tebe jde přes city, přes soucit, přes ohledy a jánevímcovšechno, že po Tobě požaduje v tomto směru poskytnutí absolutního maxima, ačkoliv on sám Ti není ochoten ani schopen poskytnout vůbec NIC

Setupko prece jenom cizy dite je cizy .Nevim jak vy,ale ja  nedokazu mit rada cizy dite jako svy.Nedokazu se rozplivat nad cizym deckem.Pritel ma dva kluky ten jeden me nevadi,toho druhyho vylozene nesnasim.Vadi me,uz jen to,kdyz o nem pritel mluvi.On me ublizil urazkama co o me psal moji dceri a od te doby jsem na nej alergicka.Neumim mu odpustit.Vadi me jak se mu pritel neustale vnucuje a kluk ho ma na haku.

Tak teď nevím, podle čeho si mě vybral, původně kvůli tomu, že je mu se mnou dobře a že prý jsme inteligentní. Začínám ho uvnitř obhajovat, protože on mě opravdu má rád, je schopen toho pro mě opravdu hodně udělat, fyzicky je mi s ním hodně dobře, jenže z toho se chová jako sociální debil.
Z děcek by chtěl mít inteligentní slušné vystudované lidi, jen si to neumí zařídit.

Já děti nemám,tak to nemůžu posoudit, ale myslím,že většina žen nemá cizí děti jako svoje. Tak jako v přírodě ne každá samice přijme mláďata jiné matky. A když už se rozhodne se na ně dát, je potřeba, aby jí v tom někdo pomáhal, všechny zúčastněné strany. Když budu mluvit za sebe, mám pocit, že jsem se vydávala v drobných, až mě to vysílilo a už prostě nemůžu. Nikdy jsem nevycítila nějaké uznání za snahu, pořád je to málo. Ale co víc můžu udělat, než že jim věnuju svůj čas a někdy se vyloženě sebeobětuju, ikdyž bych radši dělal něco jinýho. Na druhou stranu jsou ženy, které dokážou cizí dítě přijmout beze zbytku a asi i s těmito problémy. Ono je možná něoc jiného dítě adoptovat, kdy je zřejmě dítě rádo, že má domov, nevím, myslím si to.
Na tu vroucnost jsem se ho ptala, co by to jako mělo být, jesli třeba něco jako "nevadí, že si mi hrabeš v peněžence a dokladech, připojuješ přes mobil na net a ani ten ztracený náramek mi nevadí, a budu je pusinkovat...?" Neodpověděl, sám asi neví. Nějaké mazlení nemají ani od matky, což cizí ženská by snad ani neměla...
Se mnou dítě nechtěl, protože by nemohl dávat tady těm všechno, co chtějí. Ono by to stejně nešlo, ale principielně jsem se zeptala.