Já si myslím, že setupka se cítí v tomto vztahu zcela oprávněně nejistá. Nezlob se na mě, aprill, ale v popisované situaci, kdy setupce zemřel tatínek, nikdo na tento fakt nebere ohledy a ještě se po ní chce, aby vystrojovala narozeninovou párty, aniž by se oslavenci jakkoliv přičinili - to by se líbilo málokomu a určitě by se to nelíbilo ani Tobě. Tady jde totiž o střet dvou důležitých faktorů jako zájem vlastních dětí x ohledy k truchlícímu partnerovi.

Pravdu máš jedině v tom, že tomuto vztahu nepřikládáš žádnou budoucnost (já to vidím úplně stejně) ovšem nikoliv proto, že by byla setupka sebestředná, sobecká a nechtěla si zamilovat partnerovy děti ale spíš proto, že sobecký a sebestředný je její partner, který zájmy vlastních dětí povýšil na středobod světa a pocity či potřeby jeho partnerky mu můžou být zcela ukradené.

Také souhlasím s Tvojí radou, aby se setupka napříště zaměřila na bezdětné partnery. Ono se ne nadarmo říká "svůj k svému" a s nezadaným pánem bez závazků by takovéto zásadní problémy setupka rozhodně neměla. Samozřejmě se svobodným a bezdětným mohou vyvstat i jiné problémy různého druhu, ale ten zásadní - přibrat si do života se svým partnerem i jeho minulost - by řešit rozhodně nemusela.

A pokud jsem se tady na těchto stránkách setkala s tím, že si některá "macecha" stěžuje na děti svého partnera, při bližším ohledání jsem zjistila, že si na ně ta chudák ženská stěžuje celkem oprávněně, protože co dokážou předvést některé nekorigovatelné dětičky, to by rozdejchal málokdo a skutečně ve všech případech je to o tom, že si takové dětičky nedokáže jejich otec pořádně srovnat do latě a nechá svoji partnerku, aby se v tom plácala a na to konto radím z vlastní zkušenosti všem podobně postiženým "macechám" aby takové rodince i s tatínkem udělaly velmi rychle pá-pá a našly si vhodnějšího partnera, se kterým podobné trable nebudou muset řešit.

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

Kiara napsal(a):

Mně se zdá, že jedním z hlavních kritérií při výběru partnerky u Tvého partnera bylo to, aby se beze zbytku dovedla podřídit potřebám "jeho" rodiny a její ostatní vlastnosti nehrají zas až tak důležitou roli.
A obávám se, že s paní, která by nebyla k jeho rodině vstřícná a naznačila mu, že do členů jeho rodiny jí zase až tak moc není a veškerý svůj volný čas chce trávit buďto s ním o samotě, nebo u sebe doma - že by s ní byl asi velmi brzy hotov

Jo, už se se mnou chtěl rozejít, že jsem nepřijala jeho děti, jsem k nim málo vstřícná a nechci s nima být. Děcka jsou u nich v rodině na všech pčedních místech (docela to chápu), jenže na druhou stranu tím dost limitují nového partnera. Nebyla jsem příčinou jejich rozvodu, ještě pár let po něm jsem se ani neznali, takže mi nemají co mít za zlé. Vidí jenom to svoje. S tím se nedá hnout.

Je normální, že děti jsou na předních místech, ale to  pochopíš až budeš mít vlastní děti! K rozchodu jehož důvodem budou děti stejně dojde, tak bych to na jeho místě neodkládala!
A dobrá rada pro tebe - ve vlastním zájmu  zaměř na bezdětné partnery .

je zajímavé, že téměř všechny "macechy" vidí děti svého partnera jako nevychované, rozjívené, rozmalené    .

Tak pokud je chyba výhradně na mojí straně, ať se rozejde. Vlastně se divím, že to už neudělal a nehodil za hlavu, že mě má rád. A to má, i když se děje tohle všechno. Cítím jeho cit a proto s ním jsem. Cítí můj cít a proto je se mnou. Zbytek pravda moc nedáváme.
Víš, tak před 10-15 lety bych reagovala stejně. Jenže ona jedna věc je "vědět", jak to má správně vypadat (a to ví vždycky všichni, tak potom nevím, proč jsou rozvody) a druhá věc je se v té situaci ocitnout. Teorie a praxe mají k sobě někdy hoodně daleko.
Taky nevidím chybu výhradně v dětech, to z nich dělají dospělí. V roli macechy jsem sbalila v noci přítelovo dítě v horečkách a vezla 40km do nemocnice, volala jeho matce, aby věděla, co se děje, dítě jí přivezla až k domu. Píšu s nima úkoly, bavím se o škole, hraju hry... Nemám problém se postarat o dítě, i když vlastní nemám. Problém je v něčem jiném. Ale model macechy je být zlá, hnusná a vidět chyby na cízí výchově a cizích dětech.

takto shrneme - ty jsi nespokojená, protože tě obtěžuje starostmi s jeho dětmi, on je nespokojený, protože cítí, že nemáš ráda jeho děti. proč vlastně v tomto  vztahu setrváváte ?

setupka napsal(a):

Ano, jsem ve vztahu nejistá, protože necítím jistotu. Moc se nemůžu spolehnout. Třeba když máme předplatné na divadlo, jdeme v pátek a BM ve čtvrtek večer zastaví auto před domema vyloží děti, že jede pryč, aniž by třeba zavolala nebo se ještě třeba na tom dopředu domluvila. Toto je jen taková maličkost, jen pro ukázku, ale je to v pořádku?
Jaká je v tom pro mě  jistota? JIstota pro BM, že když něco potřebuje, tak to je a já jdu bokem. Úděl macech?
Jsem nejistá, protože jsem v nové situaci a všechno se ještě komplikuje víc, ale to by bylo na jinou diskusi. A v téhle situaci ještě mám řešit dortíky... Včera zase se mně nezeptal, jak mi je a vůbec, ale řešil telefonát s BM ohledně vánočních dárečků.
A to máme před sebou vánoce a ani si netroufám pomyslet, co bude.

Předplatné na divadlo souvisí s tak velkými dětmi dětmi?To kvůli nim fakt na to divadlo nejdete?

Pokud bych přistihla vlastní dítě,manžela či kohokoli jiného,že mi bez mého vědomí leze do peněženky,kabelky,atd. za účelem mi z ní něco vzít,zmalovala bych toho dotyčného jako koně.A konkrétně v tvém případě by to pro mě byl důvod nenavštěvovat přítele v jeho bytě v době,kdy tam má ty svoje nepodarky.A klidně bych mu zdůvodnila i proč.

setupka napsal(a):

Ano, jsem ve vztahu nejistá, protože necítím jistotu. Moc se nemůžu spolehnout. Třeba když máme předplatné na divadlo, jdeme v pátek a BM ve čtvrtek večer zastaví auto před domema vyloží děti, že jede pryč, aniž by třeba zavolala nebo se ještě třeba na tom dopředu domluvila. Toto je jen taková maličkost, jen pro ukázku, ale je to v pořádku?
Jaká je v tom pro mě  jistota? JIstota pro BM, že když něco potřebuje, tak to je a já jdu bokem. Úděl macech?
Jsem nejistá, protože jsem v nové situaci a všechno se ještě komplikuje víc, ale to by bylo na jinou diskusi. A v téhle situaci ještě mám řešit dortíky... Včera zase se mně nezeptal, jak mi je a vůbec, ale řešil telefonát s BM ohledně vánočních dárečků.
A to máme před sebou vánoce a ani si netroufám pomyslet, co bude.

Setupko mám doma taky chlapa se dvěma a věkově podobně. Trvalo  nám pět let něž jsme v tom soužití udělali jakýš takýš řád ke spokojenosti. Měla jsem oproti Tobě výhodu, že bejvalka si nepřála, aby se s dětma stýkal a se mnou už vůbec ne. Dnes po pěti letech holky chodí samy, my jsme v poho, holky jsou v poho a bejvalka, ta je mi fuk, neřešim. Zásadní fakta: je to rozvedenej chlap, má dvě děti a bejvalku. To už bude na furt, a když na furt, znamená na furt buď se s tím smíříš a budeš tento fakt respektovat se vším co k tomu patří, nebo vem nohy na ramena a zdrhej na tom vztahu musí makat oba, a pokud nechce nemá to fakt cenu, budeš jen nešťastná...... tohle je běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem.

Holky, ve chvíli, kdy jsem dokázala podívat se na děti mého partnera bez jakýchkoliv předsudků (že jejich máma z partnera tahá peníze, že jsou to "jeji" děti - ne moje...atd), což se mi padřilo naštěstí brzo - viděla jsem jen jen dvě malý děti - holky (3a 6let), který vlastně na tom byly nejhůře. Nevěděly co bude a nemohly nic dělat. byly vlastně bezmocné, nicnetušící.

Došlo mi, že jak se k tomu celému postavím, tak to bude. Vzali jsme všechny děti (i mou dceru) jako "naše" a kdo co z nás starejch řekl, to platilo. O děti jsem se starala a starám převážně já. Již 10let. Vzala jsem ty holky za své úplně. Když něco potřebují, jdou rovnou za mnou (např. jestli bych neměla chvilku - slovy: "hod´ku"  a nehodila je na Václavák v neděli na 15hod.. -jo a  nebydlím v praze  )

Pokud partneři nedržejí spolu, nemají jednotný postup "na děti" je to celé na ho.no. V tom vidím tvůj (váš) základní problém - a ne v oslavě. Ta je zástupným problémem, kterých - podobných - budou desítky.

Toto celé je hrozně těžká  a citlivá věc. Neumím si představit, jak bych reagovala já na místě dětí z rozvedených rodin. Ale vím, že minimálně máma by mě vedla pevně dál a o nějakém rozmazlování nebo podlízání by asi moc řeč nebyla. Jsem prostě vychovaná jinak, mám jiné představy a normy. A v tom je ta chyba. Tolerovat něco po určitou dobu můžu, ale doma bych to mít nastálo nechtěla a nemohla. I to jsem řekla příteli. Vzal to. Děcek je mi líto, protože nemají hranice a jsou netastní, protože neví, co si můžou dovolit a co mají dělat. Plácají se v tom sami bez výrazné pomoci rodičů nebo prarodičů.
Jsem moc ráda, že o tom tady můžu mluvit, protože jsem už začala pochybovat, jestli nejsem zaujatá.
O hrabání v peněžence jsem s přítelem taky mluvila a řekl, že se za to stydí. Dokonce je i napomenul, jenže oni mu odpověděly, že se jenom dívají a doslova naštvaně práskly dveřma od pokojíku. Byl z toho docela vedle.
Do divalda se nešlo, taky si myslím, že by to u té televize zvládly. Jenže bylo tady riziko, že by nečekaně přišla matka a zase by řekla, to přece nemůžeš... nebo aby se neřeklo... A to je fakt velké riziko. Takže mlčím. Není to řešení. Co myslíte s tou poradnou??

Setupko, moje kamarádka je taky bez dětná. Už 7 let žije s přítelem, který má dvě děti....holce je teď 8 a klukovi 15. Je to docela rázná holka a co si myslí, to rovnou řekne. takže s dětmi se nepáře. S přítelem hned na začátku určily pravidla a ty se prostě dodržují. Pokud jsou děti doma, ať si dělají co chtějí, ale jakmile překročí jejich prah, tak se budou chovat tak jak mají. Oba drží za jeden provaz a navzájem se před dětmi podpoří. Proto, jim to klape jak v době nepřítomnosti dětí, tak v jejich přítomnosti. A světe div se, děti tam chodí rády.
Takže to co jsi napsala výše o tolerování něčeho po určitou dobu neexistuje.

Jinak s těmi samotnými dětmi. My nedávno nechali mého 10 letého syna a přítelovu 8 letou dceru dopoledne tak 2 hoďky samotné doma. Můj syn je tak běžně už od 1. třídy. Šli jsme nakoupit do obchodu. To jak vyváděla ex mého přítele, když se to dozvěděla, by jste se asi divili. Prostě tragédie a co si to dovolujeme. Ale ono to bude asi tím, že se v takových věcech "vyžívá" a pořád něco hledá, aby mohla mého přítele patřičně seřvat

setupka napsal(a):

Máš pravdu:( Bohužel. To jsem prostě já, že chci vždycky všechno vyřešit, jenže ono to vždycky nejde. Prý když člověk něco moc chce a snaží se, tak se mu to splní. Asi chci a snažím se málo.

Prdlajs čudlajs setupko,snažíš se dost,ale na špatném místě. "Investuj" své úsilí,snahu,energii a nevím co ještě do jiných "akcií".

rejka napsal(a):

setupka napsal(a):

Máš pravdu:( Bohužel. To jsem prostě já, že chci vždycky všechno vyřešit, jenže ono to vždycky nejde. Prý když člověk něco moc chce a snaží se, tak se mu to splní. Asi chci a snažím se málo.

Prdlajs čudlajs setupko,snažíš se dost,ale na špatném místě. "Investuj" své úsilí,snahu,energii a nevím co ještě do jiných "akcií".

Prdlajs čudlajs mě pobavilo:D
Právě jsem měla pocit,že dělám málo a máma do mě ještě navíc pořád duje, abych na děcka byla hodná a přijala je, i když většinu věcí ví. I táta říkával, že je lepší 3x po dobrým, než 1x po zlým.
Začínám se v tom všem topit a jak to tady píšu, uvědomuju si to čím dál víc.

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

rejka napsal(a):

Prdlajs čudlajs setupko,snažíš se dost,ale na špatném místě. "Investuj" své úsilí,snahu,energii a nevím co ještě do jiných "akcií".

Prdlajs čudlajs mě pobavilo:D
Právě jsem měla pocit,že dělám málo a máma do mě ještě navíc pořád duje, abych na děcka byla hodná a přijala je, i když většinu věcí ví. I táta říkával, že je lepší 3x po dobrým, než 1x po zlým.
Začínám se v tom všem topit a jak to tady píšu, uvědomuju si to čím dál víc.

a máma má vždycky pravdu!

Aprill, taky máš tu zkušenost? Myslím jako já

Setupko,mám kamarádku,která je na tom podobně jako ty. Rozdíl je v tom,že je vdaná a nemůže tak jednoduše zavřít dveře a ukončit vztah. Ať dělá,co dělá,všechno je špatně. Její manžel má 2 děti z prvního manž. ve věku 16 a 13 let. Její tchánovci jdou tvrdě proti ní,manžel je bačkora a neumí se za svou ženu postavit. Znám jí,je to hodná holka,nemůže mít vlastní děti,moc si přála být dobrou "maceškou" jeho dětem.Děti jsou naváděné matkou,kažené prarodiči a nevedené svým otcem. Mě jí je tak líto,když vidím jakou jí davají sodu.Ta holka,i kdyby se rozkrájela,tak jí to bude houbeles platné. Já jsem proti rozvodům,neutíkám a nevzdávám se při prvních potížích,ale jí jsem řekla,že by bylo nejlepší,kdyby od něj odešla.Ten chlap a celá jeho rodina si jí nezaslouží......