Setupko, můžu mít pár otázek?
Jel s tebou tvůj přítel na pohřeb, podpořil tě citově, pomáhal ti s technickou a organizační stránkou?
Jaká byla časová posloupnost, kdy slíbil dětem, že jim ty uspořádáš oslavu - poté co ses dozvěděla o smrti tatínka nebo už předtím?

setupka: Vůbec mi nevadí, když děti nevidím i měsíc, jenže to je potom ta uraženost a aférka v rodině. Vím, že nejsem ničím povinna, ale chci mu vyjít vstříc, protože to někdy potřebujeme každý, tak tam jedu, v podstatě, uvařit a donutit děti, aby se vysprchovaly.

Být Tebou, pouvažovala bych o rozchodu, protože evidentně Ti jeho rodina a způsob jejich života nesedly a celé roky se budeš jen přemáhat. Nejste na stejné vlně.


setupka: Snaží se mi ho pomaloučku, neříkám změnit, to nejde, ale pozměnit chování v některých situacích, vnímat, aby něco udělal a zařídil,...

A něčemu podobnému bych svoji energii nevěnovala. Je to totiž marné, akorát ztratíš roky času. Opakuji: nejste na stejné vlně.
Jo ještě samozřejmě: upřímnou soustrast. Drž se.

Upravil(a) Tercila (24. 11. 2010 17:28)

Setupko, tak jsem si pročetla tvůj " marný boj" a jedna věc je na ní strašně  pozitivní!!  a to ta, že s tím sociálně duševním mrzákem nebydlíš. Můžeš se vybodnout na ufňukánka za kterého spousty nelibostí řeší jeho maminka, můžeš se vykašlat na puberťáky, kteří mají svoje rodiče  a můžeš v klidu odjet relaxovat k mamince, která jediná ted potřebuje rozptýlení. To oni na tebe teď mají brát ohled. Oslavu jim připraví rád tatínek, který to vidí jako samozřejmou jednoduchost /jí uspořádat/ tak jim to umožni, at se baví jak umí a ty vypni....protože jestli kolem nich budeš hopsat i ve chvíli kdy ti umřel táta, tak ti příště až budeš třeba marodit budou na hlavě štípat pecky. Nedej se, ono některým chlapům je potřeba dost přesně vymezit kam až můžou...a dětem, které mají svojí maminku obzvlášt, už proto, že jejich tatínek jak tak koukám, rád hodí svoje otcovské starosti na tvůj hrb. Nejsi jim ničím povinnována a to co pro ně děláš není automatické. Pokud ti nepomáhají nepomáhej ani ty, není jim pět let.

Setupko, doporučuju ti některou knížku z řady : Sherry Argovová - Proč si muži berou potvory a hodné holky zůstanou na ocet, Proč muži milují potvory a hodným holkám zůstanou oči pro pláč - pobavíš se a možná ti leccos dojde.

Upravil(a) Daphné (25. 11. 2010 9:26)

Z jeho rodiny jsem přímou kritiku neslyšela
Bodejť... kdyby ti totiž pseudotchýně neco řekla, mohlo by se stát, že by se dočkala odpovědi, o jakou nestojí. Kdežto takovej tichej hlásek, našeptávající synáčkovi, že "vona nežehlí, vařit pro tvoje děcka nechce, radši courá s kamarádkma dovíkde...", jo, to je jiná. A jestli podobný jedůvky utrušuje i před vnoučatama (vsadila bych se), ani se nedivím, že e nezvednou z kanape a ještě mají hubu - podle babičky by ses přeciž měla postarat nejmíň tak, jako ona... vždyť na co bys jinak u jejich táty byla...

Setupko,myslím si,že teď je toho na tebe moc a další "změnu" bys jenom těžko vstřebávala,proto zatím s přítelem setrváváš. Já to beru podle sebe,protože jako ženská potřebuju mužskou oporu.Tou mojí oporou a jistotou byl můj taťka.Přestože mám báječného manžela,taťka byla pro mě 100% jistota- mám za sebou jedno nevydařené manželství-takže vím,že nic nemusí trvat věčně....Dnes je pro mě mužským vzorem a jistotou můj manžel,mohu se na něj spolehnout. Ty zatím nechceš být sama,protože si nejspíš tak trochu sama připadáš,možná máš i obavy,že "je to všechno na tobě",když bude maminka potřebovat pomoct,poradit,zařídit,postarat se.Možná máš strach jestli to zvládneš.Až ti bude líp,dost možná,že přítele pošleš do háje a půjdeš svojí cestou...
S tatínkovou ztrátou se vyrovnáš,naučíš se s tím žít,ale chce to čas. Trvalo mi to rok než jsem přijala ten nezvratný fakt,že už nikdy nepřijde a vnitřně se s tím smířila.Na jedno si dej teď pozor.Jsi velmi lehce zranitelná,tak aby tě přítel a jeho rodina nezačala zneužívat...

setupka napsal(a):

On žehlí ve stavu nejvyšší nouze a to prý nerad.

Je to velkej kluk,tak ať se snaží. Spoustu věcí děláme proto,že je to nutnost,o nějaké zábavě nemůže být ani řeč. Košili bych mu za této situace a ta tohoto stavu vyžehlila jednu a zcela výjmečně.....

setupka napsal(a):

Jsem naivní??

Ano,podle sebe soudíš druhé....ale naivní jsme občas všichni...

setupka napsal(a):

...když odmítne koupit nějakou důležitou počítačovou superhru, tak ona jde, a koupí jim to, i když slyšela, že on to nechce.

Příšerný,dovedeš si představit,že by takto výchovně působila na vaše společné děti????? Hrozná představa,ne?

Přemýšlím, že bych si někam odjela na víkend úplně sama
Jestli ti to udělá dobře,tak jeď ! Relaxuj,dělej to co chceš,dobrý partner by tě měl v téhle situaci pochopit a podpořit.

dokázala by jsi na partnerovi vyjmenovat i nějaké klady, protože zatím jsi ho vykreslila jako líného, bezcharakterního sobce, který těží z tvé "dobroty". proč vlastně s ním jsi?

Škoda, že si svoje psaní nemůžeš přečíst z nadhledu..
Snad jednou..

On nehledal partnerku, on totiž není sám.. on nutně potřebuje hospodyni a vychovatelku pro děcka..

On totiž nikdy nedospěl.. v manželství měl starost jen  sám o sebe, má náročnou funkci, mamička je na něj hrdá, odstraňovala mu všechny překážky.. no a měl manželku, která zastala to ostatní.. bohužel i jí to přestalo bavit a manželství skončilo.
Jiní lidi po rozvodech dospívají, najednou prostě MUSÍ dělat i věci, které předtím nemuseli, naučej se chlapi vařit a žehlit, ženská zase vymění žárovku, utáhne kohoutek a zajede do servisu.. všechno jde, zvlášť když není nikdo, kdo by to dělal za tebe..
On to tak ale moc neměl, nemusel, matinka se po rozvodu nějak postarala.. no a teď už jen všichni čekají, až si najde novou služku, která to pře vezme celé na sebe.. a nejlíp bez keců a hned.. nikdy je nebudeš zajímat jako jedinec, kdo jsi a co cítíš, jen už abys začla makat..

Tak jak žijete, bych chápala, že se ti to líbí, kdybys měla úžasnýho chlapa, se kterým se jeden víkend teda staráte o děti, vymýšlíte pro ně program, no a ten druhej víkend ti to vše vynahrazuje, jedete spolu na výlet, do lázní na relax, večeřičky, kina.. a přes týden máte každej svou úspěšnou práci, máte po večerech klid pro sebe.. jo, to chápu, že takhle soběstační lidé, už poučení, můžou žít, v nezávislém svazku..
Ale mít vztah, kterej se vyznačuje tím, že po týdnu, kdy makáš v práci, najíždíš na úklidovou a stresovou šichtu u něj, jedeš tam už s tím, že budeš kuchařka a žehlička a neustále mít za pr..lí dva puboše.. co ti , prosím tě, jako ženě, soběstačné, tenhle vztah dává???

A k aktuální situaci - prostě mu na rovinu řekni, že oslavu nebudeš dělat, protože je tvůj zármutek stále čerstvý, že jim ale přeješ, ať se baví, dej mu dárky pro děcka, s přáníčkama, ať si přečtou, že prostě se nemůžeš radovat a eď za mamkou, nebo si někam zatruchlit, vypni telefon, a buď sama.. děcka mají oslavu s mámou a pak s tátou, tak si užijou i bez tebe.. ostatně, on teda má asi i na to, aby je vzal všechny do restaurace, nebo jídlo obědnal.. no jo, ale to by to za něj někdo musel udělat..

Kdosi tu napsal, že je to citově plochý člověk.. naprosto souhlasím.. vinu má matka, a stále bude mít obrovský vliv na to, že se měnit nebude..

Hodně štěstí..

Rosakosa napsal(a):

Ach bože , to je zase zamotaný příběh !!
Ředitel bankovní pobočky má zanedbané děti, které se nepřevlíkají a nemají základní návyky , zatímco ředitel pobočky je kupodivu má ,ale neumí je předat
Maminka ředitele mu našeptává a radí a přitom by vnuky jinak neviděla , jen při předávání dárků ? Tak poslouchá jí ten ten ředitel nebo né??
A žena která má na ženu vysoký plat, si nechá nakakat na hlavu a dělá služku na povel dvěma nevychovaných sociálně slabým dětem a neumí se bránit . Jak teda obstojí v práci ??
Já teda neumím vydělat peníze vůbec ,ale kdyby po mě chtěl nějakej ředitel pobočky ,abych dělala oslavu pro jeho děti v době, kdy mi umřel táta (ty úmrtí se tady často v příbězích objevují ) , tak bych ho hnala.

Kuty napsal(a):

Chování těchto dvou lidí je taky velmi zajímavé a poučné zvlášt z psychol.hlediska.Oba v práci úspěšní šéfové,ale mají problémy - a to docela základní ve vztahu ke svým dětem,rodině a partnerům.V práci mají autoritu,díky své pozici v zaměstnání vydělávají slušné peníze(píšu díky pozici v zaměstnání,ne díky jejich skuteč.schopnostem a kvalitám,ty neznám;pozor,to je rozdíl) ale v soukromí jsou zcela mimo mísu a nedaří se jim a jsou zde nespokojeni.

Bylo by to nejen na zaj.psychol.rozbor ale i na další téma i otázku: co byste vy brali radši?Chápu,že ideální by byla rovnováha v soukromí i v profesi,ale přesto,když byste se museli rozhodnout....?

to si můžeme pouze domýšlet , znám několik vedoucích co si o nějaké autoritě můžou nechat jen zdát

Kuty napsal(a):

aprill napsal(a):

Kuty napsal(a):

Chování těchto dvou lidí je taky velmi zajímavé a poučné zvlášt z psychol.hlediska.Oba v práci úspěšní šéfové,ale mají problémy - a to docela základní ve vztahu ke svým dětem,rodině a partnerům.V práci mají autoritu,díky své pozici v zaměstnání vydělávají slušné peníze(píšu díky pozici v zaměstnání,ne díky jejich skuteč.schopnostem a kvalitám,ty neznám;pozor,to je rozdíl) ale v soukromí jsou zcela mimo mísu a nedaří se jim a jsou zde nespokojeni.

Bylo by to nejen na zaj.psychol.rozbor ale i na další téma i otázku: co byste vy brali radši?Chápu,že ideální by byla rovnováha v soukromí i v profesi,ale přesto,když byste se museli rozhodnout....?

to si můžeme pouze domýšlet , znám několik vedoucích co si o nějaké autoritě můžou nechat jen zdát

A jedná se o tvé nadřízené?Oni lidi jinak toho nakecaj spoustu,ale když se objeví šéf tak jsou tákoví maličcí

nenenene , ale jsou z blízkého okolí