Já se taky rozvedla po dvaceti letech manželství s mužem, kterého jsem si původně vzala z lásky, ale nějak nám to prostě nevyšlo. A celou dobu jsem nepochybovala o tom, že někde existuje ten můj "Pan Božský". Pak jsem se začala seznamovat s různými pány a nějak mne ten optimismus přešel. Byli starší, mladší, svobodní, ženatí, rozvedení, bezdětní i dětní. Jeden jedinej o kterýho jsem fakt stála, byl sice mladší, svobodnej, zajištěnej, bezdětnej ... ale s přítelkyní za zády. Už to je s podivem, když kluk podvádí přítelkyni, kterou si chce vzít, ale tenkrát jsem to neřešila. Sobecky jsem si užívala jeho pozornost. Nakonec jsme se rozešli. Rozhodl se, že bude mít dítě. S přítelkyní. Tak si ji vzal. A teď to dítě mají a on mi občas napíše, jestli bych neměla čas. Neměla. Protože jsem mezitím potkala "Pana Božského" právě v okamžiku, kdy už jsem se rozhodla, že se na všechny chlapy vykašlu a zůstanu prostě sama, no a co.
Nemyslím, že každý chlap, který je rozvedený, je špatný, proto je rozvedený. Nemyslím, že ženské jsou dokonalé a proto se s těmi nedokonalými chlapy rozvádějí. Je spousta ženských, se kterými by nechtěla žít ani ženská...
Prostě je to tak, že když jste ve správnou dobu na správném místě, tak se prostě potkáte... Náhoda.

Nebyli ani ve věku 20-25, to jsme si to jen myslely a pak plakaly, lepší už to bylo ve věku 25-30, a i tady se ukázalo, že už to jen byli lepší herci
Nojo, děvče - jenže když si nebudeme (navzájem, prosím) myslet, že jsou když ne úúúúúúúžasní, tak aspoň úžasní , nikdo se do vztahu nepohrne. Ona matička příroda ví, co činí, když na čas vyřazuje rozumné myšlení... Někdo pak opravdu pláče, někdo odchází... ale dost lidí uzná, že jim stačí to jedno "ú", protože by taky mohli přebrat.

Já to vůbec nebrala tak, ani neřešila, vyskytují-li se nějaký vhodní či ne, mají-li být ženatí či ne... Prostě jsem věřila, věděla, že ten hodící se ke mně (nechci použít výraz ideální - při jde mi zprofanovaný nebo zidealizovaný? )je, a přijde. K čemu by mi byla jakékoliv statgistiky či úvahy o stavu budoucího muže...Věřila jsem, že si budem přínosem a že se doplníme, krom toho, že mi samosebou bude "vonět" A taky jsem si musela být jista - na čož jsem dříve jaksi zapomněla - že také mám "panu úžasnému" co nabídnout.

Těžko to popsat, ale já si byla jista. Ten život v tomto období byl, jako když víte, že dostenete dárek, jen nevíte přesně kdy a jak bude zabalen. . Takže období příjemného napětí, lehkého očekávání, v dobrém naladění a šlo si tento čas krásně užívat ..jako třeba předvánoční atmosféru.  Neumím ten úžasnej stav popsat.
Proto si myslím (a  nejen proto), že přitažlivost ve vesmíru je a fantasticky se s ní pracuje.

Wiki napsal(a):

Já to vůbec nebrala tak, ani neřešila, vyskytují-li se nějaký vhodní či ne, mají-li být ženatí či ne... Prostě jsem věřila, věděla, že ten hodící se ke mně (nechci použít výraz ideální - při jde mi zprofanovaný nebo zidealizovaný? )je, a přijde. K čemu by mi byla jakékoliv statgistiky či úvahy o stavu budoucího muže...Věřila jsem, že si budem přínosem a že se doplníme, krom toho, že mi samosebou bude "vonět" A taky jsem si musela být jista - na čož jsem dříve jaksi zapomněla - že také mám "panu úžasnému" co nabídnout.

Těžko to popsat, ale já si byla jista. Ten život v tomto období byl, jako když víte, že dostenete dárek, jen nevíte přesně kdy a jak bude zabalen. . Takže období příjemného napětí, lehkého očekávání, v dobrém naladění a šlo si tento čas krásně užívat ..jako třeba předvánoční atmosféru.  Neumím ten úžasnej stav popsat.
Proto si myslím (a  nejen proto), že přitažlivost ve vesmíru je a fantasticky se s ní pracuje.

Ano. Ale nad tím vším je, jak já říkám pracovně "Bůh". Jeho záměr je možná jiný, než že mám toho hodícího se ke mně potkat v tomto životě. Nebo ho už možná potkat nemám a mám "na programu řešení" jiné své záležitostí. Nebo vesmír = Bůh a má se mnou jiné záměry.
Bůhví. Bůh ví.

I bez té "předvánoční atmosféry čekání na partnera" čas teď krásně užívám. Protože mám "předvánoční atmosféru" lehkého očekávání jakéhokoliv dárku, který mi může každá další vteřina přinést, ne PRÁVĚ dárku správného "protikusu" pro to, abychom byli pár.

A takový vnouček, to je krásný dáreček. I vše, co následuje po jeho narození.

Upravil(a) majkafa (4. 2. 2011 13:41)

Ivana napsal(a):

Taky bych chtěla, jen tak pro srandu, vědět, kde jsou ty davy těch nezadaných úžasných mužů ve věku mezi 40-50. Už jsem tu na babi četla mockrát - chlapů je! klidně si najdeš někoho jiného a lepšího! Moje zkušenosti jsou naprosto jiné. Muži v tomto věku jsou buď dlouhodobě zadaní, nebo mají nějakou zásadní charakterovou vadu. Kdo je v tomto věku dosud svobodný, ten měl nějaký důvod, proč tomu tak je a smůla na špatné partnerky to nebude. Kdo je rozvedený a nemá novou partnerku, toho zřejmě vykopla manželka a z 90ti % to není tak, že by ten muž byl úžasný a ona ho opustila z nějaké rozežranosti nebo proto, že ji pálilo dobré bydlo. Ten muž měl nějakou zásadní vadu, kterou ta manželka i po x letech nemohla zkousnout natolik, že se raději rozvedla. Jo, pak jsou tu ještě vdovci, těch ale moc není. Tak to bohužel je s nezadanými muži na trhu. Čest výjimkám.

No, niekedy natrafíš na tkaého, čo sa práve rozvádza - nie kvôli tebe, ale z nejakého iného dôvodu - a mne sa teda zadarilo už 2x, s tým druhým som furt... Ale prisahám, že to boli náhody(teda, tej prvej pomohli spoloční kamoši), nie že by som obchádzala súdy a skúmala zoznam žiadostí o rozvod. A davy ich nie sú, ale nejakí sa nájdu. Ja som ani pred 15 rokmi nestretávala davy nezadaných, čo by bol ideálni, bezchybní alebo aspoň kompatibilní... Vždy to bolo o náhode, ktorej sa pomohlo, a o šťastí. A asi trochu aj o sebekritickosti a o tolerancii, o tom čo chcem a čo nechcem, atď.

Upravil(a) Selima (4. 2. 2011 19:25)

elena007 napsal(a):

Selimo, to je o nastaveni. Kdyz jsem trosku dyl po tricitce zustala z vlastni vule sama, ani ve snu me nenapadlo, ze by s panem uzasnym mel byt nejaky problem. A furt si myslim, ze kdybych nejakou momentalni neprizni osudu o sveho soucasneho uzasneho prisla, coz si skutecne vubec nepreji a nechci se rouhat , davy asi tezko, ale nejaky pan uzasny by tam pro me byl. A kompromisy primo nesnasim, musel by byt uzasny.

Aj ja som úžasného vždy našla, aj sa zamilovala, ale pri tom spolubývaní už to občas škrípalo. Teda, aby som bola presná, desať rokov som JA nechcela už bývať s chlapom a kričala som že UŽ NIKDY! Potom s jedným sme mali pekné víkendy, ale nejako sa to rozpadlo... ani neviem na čom. No a teraz mám pekný vzťah, ale nebývame spolu. Možno TO je tajomstvo pekného vzťahu - neviem.

Prave to sa stalo mne. Muj muz se prave rozvedl a rozhodl se, ze vezme misto v Praze, aby zmenil vzduch a v klidu zvazil, co dal.

Taky bych chtěla, jen tak pro srandu, vědět, kde jsou ty davy těch nezadaných úžasných mužů ve věku mezi 40-50. Už jsem tu na babi četla mockrát - chlapů je! klidně si najdeš někoho jiného a lepšího! Moje zkušenosti jsou naprosto jiné. Muži v tomto věku jsou buď dlouhodobě zadaní, nebo mají nějakou zásadní charakterovou vadu.

Ivanko, máš pravdu, davy jich nejsou. Většinou jsou fakt zadaní, a nebo máš to štěstí, že je potkáš ve správný čas, a je to fakt náhoda, že jsou právě volní. Já si vůbec netroufám tady pouštět nějaká moudra. Jen chci napsat, že jednoho takového jsem potkala /vlastně dva/ a jsem tomu ráda.
Vlastně jsem jen chtěla pozdravit "staré babinetky".

Upravil(a) aeva1 (4. 2. 2011 20:32)

elena007 napsal(a):

Selima napsal(a):

elena007 napsal(a):

Selimo, to je o nastaveni. Kdyz jsem trosku dyl po tricitce zustala z vlastni vule sama, ani ve snu me nenapadlo, ze by s panem uzasnym mel byt nejaky problem. A furt si myslim, ze kdybych nejakou momentalni neprizni osudu o sveho soucasneho uzasneho prisla, coz si skutecne vubec nepreji a nechci se rouhat , davy asi tezko, ale nejaky pan uzasny by tam pro me byl. A kompromisy primo nesnasim, musel by byt uzasny.

Aj ja som úžasného vždy našla, aj sa zamilovala, ale pri tom spolubývaní už to občas škrípalo. Teda, aby som bola presná, desať rokov som JA nechcela už bývať s chlapom a kričala som že UŽ NIKDY! Potom s jedným sme mali pekné víkendy, ale nejako sa to rozpadlo... ani neviem na čom. No a teraz mám pekný vzťah, ale nebývame spolu. Možno TO je tajomstvo pekného vzťahu - neviem.

Ja bych s panem uzasnym urcite chtela i bydlet a asi se i vdat , bez toho to pro me neni uplny vztah. Mozna v osumdesati bych se uz vdavat a bydlet nemusela, ale jista si nejsem.

Nuž, čo ti na to poviem... Môj predošlý vzťah nebol práve ako z telenovely a rozchod bol pre mňa taký brutálny, že som sa rozhodla, že TOTO už veru nechcem. A je možné, že keby sa tebe stalo niečo podobné, tiež by to zmenilo tvoj názor na spolubývanie... neviem. Ale je fakt, že časom sa moje radikálne postoje zmiernili a možno ešte niekedy pred smrťou budem s nejakým mužom aj bývať v jednej domácnosti. Bohvie.

majkafa napsal(a):

Aevičko, ahooj, jsem tak ráda, že tě zase čtu. Jak se máš? Když tak můžeš do SZ?

Díky, taky zdravím,
a mám se hezky. Hodně hezky.

aevičko, přidávám se k Selimě, jsem bába zvědavka. Dobrých zpráv není nikdy dost.

aeva1 napsal(a):

Taky bych chtěla, jen tak pro srandu, vědět, kde jsou ty davy těch nezadaných úžasných mužů ve věku mezi 40-50. Už jsem tu na babi četla mockrát - chlapů je! klidně si najdeš někoho jiného a lepšího! Moje zkušenosti jsou naprosto jiné. Muži v tomto věku jsou buď dlouhodobě zadaní, nebo mají nějakou zásadní charakterovou vadu.

Ivanko, máš pravdu, davy jich nejsou. Většinou jsou fakt zadaní, a nebo máš to štěstí, že je potkáš ve správný čas, a je to fakt náhoda, že jsou právě volní. Já si vůbec netroufám tady pouštět nějaká moudra. Jen chci napsat, že jednoho takového jsem potkala /vlastně dva/ a jsem tomu ráda.
Vlastně jsem jen chtěla pozdravit "staré babinetky".

Ahoooooj, moc zdravím

Ahoj Aevo, taky vzpomínám, jak jsme se setkaly s Růžou a Juditou v kavárně v Brně.
Jsem ráda, že se ti vede dobře, jak jsem na tom já, to určitě víš, jestli to tu někdy čteš.