agewa napsal(a):

proboha a proč s ní chceš být?
kromě ( promiň ) trapné odpovědi....mám jí rád?
pokud si ona tebe neváží, je to její věc. ale proč si sebe nevážíš ty? alespon tak, aby ses nemusel omlouvat a obhajovat z každého svého chování ? Vědomě si několik let nechávat prohlédávat naprosté soukromí ( mobil, email, kapsy)???

Ono,tak nějak si na to člověk zvykne..ač je to napříjemné..nebylo to každý den.Navíc je tu jeden můj obrovský handicap..jsem závislý na sexu s ní.

Myslím, že se k sobě hodíte, oba dva komedianti.

Mé trápení už skončilo.Zrušil jsem ji číslo které jsem měl od firmy a přerušil veškerou komunikaci s ní.Teď si bude muset kupovat kredit..pro ni..neznámý pojem.Vyhýbám se místům kdebych ji mohl potkat..jenže..zase mi chodí sms z různých čísel od ní jak mě stále miluje..že udělala chybu atd.Snažím se nereagovat....ovšem jak dlouho vydržím..?.Nechci udělat něco tvrdě rázného,neboť mám z této ženy docela strach.Je neskutečně mstivá a zákeřná..nasral sem si pěkně do bot.

Takovýhle ženský nám kazí pověst Já ti držím palce, vydrž, vytrvej, hlavně se nevracej. Jo a sex může rozhodně bejt dobrej i s jinou pani...

krokovka napsal(a):

Tak číslo si měnit nemusím.Bývalá přítelkyně se nám zamilovala a po třetí schůzce s ním strávila noc.Ne že by mě to nějak zajímalo,ale holt se mi to doneslo.Opravdu je to šílené jak málo stačí ženě s nízkým sebevědomím ,aby ji narostli křídla,zbavila se depresí a o mě teď po kamarádkách rozhlašovala jak je ráda že se mě zbavila.Dokavaď se nikdo neobjevil,byl jsem ten jediný a nepostradatelný..tudíž musel jsem být stále s ní.Je mi teď docela smutno a cítím prázdnotu..takhle se nechat využít.Jediné její vysvětlení bylo,že kdybych se k ní opět před rokem nakvartýroval...určitě by se z mlaďasem netahala.Jasně...byt by byl pronajatý a já teď čekal někde pod mostem až se vyklidí.Škoda že na vás ženách není nějaká svatozář,aby chlap poznal kdo je mrcha a kdo slušná ženská.

no tak bud rád, že ses jí zbavil. to jsi přece chtěl, ne?sice tě nezajímá, za jak dlouho strávila s novým partnerem noc, ovšem nezapomeneš to podotknout a okomentovat.
Z čeho je ti smutno? Podle tvého psaní bych soudila, že z toho, že už " nejsi ten jediný a nepostradatelný", ač ti to možná vadilo, přece jen ti to dělalo dobře.

Je to takové všechno zvláštní.Celou dobu naší dlouholeté známosti na mě přítelkyně visela,tzn.,musel jsem se podřídit jejímu veškerému času.Ani už jsme si pomalu neměli o čem povídat,proto naše debata hodně často končila z její strany neustálým vyčítáním a rozebíráním dávno zapomenutých věcí.Přišel jsem s ní o veškerou hrdost a přestal si sám sebe vážit za to že spousta chlapů už při druhém vyhození z bytu sebere veškerý rozum a k té dotyčné se už nevrací.Zvykl jsem si na ní.I po tom všem co mi udělala mi moc chybí.Jak agewa podotkla..opět se tu našel někdo a já jsem najednou postradatelný.Ano má pravdu...když člověk cítí že je na něm druhý závislý..je si jím jistý a chová se k němu trochu jinak.Pak se někdo objeví a partner se začíná vzdalovat,přestane se vnucovat,psát sms,volat.Je jako motýl,který přelétl na jiný květ a ten ho teď zajímá.Mrzí mě že nemám vrozenou povahu postavit se k tomu jako chlap a definitivně se tomu postavit.Stále jakoby doufám že si vše rozmyslí a já budu mít alespoň trochu navrch...jasně že z té pitomé ješitnosti.Přitom zcela jistě vím že s touto ženou už nikdy nechci být ve společné domácnosti.O mlaďasovi jsem  s ní samozřejmě mluvil..neboť jsem je spolu nachytal.Měli jsme domluvu o které jsme hodněkrát diskutovali.Rozejdem se jako slušní lidé,zůstanem přátelé a každý si půjde po svém.Už žádný podraz.Kdyby jsem je opravdu náhodou nevychytal...vánoce bych zafinancoval a ona jen čekala až se dostatečně zabouchne do mlaďase a pak mě pustí k vodě.Jak bývalá přítelkyně tvrdí...nemůže být bez chlapa.Teď si to vše odtrpím...ze začátku jsem myslel že je to supr že si někoho našla.Kdyby to bylo obráceně,byly by to šílené zcény..viz.o kterých jsem psal níže.Najednou mi chybí.Ano jsem trouba.Čas to snad zahojí.

Srdce mi říká ano rozum říká ne.Po tom co mi vše provedla,po těch žárlivých zcénách,neustálého vyčítání...navíc nikoho z mého okolí by nenapadlo že bych se k ní někdy vrátil.Stouto ženskou jsem byl nejdéle v životě..nechce se mi zahodit tolik let.Jasně nemáme spolu děti ani dluhy..tak co řešit.Bydlím ve svém,vypadám slušně,práci mám dobrou...tak proč se trápit.Jediná vysvětlitelná věc co mě napadá je..,že jsem teď na ní závislý já.Tím že jsem ji musel věnovat veškerý svůj volný čas,jsem ztratil i mnoho přátel které nemusela.Přitom objevil se první pěknej mlaďas a za mími zády spřádala další plán..jestli se neupnout na něj...a ono jí to vyšlo.Je těžké se jí teď vyhejbat,když bydlí kousek ode mne..pokud ji náhodou spatřím mám šílenou úzkost.Opravdu nevím co mám dělat.

Víš,z každé strany slyším jen našla si jiného běž slavit a užívej si volnosti.Jak lehce se to poslouchá a přitom těžce realizuje.Kdybych udělal to co ona,tak vím jistě že mám minimálně rozmlácená okna,kdyby jen tušila že jsem doma a někoho tam mám.Vím zcela jistě že pokud bych měl za čas partnerku a spatřila by mě s ní třeba jak jdem spolu za ruce,asi by to nepřekousla.Pořád nechápu jak žena která je tak šíleně žárlivá může bokem navazovat nové známosti,nedát na sobě nic znát,ale stále kontrolovat,ujišťovat se zda li ji stále miluji.Je jí neustálá věta asi nevím co chci mě už lezla opravdu krkem.Bejvalka má povahu...vše co udělám já..nějak si to zdůvodním...když to samé udělá ten druhý..je oheň na střeše.Jako by stále hledala nějakou zálohu ve formě nějakého jiného muže..,aby prostě nezůstala sama.

No jo, ty jsi totiž duševní masochista. Na mě to působí dojmem, že se ti to vlastně líbí, to tvoje trápení a vnitřní rozháranost. Vlastně si v tom stavu lebedíš, a ikdyž rozumově s tím třeba něco dělat chceš (rozum ti říká, že to je špatný stav), tak uvnitř ještě přikládáš pod kotel ;-)

Ale Krokovko, každá zkušenost k něčemu je. Hlavu vzhůru .