Ahoj Ališ, Tobi něco před rokem začal mít něco podobného, ale jen v bazénu - do té doby   koupání miloval a pak najednou, taky bez mě zjevného důvodu , začal mí strach, držel se mě jak klíště
tak jsem ho nenutila, byli jsme pak na dovolené u moře a tam jsem to ocenila- první  3 dny se vody bál, ikdyž mu jen opláchla kotníky, nemusela jsem mít strach, že vběhne do moře
pak se to samo nějak zlomilo a začal sám doi vody běhat , strach najednou zmizel a je od té doby pryč

vanu miluje pořád,a le co nemá rád je sprchování

asi jsem moc nepomohla co ?

bohužel neporadím, mám stejný problém s maldším synem. Tenn se rozbrečí i když mu jen řeknu o koupání nebo slyší téct vodu a sundavam mu kalhoty

Doufám že někdo poradí co s tím

U nás tohle nastane jen když zpozoruje, že ji jdu umýt hlavu. Od malička nesnáší vodu na hlavě a v obličejí, řve, propíná se a škrábe se na mě.
Ale jinak koupání miluje, hraje si ve vaně sama i půl hodiny... Má tam rybičky, vodolepky a občas i pěnu...

Ališ, my jsme teda podobný problém v takové míře neřešili, ale taky měla Dorča období, kdy se do koupelny nehrnula (i když to předtím úplně milovala)...
Davídek je sice o hodně mladší, ale zkoušíš mu říkat dopředu, co se bude dít? třeba několikrát mu zopakovat (v intervalu třeba 5-ti minut cca půl hodiny před koupáním apod.), že se půjdete koupat a že půjdeš s ním a třeba Ty nebo tatínek vlezte do vany první a on potom za vámi? Ještě mě napadá - nebojí se třeba sprchy, nebo tekoucí vody? Dorča se totiž bojí, když teče z kohoutku naplno (už teda ne tak moc, ale jednu chvilku kvůli tomu vřeštěla jak pavián), pomohla pěna - že viděla, že to dělá bublinky a neměla čas se zabývat vodou, raděj si hrála s bublinama... ale jak píšu, je starší, takže o to je to vysvětlení atd. jednodušší...
sprchy se bojí taky? osobně bych asi vyzkoušela koupat se vždycky s ním, zkusit napustit vodu třeba předem, nebo místo koupání jen sprchovat - s tím, že dokud z tama vyskakuje, tak tam zalez s ním... je to náročnější na organizaci, ale možná mu to pomůže překonat strach...

Ališ Rozálka tohle měla také... z ničeho nic scénky... párkrát jsem šla do vany s ní... seděla mi na klíně, ale byly jsme ve vaně... další výhoda asi byla ještě přítomnost Bereniky ve vaně...
naplno tekoucí vody se bála také... jak píše Lenka.. vanu vždy měly už napuštěnou, když jsem je šla koupat... a přešlo to tak nějak samo... pak zas pro změnu měla strach ze sprchy... ale taky to po pár večerech zmizelo... ale jak píšu, přišlo mi, že u nás velkou roli sehrálo to, že jsou dvě...
a pak ještě jedna věc... vztekaly se u koupání, když si ho spojily s tím, že jdou potom spát... to bylo v období, kdy zlobily s večerním usínáním...

jo a k té vodě přes obličej... vyplatí se, i když nechodíte s mimčem na plavčo, doma zkoušet tzv. abecedu potápění... děti si na vodu na obličeji zvyknou... a pak třeba mě se ohromně osvědčilo nechat si polejt hlavu a obličej přímo od holek... neříkám, že jsou pokaždé úplně odvázané z vody na hlavě, ale určitě se už nekonají žádné scénky...

Leni a ta pěna je taky super.... nejradši maj, když jí můžou opatlat všude kde dosáhnou a  naučila jsem je vzít si ji do rukou a foukat do ní... to se jim moc líbí jak pěna lítá všade kolem...
no prostě člověk dělat všelijaké možné ptákoviny, aby je rozptýlil a ony zapomněly, že chtěly brečet

Upravil(a) mufina1 (18. 11. 2010 16:25)

Mufí tak to může být. Danda taky zlobil s večerním uspáváním. A celkem s spaním vůbec, ale to už je pasé, to jsem vyřešila. Ale koupačka ani náhodou. Danda miloval i to, když jsem mu polévala celou hlavu i obličej, dělal si to dokonce i sám. No a teď? Prázdná vana - řev, sprcha - řev, voda - řev. No, hold to nejspíš musí odeznít, jinak to nevidím.

Tak se hlásím, že koupání se ze dne na den obrátilo. Včera řádil v vaně jak černá ruka. Od té doby, co měl bojkot, jsem ho přes týden omývala žínkou a koupali jsme ho v neděli samo se řevem, no a včera koupačka a on si klí´ˇdo sedl a dělal cák, cák, voda naprosto všude. Tak hold období, které se musí překonat.