Crabat napsal(a):

No ale to už je tedy hodně vysoký level, Luďku, pokud ovšem po cestě nechceme, zabloudit. A pokud to risknem, což jsem skutečně zažil na více duchovních forech, pak se v lepším případě dopracujeme jakéhosi chanelingového blouznění, v němž skutečnost je stírána našimi vizemi a představami, anebo, v horším případě, úplným rozpadem naší osobnosti pod vlivem astrální sféry.

Myslím, že do této oblasti nás žene vpřed touha, avšak touha je v duchovní sféře nedobrým rádcem. Tam odjakživa platilo a platí vzdávat se všeho. I té samotné touhy. Jinak ani astrální sférou vlastně nejde projít, aniž bychom se někde v ní neocitli v pasti. Odjakživa tam směl vstoupit jen zkušený šaman jako průvodce těch, co do ní potřebují nahlédnout anebo něco zásadního ve svém životě změnit.

jo, to je pravda .   ale odvážnému štěstí přeje.

Jak emancipace ponižuje ženské pokolení?

   Žena není jen vzhledem, ale také podstatou svého vnitřního nastavení úplné jiná, než muž. Je jemnější a citlivější. A právě v tom je její síla a velikost, protože prostřednictvím své jemnosti a citlivosti je schopna vnímat realitu mnohem jemnějšího charakteru, než dokáže muž.

   A proto je také schopna mnohem intenzivněji vnímat i nejzásadnější sílu, která proudí univerzem. Sílu Páně, která celé univerzum udržuje, živí a pohání. A i když je proudění této síly lidem neviditelné, ve svém vše pronikajícím působení není síly zásadnější a podstatnější.

   No a nejdůležitějším posláním žen je vejít do kontaktu s touto silou. Kvůli tomu obdržely od Stvořitele svou jemnost a citlivost. A pak, po dosažení kontaktu, mají přesně tak, jako síla Páně, nenápadně a neviditelně působit na vše kolem sebe a povznášet to nahoru.

   Nebo jinak vyjádřeno, hlavním posláním ženy je spojování se Světlem. A pak, když sama stojí v síle Světla, má vše kolem sebe k Světlu povznášet. Ve stejné skrytosti, neviditelnosti a nenápadnosti, jako to dělá Světlá síla samotná. Toto je hlavním posláním ženy! To je její určení!  Kvůli tomu byla obdarována! Pro to má všechny předpoklady! Vše ostatní v jejím životě má být až druhořadé!

   O ženském pokolení se zvykne říkat, že je slabé. Pravdou však je, že ačkoliv jsou muži silnější fyzicky, ženy jsou silnější duševně! A to právě tím, že přes jemnost svého cítění jsou schopny získat kontakt se skrytou, neviditelnou a nenápadnou, ale s nejvyšší a nejpronikavěji působící silou, jaká ve stvoření vůbec existuje. Toto spojení dělá ženu velkou a silnou. Dělá ji duševně mnohem silnější, než je muž. A to jí dává právo usměrňovat vše stávající směrem ke Světlu. Dává jí to právo vést muže, rodinu a celou civilizaci.

   Minulé generace tyto skutečnosti tušily a vyjádřily je například ve známém úsloví: "Muž je hlavou rodiny, ale žena je krkem, který hlavou otáčí". Jde opravdu o výstižné vyjádření, protože mužský princip představuje to vnější a viditelné, v podobě hlavy, avšak ženský princip představuje to skryté a nenápadné, co hlavou otáčí a směřuje ji tam, kam třeba. Stejně nenápadně, jako působí v univerzu Boží síla, má tedy působit také žena. Nenápadně má směřovat všechno tam, kde je třeba. Čili ke Světlu a k Stvořiteli.

   Správné pochopení emancipace spočívá v uznání ženského a mužského principu jako rovnocenných. Spočívá v uznání absolutní rovnosti mezi mužským, vnějším, viditelným, fyzickým a materiálním působením, a mezi ženským, nenápadným, jemným a pomáhajícím působením, směřujícím vše ke Světlu, k Dobru, k Harmonii a k Stvořiteli.

   Správně pochopená emancipace má spočívat v pochopení, že žena, která je silnější duševně, má vést duševně, a muž, který je silnější tělesně, má vést fyzicky, materiálně a viditelně. Tímto způsobem se mají muži a ženy vzájemně doplňovat a vytvářet harmonii. Nikdo nemá být nadřazený a nikdo podřízený, protože každý má svůj vlastní okruh působení. Emancipace má tedy po správnosti znamenat uznání těchto dvou druhů působení, jako zcela rovnocenných.

   Žel, vše bylo ale zkrouceno a pokřiveno, protože žena nedokázala ocenit velikost svého daru, který se jí zdál pro svou jemnost, nenápadnost a neviditelnost nedostatečným. Žena pošlapala po svém poslání být spojovacím článkem Světla a vše nenápadně usměrňovat ke Světlu. Namísto toho začala stále více sahat po viditelném, aktivním, vnějším a fyzickém druhu působení. Stále více vzrůstající materialismus totiž začal považovat pouze takovýto druh působení za jediný správný a společensky potřebný. V tomto smyslu bylo potom překrouceno také chápání emancipace. Emancipace v současnosti znamená, že žena má mít právo být ve všem takovou, jako je muž. Že jí mají být dostupné všechny druhy aktivních mužských činností a povolání, a že má pracovat a vydělávat stejně, jako muž.

   To skutečné, pravé, ženské a jemné však bylo takovýmto pokřiveným vnímáním emancipace pošlapáno a diskriminováno. A tak se ideálem moderní emancipované ženy stala mužatka, neboli ženská bytost, ve všem se co nejvíce podobající muži. Toto však není emancipace, ale naopak, její výsměch! Je to negace pravého vnitřního založení ženy a jejího pravého působení. Současné chápání emancipace je proto cosi, co ve svém omylu nemůže přinést nic dobrého.

   Žena má být ženou a muž mužem! Žena se má realizovat v typických ženských povoláních a muž zase v typicky mužských povoláních, protože každý z nich má k tomu své vlastní vnitřní předpoklady a schopnosti.

   Materialismus však bez absolutního porozumění tuto přirozenost zcela přehlíží a vytváří něco absurdního a nepřirozeného. Něco, co katastrofálním způsobem deformuje vnitřní podstatu žen, které se snaží být moderním způsobem emancipované. Tímto způsobem totiž ztrácejí vnitřní oporu samé v sobě a neplní si své pravé ženské poslání. Ženy hrubnou a šlapou po jemnosti svých citů a své osobnosti. Tím se stále více ztrácí jejich schopnost spojování se silou Světla, a náš svět se stává stále více materialistickým. Hrubé, materialistické a ateistické ženy rodí a vychovávají materialistické a ateistické děti, a kvůli tomuto ženskému selhání se naše civilizace stává stále více dutou a prázdnou. Stává se molochem na hliněných nohách, kterému chybí pravá vnitřní hodnotová opora.

   Vše, co v současnosti vytváříme, je proto jen povrchové a vnějškové. Je to mrtvé, protože je to bez ducha! Je to ubohé, neplnohodnotné, a proto odsouzeno k zániku! K zániku, který na naší planetě postihl již mnohé národy a civilizace. K zániku, který je prorokován také našemu modernímu světu. A to všechno proto, že v našem univerzu nelze dlouhodobě přežít bez spojení s jemnou, neviditelnou, ale vše pronikající a vše při životě udržující silou Nejvyššího. To, co toto spojení má, přežije a bude prosperovat. To však, co toto spojení nemá, bude vystavováno neustálým krizovým situacím, a nakonec dospěje k zániku. Takto jednoduše to funguje.

   No a nejposvátnějším posláním ženského rodu je zabezpečovat toto životodárné spojení. Posláním ženského rodu je spojovat se s jemným prouděním síly Boží ve stvoření, a v podpoře této nejvznešenější síly vést vše stávající ke Světlu, k Výšinám, k Dobru a ke Stvořiteli.

   Toto dokáže jedině žena! Aniž by musela řečnit, kázat, nebo nějak jinak viditelně působit. Dokáže to pouze svým tichým a nenápadným osobním vlivem, pokud je spojena se Světlem. Právě takovéto ženy potřebuje náš svět jako sůl! Naopak, současné moderní a emancipované ženy jsou jeho neštěstím, protože ho odřezávají od Světla, a tím ho směřují do záhuby.

ooOoo

Jedině nefalšované, nejčistší ženství může probudit a vést muže k velkým skutkům! Nic jiného.

ABD-RU-SHIN 

http://vaznost-doby.bloger.cz/ ve spolupráci s M.Š.

Ano. Za úpadek všeho můžou "hrubé, materialistické a ateistické ženy", ptz. ony vychovávají v těch "inteligentních" zemích muže lemply.
U nás, jako jinde.

To je ale otázka výchovy, na které by se měli  - svým způsobem - podílet oba rodiče.

Špatnš jsi četla. Psala jsem - svým způsobem. Čili žena tím ženským a chlap zase tím svým. Důležité je, aby to byli oba. Jen na ženě by to opravdu ležet nemělo, protože děti potřebují vzor jak ženský, tak mužský.
Ale ty to házíš jen na ženy a s tími vše zlé. Jako autor příspěvku na tohle téma.

Upravil(a) Judyna (6. 9. 2020 16:38)

Potomek je obou, ne jen maminčin. V dřívější době to většinou bylo hlavně na mámě, ale v současné náročné době by se určitě měli podílet oba. V době mateřské (otcovské) dovolené tedy víc času tráví s dítětem máma (otec), ale po příchodu z práce a o víkendu by se měl co nejvíc zajímat i táta. Zženštilých "mužů" by pak určitě nebylo tolik.

rina napsal(a):

Jak vznikají ti "zženštilí" muži?

Že čtou babinet

Nejdůležitější věc při koronavirových opatřeních chybí!

   Když v minulých dobách čelili naši předkové pandemiím velkého rozsahu, přistupovali k ním úplně jiným způsobem, než my dnes. Viděli v nich totiž v první řadě podnět k pokání. Viděli v nich výstražně zvednutý prst Boží, upozorňující je na to, že dělají něco špatně. Že žijí nesprávně a že to je třeba změnit.

   Každé pokání však začíná sebereflexí. Sebereflexí ve vztahu k tomu, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a duchovních zákonitostí. Naši předkové se snažili v první řadě znát právě tohle! Právě v tomto se snažili zjednat nápravu! To bylo jejich "proti krizové" opatření číslo jedna!

   My se sice také ptáme, co jsme udělali špatně, ale ne z hlediska mravních a duchovních souvislostí, ale jen tak, jako vždy z hlediska materiálního. Mluví se například o čínských mokrých trzích a o katastrofální hygieně, která tam vládne, jako o možné příčině vzniku koronavíru Covid-19. Existují různé konspirační úvahy, které říkají že jde o uměle vyrobený virus, a samozřejmě, existují ještě mnohé další teorie.

   Nicméně základní otázka, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a respektování duchovních zákonitostí, když jsme nuceni něco podobného prožívat, taková otázka nikde nezaznívá. Takovou otázku si lidé dneška vůbec nekladou. Taková otázka je pro ně bezpředmětná a nemá žádný význam. Z hlediska moderního člověka 21. století by bylo vysloveně směšné, kdyby něco podobného zaznělo na setkáních  krizového štábu.

   Ale právě tato otázka a odpověď na ni je tím nejdůležitějším, co bychom měli vědět, a co by mělo všude zaznívat. Právě naše sebereflexe ve vztahu k tomu, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a respektování duchovních zákonitosti ve vztahu k příčinám vzniku koronavirové krize je ta nejzásadnější. Právě její pochopení a náprava těchto věcí je tím, k čemu jsme ve skutečnosti krizí tlačeni.

   Neboť ve skutečnosti se za všemi možnými a potenciálními materiálními příčinami skrývá prvotní příčina, kterou je překračování mravních a duchovních zákonů Toho, bez něhož Vůle v našem univerzu ani jediný lísteček ze stromu nespadne.

   No a my se nyní pokusme ze symboliky vnějšího dění, souvisejícího s koronavirovou krizí vydedukovat a poznat, k čemu konkrétnímu nás jejím prostřednictvím tlačí a usměrňuje Vůle Vyšší Moci.

   Dříve ale, než začneme, bychom si měli uvědomit, že to, co se kolem nás děje, není vůbec náhodné. Je to vždy zákonité, podléhající zákonu příčiny a důsledku. A vždy to v sobě nese určitou symboliku.

   No a právě řeč symboliky představuje hlubší rozměr, který zvenčí, na základě vnějších dějů a situací, proniká do nitra a poukazuje na vnitřní děje. Jeho cílem je upozornit na skryté, vnitřní a skutečné souvislosti vnějších dějů.

   Neboť vše kolem nás má rozměr vnější a viditelný, jakož také rozměr vnitřní, neviditelný, ale zásadní. A právě skrytý vnitřní rozměr je tím klíčovým, co určuje charakter vnějších dějů a událostí. Jaký je tedy charakter a podstata toho vnitřního, takový je na základě něj charakter i podstata toho vnějšího.

   Jak se to projevuje a co to znamená v souvislosti s koronavirem?

   Koronavirus klade na nás všech z vnějšího hlediska zvýšené nároky na hygienu a čistou. A to ve formě zvýšené hygieny rukou, jakož také ve formě ochrany před zvenčí přicházejícím rizikem infekce prostřednictvím nošení ochranné roušky.

   Čistota a ochrana! Pokud symbolicky zvnitřňíme tyto dva podněty, které na nás zvenčí klade koronavirus, dostaneme požadavek čistoty a ochrany našeho nitra. To vnější je totiž, jak jsme si řekli, odkazem na to vnitřní a je jeho symbolikou. Je odkazem a symbolikou toho vnitřního, o které jde především!

   A právě to vnitřní máme držet v mnohem větší čistotě a ochraňovat to před všemi negativními vlivy. Právě k tomu nás ve skutečnosti zvenku směrem dovnitř tlačí koronavirus! To se nám snaží říct! To je záměrem a cílem Vyšší Moci, stojící za ním!

   Lidská bytost se má konečně začít mnohem intenzivněji snažit o čistotu vlastního nitra a o jeho ochranu před všemi zlými, nečistými a negativními vnějšími vlivy. Máme se už konečně začít více snažit o čistotu své mysli, o čistou svých emocí, svých pohnutek, svého chtění, své vůle a svého srdce.

   Tlak koronavirové krize nás směřuje k hygieně našeho vnitřního života a k ochraně této hygieny, protože za všemi jejími možnými potenciálními materiálními příčinami stojí jediná prvotní příčina, spočívající ve Vůli Vyšší Moci, která tlačí na lidstvo, aby se stalo mravnější, morálnější a duchovnější.

   Vnější symbolika koronavirové krize nás směřuje k vnitřní práci na sobě! K životní nezbytnosti vnitřní práce na sobě, spočívající v zachovávání čistoty našeho nitra a v trvalé ochraně této čistoty! To se v současnosti stává základní podmínkou přežití ve stvoření!

   Jedině ten, kdo toto pochopí a začne to v sobě také vnitřně realizovat, jedině ten bude v bezpečí během současné krize i během dalších událostí, které budou přicházet. Jen toto může lidem poskytnout záruku bezpečí! Jen tehdy, když se budeme snažit o čistou našeho nitra a o jeho ochranu před všemi nečistými a negativními vlivy, jen tehdy uděláme pro sebe maximum! K tomuto nás tlačí současné dění, o jehož nejvnitřnějším duchovním rozměru lidé nic nevědí a nechtějí nic vědět.

   Protože všechna slova, vybízející lidi k duchovnímu obrození, čili k tomu, aby se stali lepšími, čistšími, spravedlivějšími a duchovnějšími se ukázala být jako kontraproduktivní, nadešel čas činů. Už ne slova, ale reálné dění nás bude bolestivě přesvědčovat a tlačit k tomu, abychom se stali v první řadě vnitřně, a potom i navenek lepšími, spravedlivějšími a duchovnějšími. A tento tlak událostí a vnějšího dění se bude stupňovat do takové míry, že lidé budou donuceni vstoupit do svého nitra a udělat si v něm konečně pořádek. Udělat si v něm pořádek, očistit ho a už potom trvale dbát o jeho čistotu a trvale ji ochraňovat.

   Jedině takový lidé budou chráněni! Ostatní budou nechránění a vydání všemu zlému napospas, i kdyby měli roušku čtyřiadvacet hodin denně a úzkostlivě dodržovali všechny hygienické požadavky. Budou nechránění, protože nechtěli pochopit, že v konečném důsledku a v první řadě jde především o hygienu a čistotu jejich nitra a o její ochranu. Jde o čistou jejich mysli, čistotu jejich chtění, jejich vůle, jejich pohnutek, jejich přání, jejich emocí a jejich cítění. Pokud toto nemají jsou nečistí tak, jako kdyby si vůbec nikdy neumývali ruky a nenosili žádnou ochrannou roušku. A proto si je to nečisté nakonec najde a zničí je.

   Jen ten, kdo usiluje o čistotu a ušlechtilost vlastního nitra a snaží se ji trvale chránit, jen ten může ochránit své bytí před zkázou. Kdo ale takové úsilí nevyvine, ten ve velkém začínajícím očistném procesu našeho stvoření své bytí nezachrání, protože jeho vnitřní nečistota ho nakonec dožene do neštěstí.

   Aby k tomu nemuselo dojít, třeba mít nestále na paměti toto zásadní ponaučení: Udržujte krb svých myšlenek čistý, protože jedině to je cesta k míru a ke štěstí.

   To ale znamená, že pokud krb svých myšlenek z jakýchkoliv důvodů čistý mít nebudeme, půjdeme cestou katastrof a neštěstí.

   Pokud tedy koronavirovou krizi i její tlak směrem zvenku dovnitř správně pochopíme, a vnitřně zrealizujeme, může se nám stát cestou k míru a štěstí. Pokud však její tlak vnitřně správně nepochopíme a nezrealizujeme, stane se nám cestou k neštěstí a zkáze.

   Závěr: Vedle všech hygienických opatření myslete také na čistotu vlastního nitra.

http://vaznost-doby.bloger.cz/ ve spolupráci s M.Š.

luděk napsal(a):

Takže stručně jednou větou. Když Vím že koronu nechytnu, tak prostě nemocnej nebudu ,většinou stačí si tuto mantru namanifestovat.

Takže stručně jednou větou: to je ale blbost

m.s.
že žena, která je silnější duševně, má vést duševně, a muž, který je silnější tělesně, má vést fyzicky, materiálně a viditelně.

Takže žena duševně silnější, předpokládám také jemnější a citlivější, bude mít vedle sebe stvoření, které sice bude samý sval a odnese z lesa na každém rameni jednu kládu, ale popovídat si s ním ta žena bude moci tak nanejvýš o tom, komu rozbil hubu, atd. Takže k tomu bude muset být opravdu ta žena velmi duševně silná, aby to zvládla, protože jinak by musela využít veškerou duševní sílu k tomu, aby aktivovala svou tělesnou sílu a to stvoření zadupala do země.

Fantastická konspirace? Posuďte sami!     

   Existují věci, které se svou obludnosti vymykají chápání normálního člověka. Jde o věci tak fantastické a absurdní, že normální člověk pochybuje o tom, zda jsou reálné. Nejtragičtější však je, že ony žel reálné jsou! Ale protože normální, obyčejný člověk o jejich existenci pochybuje a nevěří tomu, stává se jejich obětí. Stává se obětí obludnosti, jakou nepovažoval za možnou, a proto se před ní ani nijak nebrání a nestaví se jí na odpor.

   No a jednou z takových věcí je odvěká snaha určitých kruhů o ovládnutí a podmanění si co největšího počtu obyvatelstva. Nejlepší celého lidstva. A právě tyto snahy se nyní dostávají do finále a my jsme jejich přímými účastníky. Stáváme se účastníky velkého finále otrockého spoutání lidstva Novým světovým řádem. A my si nyní řekneme, jak tento proces probíhá, co je jeho příčinou a jak se vůči němu bránit.

   Pokud jste viděli černobílé grotesky s Charlesem Chaplinem, v jedné z nich se živil tím, že zasklíval okna. A pracoval tak, že když přišel do nějaké městské čtvrti, našel si malého chlapce, tomu zaplatil pár centů a chlapec rozbil kamenem okno. Z bytu vyběhla hospodyně, spílala na chlapce a lomila rukama. Ale naštěstí se o chvíli objevil Chaplin a okamžitě dostal objednávku na zasklení okna.

   Proč byl zmíněn právě tento příklad? Protože stejný způsob využívá úzká elita nejmocnějších našeho světa při nastolování Nového světového pořádku. Jenže to, co dělal Chaplin v malém, je prováděno elitou bažící po světovládě ve velkém. Je to prováděno celosvětově!

   A právě my máme čest žít v době, ve které je systematicky rozbíjen starý systém, a zároveň je je pozvolna instalován nový systém. Systém Nového světového pořádku! Kamen hozený do skla byl koronavirus, který rozbil fungování světa, jak jsme ho znali dosud. V současnosti již začínáme žít v novém světě, plném nejrůznějších omezení. Omezování svobody se děje pod záminkou boje proti pandemii. A všichni to chápou a podvolují se, protože každodenní informace z médií vzbuzují strach. Lidé jsou ustavičně kontrolováni a testování jako myši. A jako jediná záchrana před všemi omezeními přichází vakcína. Vakcína je vnímána jako brána ke svobodě, ale je možné, že právě ona je naopak branou k nesvobodě, jakou dosud lidstvo neznalo.

   Zkusme totiž trochu pouvažovat nad tím, jak by bylo možné donutit téměř celé lidstvo k celoplošné vakcinaci? Jak by ho bylo možné donutit, aby ji podstoupilo dobrovolně? Není současná epidemie něčím ideálním, co vyvolává strach před nákazou, a právě na základě strachu jsou lidé ochotni udělat to, co by za jiné situace nikdy neudělali? A není snad plánována vakcinace, jaká dosud neměla na světě obdoby způsobem, jak dostat do krve podstatné části světové populace látky, které by lidi dostaly pod absolutní kontrolu?

   V konspiračních kruzích se například uvažuje o redukci populace tím, že se po vakcinaci stane neplodná. Uvažuje se také o tom, že očkováním se do krve lidí aplikuje látka zasahující DNA, která změní naši osobnost a my se staneme snadno manipulovatelní. Teorií, co všechno se může skrývat za tak masivní vakcinací je samozřejmě ještě více, přičemž cílem všech je nastolení avizovaného, Nového světového pořádku.

   Ponechávám na posouzení čtenáře, zda se tyto věci, nebo alespoň část z nich může zakládat na pravdě. Každopádně však jde o skutečnosti maximálně znepokojivé.

  Ale ať už je to tak či onak, absolutně nikomu nelze přehlédnout, že v současnosti se ve světě děje něco, co nemá obdoby. Něco absolutně výjimečné! Dění na naší planetě vře dosud nevídaným způsobem, jako voda v hrnci. A zásadní otázkou zůstává, co způsobilo tento var? Co ho vyvolalo?

   Kdo se alespoň trochu zabývá věcmi duchovními ví, že současná doba je považována za dobu transformace. Za dobu přechodu z nižší úrovně vědomí na vyšší. Jde o dobu soudu, dávno předpovězenou proroky. Jde o očistu, po jejímž proběhnutí má být zahájen nový věk duchovnějšího lidstva.

   V dnešní době má tedy skutečně přijít něco nového, ale ne ve smyslu Nového světového pořádku plánovaného temnem, ale ve smyslu nového, lepšího a duchovního lidstva. Na zemi má být nastolena říše míru, avšak temnota se snaží zneužít kvasu dnešní doby očisty na nastolení své temné říše Nového světového pořádku.

   To, co se v současnosti děje, je způsobeno každodenním a postupným zvyšováním tlaku Světla. A stupňující se tlak Božího Světla vyplavuje na povrch všechno temné, aby to bylo donuceno ukázat svou pravou tvář. Aby lidé poznali, viděli, pochopili a na vlastní kůži prožili, kam se je až možné dostat bez Stvořitele. Kam se je až možné dostat, když se nerespektují hodnoty Ducha, a když se uctívají pouze hodnoty nízké a čistě konzumně materialistické.

   Velmi zjednodušeně vyjádřeno, to co dnes prožíváme je důsledkem naší bezbožnosti! Je to důsledkem hodnot, které považujeme za nosné a prioritní! Je to nevyhnutelným ovocem našeho odvrácení se od Stvořitele a jeho Vůle, protože našim odvrácením se od Světla jsme se dostali do područí temna. A temno má pro nás nachystáno zotročení a ztrátu podstaty naší lidskosti.

   Shora, ze Světla jsme byli přece jasně upozorněni na to, že v první řadě máme uctívat Stvořitele a nic jiného nesmíme stavět nad něj. Jen tímto způsobem se totiž můžeme stát pány nad věcmi a můžeme je správně využívat. My jsme však nad Stvořitele postavili hodně vlastních model a ty jsme uctívali. Například modlu peněz a zisku, modlu materiálního prospěchu a užívání si, a mnohé jiné podobné modly.

   Uctívání těchto falešných božstev nás však zotročilo, protože místo toho, aby nám věci sloužily, jsme začali sloužit my jim. Místo toho, abychom uctívali jedině Pána, jeho Vůli a vše ostatní bylo pro nás až na druhém místě, místo toho jsme vyvýšili na oltář a klaněli jsme se různým věcem, modlám a bůžkům.

   Z pánů nad věcmi a nad vším co existuje, kteří slouží jedině Stvořiteli, jsme se stali otroky, sloužícími falešným modlám a hodnotám. A právě bezbřehé uctívání a vyzvedávání těchto falešných hodnot přivedlo nás svět do stavu, ve kterém se dnes nachází. Do stavu, ve kterém nám hrozí absolutní zotročení. To, co bylo dosud skryto nyní vyplulo na povrch, a lidstvu se ukazuje pravá tvář jeho falešné hodnotové orientace a jeho odvrácení od Stvořitele. V pochopení této skutečnosti je skrytá podstata všeho, co se dnes děje. A zároveň také poznání jediné možnosti obratu k lepšímu. Všechna opatření proti pandemii jsou ve skutečnosti jen věcmi druhořadými, které nás nemohou vysvobodit z varu dnešní doby. Naše záchrana spočívá jedině v obratu ke Stvořiteli a k jeho  pravým hodnotám. K hodnotám lásky, spravedlnosti, cti, čistoty a lidskosti, postavenými nad všechno ostatní. Postaveným na první místo! Pokud toto nepochopíme a neuděláme, krize se bude neustále prohlubovat. A mnozí lidé pravděpodobně přijdou ve varu dnešní doby o celé své bytí. Ne jen o to pozemské, ale také o to duchovní! Zachrání se a obstojí jedině ti, kteří opět najdou Boha! Kteří opět najdou důvěru k Nejvyššímu!

   Důvěra v Páně! Toto je rozhodující! Musí to však být důvěra pravá, která nespočívá jen v nějaké slovní proklamaci. Která nespočívá jen v tom, že se hlásíme ke Stvořiteli a považujeme se za věřící. Pravá důvěra v Páně spočívá v něčem jiném!

   Pokud totiž někomu důvěřujeme znamená to, že se na něj spoléháme. V případě Stvořitele to znamená, že se spoléháme na jeho Vůli. A spoléháme se na ni tak, že o ni opřeme celé své bytí. Že celé své bytí, celé své myšlení a všechny své hodnoty které uznáváme, postavíme na Vůli Nejvyššího. To znamená, že se tuto Vůli snažíme co nejlépe poznávat, a že se v souladu s ní snažíme žít. Jen ten, kdo se snaží žít v souladu s Vůli Nejvyššího, má k němu skutečnou a pravou důvěru! Jen vlastním životem žita důvěra v Boha je tím, co je myšleno pod pojmem "důvěra v Páně"! Nic jiného za důvěru v Páně nelze považovat! Zde nepomohou žádné slovní proklamace, ani žádné bití se v prsa, pokud jsou reálný život, myšlení i hodnoty odvráceny od Vůle Nejvyššího. Jen žitá důvěra se počítá! Vše ostatní je nedostatečné! Je to nedostatečná důvěra v Páně! Je to jen sebeklam, vzdálený od Vůle Nejvyššího!

   Aby si lidé dokázali vytvořit pravou důvěru v Páně, postavenou na poznání a naplňování jeho Vůle, bylo lidstvu vždy v každém období jeho vývoje zprostředkováno toto poznání formou jim pochopitelnou. Nejdříve to bylo ve formě Mojžíšova Desatera, pak ve formě Ježíšova učení a v současnosti, pro lidi moderní doby bylo toto staré poznání očištěno od všech omylů a uceleně shrnuto v Poselství Grálu. Ve všech těchto pramenech je možné nalézt poznání Vůle Nejvyššího, abychom mohli podle ní správně žít a svým žitím si vybudovat pravou důvěru v Páně, která jediná obstojí, a která jediná nás bude schopna podržet v tom, co nyní k nám všem přichází.

   Neboť jedině tak, jako v důvěře v Páně kráčel kdysi Peter po moři, jedině tak, jako kdysi v důvěře v Páně prošel Mojžíš se židovským národem červeným mořem suchou nohou, jedině v pravé důvěře v Páně bude moci projít člověk dobou soudu, která nastává.

   Jedině ten, kdo se stane vlastníkem pravé důvěry ve Stvořitele, se může stát skálou v burácející moři zmatků, strachu a obav z nastávajících dní. Jedině pravá důvěra v Páně a z ní plynoucí klid a mír ochrání člověka od burácení hněvu, agresivity, ustavičné kritiky a nadávání na všechno, co bude kolem nás kypět a vřít jako voda v hrnci pod ustavičně stupňovaným tlakem Světla.

   Klid a mír Boží, pocházející z pravé důvěry v Páně, ať je s námi všemi v těchto těžkých časech!

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/

...Taky bych ho potřebovala k tomu, abych si to mohla přečíst...

Vakcína! Moje osobní legitimní pochybnosti

   Z veřejnoprávního rozhlasu jsem se dozvěděl pro mě osobně dost znepokojivou informaci, že průměrný čas vývoje vakcíny je dvanáct let. A všechny vakcíny, kterými má být očkováno téměř celé lidstvo byly vyvinuty za rok. Média však hovoří o jejich absolutní bezpečnosti a na důkaz toho se dávají mnozí politici demonstrativně očkovat před kamerami.

   V protikladu se všemi tvrzeními médií však prostá lidová moudrost naopak říká, že práce kvapná je málo platná.

   Kdo má tedy pravdu? Úsloví našich předků, nebo současní vědci a politici, prosazující vakcinaci i přes její enormně urychlený vývoj?

   Vezměme si třeba příklad zaměstnaného člověka, který musí za dvanáct pracovních dní vykonat určitý objem práce. A představme si, že by tuto práci měl udělat za jediný den. Je to možné? A pokud ano, pak v jaké kvalitě? A žel, podle mě to bude velmi podobné také s vývojem vakcíny a z jeho urychlením z dvanácti let na jeden.

   A jelikož jde o věci dost znepokojující, začal jsem v tomto směru trošku intenzivněji pátrat a narazil jsem na následující skutečnosti. Vakcíny proti pandemii byly vyvíjeny v obrovských superpočítačích, v nichž byly simulovány možné reakce lidského organismu na tuto látku, a zároveň všechny možné vedlejší účinky. Dělá se to tak vždy, avšak dvanáct let se pak preparát testuje na dobrovolnících, aby se v reálu zjistilo a eliminovalo co nejvíce nežádoucích účinků. Aby se vychytaly vedlejší účinky krátkodobé, ale také dlouhodobé, protože nový preparát vám sice může krátkodobě pomoci, ale pokud o pět nebo deset let budete mít velmi závažné zdravotní důsledky, nebude to pro vás asi velká výhra.

   Dlouhodobá i krátkodobá fáze zkoumání nežádoucích vedlejších účinků však při vývoji současných vakcín úplně odpadla. Testy, které byly provedeny na dobrovolnících jsou z hlediska potřebného dlouhodobého testování zcela bezvýznamné. Současné vakcíny proti koronaviru tedy stojí jen na počítačové simulaci, přičemž jejich proklamovaná bezpečnost se opírá jen o v reálu nepotvrzený předpoklad. Vakcína proto podobá pouťovému překvapení, takzvané kočce v pytli, z něhož nevíte co se nakonec během dalších let vyklube. Může se tak stát, že vám sice vakcína v jedné věci pomůže, ale v dalších pěti vám uškodí. V konečném důsledku však zůstává na zvážení každého z nás, zda bude důvěřovat vědcům a jejich heroickému úsilí, ve kterém stihli za jeden rok to, co normálně trvá dvanáct let, nebo zda bude naopak důvěřovat ověřené moudrosti našich předků, která tvrdí, že práce kvapná je málo platná.

   Celá věc je však povážlivá o to víc, že nejde o vakcínu z řady standardních vakcín, jaké byly dosud, ale o zcela nový typ vakcíny takzvané třetí generace. Jde tedy o něco, co tu ještě dosud v boji proti virům nebylo použito. To znamená, že v takovém případě by logicky měla být doba testování vakcíny před jejím reálným použitím ještě mnohem delší, než standardních dvanáct let.

   A při podrobnějším zkoumání dané problematiky se objevily také jiné znepokojující skutečnosti. A sice, podrobné analýzy záběrů propagačního očkování zdravotníků, politiků a různých významných osobností.

   Důkladná analýza některých těchto záběrů totiž dokázala, že to nebylo opravdu! Že to bylo jen jakože! Že byly použity různé finty, jako jsou jehly, zasouvající se při tlaku do svalu dovnitř, ale vypadá to, jakoby pronikaly do těla. Nebo byly použity takzvané divadelní či filmové injekce, při kterých to také vypadá velmi věrohodně, ale ve skutečnosti je to jen jakože. Ve skutečnosti je to podvod!

   Závěr je následující: pokud politici mluví o potřebě očkování co největšího počtu obyvatel, je to jedna věc, ale pokud to mají podstoupit oni sami, je to druhá věc. Jde o přístup, vyjádřený našimi předky rčením: Z cizího krev neteče! Z toho všeho vyplývá, že kdo má informace, ten se do očkování příliš nehrne.

   A proto žel, ve vztahu ke všem těmto skutečnostem vyznívají mnohé, navenek pěkně znějící fráze o pomoci těm nejzranitelnějším, třeba starým lidem v různých sociálních zařízeních, jako určité pokrytectví. Právě pro jejich zranitelnost a jejich snadnou ovlivnitelnost jim totiž všem bude plošně aplikována vakcína, aniž by se jich někdo na něco ptal.

   Současný volný přístup k informacím nám tedy umožňuje dostat se také k informacím, odhalujícím druhou, odvrácenou tvář vakcinace. A je na každém z nás, zda je bude zkoumat, nebo ne. Člověk může tyto věci ignorovat, může se z nich vysmát a mohou mu být lhostejné. Každý z nás se však sám za sebe a ve vztahu k sobě samému bude nucen rozhodnout, jak se on osobně k vakcinaci postaví. Zda se dá očkovat, nebo se nedá očkovat! Každý z nás půjde v tomto směru sám se svou vlastní kůží na trh, a pak jedině on sám ponese všechny důsledky svého vlastního rozhodnutí.

   Úplně na závěr chci proto popřát nám všem, abychom se rozhodli správně. Abychom zvážili vše pro a proti, a to i na základě jiného druhu informací než jsou ty, které každodenně posloucháme z médií. Neboť zdraví má každý jen jedno!

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/