|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Sandro,
pak tedy podle mne v sobe potlacujes stale tu zenskou bytost.
Mas rozpor mezi myslenim a citem. Uvnitr jsi zenou ktera touzi po muzske naruci,ale na povrchu nosis masku nedostupne a sobestacne.
Myslim ze neni ted kam spechat,myslim ze na Tvem miste bych se venovala sve zenske strance. 
Nicmene tohle Sandro muze byt i pricinou Tveho akne. Muj nazor.
Není tady
lupina montana napsal(a):
Ach jo - tak v tom případě radši toho potvoráka - s hodným ti bude lépe, ale nenaučíš se vyléčit sama sebe
Kamarádka to pořešila tím prckem - teď to bude ONA, kdo bude muset zachraňovat.....
Jak vyléčit sama sebe?
Není tady
hirondel napsal(a):
Sandro,
pak tedy podle mne v sobe potlacujes stale tu zenskou bytost.
Mas rozpor mezi myslenim a citem. Uvnitr jsi zenou ktera touzi po muzske naruci,ale na povrchu nosis masku nedostupne a sobestacne.
Myslim ze neni ted kam spechat,myslim ze na Tvem miste bych se venovala sve zenske strance.
Nicmene tohle Sandro muze byt i pricinou Tveho akne. Muj nazor.
Hir, a co proto tedy můžu udělat?
Není tady
PavlaH napsal(a):
Sandro, proč měnit? Stačí si jen připustit, že nemohu mít všechno a být si jistá tím, co hledáš, tedy tím jaký má být výsledek. Pak najdeš povahové vlastnosti u chlapa takové, aby tě spíše doplnovaly a vznikla harmonie. K čemu jsou dvě tiché vody? K čemu jsou dva ohnivci? ALe mírně plápolající ohýnek u klidné řeky, to je prostě balada.
Jde o to vztí si svoje vlastnosti a zkvalitnovat je a mít k tomu po boku někoho, kdo jde s tebou, nikoli vedle tebe...
přesně tak jsme to měli s ex. a hádejte, kdo byl ten plamínek a kdo ta klidná řeka 

Není tady
hirondel napsal(a):
Sandro,
pak tedy podle mne v sobe potlacujes stale tu zenskou bytost.
Mas rozpor mezi myslenim a citem. Uvnitr jsi zenou ktera touzi po muzske naruci,ale na povrchu nosis masku nedostupne a sobestacne.
Myslim ze neni ted kam spechat,myslim ze na Tvem miste bych se venovala sve zenske strance.
Nicmene tohle Sandro muze byt i pricinou Tveho akne. Muj nazor.
Hir, jaks přišla na to, že to má co dělat s jejím akné, prosím tě 

Není tady
sandra napsal(a):
hirondel napsal(a):
Sandro,
pak tedy podle mne v sobe potlacujes stale tu zenskou bytost.
Mas rozpor mezi myslenim a citem. Uvnitr jsi zenou ktera touzi po muzske naruci,ale na povrchu nosis masku nedostupne a sobestacne.
Myslim ze neni ted kam spechat,myslim ze na Tvem miste bych se venovala sve zenske strance.
Nicmene tohle Sandro muze byt i pricinou Tveho akne. Muj nazor.Hir, a co proto tedy můžu udělat?
Sandro ,
muzes jit a vyhledat nejaky kurz pro objevovani zeny v sobe. Muzes jit nekam na kurz tance-treba latinsky ,brisni.
Muzes se zacit soustedit na svoji mysl a ucit se projevovat se jinak nez doposud.
Muzes jit do nejakeho kurzu meditace.
Proste hledej Sandro a naleznes.
Mysli na to ze si prejes prekodovat svuj dosavadni postoj k muzum.( a tedy zaroven vlastne k sobe) 
Není tady
PPavlaa napsal(a):
hirondel napsal(a):
Sandro,
pak tedy podle mne v sobe potlacujes stale tu zenskou bytost.
Mas rozpor mezi myslenim a citem. Uvnitr jsi zenou ktera touzi po muzske naruci,ale na povrchu nosis masku nedostupne a sobestacne.
Myslim ze neni ted kam spechat,myslim ze na Tvem miste bych se venovala sve zenske strance.
Nicmene tohle Sandro muze byt i pricinou Tveho akne. Muj nazor.Hir, jaks přišla na to, že to má co dělat s jejím akné, prosím tě
Pavli,
veci se deji sami 
Není tady
Hir, proč normálně neodpovíš ?
Není tady
PPavlaa napsal(a):
Hir, proč normálně neodpovíš ?
Nevim co je normalne odpovedet podle tebe Pavli. 
Podle mne je tohle normalni. Veci me napadaji aniz bych o nich premyslela. 
Není tady
sandra napsal(a):
lupina montana napsal(a):
Ach jo - tak v tom případě radši toho potvoráka - s hodným ti bude lépe, ale nenaučíš se vyléčit sama sebe
Kamarádka to pořešila tím prckem - teď to bude ONA, kdo bude muset zachraňovat.....Jak vyléčit sama sebe?
Hm...na to není pevně daný návod. Většinou k tomu člověka donutí pocit, že tohle už nesnese - a prostě začne...někde. Něco ho klepne přes nos - třeba tě kamarádka ukecá, abys s ní šla na konstelace, že se sama bojí, nebo otevřeš nějakou knihu a tam tě něco zaujme, nebo třeba trpíš bolestma zad a nikdo ti není schopnej pomoct, tak sáhneš po homeopatii...to je různý.
Proto jsem říkala, že potvoráka, protože je větší šance, že tě k něčemu takovému dokope 
Samozřejmě, že jsou lidi, kteří věnují pozornost svým bolestem a nepohodlím a léčí je včas, stejně, jako jsou lidi, kteří chodí preventivně k zubaři, ale domnívám se, že každý musel začít víceméně pod talkem - kdysi.
Nicméně, první krok v každém případě je, zjistit, co konkrétně a přesně tě bolí, kdy a jak - a to pak začít napravovat.
Jak, to už je další věc...
PAvli, akné signalizuje, že si člověk připadá řekněme nečistý (uvnitř, ne že nevysprchovanej
) nebo škaredý, nehodný lásky - tak něco. Nejspíš proto často mizí, když "jedinec začne žít pohlavním životem"
Pole mého pozorování to není ani tak o tom pohlavním životě jako takovém, ale o tom, že člověk se cítí být středem lichotivého zájmu 
Není tady
já mám za to, že na akné se podílí strava, hormony a celkově nezdravej způsob života.
tak jak to píšeš jsem nad tím nikdy nepřemýšlela ..
Není tady
U někoho můžou přispět, to určitě - ale znáš to, když se cítíš fakt v pohodě, tak ani nenastydneš, natož nějaký akné 
Manžel se semnou jednou hádal, že jeho otec byl šťastný muž, jenže jsem mu namítla, že šťastný lidi nejspíš neumírají na rakovinu - na to kupodivu neměl argument ani on, pro nějž je největší alternativa slaný kloktání místo antibiotik.
Není tady
Lupiš, máš SZ
Není tady
ahoj, všem, jestli můžu, taky se přidám
taky bych ráda věděla - a fakt asi spíš z toho duchovního pohledu, proč se mi děje stzajná situace podruhé...
Říká se, že se vám věci dějou tak dlouho, než je zvládnete...
u mně to bylo tak, že jsem si začla s klukem, co byl pro zábavu a měla s ním dceru...
vychovávala jsem ji chvíli s jiným, zemřel...
stěhovala jsem se, snažila nás živit, žádala o byt...
srovnalo se to, byt jsem měla...
a přišel vztah bez toho jiskření, hodnej i když trochu moc kritickej kluk...
a máme spolu dceru...
a vztah šel do kopru ...
tenhle kluk je oproti tomu dřívějšímu rozumnej až moc - ale ... nestará se.Plánoval s malou, co vše za dobrodružství s ní prožije, co ji naučí...Půl roku ho uháním o stoličku na sezení u stolu... Jen si přijde pohrát, podívat se.... vím, že to budu muset dělat zas od začátku jako s tou první dcerou...všechno budovat znovu od základů
nemůžu přijít na to PROČ TO TAK MÁM PODRUHÉ... vlastně i tu holčičku
a... nemůžu nechtít ho vidět, nemůžu na něj přestat myslet, PROTOŽE se v něm vidím, nebo jak to říct...většině lidí z okolí se nelíbí, ale mně tolik, že tomu ani nevěřil...ale je to proto,že je v něm jakoby kousek mně
jako by nám jen slova bránily rozumět si...
Není tady
Jo, tohle já chápu - on je tvá kontrolka, žejo? 
Ale proč se ti to takhle cyklí....budeš muset do dětství, počítám 
Existuje něco, říká se tomu prokletí - třeba když jsi jako malá slyšela "jak má člověk děti, je se vší srandou ámen" nebo tak něco. Nebo dokonce slyšíš, že mít děti je dobré (a "holčičky jsou lepší, je s nima míň práce"
) ale zabíjí to vztah...nebo slyšíš "rodina je nejdůležitější" ale to jsou slova - ve skutečnosti si máma, nebo táta, nebo oba myslí, že rodina je zabiják všeho hezkého...
A pokud jsi byla poslušná a hodná holčička.......................... 
Není tady

když se cítíš fakt v pohodě, tak ani nenastydneš, natož nějaký akné
Tak tohle je pravda veliká. Ani si nevybavím, kdy jsem naposled marodila, měla rýmu, nebo tak... a ani děti. I když u těch se dá říct, že mohly postupně získat nějaké protilátky... otužit se...
když nám to začalo doma (manželství) haprovat, byla jsem nastydlá snad třikrát do roka, pořád rýma, strašný. Když jsem nemarodila s teplotou a normální rýmou, tak jsem měla alespoň sennou rýmu, takže ještě alergie... 
Už nemám. Ani alergii, což nechápe alergoložka a ani to nachlazení. Kolem mě lidi prskaj a já nic.
Vypadám líp a i se tak cítím, nejednou jsem slyšela, že jsem úplně omládla... To potěší. 
Není tady
javena napsal(a):
když se cítíš fakt v pohodě, tak ani nenastydneš, natož nějaký akné
Tak tohle je pravda veliká. Ani si nevybavím, kdy jsem naposled marodila, měla rýmu, nebo tak... a ani děti. I když u těch se dá říct, že mohly postupně získat nějaké protilátky... otužit se...
když nám to začalo doma (manželství) haprovat, byla jsem nastydlá snad třikrát do roka, pořád rýma, strašný. Když jsem nemarodila s teplotou a normální rýmou, tak jsem měla alespoň sennou rýmu, takže ještě alergie...
Už nemám. Ani alergii, což nechápe alergoložka a ani to nachlazení. Kolem mě lidi prskaj a já nic.Vypadám líp a i se tak cítím, nejednou jsem slyšela, že jsem úplně omládla... To potěší.
Přemýšlím nad tím, cos javeno napsala, a mě to sedí i nesedí zároveň:
Já marodím tak 1* ročně chřipku nebo nachlazení, je fakt, že vícekrát do roka chrchlám a smrkám, ale bez teploty. Ale jinak se cítím naprosto zdravá, stejně jako ve dvaceti. Možná to může souviset s tím, že jsem už delší čas v životní pohodě. A taky mi lidi obvykle hádají o pár let míň, než mám.
Ale pozor: Podobně - jen sem-tam chřipka, a jikak OK, i ten mladistvější vzhled, jsem to měla i v dobách, kdy mi bývalo několik let z osobních důvodů velmi mizerně.
A akné? Než jsem začla brát hormonální antikoncepci, tak jsem ho měla, a to v dospělosti, i po dětech. A to jsem se celé mládí cítila výborně a ve formě, plná optimismu.
Dcera kvůli akné také hodně trpěla, ale jakmile začla brát HA, má od té doby pleť hezkou, problémy s akné jsou ty-tam.
Měto vychází tak, že životní pohoda má na zdraví určitý pozitivní vliv. Ale hlavní jsou geny (a třeba v případě akné i hormony). Tak se mi to jeví na základě mých zkušeností a pozorování okolí.
hormony souvisí s ženstvím, jeho přijetím a jeho projevy. to jsou příčiny ženského akné. Ach ten feminismus. V jistém )úhlu pohledu nám docela zavařil. Zlatý sukně.... 
Není tady
PavlaH napsal(a):
hormony souvisí s ženstvím, jeho přijetím a jeho projevy. to jsou příčiny ženského akné. Ach ten feminismus. V jistém )úhlu pohledu nám docela zavařil. Zlatý sukně....
To je divné: Já se celý život cítila dobře a spokojeně jako ženská, se sebepřijetím jsem neměla problémy ani v pubertě, nikdy jsem netrpěla mindráky ze svého vzhledu, v tomto ohledu jsem myslím celý život nadprůměrně spokojená.
A třeba ve vztahu s manželem jsem bývala skutečně ženou , mohla jsem si to dovolit, protože on byl tehdy mužem a já nemusela žádné mužské životní role suplovat (jako pak v letech pozdějších).
Feminismus v té militantnější podobě se mi vždycky příčil, já mám muže ráda a ženou jsem taky ráda.
A přesto jsem to akné mívala, a hodně, přesně do začátku braní HA, a od té doby mám od něj svatý pokoj
. A čistou pleť jsem měla (díky té antikoncepci) i v dobách, kdy jsem sama vedla firmu o 20 zaměstnancích a k tomu se komplet coby tátamáma starala o děti, dům, zahradu, auto, a o vše, oč se běžně stará chlap ( např. opravy kotle, auto do opravny, prořezání stromů na zahradě apod.) Což se starám dodnes, jen firma je naštěstí už menší a děti mi mezitím dospěly).
Tak buď jsem nějaká výjimka, a nebo tohle pravidlo nefunguje.
Upravil(a) Blossom (8. 11. 2010 23:11)

Tak Blosko - geny každopádně, ty my máme slušný. Všem nám hádaj tak o deset let míň.
Ale mě to říkaj lidi, co mě znají deset, patnáct let nebo celej život. Mají takovej výraz, že vím, že nekecaj. Popravdě, už mě s tím i trochu unavujou...
A s nemocemi - já fakt dost marodila. Nejen s manželem ke konci manželství, i s partnery se kterými to nebylo zrovna táboření u klidné řeky s mírným ohněm, abych byla stylová - PavlaH mě dostala s tím přirovnáním.
S manželem na začátku pohoda, ale postupně jsem začala fakt marodit tak strašně, že jsem měla troje antibiotika ani ne za rok. Doktorka se zděsila a já putovala od odběrů krve přes různý další vyšetření... nenašli nic. 
No a já pak udělala za manželstvím tečku a od té doby jsem nemarodila, ani rýmu jsem snad neměla a děti taky. Snad dva roky nebyly u doktora, jen na preventivních prohlídkách... Chodíme ze setrvačnosti na alergologii, ale naposledy na jaře nic. Přitom normálně měly oči úplně červený a vysušený, jak slzely a prskaly... A já to samý. Několik let jsem každý jaro blbě dýchala, teklo mi z nosu i z očí... ten rok, co jsem teda šla k tý alergoložce jsem se fakt dusila tak, že jsem měla strach. Jinak bych tam taky nešla, teda...
A to bylo poprvý a naposledy, co jsem tam byla.
Bylo to psychický. A když ti řeknu, že mi kdysi zmizely bradavice, když jsem si řekla, že dokud si budu kousat nehty, budu je furt chytat, a jak jsem s tím kousání nehtů přestala, tak zmizely... bez vypalování.
Jsem si vzpomněla jak babičky říkávaly - zavaž kus masa na provázek a zakopej ho. Až ho vykopeš a bude tam jen provázek, tak bradavice zmizej... a mizely.
Dělala to nejen má babulka. Takových odbornic bylo víc - bábiny mých známých a kolegyň.. Psychika no. Není maso, nebudou bradavice. 

Není tady
Bradavice - ty jsou skvělý. I staří praktici říkají, že na ně platí jen jedno - říct jim dostatečně důrazně "huš huš, bradavice"
Můžu z vlastní zkušenosti jen potvrdit.
Bloss, nikdo se nehádá, že HA takhle funguje - ale je to každopádně uměle srovnaná hladina - kdyby ji panenka nebrala, myslím, že leckterá by se tím akné trápila.
Geny dobrý jsou rozhodně dobrý, to se taky nehádám - ale i dobrá genetická výbava se podle mě dá zničit, když je člověk v depresi, ve stresu, pod neustálým tlakem, když má - a to zejména - pocit bezmoci.
Pokud ten člověk nepozná, nepozná, co je to skutečná duševní nepohoda 
Dejme tomu, že máš štěně z vynikajícího chovu, rodiče zdraví, kam rodokmen sahá, plemeno zdravý - pes nátury veselé a vlídné....fakt myslíš, že se z něj NEDÁ udělat zlomená bestie?
A s lidma je to totéž....geny jsou jen předpoklad, přece....
Nemůžu si pomoct - když je člověk v pohodě, tak je - no prostě v pohodě. A neumím si představit, jak by člověk dlouhodobě v těžký nepohodě dokázal zůstat zdravej jako řípa.
Tomu říkám vliv psýché.
Javeno, obrovská gratulace - tohle je báječný slyšet 
Mmch, Bloss - ta tvoje každoroční chřipajzna mě nijak neudivuje - hádám, že dobrovolně bys neodpočívala, co? 
Není tady
Jo, s tou alergií - já měla jen jednu - asi rok. Byla to alergie na chlad - ale to je celkem nedůležitý. Táta měl kamaráda primářem na Bulovce, snad přímo alergologa, tak mě za ním poslal. Pan primář jak vymalovanej - laskavá, leč nekompromisní autorita, vejška cca 185, prošedivělej elegán. Zhodnotil, otestoval, dal mi léky s tím, že rozhodně zaberou. Já je strčila do kapsy - a nikdy nepoužila, nebylo třeba 
Není tady

Ono akné může být taky zaneřáděný organismus, špatný pitný režim...... Měla jsem něco podobného jako Sandra, bylo mi taky tak něco kolem 25-27. Dr. mi rvala HA, tu jsem odmítla, šla místo toho k léčitelce (to byly tenkrát první vlaštovky a byla moc dobrá), stačila přísná dieta, ledvinový čaj a za 3 měsíce jsem měla pleť jako dětská pr...
.
Elino a jak fungovali rodiče, prarodiče? Může to být prográmek z prenatálu, z děství, stačí myšlenka jednoho z rodičů, která se týkala tebe - a už bylo zaděláno. Na vědomé rovině to člověk většinou nezjistí, alternativních metod, jak na to přijít je celá kopice od rodinných konstelací až po řízenou regresi Petra Velechovského, RUŠ, EFT, AFT, kineziologie...... (a dalších metod, o kterých nemám ani ponětí....
)
Není tady

Elino, já tedy nejsem odbornice, ale z rodiny si neseme leccos, i když se na to nepodíváš duchovně (ve mně se pere duchovno a reálný pohled), tak bych se fakt zamyslela a koukla, jak co bylo, jak jsem to viděla já a jak to mohlo být i jinak. Vycházím z vl. zkušenosti.
První partner byl pro zábavu, pak na tebe dopadla realita a dítě jsi už vychovávala s jiným. Další byl na programu hodnej bez jiskření, ale nevyšlo to - moc rozumový, nejspíš. 
Já to měla podobně, až na ty děti... ty já měla později. Strašně jsem se chtěla bavit, žádný závazky, rodinu jsem doháněla k šílenství - všechny byly pod pomalu čepcem, já ani vážnou známost... I když naši mají pěknej vztah, já o nějaké usazení nestála. Dnes vím proč.
Pak přišel manžel, to nebyly jiskry, ale ohňostroj... a ve mě se to začalo prát. Ženuška v domácnosti, nebo svobodomyslná holka? Snažila jsem se o kompromis, rovnováhu, mezi těma dvěma holkama ve mně, ale on moc nespolupracoval - měl jinej program i když vlastně stejnej. Muž hlava rodiny a malej kluk, co potřebuje ochranou ruku. A taky se v tom máchal pěkně. Tak jsme vedle sebe žili s menšími či většími ústupky tomu druhýmu, většinou z mé strany. To, kvůli čemu jsme šli od sebe bylo něco jinýho - s tímhle se dá žít - i když to mělo taky reálnej základ v jeho rodině a jejím fungování. Ale k těm programům... Mě vždycky přišlo, že moje máma se moc podřizuje tátovi, nemá vlastní názor, nic nerozhodne sama... že by bez něj byla ztracená... A já chtěla být jiná. Samostatná.
A dlóoouho trvalo, než jsem pochopila, že ona to tak chtěla, že jí nedusil, že je to její rozhodnutí, protože její partner narozdíl od mého (logicky) jí je partnerem, spolupracuje a ona nechce nic rozhodovat sama. Tak jako to dělá on.
Takže teď se rozhoduju sama za sebe, za svý děti, tak, jak, jsem to chtěla, no...
A můj muž měl taky supr program - jeho otec byl pod pantoflem, neměl pomalu ani kapesný, všechno řídila babička (maminky maminka) a po její smrti logicky maminka... a můj muž měl strach z toho, že by dopadl jako on. Když se na to podívám reálně, tak tchán i přes to měl koníčky, několik milenek, peníze si vždycky nějaký ulil a žil si jako v bavlnce. Jemu to maximálně vyhovovalo, ženský se řízením rodiny odrovnaly a on se vezl v limuzíně a kynul davům, který si říkali, jakej je chudák...
Na spoustu věcí se jako děti koukáme jinak, realita nám uniká, protože si musíme maximálně uklidit pokoj a nosit hezký známky.
S placením inkasa to celý dostává jinou váhu a čím dřív se podíváme co nejreálněji na soužití rodičů a mnohdy fakt i prarodičů (mně to celý doklaplo, až když jsem se podívala na bábiny a jejich manželské etudy
), tím dřív si ty programy začnem měnit, nebo se o to alespoň snažit - já si nějak pořád neumím představit, že potkám někoho, kdo mi bude partnerem a já nebudu vystrkovat ty svý rohy samostatnosti... moc si v tom nevěřím a strašně mě to štve, protože dokud to nezvládnu, tak ho nepotkám. 
Tohle nepíšu proto, aby se tu moje programy rozebíraly, jen pro příklad Elině a Sandře.
A možná proto, že si to takhle napsaný líp uvědomím a z rohů samostatnosti zbudou jen dvě boule, abych věděla, že to už tady bylo a teď bych to chtěla jinak...
Už jen ze zvědavosti, jestli to tak fakt funguje... 
Není tady