-

Upravil(a) misha88 (30. 10. 2010 17:16)

Kde ho dcera potkala? Je muslim?
Já mám zkušenost, známá byla na studijním pobytu v Paříži a přivezla si odtud černého Alžířana - který ale celý život žil v Paříži a byl to učitel. Muslim byl jen teoreticky, nedodržoval předpisy. Přijeli sem, učil tady francouzštinu, měli 1.syna - pohoda, vzorný otec, pak se narodil 2. syn a milý tatínek se přestal starat. Zajímaly ho hospůdky, děvčata, s tím, že o děti se má starat maminka, pak jsem slyšela, že se s ním ta paní rozvedla a někam se odstěhovala, dál už nevím.
V Alžírsku jsem jinak byla, kus jsem ho projela, pobřeží i poušť . Alžírsko možná mělo výhodu, že tam byl socialismus, potlačil náboženství, trochu zrovnoprávnil ženy, a dal ženám vzdělání. Když jsem to srovnávala se sousedním Marokem, nebo Tuniskem - tam byly ženy plaché a s cizinci nemluvily. Naproti tomu Alžířanky neměly problémy se s námi bavit, bez problémů i s muži, uměly i francouzsky. jevily se mi na arabské poměry jako velmi emancipované. Říká se, že socialismus těm zaostalejším národům může v něčem i pomoci - speciálně tady jsem měla pocit, že je to pravda.
Když jsme jeli přes tu Saharu, tam žily různé kmeny -Mozabité, Tuaregové, Berbeři a nevím kdo ještě. Tady jsem měla pocit, že je větší úcta k ženám, speciálně u některých kmenů se ženy ani nezahalovaly, malovaly se hennou a byly velmi samostatné. Chlap tam třeba odjel za obživou a nechal tu ženu i s dětmi samotnou několik týdnů někde v pošti a žena si musela umět poradit -  třeba chytila hada, zakousla ho, vypila jeho krev - prý obsahuje hodně živin a maso pak připravila k jídlu.
Alžířan může být člověk žijící v Francii, chovající se jako Evropan i fanatický muslim, i mnoho dalšího mezi tím.
Dcera si ho zatím nebere, čas ukáže.

děkuji všem za rychlé reakce a Amely za reakci s nadhledem :-)
Poznali se na dovolené v Evropě. ON se už narodil ve Francii (je z 9 ti dětí), ale oba rodiče jsou z Alžíru. Nic víc, než věk o nich nevím. On žije v Německu, rodina ve Franicii. Jestli je Muslim? Dcera tvrdí, že "nepraktikující". Je mi jasné, že si vše idealizuje a spoustu věcí nechce vidět a slyšet.
Chlapec nemá stálou práci, je to asi takový dobrodruh. Hodně cestuje, vždycky se někde na nějaký čas upíchne a pak zase jinam. Berber
Jak říkáš, čas ukáže. Jen se opravdu bojím toho, aby s ním neotěhotněla. (jako bych to mohla ovlivnit :-))))

Bez dcerky neodejdu - knížka podle zkutečné události, http://www.kfilmu.net/filmy.php?sekce=i … y-neodejdu

Upravil(a) dusička (30. 10. 2010 20:06)

Rozmarýna napsal(a):

děkuji všem za rychlé reakce a Amely za reakci s nadhledem :-)
Poznali se na dovolené v Evropě. ON se už narodil ve Francii (je z 9 ti dětí), ale oba rodiče jsou z Alžíru. Nic víc, než věk o nich nevím. On žije v Německu, rodina ve Franicii. Jestli je Muslim? Dcera tvrdí, že "nepraktikující". Je mi jasné, že si vše idealizuje a spoustu věcí nechce vidět a slyšet.
Chlapec nemá stálou práci, je to asi takový dobrodruh. Hodně cestuje, vždycky se někde na nějaký čas upíchne a pak zase jinam. Berber
Jak říkáš, čas ukáže. Jen se opravdu bojím toho, aby s ním neotěhotněla. (jako bych to mohla ovlivnit :-))))

mladi potomci pristehovalcu se dost casto vlivem toho, ze nemaji dobre vzdelani, dobre placenou praci a pocit, ze v evropske spolecnosti uspeli, radikalizuji a upinaji na islam...staci, kdyz nahodou natrefi na nejakeho mullu, ktery jim to "vysvetli"
jinak, asi nema smysl ho dceri vymlouvat, akorat bych ji poradila, at nikam nespecha...
jesteze jsou pro me tihle muzi naprosto nepritazlivi...

Nemá cenu sem házet názvy knížek... Každej člověk je jinej a to i když je jiného vyznání. Nelze napasovat na všechny. Pravdou ale je, že koho znám, tak asi 80% manželství není v pořádku, jak to napsat... fungují, když žena drží pusu a krok, nevyskakuje si a přehlíží drobnosti jako problémy s prací (z těch co o nich vím opravdu málokdo pracuje ofiko, takže problémy s výdělkem) a k tomu se přidávající problémy... domácí násilí, problémy s policií. Jistě je to i zapříčiněno tím, že opravdu by chtěli normálně žít, ale povětšinou ty tradice opravdu dodržují jen, když se jim to hodí či spíš, jak se jim to hodí (manželka nemůže ven bez šátku, ale u něj alkohol nevadí...) a pak - mají takovou  free povahu. Všechno bude - Alláh to zařídí a když ne, nebylo to potřeba. Jinak by to zařídil, ne...
Radila bych poznat rodinu, jak fungují... i když to taky není záruka - "tam byl jak vyměněnej a jak jsme přijeli zpátky, šup monokl..." Nicméně vím o jedné, co se vdala a zjistila, že pán už ženu má. No, proto taky chtěl jen islámský sňatek, že jo... Bylo to vcelku peklo ho zrušit. Protože není proč, z jejich pohledu. Kdyby jela poznat rodinu, asi by se to domákla. A i to dítě držené v zemi otce, no, bývá to. Málokterý ho unese, to fakt ne... ale povětšinou to bývá tak, že se rozhodnou žít tam (třeba zatím, na čas) a pak se pánovi nechce zpátky a ženský tam zůstanou, protože bez dětí se vracet nechtějí. Jedna co vím tam ještě je a ta druhá (z doslechu, znám jen syna) odjela, až když šlo třetí, nejmladší dítě z tamní střední školy a rodina (otec dětí zemřel, když byly všechny malé) uznala, že v ČR má lepší vyhlídky na studium a může na VŠ. Mohla odjet s tím nejmladším a ti starší se nastěhovali postupně. Čekala na to přes 20 let, přesvědčená, že kdyby manžel žil, nebyl by proti, aby odjela i s dětmi dřív. To jsou pak smutný věci, ale to se ti může stát s chlapem z Německa, Švédska...
A jelikož oni žijí jinak a neuvažují nad tím, kolik uživí dětí, tak bych na to, že neuživí jedno navíc, ke všemu od milovaného syna fakt nespoléhala. Z jejich pohledu moc utrácíme, jsme moc konzumní, děti toho tolik nepotřebují... na druhou stranu jim snesou modrý z nebe, značkový hadry, hračky... Strašně se to v nich mele. Jeden den mi řekl manžel kamarádky (muslim), že děti nepotřebují čtyři mikiny, protože jeho bratr má děti dvě a zdaleka nemají to, co my a mají se líp, protože nejsou vychováváni v materiálnu... a dva dny nato mi kamarádka plakala do telefonu, protože neměli na nájem a on koupil rodině digitální foťák a kameru a poslal jim ji do rodné země... zatímco jeho děti a ženu založila nevěřící babička, aby neskončili na ulici.
Dceři bránit nemůžeš, ale chápu tě. Taky bych nadšená nebyla. Ale my máme tu " tetu v šátku", tak snad to na mou dceru zafunguje tak, abych to řešit nemusela.

Upravil(a) javena (31. 10. 2010 22:48)

Rozmarýna napsal(a):

dobrý den,

dcera se zamilovala do Alžířana
Nezdá se být zlý. Ale já to neumím posoudit. Nevyznám se ani v chlapech českých, natož cizích.
Máte někdo zkušenosti ze svého okolí z takovými vztahy?
děkuji

Sú rôzni... zistila by som si, z akej pochádza rodiny, nakoľko sú nábožensky založení, či sú z dediny alebo mesta, nakoľko sú otvorení, vzdelaní... a aj ot, kaú má chlapec minulosť(ak nejakú má). Je to kus od kusu, ale pri kultúrnych rozdieloch by som bola opatrnejšia. Zažila som krásne vzťahy, aj debakle (povedala by som, že krásne boli ešte krajšie ako rovnako-európske vzťahy, ale tie zlé ešte horšie... asi tak).

Ak je naozaj muslim - ani všetci Alžírčania nie sú muslimi, resp. sú tam rôzne odnože... - tak do 8 rokov patrí každé dieťa matke, od 8 rokov otcovi. To je proste pravda podľa ich náboženstva a ich zákonov. Ďalej deti dedia náboženstvo otca automaticky, manželka nemusí konvertovať, ale nesmie mu brániť (ani deťom) praktizovať islám. Materiálne zaopatrenie alebo nezaopatrenie v tom nehrá nejakú veľkú úlohu, skôr vôľa otca a sekulárnosť alebo náboženskosť (alebo úplatnosť) súdov. Niekomu vyhovuje, keď jeho dieťa vyrastá bez jeho pričinenia a on sa môže len chváliť tým, že NIEKDE (ďaleko, v Európe, Amerike, v lepšom svete) má dieťa, a niekto bezpodmienečne chce dieťaťu vštepiť svoje zásady a MUSÍ ho mať pri sebe. Mmch, problémy pri rozvode vedia robiť aj iné národnosti a kultúry, len trebárs nemajú takú oporu v zákonoch.

Aneri napsal(a):

Podívej se na film Bílá masajka.....

Kristova noha, to je o Keni!!!!! Tušíte, kde je Alžírsko a kde Keňa.... ??? To je ako keby niekto zaradil ČR k Albánsku - Európa ako Európa....

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

Bez dcerky neodejdu - knížka podle zkutečné události, http://www.kfilmu.net/filmy.php?sekce=i … y-neodejdu

Ale to je o Iráne, to je trošku iné kafe... nepleť si pojmy s dojmami a inventúru s ouvertúrou.

Já vím, že je to v Iráně
ale nebylo by na škodu si přečíst knížku, jak se pan doktor,který studoval a pracoval v Americe, vzal si Američanku, měl s ní holčičku a přestěhovali se do Iránu.
Já vím,že to není Alžírsko, ale v knížce je krásně popsaná mentalitu mužů ,muslimů
Jenže když je zamilovaná, těžko si bude nechávat poradit, natož rozmlouvat. Půjde podle hlasu svého srdce.
Kdo ví, třeba zrovna bude štastná.
S manželem jsme vyrůstali ve stejném městě a manželství nefunguje

Upravil(a) dusička (1. 11. 2010 21:22)

Ještě bych chtěla dodat, že muslimové mají výchovou a kulturou daný respekt ke starším lidem, takže i moje máma si nějaký čas připadala jako v ráji. Nejdřív můj vzah hodně odsuzovala, ale bývalý přítel jí zahrnoval dary a při každé příležitosti jí poděkoval za to, že vychovala tak skvělou dceru jako jsem já. Se vším se jí snažil pomáhat a byl na ní milý.
Takže Rozmarýno, buď opatrná i Ty, ta jejich manipulace je tak dokonalá, že člověk je lapen ani neví jak :-)

marina napsal(a):

Já mám 2-letou zkušenost s prima muslimem, který žije v západní (vlastně severní) Evropě. Nepil, nekouřil, byl 100% věrný, choval se jako dobrý muslim (ale nemodlil se). Byl pracovitý, pro mě by se rozkrájel, všude o mě krásně mluvil. Byl něžný a snažil se splnit každé mé přání. Ze začátku se zdál jako ideální muž. Nakupoval mi hromady oblečení a přál si, abych to nosila. Postupně si mě ve všem tvaroval k obrazu svému a začínal lustrovat, co komu smím říct a co ne. Všechno se přizpůsobovalo jemu a jeho náladě. Uměl krásně okecat každou situaci a proč smím dělat tohle a nesmím dělat tamto... Vyžadoval 100% servis v domácnosti a vzorně naklizeno. Asi po roce jsem ho poprvé přistihla, jak jde a prstem kontroluje, jestli někde nezbyl prach...Nejdůležitější pro něj bylo, co si o mě myslí jeho rodina a lidi vůbec, tzn. např. při návštěvách jeho rodiny jsem musela ve 40stupňových vedrech neustále uklízet a vařit.
Byly to krásné dva roky, ale ke konci už jsem to ani nebyla já...byla jsem pohublá, strhaná a vynervovaná, nenásilně přetvarovaná k obrazu jeho. Radil mi už i jakou podprsenku si mám kdy vzít a v které kapse mám nosit mobil. Když jsem si to udělala podle svého, byl uražený, že ho nerespektuju. Dodnes jsme v přátelském kontaktu a někdy je mi ho líto - protože on nikdy nemůže pochopit, co bylo špatně, on se choval v souladu se svojí vírou a kulturou...
Já bych poradila dceru od vztahu neodrazovat (stejně by to její lásku k "zakázanému ovoci" jen posílilo) a naopak bych jí dala prostor jejího milého co nejlépe poznat. Ideální by bylo, kdyby měli spolu možnost nějaký čas žít. Myslím, že by dcera časem vystřízlivěla. Držím palce, nebude to jednoduché. Tyhle typy mužů jsou nesmírně charismatičtí a dokáží neuvěřitelně pěkně o všem mluvit a dají ženě pocit, že je bohyně...a mimo jiné od začátku mluví o svatbě a společné budoucnosti, což je také příjemné poslouchat a věřit tomu.

Ano, to mi přijde konečně autentické vyprávění. Osobně znám spoustu muslimů a ne všichni se chovají jako ideální muži či jako pozitivní vzor. Spíš to jsou pokrytecká hovada. Ale podle kultury a země, ve které vyrůstají, jsou někteří velmi galantní - rozhodně na začátku. A spousta z nich je galantní ke spoustě žen po celý život.
A ta galantnost, která zdejším ženám přijde jak z Marsu, ve spojitosti s klasickým "kluk z vedlejší vesnice je lepší, z vedlejší země ještě lepší a kluk z exotické země musí být naprosto úžasný" prostě může fungovat a první rok až dva dokonale ženu zaslepí.

Na druhou stranu, muslimští muži z různých zemí mohou a jistě jsou také vynikajícími otci. Stejně tak jako někteří čeští mužové prosedí velkou část svého rodinného života u TV s pivkem v ruce a pak se zvednou a jdou na pořádné pivo s kamarády.