Morfe - štastná to žena, když na ní myslíš a posíláš jí takové krásné Žalmíky Přála bych si být Myrai

Než se začtu do vašich písmenek
Dneska moje mamka vytáhla starý snář a horoskop z roku 1894, vůní má jak Malý Bobeš, otrhané listy
dost jsem se pobavila, ukázka např.
Horoskopy uplně nesmyslný, třeba střelec začíná 12.listopadu,končí 12.prosince
Pro příklad:
Znamení vodnáře - nar. mezi 11.lednem a 9.únorem
Chlapec v tyto dny narozeny jest přirozenosti vodnáře,teplý,vlhký a na větry trpící, jest mužského způsobu a komplexi Saturna, chlapec takový má podlouhlou hlavu a tvářnost, dlouhý nezpůsobný nos, pěkné obočí,prokvetlé barvy v obličeji, mívá zrostlé tělo, jest dobře mluvící,mlčenlivý a tichý, dobého srdce, lehké krevnatosti, nenávidí lež a všecky ty, jenž s ním obcují. Mívá znamení na ramenech nebo na nehtech, jest ochotně zlostný, tiše mluvící a libuje si v samotě, mnoho v sobě tají, jest před lidmi hrdý, ale při tom dobré mysli, má přízen u lidí, avšak přece do velké bídy a chudoby přichází a nikdo se ho neujme. Po 30 letech k dobrému pokji přichází a bude klidného života požívati. On má míti dvě manželky, z nižto jedna vdova bude a ta bude velmi od ostatních žen milována. v tom čase bude on velmi netrpělivý a plný starostí. Tak často sám k sobě mluví,skrze své bratry přijde do protivenství a brzy sešedivý, jest mezi svými bratry ten nejlepší a přečká matu a otce

Rosakosa napsal(a):

ElinaH. napsal(a):

Rosakosa napsal(a):

To je jeden z výrazných projevů neurozy .......člověk je zaujatý sám sebou a tím pádem není zaujatý druhýma lidma a neumí se jim  věnovat , je moc zahleděný............udělat se s tim dá, jedině dlouholetá terapie .....a v první řadě si to musí uvědomit, nahlídnout na to.........

souhlas.

Neumí ji dávat svým dětem dle mého názoru není jen to, že jim odpírá svou lásku. Naopak to s ní může přehánět, rozmazlovat je,úzkostlivě střežit každý jejich krok.

Pokud má neurozu, tak je zahleděný do sebe ...........a na druhé nebere ohled.......což je u Dušičky patrné.

A to si zas nemyslím.Spíš potřebuje autoritu, které by věřila, že dobře rozhodne - čtu o tom teď super knížku!

morpheus napsal(a):

Rosakosa napsal(a):

Pokud má neurozu, tak je zahleděný do sebe ...........a na druhé nebere ohled.......což je u Dušičky patrné.

Pozoruju tu neco o psychoze, takze mila Rosakoso nejdrrive si precti o cem to je a pak muzeme dale diskutovat na tema psychoza :

V moderní psychologii je neuróza převážně vykládána jako duševní nerovnováha, způsobující psychický stres neboli duševní tíseň, nikterak však narušující schopnost racionálního myšlení (= psychóza). Emoční tíseň se projevuje ve fyziologické a duševní nerovnováze, fobie, úzkost, somatické projevy. Nejjednodušším způsobem je definována jako trvalejší neschopnost přizpůsobit se prostředí, změnit životní návyky - snažit se o něco nového a neschopnost rozvíjet svou osobnost ve více uspokojivý komplexnější celek.

Takze Tvuj komentar
"To je jeden z výrazných projevů neurozy .......člověk je zaujatý sám sebou a tím pádem není zaujatý druhýma lidma a neumí se jim  věnovat , je moc zahleděný " je hloupost. Promin. Popr. pokud mi neveris, zalistuj v odborne literature a sahni i po Freudovi.

Jsme stale na osudu ?

Morfe - tak to já mám!
Jsem psychopatka!

Rosakosa napsal(a):

Je to tím, že líp komunikuje s Vesmírem? Nebo je to tou rovnováhou ?

Podle mne, je to v podstate obojim a neboli pro mne je to jedno a totez.
Neboli kracici ruku v ruce.     .......ale nejsem mu dr c   (kdo jim zde je? )

Crabate - díky za slova,
ano když si představím hladinu jako svůj mozek, je jen vteřinku čirá, klidná. Ale hned je tu šumění, vlny, jedna za druhou, odlesky z nebe se dostávají pod hladinu.
Rosakoso - vůbec nemyslím když jsem napsala - chci uchopit něco za každou cenu - hmotně statky.
Ani to - co zmůžu já jsem neměla na mysli. KDyž něco budu potřebovat zjistit, zjistím, např. když budu chtít upéct perníky (příklad) zjistím si teorii, když budu chtít upravovat fotky, když se budu chtít naučit němčinu. Jasně, to se všechno pílí naučit dá.
Měla jsem na mysli.
Třeba vedli jsme řeč s mým mladším synem. Povídá mi mami, já bych už někoho chtěl, já bych chtěl milovat, ale mě žádná nechce. A já mu odpovídám. Když moc budeš chtít se seznámit a poznat dívku, když to budeš hodně moc chtít, nebudeš moc žádnou najít. Když tomu necháš volný průběh, zaměstnáš myšlenky něčím jiným, najdeš.
Tak to je.
Eli - s tím dítkem je to taky vhodný příklad. Když ženská moc moc chce,prostě to nejde.
Měla jsem např. na mysli - chování jiných. když moc toužím, přeju si aby někdo se zachoval jak bych si přála, nejde to. Když na to nemyslím, třeba to už pro mě není důležití , stane se pravý opak.
Jakže se naučit lépe komunikovat s Vesmírem? Jak udržet v sobě rovnováhu jako čirou klidnou hladinu vody? Tot otázka

Eli - nemáš to jednoduchý. Jinak Ti chci říct, že jse zcela normální a je to i období, že 14timěsíční batole je závislé na matce, a nechce k nikomu. Chce to čas. Brala bych ohled na dítě, když brečí,prostě s ním nepůjde, nebo půjdu taky.
Jinak myslím,že se chce ex udobřovat,určitě si chtěla někdy, aby koupil malé značkové věci, tak je koupil, aby si měla radost. A myslíš, že si získá malé dítko hadříkama?

Jinak já brouzdám po netu,místo toho abych šla spát, a narazila jsem.
Zákon protikladů - Člověk však může tuto touhu vědomě pociťovat jen tehdy, pozná-li nedostatek. Čím bolestněji prožívá svůj nedostatek, tím větší je jeho úsilí po plnosti. Touha je důsledek nedostatku. Nedostatek je začátek cesty
Ve vývoji každého člověka i celého lidstva jde o to, aby se podařilo osvobodit vůli a zaměřit ji k vyváženému středu. Středu, po němž toužíme, se ovšem nedosahuje křečovitým úsilím o jeho udržení, nýbrž jen tím, že člověk přijme obě protikladné stránky své bytosti a vyvažuje je. Teprve v procesu tohoto vyvažování, v němž proudí životní energie, vzniká rovnováha, střed.
Umění spočinout v sobě tedy není nějaký statický stav, žádné hrobové ticho, nýbrž dynamický děj, proudící, věčný život. „Já jsem cesta, pravda a život.“ Tyto nejhlubší a zároveň nejvyšší zkušenosti s uměním spočinutí v sobě jsou ony mystické prožitky božské jednoty, spojení s Bohem skrze něho a v něm.
Zamysleme se nad řečí Bible: Je to kniha plná myšlení v protikladných dvojicích pojmů, které může sloužit jako návod k lidskému jednání.

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

První den stvořil světlo jako protiklad ke tmě a viděl, že to bylo dobré

Jdu spát a mám na čím přemýšlet
Teprve když jsem ve tmě, toužím po světle a vnímám každý záblesk světla. Jsem-li v zajetí tmy, je má vůle svobodnější pro touhu po světle...

dusička napsal(a):

Crabate - díky za slova,
ano když si představím hladinu jako svůj mozek, je jen vteřinku čirá, klidná. Ale hned je tu šumění, vlny, jedna za druhou, odlesky z nebe se dostávají pod hladinu.
Rosakoso - vůbec nemyslím když jsem napsala - chci uchopit něco za každou cenu - hmotně statky.
Ani to - co zmůžu já jsem neměla na mysli. KDyž něco budu potřebovat zjistit, zjistím, např. když budu chtít upéct perníky (příklad) zjistím si teorii, když budu chtít upravovat fotky, když se budu chtít naučit němčinu. Jasně, to se všechno pílí naučit dá.
Měla jsem na mysli.
Třeba vedli jsme řeč s mým mladším synem. Povídá mi mami, já bych už někoho chtěl, já bych chtěl milovat, ale mě žádná nechce. A já mu odpovídám. Když moc budeš chtít se seznámit a poznat dívku, když to budeš hodně moc chtít, nebudeš moc žádnou najít. Když tomu necháš volný průběh, zaměstnáš myšlenky něčím jiným, najdeš.
Tak to je.
Eli - s tím dítkem je to taky vhodný příklad. Když ženská moc moc chce,prostě to nejde.
Měla jsem např. na mysli - chování jiných. když moc toužím, přeju si aby někdo se zachoval jak bych si přála, nejde to. Když na to nemyslím, třeba to už pro mě není důležití , stane se pravý opak.
Jakže se naučit lépe komunikovat s Vesmírem? Jak udržet v sobě rovnováhu jako čirou klidnou hladinu vody? Tot otázka

Dušičko já jsem rozhodně nemyslela  hmotné statky, cokoliv jsem myslela.
A ty si nemůžeš přát ,aby se někdo zachoval jak chceš ty, ty máš nesmyslná přání, tvůj manžel se nezmění ve starostlivého manžela , když budeš komunikovat s vesmírem.............musíš mít reálná přání, ne prosit vesmír o vilu s bazénem a trápit se , že odnikud nepřilítla 

Musíš vycházet z reality, tvůj manžel je takovej a nidko ho nepředělá, mužeš si akorát přát, aby to tobě nevadilo. abys změnila postoj, nebo abys potkala jiné štěstí.
A komunkovat s vesmírem se dá právě v Alfě...................před usnutím, když usínáš máš mozek v hladině Alfa a můžeš si říkat v duchu různá reálná přání .........nesmí tam být negace..........slůvko NE..........tj, třeba nebudu tlustá ...........nebudu nervozní.............pak to nefunguje.........

morpheus napsal(a):

Elina H : To, co delas s malou a proti nemu, neni dobre. Ale nyni nemam cas na vypisovani mych stupidnich nazoru, ceka me vecerni "meditace" a pak sladky spanek...
Tobe preji dobrou noc a netrap sebe, ani Ex, ani oba netrapte tu chudinku malou.

klidně se rozepiš do SZ - zajímá mně názor každého z vás...

jak trápím exe? Tím, že s ním neumím mluvit? Tím, že když se v noci probudím, vytanou mi na mysli jeho slova a jako mozaika se mi v hlavě skládá obraz jeho vypočítavosti?Jo, já bych si moc přála udržet hladinu klidnou...Starší holka ho nesnáší, co ho zná, myslela jsem si - puberta, ono ji to přejde...Jenže přejít to mělo mně! Děti se nám rodí, aby nám pomohli.

ElinaH. napsal(a):

Ros - já se ale nesnažím mu bránit, aby ji viděl.


Není to zájem o dítě, je to zájem se s dítětem předvést.
Natolik ho už znám.

Kdyby měl zájem o tu malou, dělal by to, co je pro ni dobré.Nesnažil by se vzít si ji za každou cenu přes její odpor, ale udělal by to pomalu,psychologa potřebuje, protože to chce mít rychle.
Naposled se takhle podobně předváděl s fotkami z porodnice. Všechny s nimi oběhl a vychloubsl se, jak má hezké dítě.Narazil u mého táty.Fotky ho nezajímaly, volal mně.Peněz na malou nám dal mnohem víc než exovi rodiče ( a u něj jsou peníze to nejcennější,co na světě je) a přesto nemá tátu rád a každou chvíli se v hádce dostaneme k mému tátovi - protože mu na jeho vychloubání neskočil.

Pokud to dělá pro tohle, tak to by mi vadilo taky.............ta situace je ošklivá .

Upravil(a) Rosakosa (10. 12. 2010 8:38)

ElinaH. napsal(a):

- zajímá mně názor každého z vás...

Jses si jista ze kazdeho nazor?

Dnes přišel ex s krabicí od značkových bot, s cenovkou 635,- Kč, vel.20 barva Marine a uvnitř měl zespodu špinavé růžové sandály velikosti 27 nějaký noname. Mně to nezajímalo, až na odchodu chtěl, abych se rozhodla, jestli si boty nechám.Ptala jsem se, proč mají krabici od značkových.On prý musí věřit etiketě.Hm, tak jsem mu botičky vrátila.

A pro ty z Vás, kteří si myslí, že on je v pohodě otec a já pořád něco vidím a jemu bráním v péči o holčičku z nějaké zášti ( pro kterou, pravda, objevuju čím dál víc důvodů, protože pořád rozkrývám jeho lži a mlžení, navíc jsem doma sama a o víkendu budu jen s malou, velká holka jede pryč...myšlenky naskakují samy...).

Tak o vztahu vůči mně a to, co mi nesedí - intimnosti nenapíšu... Když s kýmkoliv mluví, nejdřív mu podá ruku.Ať je ten člověk starší, mladší, žena nebo kdokoliv.To mě na začátku zaráželo.Pokud se mnou chce mluvit, stoupne si mi na nohy.Dělal to někdo někdy Vám?

A malá? Dostala horečku a já jsem to zjistila poté, co odsud odejel na svůl pondělní program - hasiči a pak kamarádi.Telefon měl vypnutý - má dva, znám jen jedno číslo, druhé má skryté, když volá mně i rodičům.Zavolala jsem k hasičům a pak ji jeho kamarádce a šla za jeho mámou, jestli mě odveze k doktoru. Prý jo, ale ne do okresního města, tam se nevyzná a musel by jet on. On po čase volal a potom znovu, když jsme se vracely od lékaře.Rozhovor: " ´Tak co?" " Tak asi dobrý". " Takže nemusím jezdit?!" Smajlík by měl vyjádřit nadšení v hlase, když zjistil, že nemusí za nemocnou dcerou přijet.

Já vím, že se to normálním lidem zdá divný, že takhle žijeme nebo žili jsme spolu.Ale...on všechno vždycky nějak zamluvil, vysvětlil a já mu chtěla věřit, tzv. " všude je něco"... A teď se z toho probouzím a je to ... děsný.Nemluvím s ním, protože NEVÍM, jak s takovým člověkem mám mluvit.Já to prostě nevím.Všechno zalhal, zamlžil...A já jsem nějak docela mimo.

Wiki napsal(a):

Eli, teď jsem tě četla na psychologické, sem to tak nepatří , ale když už to píšeš sem, .. Já mám pocit, že jsi na něm opravdu závislá. (snad to Rosa psala...)  a že je středem tvého života, tolik lze vyčíst ze tvých příspěvků. Pokud to tak budeš chtít mít dál, pokračuj tak, jak děláte. Ale zůstane to tak a nepohneš se z místa.

Pokud nechceš setrvat v tomto nepříjemnu, tak proč řešit detaily s krabicí od bot značkových či neznačkových, , podávání jeho ruky, jeho telefony, zda-li se předvádí před přítelkyní..a podobné věci, kterými se zabýváš především.

Když tyto, viz výše,  dokážeš pustit, budeš mít vyhráno. Tam by měly směřovat tvé vibrace směrem k vesmíru (samozřejmě  je to můj přístup k věci - to snad není třeba psát.. ale raději..žeano..).
Zaměř se jen na své emoce, na svoji úroveň emoční stability na určité výši (tobě vyhovující) a tu si drž. To vyřeší i problém nepřenášení negativních emocí na dítě. Na to nicnetušící malé dítě, které jste přivedli na svět.  Ty mu škodí - to víš. A není to o tom, co ON  řekl, udělal, koupil, donesl, odnesl...to s tím přece už nesouvisí.

A věcně bych se postarala - coby zákonný zástupce o alimenty a o styk s tátou. Pochopitelně slušně, zdvořile - to mi přece nezakáže nikdo takto jednat, ani mi nezabrání - když já budu chtít.

Tak Eli, drž se holka a podej samé dobré zprávy ! Jo??

Wiki, děkuju - já si svou závislost na něm uvědomuju.A nejde mi se hnout z toho místa.Šla jsemk psychologovi,ale tohle je ... strašně moc hluboké.
Jednak - děti považuju za zázrak, nebo početí, těhotenství atd...Byla jsem tak fascinovaná, že jsem těhotná, na všechno ultra opatrná, a jeho to štvalo, ale snažil se být milej.A já jsem ... si ho zamilovala? Je to jiná láska než zamilovanost...Byla jsem protivná, ale to i na prodavačku v krámu, prostě mi bylo blbě...Spojila jsem si nás v mysli s tím dítětem napořád. A přišly jeho kamarádky  a jé...holčička je krásná a já: " po tatínkovi" - a ty lidi z jeho okolí nechápali, znali ho...Dal mi nejkrásnější chvíle roku 2009 - a to myslím tak čtvrt půl roku v kuse.Mám už velkou holku a tahle malinká byla ... no,zázrak, dárek z nebe...
A druhak - ke mně podobnými slovy jako on mluvil a podobně se ke mně choval nejbližší člověk v původní rodině - moje máma.A už jsem to strašně dávno chtěla s psycholožkou řešit - jenže to nešlo.Ptala se, já odpovídala, asi jako se baví lidi v čekárně nebo když potkáte sousedku - prostě vesele, v pohodě. A ona chtěla slyšet ty problémy.Řekla, že to řeším přes tělo a půjde to velmi špatně, že mě vidí, že konverzuju s nohama zapřenýma pevně do podlahy a v dané chvíli s tím nehne.A nehnula nikdy.Jednou s tím možná trochu hnuly konstelace, ale i tam byl blok příliš velký. S mámou se nestýkám od 21 let, co jsem měla první dceru, z jejího popudu.
Mám druhou dceru a ... exe.
Chtěla jsem se s ním domluvit, on tvrdil, že se před soudem dohodneme... Ale domluvit se nechce, nechá vše na mě a pak bude říkat - tys to tak chtěla.
Fakt se snažím, aby ta malá byla v pohodě, ale on odejde a já nejím, cítím se jako ve svěrací kazajce a když třeba malá spí jako teď - přemýšlím, co řekl, donesl, odnesl...atd...Nemůžu se toho zbavit.