Ahoj, díky za zprávu, něco jsem už o tom taky četla, hlavně, že když bych to chtěla, musím si všechno zařídit a zjistit sama. Máš pravdu v tom, že otázka není jestli pupečníkovou krev ano či ne, ale jestli pro sebe nebo darovat? Asi jsem tu otázku měla formulovat spíš takto. Dneska je rozhodování podle mě ještě těžší, protože jsou od letoška nové zákony a firmy, které budou chtít pupečníkovou krev u nás odebírat je musí splňovat. Taky už se nebude skladovat v cizině, ale u nás, pod kontrolou SÚKLu. Takže o kvalitu bych se nebála. Ale zase to stojí nějaké ty peníze a  tak nevím....

Díky, já jsem tedy zvažovala spíš tu variantu pro sebe, protože jsem se někde dočetla, že se jednak dělá rok od roku více transplantací a jednak, že pro hodně dětí a i dospělých se těžko hledá dárce. Pro mě by to znamenalo jistotu. Co myslíte vy?

Aha, tak to prakticky vypadá docela jednoduše. Jinak to, že odběr pro sebe je placený, to jsem věděla, ale nepřipadá mi, že by to bylo tak moc peněz. Postupně si zvykám, že když chci něco navíc, tak si připlatím.
A zrovna pupečníková krev se mně zdá dost důležitá - kvůli kmenovým buňkám, které obsahuje. Navíc se mi líbí, že se uchová něco, co by se jinak vyhodilo a to by, myslím, byla škoda.
Mohla bych se zeptat, proč jste se rozhodli pro darování? Kvůli penězům, nebo ještě z jiného důvodu?

Ahoj, já to tak nemyslela, vím, že darování je darování , a určitě je to skvělý pocit, že člověk může někomu pomoci, ale není zrovna u tohoto nejlepší pomoci sám sobě? Ostatní pak mají se mnou míň starostí a v důsledku na tom ušetří všichni. My čas a nervy a společnost peníze.
Zajímalo mě ale, jestli jste si pupečníkovu krev  nechtěli nechat proto, že je to pro vás moc drahé?
Říkala jsem si, co když teď daruju a pak ji náhodou budeme potřebovat? Jestli by nebylo lepší mít ji uloženou?
Zjistila jsem si, že za odběr se platí asi 20 tisíc -  ale splácení se  dá rozložit na delší dobu.

Luci, já jsem v tomhle optimista , s těmi zkušenostmi máš asi pravdu, ale proč je jich málo? Protože se to odebírá teprve krátkou dobu. Zkušeností bude určitě přibývat a možnosti využití nejspíš taky. Pupečníková krev je pro transplantace daleko výhodnější než kostní dřeň, protože je daleko jednodušší ji odebrat, taky jsou tam buňky mladé a zdravé. Někde jsem viděla odkazy na odborné publikace na téma transplantace pupečníkové krve u dětí i dospělých.
Nevím, jak to dělají, ale asi bude nejspíš možné ty buňky nějak rozmnožit.
A když si k tomu přičtu, že každý člověk je originál, tak je mi jasné, že každý z nás taky máme svoje originální buňky, které nikdo jiný nemá. Proč by jinak tolik lidí ročně na světě nemohlo najít vhodného dárce, když už jsou dárci propojeni kolem celého světa?
Z  toho mi vychází, že nejlepší je zajistit si svoje buňky pro sebe.

Popravdě, jak postupně získávám další informace, tak už asi rozhodnutá jsem, i když...
podle toho, co jsem zatím četla, tak to vypadá, že pro darování - a teď nevím přesně - jsou asi přísnější pravidla. Nevím, jestli to nejsou podobné podmínky jak pro darování krve? Já totiž krev darovat nemůžu, tak si myslím, že ani tu pupečníkovou krev. (?)
Proto  jsem se začala zajímat  o vlastní uschování a bylo mi řečeno, že to můžou odebrat i při císaři, porodu do vody, krátkém pupečníku, dokonce i při infekci streptokokem- tak nevím -  nejspíš  peníze rozšiřují  možnosti odběru?
Taky by nám to uschovali i kdyby se odebralo málo.
Jinak je pravda, že jsem na tu pupečníkovou krev dost upnutá, tak snad tím nic špatného nepřivolám.

Aha, ale nějaké testy matce se dělají, ne? A vyplňuje se nějaký dotazník. Jen by mě zajímalo, jestli se dotazníky pro darování a pro soukromé účely nějak liší?  - zdálo se mi, že dárkyně musí mít perfektní zdravotní stav?
Jinak je jasné, že když se vyskytnou komplikace u porodu, odběr pupečníkové krve jde stranou! Komplikace se ale nedají dopředu odhadnout, že?
Tak hlavně, že jste to ve zdraví přežili!
Stejně si ale myslím, že od chvíle, kdy se narodí miminko, do chvíle, než se porodí placenta, je dost času na odběr pupečníkové krve, který navíc trvá jen pár sekund, jak psala Berka.
Jinak mám zjištěné, že v   odebrané krvi se počítá  množství kmenových buněk. Když je jich málo, krev do banky nezařadí a už se neozvou. Jenže to bych zase nechtěla, myslím, že i malé množství by se jednou mohlo hodit - bylo by to pak taky o hodně levnější.

Tak to jsem ráda, představovala jsem si to složitější. Opravdu to stačí říct až v porodnici? Máš na mysli při příjmu k porodu, nebo na tom předporodním kurzu?
Mě hlavně záleží na kvalitě - abych měla jistotu, že se ta krev bude dát použít. Takže jsme se podle dostupných informací zatím rozhodli pro firmu Cordbloodcenter. Ještě jsem s nimi  nemluvila - podle toho, co jsem našla, je to momentálně jediná společnost, která odběry pro vlastní využití v ČR provádí.  Taky se mi líbí, že krev skladují u nás, v ČR, v souladu s tím novým přísným zákonem- tak snad  bude vše OK.
I když tedy nevím, čemu by vadilo, kdyby ji skladovali jinde?
Asi bych se s nimi měla dopředu domluvit, určitě to neodebírají ve všech porodnicích?

Díky moc, ten článek je docela zajímavý, jen tam mají nepřesné údaje o ceně. Odběr opravdu stojí jen asi 21 tisíc, další peníze se platí postupně každý rok za uskladnění a je to kolem osmi set.
Co říkáte na   diskusi k článku? Překvapilo mě, jaké problémy můžou nastat - třeba, že neodebírají o víkendu, nebo že dokonce někdo zapomněl! To jim na tom vůbec nezáleží?
Taky tam jaksi nenapsali, že ve výsledku se do mrazáku dostane jen nepatrný zlomek odebraných krví. Banka pupečníkové krve existuje od roku 1996, ročně se v ČR narodí kolem 100 000 dětí a oni mají dosud uložených 4000 štěpů. To asi nebude moc velká pravděpodobnost, že se mezi nimi octne i ten váš?
Pak je tedy od nich  moc pěkné, že v případě potřeby můžete požádat o vydání té vaší krve!
Asi si opravdu raději zaplatím, pro jistotu.

ahoj tak před rokem jsem si říkala že do toho chci jít že daruju ale co se týče informací v brně hrůza připadala jsem si jak kdybych po nich chtěla nevím co.každopádně jsem hodně chtěla takže jsme si úmrtn s kamarádkou všechno načetli vyplnili a výsledek po porodu se ptám jestli šla odebrat a oni na mě zírali jak na jojo a to jsem to měla zahrnuté v porodním plánu to samé ta kamarádka ani jedna jsme neslysely něco jako omlouvame se nebo něco.takže teď bude druhej pokus jsem zvědavá jak to dopadne.

S odberem pupecnikove krve bych u sveho ditete nesouhlasila.
Zde zajimavy clanek o placente