Suzanne napsal(a):

Dekuju , mas pravdu je to tezke o tom nemluvit, zrovna vcera, kdyz jsem usinala jsem ho zas videla s ni, je to tak slozite :-( nejhorsi  je ze chodi do skoly, tamkde jsem driv bydlela, ze chodi do skoly tam kam jezim dost casto, a taky ze nebydli zrovna nejdal, a jak vidim ceduli mesta kde bydli, vrazdila bych, hned se mi zhorsi nalada a jsem nesnesitelna :-( je to za 2  mesice rok ale je to fakt sileny. skusim o tom nemluvit jak rikas. i kdyz bychse chtela jednou dockat toho, ze mi rekne, lituju toho co jsem udelal, i kdyz v srdci vim ze to v zivote nerekne.

Proč potřebuješ, aby ti řekl nahlas, že lituje?

Ona napsal(a):

Neupínej se na to co by jsi chtěla od něho slyšet, řekl by to jen proto aby doma byl klid. Tohle poznání moc bolí, ale jak jsem psala, jestli Tě má rád, tak bude litovat maximálně to , že Ti to ublížilo, proč by litoval toho že zkusil něco co pro něj bylo fajn.
Také jsem se k tomu pořád vracela a přemýšlela coby kdyby a dokonce hned po provalení jsem z něho dolovala všechny podrobnosti co se děly. S odstupem musím přiznat, že mi to ublížilo mnohem víc a pořád jsem na to myslela a představovala si je.
U nás to budou od té doby brzy čtyři roky , nemůžu říci že bych na to už vůbec nemyslela, ale snažím se o tom nemluvit (občas mi nějaká jízlivá poznámka ujede).

no prave to je ta chyba, ja si nasla ji a chtela po ni aby mi vse rekla a onmito pak uz jen odkejval. takze mnohem vic boli kdyz vim co bylo .takze rikas nikdy to nepreboli nikdy nezapomenes ale postupem casu se to ztraci?

chtela bych to proste od nej slyset, ja kdyz jsem tenkrat kdyz sme spolu zacinali ho taky podvela vsechno jsem mu rekla a i do oci ze toho lituju a hrozne me to bolelo. od te doby jsem ho nepodvedla. ale jak tu je receno " proc by litoval toho ze zkusil neco co pro nej bylo fajn" hlavne bych obcas rekla ze by cas vratil. kord kdyz ho odmitnu v sexu ze jsem treba unavena. to si myslim ze myslina to jak mu bylo fajn

Milá jmenovkyně, když tě tak čtu- moc přemýšlíš o tom, na co myslí ON.  To je  fakt na nic. Možná by tě překvapilo, kdybys mu do té makovice viděla.  Dávno už nemyslí na NI , třeba  má v hlavě  výsledky  Wimbledonu daleko radostněji  a pevněji vetknuté než vzpomínky na  nějakou babu.
Já na tvém místě bych vycházela  striktně z toho jak se k tobě chová  nyní. Minulost nezměníš,na budoucnosti buď můžete společně pracovat nebo si to jeden druhému "vracet" a opepřovat do  sešlosti tělesné schránky...¨
Koukám na ty dva smíšky  na fotkách.     Určitě bych chtěla aby můj muž měl rád  mě. Ale časem  spíš oceňuji, jestli je spolehlivý, jestli  mi "moje" ( rozuměj naše) děti  vychovává  správný chlap. Jestli nemá   v peněžence vítr a hlavu plnou  vzdušných zámků na úkor rodiny.... Prostě  úlet byl. Ale jaký je teď? Jasně , že vášeň první společné doby je v nenávratnu. Ale ty také nelituješ hezkých věcí,které jsi prožila. Pokud ano, tak bys byla  vzor všem sebemrskačům!
Prostě zkus  najít sebe. nemysli na něho a JI víc než je  zdrávo. Cokoliv, co  člověk nemá rád  se snaží vytěsnit z hlavy. Třeba SMRT.  Také na ni myslí jen ti, kdo se jí bojí.  Ti,kdo jsou smířeni s její existencí  si váží dní před ní.  Asi tak. Měj se dobře a  raduj se z toho , co ovlivníš. Ze starostí a  splínů se vypiš nebo vypovídej u kámošek, ale  neber si to jako  partnerskou rozmluvu před usnutím.   To bys jen  ztrácela svoje vlastní body!  Pokud jste teprve rok poté, možná bys mohla udělat kříž  nějakou poslední debatou-ale v míru a opravdu  před uzamčením dalších  nekonečných návratových debat. Ne  plnou výčitek a   očekávaných slibů od něj. Spíš jen  sdělit,že ty narozdíl od něj  z toho  nejsi ještě venku aby zkusil pochopit, že pro tebe je to  těžší než pro něho právě proto, že se ti to vše vrací v naprosto neočekávaných momentech do hlavy.  Chlapi to tak nemají.   Oni si vzpomínají "mělce", žijí víc   dneškem než my ženské.

PPavlaa napsal(a):

jojo, ale nedej bože, když ty parohy nasadí baba jim

Pravda, pak se z mělkých vzpomínek na cokoliv stanou hluboké Macochy v mysli zhrzeného samečka....

Suzanne napsal(a):

Ona napsal(a):

Neupínej se na to co by jsi chtěla od něho slyšet, řekl by to jen proto aby doma byl klid. Tohle poznání moc bolí, ale jak jsem psala, jestli Tě má rád, tak bude litovat maximálně to , že Ti to ublížilo, proč by litoval toho že zkusil něco co pro něj bylo fajn.
Také jsem se k tomu pořád vracela a přemýšlela coby kdyby a dokonce hned po provalení jsem z něho dolovala všechny podrobnosti co se děly. S odstupem musím přiznat, že mi to ublížilo mnohem víc a pořád jsem na to myslela a představovala si je.
U nás to budou od té doby brzy čtyři roky , nemůžu říci že bych na to už vůbec nemyslela, ale snažím se o tom nemluvit (občas mi nějaká jízlivá poznámka ujede).

no prave to je ta chyba, ja si nasla ji a chtela po ni aby mi vse rekla a onmito pak uz jen odkejval. takze mnohem vic boli kdyz vim co bylo .takze rikas nikdy to nepreboli nikdy nezapomenes ale postupem casu se to ztraci?

chtela bych to proste od nej slyset, ja kdyz jsem tenkrat kdyz sme spolu zacinali ho taky podvela vsechno jsem mu rekla a i do oci ze toho lituju a hrozne me to bolelo. od te doby jsem ho nepodvedla. ale jak tu je receno " proc by litoval toho ze zkusil neco co pro nej bylo fajn" hlavne bych obcas rekla ze by cas vratil. kord kdyz ho odmitnu v sexu ze jsem treba unavena. to si myslim ze myslina to jak mu bylo fajn

Každý to má asi jinak, nevím jestli to přebolí(mě to trápí ještě teď, když na to myslím, neumím to hodit za hlavu), spíš bych řekla, že se to odsune do pozadí a překryjí to nové starosti, radosti , zážitky, ...
Někdo to tu už také radil - byla bych pro , snažit se to uzavřít nějakým rozumným povídáním, bez vzájemného osočování, říci že je to pro Tebe pořád ještě bolestivé, ale dohodnout se na tom , že se budete snažit jít dál.
Já  také chtěla moc slyšet, že toho lituje, že to byl omyl, že  kdyby to mohl vrátit,...ale právě mi bylo vysvětleno, že jestli nechci aby mi lhal, abych to nehrotila, že lituje toho, že mě to bolí  a to řekl jen jednou a víc se k tomu nechtěl vracet. Má to už pro sebe uzavřené  a dál se k tomu nechce vracet.

Upravil(a) Ona (3. 7. 2011 15:48)

PPavlaa napsal(a):

já nevím, jestli je rozumný ještě znovu něco uzavírat nějákým povídáním o tom, co se stalo, zvlášť, jestli takhle někdo uzavírá každou chvíli. vy jste o tom spolu nemluvili ? nebo co na tom chceš rozebírat a uzavírat. já vím, že my baby prostě potřebujeme slyšet nějáké ujišťování a máme tendence se v tom pořád vrtat, nebyla jsem jiná, ale pokud už jste to mezi sebou řešili, mluvili o tom, nechala bych to asi být. nejde se k tomu pořád vracet do aleluja. mně by partner, který by chtěl pořád dokola řešit mou nevěru spíš časem otrávil a ten pocit viny, který bych vůči němu měla by ve mně asi spíš tímhle umlátil.

Nevím jestli to bylo pro mě, ale vztahuji na sebe. Proč píšu , to co píšu?

"porad me to trapi jako by to bylo vcera co se to stalo. uz nevim co delat abych na to nemyslela. uz mu nemuzu ani poradne duverovat. cokoliv rekne pripomene mi to ji, nekdy  i v posteli pri mazleni si na obcasne chvile vzpomenu a je konec. porad mu to rikam. a nejhorsi je ze toho nelituje :"

Myslela jsem právě, udělat za tím pomyslnou tečku a dál se snažit o tom nemluvit, dál neprudit. Nevím jak moc to mají Suzanne uzavřené, ale vpodstatě říkám to co Ty. Jít dál.

suzanne, mě ten váš vzah tak jak o něm píšeš přijde divnej, nezlob se. ale tak, jak to popisuješ ty, tak ty kolem nej kmitáš, obskakuješ ho, vzhlížíš k němu, snažíš se mu zavděčit, jako kdybys to byla ty, kdo něco provedl nebo si myslíš, že když to budeš dělat, tak on už nikdy nic takového neudělá ? on mi přijde, jako že to má všechno na salámu a ty se můžeš přetrhnout, já nerozumím ničemu

suz, vážila by sis takového partnera na jeho místě ?

Ona napsal(a):

Suzanne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

suzanne, mě ten váš vzah tak jak o něm píšeš přijde divnej, nezlob se. ale tak, jak to popisuješ ty, tak ty kolem nej kmitáš, obskakuješ ho, vzhlížíš k němu, snažíš se mu zavděčit, jako kdybys to byla ty, kdo něco provedl nebo si myslíš, že když to budeš dělat, tak on už nikdy nic takového neudělá ? on mi přijde, jako že to má všechno na salámu a ty se můžeš přetrhnout, já nerozumím ničemu

mas tak trochu pravdu no, asi jsem blba kdyz tohle vsechno delam, a mozna si i trochu myslim ze kdyz budu takova poslusna  jak on chce tak uz ho neztratim. ma me tak trochu namotanou na prstu toho jsem nikdy nechtela dosahnout. a nevim jak se vymotat.

To tak nefunguje - být poslušná a dělat mu co mu na očích vidíš. Buď "normální" a hlavně dělej také něco sama (choď cvičit, malovat, ...). Nebuď   k dispozici jen pro něj. Pomůže to taky Tobě - příjdeš mezi lidi a na jiné myšlenky.
Taky jsem si myslela , že když zhubnu, budu mu dělat pomyšlení, v sexu budu jednička, že si uvědomí co mohl ztratit, ale oni chlapi mají většinou raději "holuba na střeše, než vrabce v hrsti".

nevim jestli bych si ho vazila, asi by mi zalezolo na jinych vecech.

no bejt normalni, proc ne, o to se snazim uz rok mozna dva, jenze on se boji deti pohlidat nei s nima moc takze bych se i bala mu je nechat obe, rodice ty nemuzou a tchyne se vecne na neco vymlouva. ja bych sla rada zacvicit, i nejake to kg chci dat dolu, ale copak to jde? jsem vecne doma zavrena z detma, ted jsem koupily barak nikoho tu neznam o to to je horsi. ze eni ani s kym jit ven.nejradsi bych sla i do prace ale to nejde, mam 2 emsicniho prcka a dvouletou holku.

suzanne, ty se dva roky snažíš být normální ? nezlob se, ale to co píšeš není normální
s klidem na něj přehoď i péči o děti, jsou snad taky jeho, ne ? na nějáký jeho bojí bych se vůbec nedívala, podle mně je to jen výmluva.

zvládl, to určitě. ale proč by ji to říkal, nebo ukazoval v praxi, ještě by suz napadlo mu je dávat hlídat

mně přijde, že se suzanne bojí, aby nebyla s dětmi sama, tak to řeší takhle nešťastným způsobem