Kukačka napsal(a):

čas...nic jiného to nechce. A vystavit embargo na podobné informace.

ano.....souhlas

vůl......proč ses to musela dozvědět...........ale to mu promineš

javena napsal(a):

Chjo, proč mají pánové pocit, že nám tyhle informace musejí říkat? Aby se ospravedlnili? Já miluju tebe, ale když ji vidím, jsem pak zaraženej, protože nevím, jestli jsem neudělal chybu... tak abys věděla proč jsem ti minulej víkend nepochválil řízky a byl jsem zaraženej...
Nejste tři, ale čtyři, sasaso. Ty a tvůj problém - strach, že odejde (patrne k ní) nebo že to už nikdy nebude takový, jako dřív...a tvůj muž a s ním jeho problém (nechci odhadovat, ale většinou to bývá poznání, že udělal chybu, když měl bokovku a strach, že už to doma nebude nikdy jako dřív - čili sžíravé myšlenky, jestli se rozhodl správně, když zůstal, protože je lehčí začít stavět barák, než ho celej rekonstruovat.)
Každý si musíte vyřešit ten svůj sami. Jinak se nehnete z místa. Protože když si to v sobě každej vyřešíte, najednou to půjde dohromady samo a nebudou už žádný důvody k obavavám a strachům.
Každopádně to chce čas.

Ano tak nějak to cítím.Nejdřív si nejspíš myslel že udělal dobře,že se domů vrátil.Řekl mi i že máme možnost náš vztah zlepšit,prostě začít znovu i líp.Teď už si myslí bůhví co.Možná pořád to samé možná taky ne,ale nemluví už tak nadšeně a možná i pochybuje jestli bylo správný se vracet.On to má vyřešené a nechápe že já ne.Je to zatraceně těžký v tomhle žít.Možná,možná,možná..... jen nejistota vztek,strach,chvilka spokojenosti,štěstí a pořád dokola.Chodíme do manž.poradny,chtěla jsem to já.Jemu na vztahu záleží tak mi vyhověl a zachraňujeme oba.Tam se ale řeší spíš problémy,které k té krizi vedly.Jenže mě trápí moje pocity a nevím jak ven.Balit ot nechci

javena napsal(a):

No, je to těžký, ale čas všechno vyléčí. Prostě si řekni, že kdyby nechtěl, nevracel by se a basta. Mě to pomohlo.

Myslím, že  občas pochybovat je normální. Zvlášť pokud  se nad vztahem přehnal takový mrak.   Horší, když to přerůstá v hádky , scény, nebo svěřovačky typu : ta druhá mi chybí...  To  věřím, že to může být  pro  všechny k nebytí a  sasasa se trápí....  Sama se úplně odtrhnout nechce, neumí, partner ji v zapomínání na prošlé asi moc nepomáhá, vzhledem k tomu , co napsala... To nebude ouplně jednoduché, takový kopec pak přelézt a netrápit se....

Erem, v živote to nei je tkaé jednoduché . Možno milovať aj dvoch ľudí naraz, možno milovať jedného, ale týrať sám seba tým, ako by to bolo s tým durhým (čo s anikdy nedozviem... ) - je to zložitejšie. A fantázie sú vždy krajšie ako realita, to je proste podstata fantázií a reality.

eremuruss napsal(a):

Zamiloval se jinde ,vratil se a najednou zase miluje tebe??Neni to nejake divne?Kdyz ji potka tak to s nim zamava to znamena,ze ji miluje stale a z hlavy mu jen tak nezmizi.On u ni zil?A proc od ni odesel?

On mě milovat nepřestal.Problémy a následná nechuť už cokoliv řešit  přehlušila zamilovanost do ní.Osoba,které jsem se v tu chvíli nemohla rovnat.Voňavá vysmátá milenka s kdykoliv otevřenou náručí,která Ho přeci tak chápe... a na druhý straně já strhaná,naštvaná mamina co mu neustále něco vyčítá. Možná ani ta informace jak to s ním zamává nebyla myšlena tak jak jsem jí přechroustala já.Byl za tím totiž dodatek "tak mi pomož ať na ní nemmyslím". Sice je jak slon v porcelánu,ale pokud se oprostím od emocí tak i chápu co mi tím chtěl říct.Jen mě to hrozně ranilo a vrátilo o půl roku zpátky.Pitomý emoce.
Pokud s ní bydlel tak jen pár dnů jinak si našel pronájem a jak často tam vegetila ona tak to fakt nevím.Odešel kvůli mě.Asi to bylo tím že najednou měl spoustu času na přemýšlení a začal vidět věci trochu jinak než doma.Kdybych tušila že za půl roku budu celá zoufalá psát sem tak se s návratama budu víc rozmýšlet.Jenže.....

Velmi lehce erem.....a ver mi, jde to..:-)

O tom by se dalo polemizovat jestli to, co cítím současně  ke dvěma   protějškům je "láska".    Mohu cítit lásku  k dětem,  ke zvířatům, ke krajině....   Lásku, pokud  jí mám plné srdce, plnou duši můžu pociťovat  možná i k více než jednomu  muži.- ženě Ale tu fyzickou ?  Kdybychom na to byli   naprogramováni, dala by nám Matička Příroda víc než jedno styčné místo.... Každopádně  si troufám tvrdit, že    množství té  poskytované "lásky "  není shodné k oběma partnerům ve stejnou chvíli.....    To by prostě nemohlo fungovat, to by se ta dáma  ( či pán) musela roztrhnout na dva kusy- nemůže dávat současně  stejnou "porci" oběma. Jeden z protějšků JE  o něco ochuzen právě existencí druhého. Jeden je vždy "šizen"- pokud to tedy  tak pociťuje , je možné že si ten ekvivalent chybějící "lásky" vybírá  pro změnu  také jinde nebo jinak... A kolečko se točí.  Nedostatek by pak zákonitě pociťoval jen ten, který si   ty baterky  nedobíjí jinde...

Nevěřím na  "lásku" současně ke dvěma.     Je to jen přechodka.  Nezvládnutí  živočicha v nás  oblečené do glorioly "lásky"....

agewa napsal(a):

hm. a co láska ke dvěma, třem....dětem?
a k rodičům?
taky jsou pak "ochuzeni " ?

Pokud budeš hovořit  s lidmi,kteří otevřou vrátka, tak ti většina poví, že i jednoho z rodičů měli rádi "jaksi víc" nebo míň  a totéž i s dětmi .    Ten , kdo to popírá ještě  nedospěl. Jinak by to bral jako  daň za   to, že mohl vychovat víc než jedno dítě a mít víc než jednoho rodiče.....  Neznamená to, že je nemá rád. Jen ta míra prostě NENÍ  stejná....
Hodně rodičů si tohle dělítko uvědomuje a ve vědomém životě se snaží být maximálně spravedliými- dělit lásku  alespoň tu  viditelnou spravedlivě.  Přece přiznat, že jedno z dětí je "míň" láskyhodné  by bylo děsné přiznat. Společensky neúnosné.

Manžel jedné mé kamarádky měl také potřebu se svěřit s nevěrou a svěřil se mně.Moc jsem mu tehdy teda poděkovala,protože mě tím postavil do situace,kdy jsem řešila jestli si to nechat pro sebe a být pak třeba za podrazáka,když na to má kamarádka přijde, a nebo jí to říct a být za práskače,který zničil jejich manželství,protože ona by to ode mne slyšet nechtěla. Promluvila jsem si o tom s jejím manželem a mimo jiné mi řekl,že miluje obě. Jak manželku,tak milenku. Ale každou jinak. Manželku miluje za to jaká je matka,hospodyně,kamarádka ani v sexu potíže neměli,ale "něco"prý tomu chybělo a milenku miloval jako ženu,která v něm rozdmýchala oheň vášně,který za dobu manželství pohasínal. Milenecký vztah nakonec ukončil (asi),kamarádka se nic (snad) nedozvěděla.
Sasaso,potřebuješ čas,který trochu utlumí bolest ze zklamání a ty zase začneš trochu manželovi věřit.To první přijde asi dříve,to druhé může trvat velmi dlouho.

Neznamená to, že je nemá rád. Jen ta míra prostě NENÍ  stejná....
Spíš se ta "míra" mění v prostoru a čase, podle toho, které z dětí momentálně potřebuje tý lásky víc...
Co to mělo společného s LÁSKOU ?  Snad  spíše se sexem, který byl už v manželství omšelý a  bez  "náboje " zakázaného ovoce....
Ale zuzi... já vím, že už z principu se mnou nebudeš souhlasit ale nevěra přece nemusí být podmíněna ani láskou, ani sexem. Je pravda, že sex se často zakrejvá tou zástěrkou "osudový lásky" (holt dědictví po romanticích - co naděláš), ale na druhou stranu lze být téměř stoprocentně nevěrný bez fyzického styku či dokonce jen dotyku

zuzi777a napsal(a):

javena napsal(a):

No, je to těžký, ale čas všechno vyléčí. Prostě si řekni, že kdyby nechtěl, nevracel by se a basta. Mě to pomohlo.

Myslím, že  občas pochybovat je normální. Zvlášť pokud  se nad vztahem přehnal takový mrak.   Horší, když to přerůstá v hádky , scény, nebo svěřovačky typu : ta druhá mi chybí...  To  věřím, že to může být  pro  všechny k nebytí a  sasasa se trápí....  Sama se úplně odtrhnout nechce, neumí, partner ji v zapomínání na prošlé asi moc nepomáhá, vzhledem k tomu , co napsala... To nebude ouplně jednoduché, takový kopec pak přelézt a netrápit se....

Mě to pomohlo - žádný scény, výčitky... kdyby nechtěl, tak už by tu nebyl... tečka. Bylo nám nádherně několik let, asi dva roky...
Já ale tady záměrně nepíšu, že když mi došlo, proč nešel, tak jsem ho vystěhovala já... prostě - Sasi to chce zkusit, tak píšu, jak jsme se přes nevěru přenesli my... teda já - on pořád unavoval tím, jak udělal chybu, jak ví, že jsem jediná... bla, bla, bla... Ale popravdě, bez fin. úproblémů, který se provalily... možná bych s ním byla dodnes. Co já vím.

Může být nevěrný ten, kdo místo  sexu s partnerkou obcuje zásadně nad po*nočasopisem? Nebo  ten, kdo  před  jakýmkoliv kontaktem s partnerem dá přednost zálibě-koníčku?
A jsme myslím u jádra pudla - nevěra (ne sexuální odskok či poblouznění ) je jenom jedním ze způsobů, jak vyjádřit "už o tebe nestojím". Akorát že mívá podstatně horší následky, než ono obcování či preferování hobby...