aprill ale to by mi prece nevadilo to ze mu pokazde rika neco jineho..... jednou s ni je pak se zase rozejdou tak s ni neni to mi vadi a ne to ze s ni je a maji se radi... to je prece rozdil

od syna taktne jsem to uz resila, ale rekl mi ze to mu vtloukam do hlavy ja, neni to pravda.Bydlel u ni - vzal ho tam pak mu rikal uz tam nebydlim pojd se podivat na muj novy domov tak jsem sam a mam tohle novy a tohle taky..........

a nezaobiram se druhyma BM je mi fuk ikdyby mel kazdy den 4 cernosky ale svym ditetem se proste zabyvat budu

a neresila by jsi ani to co z nej vyroste kdyz tohle vidi u otce - sveho vzoru??

11angelika napsal(a):

od syna taktne jsem to uz resila, ale rekl mi ze to mu vtloukam do hlavy ja, neni to pravda.Bydlel u ni - vzal ho tam pak mu rikal uz tam nebydlim pojd se podivat na muj novy domov tak jsem sam a mam tohle novy a tohle taky..........

O něčem podobném jsem se bavila s psychologem, konkrétně docela drsným manželským poradcemTomášem Novákem, a on sám říkal, že pokud se otec chová takhle, tak že by mohlo jít i o trestný čin ohrožování mravní výchovy syna. Je dobře, že poukazuješ na to, že takové chování není správné.
Otec je pro syna vzor a syn ho jednou bude napodobovat, podle toho Nováka syn musí mít představu, co je dobré a co ne. Něco jiného je, když má bývalý novou trvalou partnerku a něco jiného, když bydlí každé 2 něsíce u jiné baby. V tomto případě by prý bylo na místě jít i za opatrovníkem, případně soudně omezit návštěvy otce - nebo bys to měla aspoň někde zaprotokolované, jinak to otec časem popře.

pochopila to ti pripada normalni? kazdych 14 dni je to jinak a to pry jen proto ze s nim proste neumi byt sam nic jineho mu pry nezbyva

11angelika napsal(a):

pochopila to ti pripada normalni? kazdych 14 dni je to jinak a to pry jen proto ze s nim proste neumi byt sam nic jineho mu pry nezbyva

Já s Tebou Angeliko souhlasím, když chce tatínek vychovávat syna, tak by měl mít asoň trochu pořádek ve svém životě.
Chápu Tě i s tím malým -taky bys měla mít právo na to abys byla chvilku sama bez dětí - a třeba si koupila něco na sebe nebo si oddychla. Teoreticky by Ti měl tatík aspoň platit chůvu, když si malého nebere.

V praxi nezmůžeš nic, ale před bývalým bych o tom mluvila, i před synem - samozřejmě že taktně.
I když nic nezmůžeš, stůj si za svým, mně se Tvé názory jeví celkem pochopitelné a osobně bych na ty, co za každou cenu obhajují tatínka, tak moc nedala. Ale současně se tím moc netrap a snaž se žít co nejšťastněji.

aprill napsal(a):

amely napsal(a):

11angelika napsal(a):

pochopila to ti pripada normalni? kazdych 14 dni je to jinak a to pry jen proto ze s nim proste neumi byt sam nic jineho mu pry nezbyva

Já s Tebou Angeliko souhlasím, když chce tatínek vychovávat syna, tak by měl mít asoň trochu pořádek ve svém životě.
Chápu Tě i s tím malým -taky bys měla mít právo na to abys byla chvilku sama bez dětí - a třeba si koupila něco na sebe nebo si oddychla. Teoreticky by Ti měl tatík aspoň platit chůvu, když si malého nebere.

V praxi nezmůžeš nic, ale před bývalým bych o tom mluvila, i před synem - samozřejmě že taktně.
I když nic nezmůžeš, stůj si za svým, mně se Tvé názory jeví celkem pochopitelné a osobně bych na ty, co za každou cenu obhajují tatínka, tak moc nedala. Ale současně se tím moc netrap a snaž se žít co nejšťastněji.

Takže obě myslíme na to stejné - na blaho angeliky .

Ano Aprill, s touto větou souhlasím.  Angelika se s tím stejně musí vypořádat sama.

11angelika napsal(a):

no je to trochu slozite kdyz se nam narodilo prvni dite tak ho nezajimalo zacal si delat co chtel a chtel abych se rozvedla tak jsem tak ucinila protoze komplikovat zivot nikomu nechci kdyz mu bylo 3,5 vratil se ze bez nas nemuze byt a kdyz jsem prisla do jineho stavu podruhe tak jsem zjistila ze ji ma a vyhodila ho, nevim jak dlouho spolu byli predtim, vyhodila jsem ho v lednu, vim, ze s tim nic neudelam, vysvetluji mu to, ale je hned vzdy v opozici, kdyz jsem rekla ze mu dite davat nebudu hrozil soudama, proste me to stve, kdyby s ni byl a vzali ho do ZOO do divadla ona ma dve deti, tak dobre, ale on hned s nim k ni do rodiny a pak vyklada ze uz zase bydli sam a co prej dela maminka?

Angeliko, můj názor je, že je to magor, ale když máte ty děti, tak s ním budeš muset komunikovat. Věř si, nemusíš omlouvat svoje názory ani nemusíš nic vysvětlovat. S Aprill jsem souhlasila v tom, že každý, kdo Ti radil, to myslel dobře.

11angelika napsal(a):

amely mame stejny nazor, prijde mi ze takhle se muze chovat jen magor, kterej nevi co chce..... a ja uz nehodlam skakat jak on piska ze?

ale ty neskáčeš jak on píská! jenom se nemůžeš smířit s jeho stylem života.

amely napsal(a):

Angelika má právo se nesmířit s jeho stylem života. jen se tím nesmí nechat zničit.

....prosím, a na základě čeho? Co je jí do jeho stylu života, pokud je o dítě postaráno, otec o něj má zájem a pokud dítě chodí do přátelského prostředí, což nejspíš chodí. Mně to tedy přijde nefér.

Mám pár kontrolních otázek:
1. Jak ovlivníš (Andělo) mravní život svého syna v době internetu
2. Jak ovlivníš mravní život a uchráníš ho od napodobování stáda (školního). Jak ho uchráníš a zamezíš nutnému sociálními styku s ostatními mravně zkaženými lidskými bytostmi (spolužáky, co mluví sprostě, budou čadit trávu, pít pivo, víno...)
3. Jak porovnáš psychickou devastaci synovy psychiky, budeš-li si moci vybrat mezi zamezením styku s otcem (samozřejmě magorem, protože se nechová dle tvého vzorce chování a má na syna jednoznačně negativní vliv jako mizerný vzor, který synovi nikdy nic dobrého nepředal a je na 100% vyloučeno, že mu nikdy nic dobrého nepředá)... nebo mu sebereš pevný bod v duálním životě rodinného vzorce, že má otce  a matku (jedno jakého otce, ale že má otce a že je prostě něčí syn a bude se moci podělit o své důležité životní události s člověkem, který je sice dle jeho matky magor, ale přeci je to jen otec a ta vazba tam prostě je)? To by mě fakt zajímalo.

Já osobně vidím, že se neustále zaobíráš tvým bývalým a sama (dobrovolně) mu tím přiděluješ velkou moc nad tvým životem a psychickým stavem - je neustále v tvé hlavě, neustále ho řešíš. I když skrze tvého syna (s argumentem "chci pro syna jen to nejlepší"). Možná ještě nevíš, že synové si svou cestu stejně musí najít sami. Velmi často to je tak, že se naopak vymezují úplně opačně než jejich otcové (kteří jsou jim pro ostudu). Vzor je nejsilnější, když je doma. Když se do srdce a pod kůži vryjí vzorce každodenního chování mezi matkou a otcem, vzorce se získávají:
- z rituálů (každý den i těch vyjimečných jako jsou Vánoce, narozeniny, narození, úmrtí, pravidelná chata...)
- krizových situací
- stylu komunikace mezi mužem a ženou
- řešení problémů (způsob nalézání řešení, spolupráce, konsensus a pod.)
- vzájemná podpora či absence podpory
- komunikace s dětmi
- aj.
A pokud ten vzor doma není svou každodenní přítomností, je prostě ve své síle poněkud omezen. Matka samozřejmě takový vzor není, ale velmi mnoho se toho na syna předává. Mírný deficit této situace je ten, že chlapci pak budou chybět vzory mužských řešení (ať již dobrých či špatných). Proto si bude postupně hledat zástupný vzor v mužském světě, ke kterému se bude vymezovat či identifikovat. A ten rozhodně budeš mít pod kontrolou ještě méně než svého ex...

Nicméně chápu tvé rozladění a rozmrzelost. Pokud ti udělá dobře na duši Amely rada o mravním ohrožení tvého syna jeho otcem a nějaká aktivita směrem k sociálce či právníkům, jdi do toho. Alespon tak navodíš mezi otcem, tebou a synem další krizovou situaci - opět další možnost, jak synovi ukázat nějaký vzorec... (a jelikož každá taková krizová situace v sobě skrývá kromě nebezpečí i příležitost pro něco pozitivního pro všechny strany, budu držet palce, ať z toho vyjdete všichni posíleni).

Upravil(a) Nicolas (10. 10. 2010 12:24)