Angeliko, stalo se. Dopředu člověk nikdy nic neví.  Jsi mladá, najdeš někoho kdo bude dospělý a bude mít tebe i děti rád. A společné dítko  spolu ještě mít můžete. Ale naprosto tě chápu. Je škoda,že tomu tvému nejde dát pár facek, snad mu to život jednou vrátí.

pat v to pevne doufam, rekla jsem mu ze vim ze pod kazdou svini se vari voda a on mi ted pokazde rika ty vis ze nejsem zlej s tou babou stejne nevydrzel, tak hlavne ze to stalo za to, ale prej ona nebyla duvod.... no duvod bylo asi moje brisko,a to jsem mela tak krasny tak jsem se tesila

jo taky psal ze to on za to muze ze udelal chybu, tak jsem mu odepsala ze chybu jsem udelala ja ze jsem mela vic premyslet nad otcem svych deti.

Tak vidíš - nakonec jsme to vyřešily. Udělala jsi dobře, chlap se nějakej najde a návštěvy si sednou... Super, ne...
Jo a na ty jeho kecy, jak udělal chybu pozor - potřebuje slyšet, že se holt stalo a že on za to nemůže sám, že vy oba... nějaký černý svědomí?

upraveno

Upravil(a) 11angelika (11. 10. 2010 9:48)

Blossom napsal(a):

11angelika napsal(a):

Je tohle vubec tatinek? porad akorad prudi, ze s ditetem nesportuju, ze ho spatne krmim, porad neco jak se mam smirovat s tim, porad neco, vezme ho k pritelkyni jednou to je pritelkyne jednou ne, co si tak z toho dite vezme do zivota???

Reik - za jak dlouho ty jsi nasla partnera a jde to vubec se dvema detma

Angeliko, takovými otázkami trápíš jen sama sebe. Exmanželovy výtky a připomínky bych na tvém místě pouštěla okamžitě druhým uchem ven. Nemá cenu je ani komentovat, vždyť on taky asi vzorný tatínek není, když odešel z rodiny s malinkými dětmi za jinou (pokud jsem to dobře pochopila).
Přestaň ho řešit, a začni si žít svůj život...

K tomu, zda se dá s děmi najít nový partner: Mám to za sebou, takže říkám upřímně: Dá, ale je to pochopitelně mnohem komplikovanější, než to bývalo ve dvaceti za svobodna. Ale jde to, a je to hlavně o přístupu.
Hlavně líp hledá partnera spokojená, vyrovnaná mamča, než žena neustále se trápící otázkami (na které není kloudná odpověď)Proč nás opustil? Jak to mohl udělat? A co když jsou všichni chlapi takoví?

Ohledně toho hledání nového parnera: Můj přítel mi v sobotu vyprávěl, jak cestou autem za mnou zaslechl v rádiu zajímavý příběh: V nějakém diskusním pořadu zavolala do rádia ženská s nádherným moravským přízvukem. Říkala prý do éteru:
"A vyřiďte tomu mému, že už ho NECHCU! Po tom, jak se ke mě zachoval. I když spolu čekáme dítě.
Já bych chtěla nějakého nového: Hlavně, aby byl na nás hodnééé..."  a začala optimisticky vyjmenovávat, jaký by její nový partner měl být.
Po písničce povídá moderátor: Paní, nebudete tomu věřit, ale mám tady za těch pár minut 60 nápadníků, co se ozvali a chtějí na Vás kontakt.

Tenhle příběh mi přijde strašně optimistický a poučný: Jiná žena by v takovéto nezáviděníhodné situaci (v jiném stavu, po rozchodu sama ) byla nešťastná a v koutku, s pocitem, že bude přetěžko hledat  někoho k sobě.
Tahle Moravanda byla ale v hlasovém projevu tak příjemná, optimistická, a zdravě "od rány", že za pár minut měla 60 nabídek k seznámení...

Nepřipadá mi rozumné hledat partnera přes rádio. Z přihlášených nápadníků bylo 99% těch co  hledají  střechu nad hlavou(bezdomovci, kriminálníci, lidé z ubytoven, vyžírky).

Blossom napsal(a):

aprill napsal(a):

Blossom napsal(a):

Angeliko, takovými otázkami trápíš jen sama sebe. Exmanželovy výtky a připomínky bych na tvém místě pouštěla okamžitě druhým uchem ven. Nemá cenu je ani komentovat, vždyť on taky asi vzorný tatínek není, když odešel z rodiny s malinkými dětmi za jinou (pokud jsem to dobře pochopila).
Přestaň ho řešit, a začni si žít svůj život...

K tomu, zda se dá s děmi najít nový partner: Mám to za sebou, takže říkám upřímně: Dá, ale je to pochopitelně mnohem komplikovanější, než to bývalo ve dvaceti za svobodna. Ale jde to, a je to hlavně o přístupu.
Hlavně líp hledá partnera spokojená, vyrovnaná mamča, než žena neustále se trápící otázkami (na které není kloudná odpověď)Proč nás opustil? Jak to mohl udělat? A co když jsou všichni chlapi takoví?

Ohledně toho hledání nového parnera: Můj přítel mi v sobotu vyprávěl, jak cestou autem za mnou zaslechl v rádiu zajímavý příběh: V nějakém diskusním pořadu zavolala do rádia ženská s nádherným moravským přízvukem. Říkala prý do éteru:
"A vyřiďte tomu mému, že už ho NECHCU! Po tom, jak se ke mě zachoval. I když spolu čekáme dítě.
Já bych chtěla nějakého nového: Hlavně, aby byl na nás hodnééé..."  a začala optimisticky vyjmenovávat, jaký by její nový partner měl být.
Po písničce povídá moderátor: Paní, nebudete tomu věřit, ale mám tady za těch pár minut 60 nápadníků, co se ozvali a chtějí na Vás kontakt.

Tenhle příběh mi přijde strašně optimistický a poučný: Jiná žena by v takovéto nezáviděníhodné situaci (v jiném stavu, po rozchodu sama ) byla nešťastná a v koutku, s pocitem, že bude přetěžko hledat  někoho k sobě.
Tahle Moravanda byla ale v hlasovém projevu tak příjemná, optimistická, a zdravě "od rány", že za pár minut měla 60 nabídek k seznámení...

Nepřipadá mi rozumné hledat partnera přes rádio. Z přihlášených nápadníků bylo 99% těch co  hledají  střechu nad hlavou(bezdomovci, kriminálníci, lidé z ubytoven, vyžírky).

Jak to víš? Takže ta  Moravanda jsi byla tedy ty ?
Já bych to tak černě neviděla ( i když pochopitelně - i s takovými týpky se při  seznamování můžete setkat.

Ono dost podobně mnozí lidé dosud hledí i na seznámení přes inzerát nebo přes internet. Slyšela jsem několikrát, že je to pro absolutní zoufalce, kteří už nemají šanci seznámit se jinak.

A tak vás tu všechny zdraví jedna docela spokojená zoufalkyně, seznámená právě přes internet.

Neboj já to nejsem , tak "zoufalá", že bych musela hledat partnera přes sdělovací prostředek jsem nikdy nebyla .  Jen jsem vypsala určité druhy mé klientely a způsob jejich seznamování.
Seznámení přes rádio mi skutečně přijde hodně, ale fakt hodně nebezpečné . O seznámení přes internetovou seznamku  nepíšu !

Upravil(a) aprill (6. 10. 2010 18:19)

11angelika napsal(a):

Sikovna jsem ale mela jsem ho vyhodit driv nez jsem prisla do jineho stavu a porodit miminko nekomu kdo o to fakt stoji a miloval by me i deti

Angeliko,tohle neříkej. I když mě napadlo kdysi něco podobného.Dnes jsem šťastná,že ty své kluky mám a můj manžel,i když není jejich otec je pro ně dobrým kamarádem i rádcem. Ale taky mě občas napadne myšlenka,že by bylo skvělé mít dítě s ním,protože by ten prcek měl harmonickou rodinu a milující rodiče. Jenomže je to tak jak to je a hotovo.

11angelika napsal(a):

Ahojky holky muzete mi nejaka poradit jak to delate? myslim ty co maji dve deti jsou rozvedene a deti si otec bere na vikendy? jak si to srovnat v sobe? do tri let o dite nejevil vubec zadny zajem a ted ho proste chce a najednou ho strasne miluje, co je to za lasku?  druhe to mensi videl od porodu 2x to je pry hodne male a nezajima ho, pokazde to obrecim je mi spatne od zaludku, beru to jako povinnost ze proste musim a trpim, zkousela jsem vyhledat psychloga, ale moc mi to nepomohlo, poradite mi nektera?

Angeliko otec mych deti nevidel deti 7 let ani na ne neplatil.Pak zacal platit a po pak mesicich chtel deti videt.Zil ve Spanelsku.Prijel ani nepoznal svou dceru na fotce a na syna koukal jak na mimozemstana jak je vysoky.Myslel si.ze hned vezme deti do Spanelska.Pohadal se tu se mnou a vzal deti na vikend ke sve mame.Tam je obliknul do znackovych hadru.Bral je do lepsich restauraci,proste se chtel ukazat jak na to ma.Doslechla jsem se,ze tu v Cechach utratil za 5 dni 60 tisic.Deti si penezma koupil.Deti chteli se podivat Do Spanalska tak rok na to tam s nim opravdu odjeli na tri tydny.Privezl je  a vic jsem od nej nevidela korunu alimentu ani neslysela.Pry tim pobytem u nej si predplatil alimenty na 5 let.Proc si je tam bral nevim,kdyz o ne stejne zajem nema.

Já bych řekla, že je to klasický případ nás ženských, které si vytváříme (dobrovolně) očekávání a pak jsme zklamány, když se nám NAŠE očekávání neplní.

Je to prostě zkušenost, nevím zda-li říct náš blbý výběr otců dětí nebo naivita nebo neznalost druhého nebo selhání toho partnera...to nevím. Já to přičítám sobě, protože já jsem si to tak zařídila, abych měla tohoto partnera a toto dítě ..atd. Píšu to na základě zkušeností a x letých problémů s otcem dcery , na základě celé škály proběhlých emocí- od lítosti a vzteku, přes pochopení, smíření ....až po politování jeho.

To, že se cítíš ukřivděná, to je jasné, je to vývojový stupeň. Asi i nutný abychom pokročily. Málokdo z nás tím neprošel. Ale je čas jít dál, překonat svou sebelítost, převzít zodpovědnost za sebe, za své pocity  a rozjet to naplno dál. A taky přestat si vytvářet očekávání, nic moc na nich nestavět a zajistit se sama po všech stránkách. To je nesmírně osvobozující.

Je dobře dostat čas od času za uši. Tedy pro mě. Alespoň trošku vždycky sletím na zem a zpokorním.

Nico - Až Angelika dosáhne toho, o čem tady píšeš, až získá ten potřebný nadhled a srovná priority, tak se obávám, že bude tak žádoucí a přitažlivá, že se k ní "fotřík" bude chtít vrátit. ..Ale s tím už si coby "velká" ženská poradí hravě..ne?

A ještě dodatek - politování bylo proto, že se vlastní zásluhou připravil o fantastickou dceru a nenašel si k ní cestu. O to je ochuzen.

Upravil(a) Wiki (8. 10. 2010 12:42)

Holky tak ja to zase nezvladam,proste mi to vadi, nechci aby se mi o dite starala cizi zenska, jednou mu otec rekne ze uz u ni nebydli a pak ho tam zase vezme co by jste delaly?

Dapfne vadi mi to ze mu pokazde rika neco jineho co z nej vyroste jednou tam bydli je to jeho rodina podruhe je to uz jen znama a po treti ho tam zase vezme, co si z toho asi tak vezme dite do zivota.......a nepotrebuji aby o me deti pecovala cizi zenska, umim se postarat o ne sama ,ale otec ne napsal mi to ze ho to samotneho s nim proste nebavi, a me to ma bavit????