|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Ahojky Ros,
Tebe to bavi,zejo? 
Není tady
Ros.......Kiara to vystihuje velice dobře
nejvíc si ubližuješ sama....ne Munďák.....co si řeknou tvoji kluci.....jaký vzorec chování a řešení jim předáváš.....jsou skoro dospělí
Není tady
hirondel napsal(a):
Ahojky Ros,
Tebe to bavi,zejo?
ano, taky si myslím
Není tady

vera napsal(a):
Ros.......Kiara to vystihuje velice dobře
nejvíc si ubližuješ sama....ne Munďák.....co si řeknou tvoji kluci.....jaký vzorec chování a řešení jim předáváš.....jsou skoro dospělí
Přesně tak, když už nemyslíš na sebe, proč alespoň nemyslíš na své syny. Nezlob se, ale vážně nevím co si mám o tvé psycholožce myslet, když ti radí zůstávat s člověkem, který už pět let jede v alkoholu a teď i práškách a nemá skutečnou snahu něco s tím dělat.
Není tady
Ros - tvůj příspěvek z 10.9.: Ona nám ta psycholožka řekla, že si musíme domluvit signál, který bude platit pro případ, že by Munďák dostal chuť si něco "lupnout" a že musí vymyslet mechanismus, jak tomu čelit a jak mu já v tom mohu pomoci. Taky mu zcela jasně vysvětlila, že pokud by zklamal, tak že je to konec.
To Ti říkala ta stejná psycholožka, ktrá Ti dnes navrhuje uzavření té "smlouvy"?
Bojím se, že to by možná snad platilo, pokud by u Vás takvých "smluv" už nebylo uzavřeno dalece více před tím. Kolikrát už jsi doma "uzavírala smlouvu", že to bylo naposledy a příště už a manžel přísahal .... Mám obavu, že tady už je to prokoučované :-(
Holky se nad Tvým chováním dost podivují, ale celkem si myslím, že Ti rozumím. Přirovnala bych to k tomu, když si člověk sedne na kolotoč a ten se roztočí to enormní rychlosti, tak odstředivá síla nás vtláčí to do sedačky a i když je nám zle, hlava třeští, tlak stoupá, tak vystoupit nelze..... Fakt je ten, že je možné, že se tak budeš točit opravdu dalších pět, deset let. Není nereálné, že z Tebe bude v padesáti utrápená, vypsýchovaná vdova. Ale je to Tvoje volba - Tvůj život. Já za sebe říkám, že bych už dávno z toho kolotoče vystoupila (dokud to šlo s menšími šrámy).
Ros, přečti si pozorně svůj poslední příspvěk - manžel MUSÍ....(pozor ON NEMUSÍ!!!), on mi ubližuje (pozor ubližuješ si více méně už SAMA)...
Nikdo na světě nemá sílu někoho změnit na přání. Možnost volby změnit se má jen každý z nás a záleží jen na nás jednotlivě, zda se měnit chceme či nikoliv.
Kdysi (zdá se mi, že už je to pravěk), v době před mým rozvodem, jsem si také říkala, že se přece MUSÍ manžel vzpamatovat, MUSÍ se opět změnit do původního milujícího a odpovědného chlapa. Ne nemusel!! Změnit jsem se musela já, spíš mé myšlení - buď tu situaci akceptovat tak, abych se v ní cítila dobře nebo se cítit dobře jinde a jinak případně s někým jiným. Zvolila jsem si. Nebyla jsem schopna to akceptovat - chtěla jsem žít jinak.
Není to o egoismu. Právě naopak je v tom určitá míra empatie. Dát druhému prostor k životu, takovému jaký chce on a ne aby žil život jaký chci já. Tj. prostor i mimo mé vlastní mantinely, ve kterých by mi s ním bylo dobře.
V tomto "mistrovství života" je hezký příklad Vera. Dala manželovi ten prostor mimo mantinely. Prostor k jeho změně. Sama zůstala svá a přesto se změnila. Alespoň, tak mi to připadá.
Není tady
Marthina napsal(a):
Ros - tvůj příspěvek z 10.9.: Ona nám ta psycholožka řekla, že si musíme domluvit signál, který bude platit pro případ, že by Munďák dostal chuť si něco "lupnout" a že musí vymyslet mechanismus, jak tomu čelit a jak mu já v tom mohu pomoci. Taky mu zcela jasně vysvětlila, že pokud by zklamal, tak že je to konec.
To Ti říkala ta stejná psycholožka, ktrá Ti dnes navrhuje uzavření té "smlouvy"?
Bojím se, že to by možná snad platilo, pokud by u Vás takvých "smluv" už nebylo uzavřeno dalece více před tím. Kolikrát už jsi doma "uzavírala smlouvu", že to bylo naposledy a příště už a manžel přísahal .... Mám obavu, že tady už je to prokoučované :-(
Holky se nad Tvým chováním dost podivují, ale celkem si myslím, že Ti rozumím. Přirovnala bych to k tomu, když si člověk sedne na kolotoč a ten se roztočí to enormní rychlosti, tak odstředivá síla nás vtláčí to do sedačky a i když je nám zle, hlava třeští, tlak stoupá, tak vystoupit nelze..... Fakt je ten, že je možné, že se tak budeš točit opravdu dalších pět, deset let. Není nereálné, že z Tebe bude v padesáti utrápená, vypsýchovaná vdova. Ale je to Tvoje volba - Tvůj život. Já za sebe říkám, že bych už dávno z toho kolotoče vystoupila (dokud to šlo s menšími šrámy).
Ros, přečti si pozorně svůj poslední příspvěk - manžel MUSÍ....(pozor ON NEMUSÍ!!!), on mi ubližuje (pozor ubližuješ si více méně už SAMA)...
Nikdo na světě nemá sílu někoho změnit na přání. Možnost volby změnit se má jen každý z nás a záleží jen na nás jednotlivě, zda se měnit chceme či nikoliv.
Kdysi (zdá se mi, že už je to pravěk), v době před mým rozvodem, jsem si také říkala, že se přece MUSÍ manžel vzpamatovat, MUSÍ se opět změnit do původního milujícího a odpovědného chlapa. Ne nemusel!! Změnit jsem se musela já, spíš mé myšlení - buď tu situaci akceptovat tak, abych se v ní cítila dobře nebo se cítit dobře jinde a jinak případně s někým jiným. Zvolila jsem si. Nebyla jsem schopna to akceptovat - chtěla jsem žít jinak.
Není to o egoismu. Právě naopak je v tom určitá míra empatie. Dát druhému prostor k životu, takovému jaký chce on a ne aby žil život jaký chci já. Tj. prostor i mimo mé vlastní mantinely, ve kterých by mi s ním bylo dobře.
V tomto "mistrovství života" je hezký příklad Vera. Dala manželovi ten prostor mimo mantinely. Prostor k jeho změně. Sama zůstala svá a přesto se změnila. Alespoň, tak mi to připadá.


Není tady
Ano, tak. Bolí tě hlava: Munďák si MUSÍ vzít aspirin a hlava tě bolet přestane?
Není tady
Hmm - tak se přidávám do klubu těch, co si myslí, že se druhý NEMUSÍ měnit
S dodatkem, že to od něho dokonce ani nemáme očekávat. Dokonce bych dodala, že ani nabídka "něco za něco" - tedy "když změníš tohle, já se změním v tamtom" - nemusí fungovat (a většinou taky nefunguje), jestliže ten druhý o nějakou změnu nemá zájem (lhostejno, z jakých důvodů).
Nanejvejš můžu druhýmu říct, co se mi nelíbí, nedělá mi dobře atd. - ale rozhodnutí je nutno nechat na něm. A "jestli mě miluješ, tak..." (nejlíp doplnit ublíženým pofňukáváním) - to už je úplně sprostý vydírání...
Není tady

Ano, ten druhý se NEMUSÍ měnit ... může si dokonce dělat, co je mu libo a má na to svaté právo. Ovšem na druhou stranu - pokud taková situace tomu prvnímu nevyhovuje, má zase on svaté právo z takového vztahu odejít 
Ale tady se nebavíme o situaci, že se dlouhodobě jednomu z partnerů "jenom" něco nelíbí. Tady se celou dobu bavíme o člověku, jehož rizikové chování a jednání dlouhodobě ohrožuje celou rodinu v mnoha směrech, který nemá sebemenší motivaci ani důvod něco změnit a proto - chce-li jeho žena Rosamunda spokojeně žít a nikoliv přežívat na úkor vlastního zdraví, měla by to už konečně rozetnout a změnit ONA sama sebe. Měla by změnit svoje myšlení, svoje životní postoje a návazně na to i svůj život.
Ros, chápu, že jsi zahnaná do kouta, už nemáš důvod cokoliv vymejšlet a jakkoliv taktizovat. Verdikt odborníků je nemilosrdný a jasný: manželství Ti nefunguje, nikdy už fungovat nebude a pokud budeš dál zůstávat s Munďákem, dál ho omlouvat, opečovávat, honit po doktorech, živit ho a tímhletím vším ho vlastně v jeho sebedestrukci PODPOROVAT, dopadnete všichni velmi tragicky. Ty skončíš jako předčasně zestárlá, osychicky labilní padesátiletá vdova, ja tady někdo trefně a výstižně předpověděl - a vůbec není vyloučeno, že zbytek svého života strávíš putováním po psychiatrických ústavech, ambulancích a s invalidním důchodem kvůli psychické poruše 
Není tady

Bramborka napsal(a):
Ano, tak. Bolí tě hlava: Munďák si MUSÍ vzít aspirin a hlava tě bolet přestane?
Ne-e, já si vezmu Aspirin, mě přestane bolet hlava a počkám jak se k tomu Munďák zachová a postaví.
Jinak jsem vaši všeobecnou reakci očekávala, jak jsem již psala dříve, jsem matka Tereza, ale ta nebyla tak blbá a nedala by se do toho uvrtat. Já mám pořád nějaké ale, tak teď si říkánm, že když už jsem to vydržela tak dlouho, tak těch 14 dní do dalšího propadu a selhání už to vydržím taky, (to je ale blbé, že?) v podstatě to nedělám pro něj, ale pro sebe, abych samu sebe přesvědčila, že už jsem opravdu udělala maximum, co šlo. Někomu to dojde hned, někomu to trvá 5 let, někomu 25 let, každý jsme jiný. Já jsem zatím na těch 5i letech a nemyslím si, že už by to šlo dál. Vím, že on se podle mě nezmění, ale jsou určitá obecně přijímaná pravidla, kterých by se měl držet, jinak ho opustím.
Není tady

Ja už ti neverím ani dátum, a s každým "jinak ho opustím" ti verím menej a menej...
Akoby si presviedčala samu seba - a rovnako neúspešne ako nás tuná. Alebo akoby si dúfala, že keď to zopakuješ ešte aspoň 50x, niečo sa stane... Znesie sa nejaký anjel/psychológ apod. a UROBÍ niečo namiesto teba...
Není tady
M. se k tomu ale nemusí stavět, ani zachovávat. Navíc tě může bolet hlava, protože ti třeba do ní Munďák buší palicí, pak je ti aspirin platný, jak mrtvýmu zimník..... Máš strach být "ta zlá", ta sama, ta, co nezvládla manželství, ta, co to NEODVOLATELNĚ pod..la (v tom případě, že Munďák v ebrietě umrzne, nechá se přejet, sáhne si na život....) nebo aspoň pokazila (hoši si budou stýskat po tatínkovi, ty po teplé náruči a pevných zádech...). Strach ze zodpovědnosti, snažíš se tu svou hodit na Munďáka, zároveň mu nenecháš tu jeho, zdá se.
Není tady

Bramborka napsal(a):
M. se k tomu ale nemusí stavět, ani zachovávat. Navíc tě může bolet hlava, protože ti třeba do ní Munďák buší palicí, pak je ti aspirin platný, jak mrtvýmu zimník..... Máš strach být "ta zlá", ta sama, ta, co nezvládla manželství, ta, co to NEODVOLATELNĚ pod..la (v tom případě, že Munďák v ebrietě umrzne, nechá se přejet, sáhne si na život....) nebo aspoň pokazila (hoši si budou stýskat po tatínkovi, ty po teplé náruči a pevných zádech...). Strach ze zodpovědnosti, snažíš se tu svou hodit na Munďáka, zároveň mu nenecháš tu jeho, zdá se.
To máš pravdu, stavět se k té "smlouvě" ani zachovávat obecně platná pravidla nemusí, když to vezmeš ad absurdum tak nemusíme nikdo nic, jen umřít. Já taky neříkám, že by se k tomu nějak musel jakoby na můj povel postavit, to jen v případě, že bude chtít zůstat s rodinou a se mnou, tak by měl abstinenci dodržovat a pracovat na své psýše. Pokud nebude chtít a radši bude na ubytovně chlastat, prosím, já podám tu žádost, co mám v šuplíku a jakýpak s tím štráchy.
Sel, jo kdyby byl nějaký anděl, který by aspoň občas za mě něco udělal, rozhodl, ani by to nemusel být anděl, jenže kde nic není ani Rosamunda nemůže brát. Jo a přesvědčuju sebe samu, ale o tom, že už jsem udělala dost, mnohokrát víc než dost. Myslím, že se mi to už pomalu daří, snad už konečně vím, kde mám hranici.
Není tady

Bramborko, teplou náruč a pevná záda Munďák Rosamundě neposkytuje už drahnou řádku let
z jejich vztahu se vytratil jak manželský sex, tak mazlení, přitulení se jeden k druhému a sdílené intimity vůbec, což už trvá více, než pět let a nedá se předpokládat, že by se takhle zmrzačený vztah někdy obnovil 
Smutné ... opravdu Tě, Rosamundo, nechápu jak můžeš VISET na takovém chlapovi, který už je chlapem jenom podle trenýrek v prádelníku. Se sexem jste dávno skončili, nějaké důvěrnosti, pohlazení, pomazlení - to u vás neexistuje, rok domů nepřinesl ani korunu, ty takového výtečníka ještě živíš, on sám není schopen si ani vyhledat práci, ani v ní vydržet déle než týden a veškerý jeho zájem je napajcovat se práškama nebo si vožrat hubu.
Já Tě opravdu podezírám, že už jsi tak utlučená, že nevěříš tomu, že bez takového výtečníka po boku by ses mohla mít někdy lépe, natož si najít nějakého solidního mužského, který by Ti stonásobně vynahradil to, oč jsi byla jako ženská řadu let okrádána. Teď nemám na mysli jenom sex, mám na mysli opravdovou mužskou ruku-oporu a tzv. "tátu pro život". Ale jestli tohleto všechno chceš změnit, musíš začít sama od sebe a sama za sebe, musíš CHTÍT změnit svůj život a ne se potácet v bludném kruhu, naříkat, stěžovat si a pasivně se nechávat vláčet životem. To, že vyvíjíš aktivitu a běháš po manželských poradnách ve snaze vzkřísit zdechlého koně není totiž žádná aktivita, která by Ti nějak výrazně pomohla, to je počínání, které Tě akorát táhne do močálu.
Ros, napni veškeré svoje síly k tomu, abys zachránila SAMA SEBE. Od teď choď k různým poradcům, psychologům a podobně pouze SAMA SE SEBOU. TY máš problémy, TY je musíš řešit, u TEBE je to běh na dlouhou trať, uvědom si to už konečně
!!!
Není tady
Rosamunda napsal(a):
Bramborka napsal(a):
M. se k tomu ale nemusí stavět, ani zachovávat. Navíc tě může bolet hlava, protože ti třeba do ní Munďák buší palicí, pak je ti aspirin platný, jak mrtvýmu zimník..... Máš strach být "ta zlá", ta sama, ta, co nezvládla manželství, ta, co to NEODVOLATELNĚ pod..la (v tom případě, že Munďák v ebrietě umrzne, nechá se přejet, sáhne si na život....) nebo aspoň pokazila (hoši si budou stýskat po tatínkovi, ty po teplé náruči a pevných zádech...). Strach ze zodpovědnosti, snažíš se tu svou hodit na Munďáka, zároveň mu nenecháš tu jeho, zdá se.
To máš pravdu, stavět se k té "smlouvě" ani zachovávat obecně platná pravidla nemusí, když to vezmeš ad absurdum tak nemusíme nikdo nic, jen umřít. Já taky neříkám, že by se k tomu nějak musel jakoby na můj povel postavit, to jen v případě, že bude chtít zůstat s rodinou a se mnou, tak by měl abstinenci dodržovat a pracovat na své psýše. Pokud nebude chtít a radši bude na ubytovně chlastat, prosím, já podám tu žádost, co mám v šuplíku a jakýpak s tím štráchy.
Sel, jo kdyby byl nějaký anděl, který by aspoň občas za mě něco udělal, rozhodl, ani by to nemusel být anděl, jenže kde nic není ani Rosamunda nemůže brát. Jo a přesvědčuju sebe samu, ale o tom, že už jsem udělala dost, mnohokrát víc než dost. Myslím, že se mi to už pomalu daří, snad už konečně vím, kde mám hranici.
a proč by to měl dělat? ze sto a jedné šance , které dostal , podělal jich sto a dvě a přesto jsi s ním pořád, pořád ho omlouváš, chráníš atd.
a že máš žádost v šuplíku? no a? stejně najdeš důvod, proč jí nepoužít, musí se dát zkontrolovat, musí se podat aty zrovna nestíháš, taky se musí úpodepsat a ty nemáš zrovna tužku.....
Není tady
Promiň Ros, že jsem se do tebe včera opřela. Sama jsem podobným vztahovým vzorcem prošla a procházím (jiný důvod, než alkohol mezi námi). Moje psycholožka pro mě použila termín, který mi přišel velmi trefný - BEZBŘEHÁ. Snad se hodí i tobě. Myslím, že nejsi Matkou Terezou, že spíš NEJMÉNĚ 5 let chceš po Munďákovi, aby si na tvůj hlavobol vzal aspirin. Ve výsledku tobě se hlava rozpadne a on vykrvácí z žaludečních vředů. Kolik je v něm krve a prasklin v tvé hlavě, ví bůh. Z vlastní zkušenosti: dokud jsem nezačala konat, nic se nedělo. Teď jen koukám, jak to lítá.
Není tady

Bramborka napsal(a):
Promiň Ros, že jsem se do tebe včera opřela. Sama jsem podobným vztahovým vzorcem prošla a procházím (jiný důvod, než alkohol mezi námi). Moje psycholožka pro mě použila termín, který mi přišel velmi trefný - BEZBŘEHÁ. Snad se hodí i tobě. Myslím, že nejsi Matkou Terezou, že spíš NEJMÉNĚ 5 let chceš po Munďákovi, aby si na tvůj hlavobol vzal aspirin. Ve výsledku tobě se hlava rozpadne a on vykrvácí z žaludečních vředů. Kolik je v něm krve a prasklin v tvé hlavě, ví bůh. Z vlastní zkušenosti: dokud jsem nezačala konat, nic se nedělo. Teď jen koukám, jak to lítá.
Z mé vlastní zkušenosti: je to přesně tak. U nás tedy letěl jenom bývalý a jeho věci, ale fofr to teda byl.
Jenže myslím, že Ros to bude ještě hodně dlouho trvat, což je škoda. On totiž život není nekonečný. Bohužel.
Upravil(a) Peťuli (22. 10. 2010 13:09)
Není tady

Bramborka napsal(a):
Promiň Ros, že jsem se do tebe včera opřela. Sama jsem podobným vztahovým vzorcem prošla a procházím (jiný důvod, než alkohol mezi námi). Moje psycholožka pro mě použila termín, který mi přišel velmi trefný - BEZBŘEHÁ. Snad se hodí i tobě. Myslím, že nejsi Matkou Terezou, že spíš NEJMÉNĚ 5 let chceš po Munďákovi, aby si na tvůj hlavobol vzal aspirin. Ve výsledku tobě se hlava rozpadne a on vykrvácí z žaludečních vředů. Kolik je v něm krve a prasklin v tvé hlavě, ví bůh. Z vlastní zkušenosti: dokud jsem nezačala konat, nic se nedělo. Teď jen koukám, jak to lítá.
Ros určitě není Matka Tereza , to je jen další výmluva proč s ním zůstat: já ho přece zachraňuju ......
(
Kdyby ted přijel princ na bílém koni a vzal Ros do náruče a odvezl by jí na svůj zámek a miloval jí až do smrti, ani by po Munďákovi nevzdechla, rychle by bylo po matce Tereze.
Tohle je všechno jen HRA NA ROZCHOD............. prstýnek schovaný v klenotnici, aby se Mundák lekl a okamžitě přestal fetovat .........Ros vůbec nedochází, že on prostě nemůže, neumí to, už je moc daleko.
Není tady
ano......
Není tady
Ros: jenže kde nic není ani Rosamunda nemůže brát
Rosi, ono je to možná tak, že nikde ani nic být nemusí. To TY si můžeš něco vytvořit.
A připojuji se k holkám: jakmile začneš jednat TY, bude to lítat. A jedině Tobě k dobru.
Není tady

No lítat to začíná....
Není tady

Že by
?!?
Není tady

????
Není tady

Bude bydlet na ubytovně, "doma" bude jen o víkendu a uvidíme. Teď to především začalo lítat v lékárně.
Není tady

Ahoj Ros... tak jestli to dobře chápu, Munďák má práci, bude přes týden na ubytovně a o víkendu bude doma - tj. v tom pronajatým domku, cos zvažovala? Ty máš rozjednanou práci v Praze a za měsíc ti vyjde něco u vás?
Jinak ti držím pěsti, abys to zvládla, ať to máte vymyšleno jakkoli.
Dobrý je, že je nějaký posun. Jak velký se uvidí. Protože kdyby se Munďák válel přes týden na ubytovně a ty mu platila jídlo a ubytování a on si přijel na víkend odpočinout domů... to by moc posun nebyl. Ne, že bych si myslela, že to budete mít takto, ale - člověk nikdy neví... a ty to máš jak na houpačce...
Není tady