greisi... já ti nevím.
Tak vy to máte jak na houpačce několik let... pak proběhne hádka. Ty nechceš, aby odešel, protože pak ho nebudeš chtít zpátky. On odejde. Ty jedeš infomovat tchána. Manžel se vrací, nelituje, je naštvanej, žes to provařila, vypadne jako do práce... Tobě vadí, že tě několik let podvádí - jako že si dá občas brko a tobě to neřekne, když ví, že bys vyletěla z kůže...
Máte každej jinej pohled na život. Od začátku.
Když jsem vypakovala manžela, mý rodiče to měsíc ani nevěděli. Jeho ještě dýl. Nějak mi nešlo o to, co na to maminka... A představa, že on volá našim, že já s ním nechci žít... jsem asi moc samostatná nebo co, ale tohle je nějak... divný... Nicméně, nejsi jediná, která spoléhá na to, že když neposlušnýmu manželovi nedomluvíš ty, zvládne to jeho nebo tvoje maminka či tatínek. Mě by teda fakt tohle nenapadlo. A o něčem to vypovídá.

kalupinka napsal(a):

Ano, Greisi, teď to není Tvůj život. Ale může to i nějak  tak dopadnout. Proč bych Ti měla nahánět hrůzu? Myslím, že je dobré si uvědomit, kam až některé situace mohou dojít.

Jakákoli droga se může stát návykovou. Jako kouření, jako alkohol, jako známé návykové látky od A do Z. Znám rozdíly mezi drogami. Výraz šlehnout si, prásknout si, šňupnout si atd. jsou možná k některým formám braní nepřesné, ale tady nejsme na protidrogové prevenci. Tak tedy vzít drogu. Aby nebyl důvod mě chytat za slovo. A stejně si myslím, že kdo tomu podlehne, potřebuje ji časem za každou cenu. I kdyby měl doma něco sebrat. A každý zaměstnavatel má na výběr. Vybrala by sis jako podřízeného člověka, který je občas na drogách? Proč, když je těch ostatních pořád dost? Vzala bys doma rádio, kdybys neměla prachy na drogu? Pokud bys bez ní nemohla být, jistě ano. Neřešila bys, co bude dál. Teď je teď, potřebuju to, udělám cokoli. Jakékoli omlouvání návyku /např. on pije, protože mu utekla žena/ neberu. Beru to, že někdo řekne - chlastám, fetuju, kouřím jako tovární komín, protože jsem slaboch, protože se nudím, protože jsem línej na práci a radši se budu válet a lhát, že jsem unavenej....Znala jsem sousedy, kde on se jen občas napil. Pak ji občas ztřískal. Že doma brečelo dítě? No bože. A co. Pak začali chlastat oba. Dítě lítalo po ulici, občas mu někdo něco dal. Rodiče se upili k smrti. Syn si záhy pořídil s partnerkou dítě. Chodí do hospody a jsou u nich cirkusy. No a proč...když to bylo jen pivo prokládané něčím říznějším....?

Greisi, myslela jsem, že je to problém a chceš ho řešit. Že k tomu sbíráš sílu. Pokud dobře chápu, máš doma dříče, co nosí domů peníze a v jeho droze problém nevidíš. jen je k Tobě studenej jako psí čumák. Tak to jsi u mě na nesprávném místě: pak je u vás všechno relativně v pořádku, všude je něco, takže se nic neděje a já se jdu věnovat něčemu užitečnějšímu, než zabíjet čas moudry, na která nejsi zvědavá a která se Tě netýkají.

Ja jsem silny kurak , muj m. kouri a vice nez prilezitostne navstevuje hospodu. Pivo obcas prolozi panaky. Jsme spolu pres 20 let , mame dve deti , celou dobu oba pracujeme - zatim se to dal nezvrtlo .

Ja si tiež myslím, že zásadný problém tu nespočíva v mariške a v tom, či si ju občas ponúknutú vziať, ale v niečom celkom inom. Mariška je podľa mňa zástupný problém, keby nie ona, bol by to chľast, počítače, iná žena, iný muž, práce v domácnosti - proste niečo. Ja by som sa asi pokúsila ešte nechať si poradiť v psychlogickej poradni (ak si ochotná zamyslieť sa okrem mužových chýb aj nad tými svojimi a celkovo nad vaším vzťahom) a až potom by som sa prípadne rozhodla.  Ak sa, pravda, medzitým už nerozhodol ON. (Ale k psychológovi by som zašla aj tak, aby mi vyhovoril snahu prerábať dospelých ľudí k obrazu svojmu... .)

Selima napsal(a):

Ja si tiež myslím, že zásadný problém tu nespočíva v mariške a v tom, či si ju občas ponúknutú vziať, ale v niečom celkom inom. Mariška je podľa mňa zástupný problém, keby nie ona, bol by to chľast, počítače, iná žena, iný muž, práce v domácnosti - proste niečo. Ja by som sa asi pokúsila ešte nechať si poradiť v psychlogickej poradni (ak si ochotná zamyslieť sa okrem mužových chýb aj nad tými svojimi a celkovo nad vaším vzťahom) a až potom by som sa prípadne rozhodla.  Ak sa, pravda, medzitým už nerozhodol ON. (Ale k psychológovi by som zašla aj tak, aby mi vyhovoril snahu prerábať dospelých ľudí k obrazu svojmu... .)

helena napsal(a):

greisi napsal(a):

Řekla jsem mu, že jsem schopná mu to kvůli malému odpustit, ale nepřeju si, aby už se to opakovalo, slíbil, že toho nechá. Ale včera vyplulo ještě napovrch, že si tajně s někým píše sms a když jsem se zeptala s kým, řekl mi, že mi do toho nic není, že si píše s lidma, kteří ho berou jaký je a nic mu nezakazují (taky mi řekl, že mu jsou proto milejší jak já). Než by mi řekl, s kým si tajně píše, radši si zbalil věci a za dramatické scény kdy jsem ho nechtěla pustit (protože pokud jednou odejde, už ho nikdy nevezmu zpátky) a snažila se ho zadržet (kvůli malému, aby nevyrůstal v rozvedené rodině)která se podobala rvačce odešel.
Udělala jsem chybu a jela jeho rodičům říct, že od nás odešel, jeho táta se bez mého přičinění zbalil, našel ho a domluvil mu, ať se vrátí. Vrátil, se, ale já vůbec nevím, jestli to už chci.

Celý mi to přijde, jako by greisi byla namísto manželky maminka puberťáka, kterýho zas tak moc nezvládá... a když je nejhůř, požaluje "velkýmu taťkovi" a on ho zase srovná. Chlapec má evidentně potěšení z toho, když "mamku" oblafne - každej joint a každá sms znamená bodík pro něj v týhle podivný hře - a ona sbírá body svou "velkorysostí", případně odvoláním se na dítě - "každé 2-3 měsíce se stane něco, ale vždycky jsem to odpustila... nebýt malého, tak nad tím ani neuvažuju a odcházím"

vážně si myslíš, že tohle je pro malého nějaká užasná a harmonická rodina?Opravdu ?
Co si do života váš syn odnese? jaký vzory?

Crabat napsal(a):

Kdybys tenhle problém, Greisi, předestřela na Duchovním, odpověděl bych Ti z hlediska Karmy. Jelikož ho ale uvádíš zde, předpokládám, že tato oblast Ti zůstává zastřená. Takže nemám právo Ti motat hlavu nějakými svými úvahami. Jediné, co k tomu mohu říci, je, že směrem k němu vytváříš předem negativní pole. Takže i kdyby měl sebelepší vůli toho nechat, Ty ho dotlačíš k tomu, aby to neudělal.

A za to ho budeš vinit ještě víc!

Takže pokud tady děvčata poukazují na to, že by snad bylo vhodnější tenhle svazek raději rozvázat, mají pravdu. Protože Ty se nad tyhle pocity nejspíš povznést nedokážeš. Ale nalijme si tady rovnou čistého vína: Ten důvod, proč to nakonec nevyjde, nebude ani tak kvůli němu, ale Tobě. Z čehož vyplývá, nemáš ho za co obviňovat. Prostě jste se sešli nepřipravení, on tím, že něčím byl poután, Ty tím, že zrovna tuhle oblast nedokážeš odpustit. Je to zkrátka Osud. Za který nemůže ani on, ani Ty.

Ovšem další věc je ta, že pokud je toto nastavení v Greisi samotné, po rozvázání vztahu s tímto mužem, je možné, že se to samé bude opakovat s jiným mužem Neboť Greisi má v sobě něco co toto všechno spouští. A když to má v sobě, může to také objevit a rozloučit se s tím.