Diskuse

haluad · 12. 9. 2010 19:05

Chtěla bych se zeptat a poradit jak to zvládnout, když to bolí.
Manžel skoro před půl rokem odešel bydlet k milence která má 6letýho syna. My máme skoro 6letou dceru.
To že už je manžel pryč to už jsme celkem zkousla. I když manžela pořád miluji.
Ale jde mi o to, že si ted o prázdninách už bral malou k ní domů, předtím býval s dcerou na chatě, sice se s milenkou a jejím synem vídala ale na chatě byli jen spolu manžel a dcera. Je mi hrozně líto že přicházím i o čas s dcerou. A nějak v sobě nemůžu zpracovat že oni si užívají jako rodinka a já jsem tak nějak starnou, že nevidím malou při různých akcích, prostě cítím velkou bolest i mám pálení na hrudi, když se malá od nich vrací nebo tam má jet. Vím že se tam malý nic špatnýho neděje, i před malou se snažím nedát nic na jevo. Dcera teda tvrdí že tu tetu nemá ráda, občas říká že tam nechce a prosí mě at zavolám tátovi že tam nechce, ale na konec je tam asi v pohodě. Určitě si tam hraje i s jejím synem což je dobře. Jak to jste to zvládali vy? Za 14 dní mají jet všichni k moři, dcerce moře přeju, ale nějak mě to prostě bolí že nejsme s nima já ale někdo jiný. Když budu upřímná tak jim závidím že oni si užívají společně jako štastná rodinka, podnikají společněš plno věcí...........Přijdu si tak odkopnutá, podvedená......Samozřejmě taky s dcerou podnikám plno věcí užívame si spolu taky, ale je to taky jiný když tam chybí ten partner.Prostě my jsme jen dvě a oni jsou 4 což jsou také jiné možnosti. Dceru miluji, hrajem si spolu, je to moje sluníčko. Ale ta přítomnost malý u nic mi ubližuje. Vím, že nemůžu udělat nic, ani nechci malý bránit styku z otcem, jde jen prostě o můj vnitřní pocit, mam pocit že mi z toho rupne srdce, prostě hroznej tlak na hrudi. Snažím se na to podvznést, ale zatím se mi to nedaří. Za jak dlouho jste to zkousli? Jka to překonat?

javena · 12. 9. 2010 23:45

Haluad - tohle si musíš zpracovat v hlavě. A je to těžký.
Já tedy iniciovala rozvod, takže to není totožný, jako u tebe... ale BM má teď přítelkyni u který bydlí a fakt je to náročný, když mám uvařit ten báječnej guláš, co jim uvařila teta. big_smile Nedat na sobě znát nic negativního, protože to, že jim u nich chutná je přece skvělý, ža si užili bezva víkend taky... nechci, aby to vypadalo, že jim to nepřeju... Já si totiž taky užívám ty víkendy, kdy jsou s tátou. Jdu na kafíčko, vínečko, do kina, na výstavu, objedu si přátele, nějaký obchody... teď bude vinobraní, tak se těším na burčáček. A užívám si i ty s nima - ovšem jinak, samozřejmě. Mám pár kamarádek - některý s partnerama, jiný bez a s nima podnikáme výlety a různý jiný akce. Oni ti manželové taky dělají i o víkendu, takže s námi chodí i ty vdané. Taková grupa holek s nespočtem dětí... chlapi nás obcházejí obloukem... pro jistotu... což je sice škoda, protože takhle žádnýho neurvu, ale co s chlapem, když mám družky do nepohody, ne. wink
Snaž se něčím zaměstnat, když je dcerka s tatínkem. Ze začátku jsem třeba jen gruntovala - i když si je bral jen k sobě a neměl partnerku, bylo mi po nich smutno. Postupně jsem si zvykla a udělala z toho plus. Celý červen a červenec jsem byla o víkendech pryč, protože měly i nějaké víkendy s kroužkama a sportovním oddílem, pak jely v červenci na tábor... neumíš si představit, jak vypadal byt. Já vždycky jen zabalila - vypadla - přijela - do práce - a hele víkend... šupem za Prahu. Koncem srpna nastal šok. big_smile
Kdybych seděla doma a čekala, kdy přijedou, bylo by to hrozný... to by se mi stýskalo, připadala bych si mimo dění a zbytečná.
Takže žádný sezení doma, hybaj do víru velkoměsta... tongue

A ještě doplním, že půl roku je krátká doba - za rok, dva už to řešit tak nebudeš. Čas je výbornej lékař.

Upravil(a) javena (12. 9. 2010 23:46)

Petra1234 · 13. 9. 2010 9:12

Tvůj stav v kontextu doby, kdy se ti do určité míry změnil život, je naproto přirozený. Ještě nějakou dobu to potrvá, ale bude líp. Cíleně si naordinuj setkávání se s novými tvářemi a uvidíš, že v návalu nových informací a zkušeností se stará bolest jaksi obrousí a na určité věci budeš nahlížet jinak. Držím pěst.i

11angelika · 1. 11. 2010 13:42

Tak to resim taky je mi z toho strasne a to BM nemiluji ale zase se mi dite vraci s placem, nesu spatne to ze se mi o me dite stara jina kopretina, vim ze s tim nic neudelam nechci branit styku ale je to na hlavu, ty predstavy, ale protoze jsem si prozila ten pocit kdy jsem byla tehotna a dite mi vypravelo jak ho tatka zval k nim do postele a ja s brichem doma - driv jsem zadny horsi pocit neprozila je to k uzoufani

Oznámení

#1 12. 9. 2010 19:05

otec + milenka+ dcera

#2 12. 9. 2010 23:45

Re: otec + milenka+ dcera

#3 13. 9. 2010 9:12

Re: otec + milenka+ dcera

#4 1. 11. 2010 13:42

Re: otec + milenka+ dcera

Zápatí

O firmě