So mnou sa bývalý URČITE nerozišiel z lásky, ale aj keď som si to psočiaktu dosť odtrpela, dnes hovorím: Sommu vďačná (aj som mu to pvoedala so xichtu) a nemohol pre mňa urobiť nič lepšie ako rozísť sa so mnou. Časom snáď aj Radek uvidí veci inak.
P.S. Skús sa naučiť byť aspoň SPOKOJNÝ aj SÁM, aby si nevisel na prípadnej partnerke ako balvan alebo sa neovíjal ako brečtan. Mňa by unavovalo byť niekomu zmyslom života, jedinou dôležitou osobou a tak... Partnerstvo dvoch dospelých, vyrovnaných osôb je oveľa krajšia vec.

Ahojte, děkuji vám všem za podporu. V poslední době se cítím daleko líp, i když ještě mám někdy blbou náladu, především když dlouho nic nedělám. Mám naštěstí skvělou práci, kde mám možnost tvořit, být kreativní, podílet se na řešení, práce, co jsem udělal, jde vidět, můžu se sám rozvíjet atd. Toto mě hodně vyhovuje a naplňuje (zatím), i když to zahraničí mě také trochu láká, ale kvůli této práci z toho asi sejde.

Stále mě to ještě ale bolí... Nevím, jestli někdo přijde, asi už ne. Naučil jsem se nad ničem nepřemýšlet, už je mě to nějak všechno jedno, ale mrzí mě, že už se nemůžu na nikoho těšit a objímat ho. Takže když už nic, aspoň mám sílu dělat další věci, ze kterých mám trochu radost. Uvidíme, jak to bude dál...

Ahoj Radku, připojuji se k ostatním a ráda přidám své zkušenosti. Docela mě překvapilo, že i kluci  mohou takto bolestně prožívat rozchod. Nevím, kolik je ti let, tipuju asi 20 - 25. Tyto stavy a bolesti duše znám velmi dobře. Nevím, čím to je, ale pokud jsem zamilovaná, je to opravdově a " navždy" a já sama jsem nikdy klukovi kopačky nedala.
Poprvé se se mnou rozešla moje první opravdová oboustranná láska. I když jsem tehdy byla už asi 10 let vdaná, něco takového jsem nikdy nezažila. Většinou se mi někdo líbíl, i sňatek byl spíš "z rozumu" kvůli těhotenství. Ale opravdová láska přišla až tehdy. Bohužel oba jsme měli své rodiny i děti, já na rozdíl od něj nešťastné manželství. Navíc se mu čerstvě narodilo dítě. Seznámení klasicky na třídním srazu. Po 7 měsících utajovaného vztahu se rozešel on se mnou. Chápala jsem jeho rozhodnutí, ale přesto jsem se cítila, jakoby mě umřel někdo nejbližší. Bolest v duši a neschopnost se radovat či na něj nemyslet trvala asi 2 roky. Takže vím, že každému toto období trvá jinak, než se srovná a začne rozhlížet po jiných holkách. Myslím, že nyní už je ti líp, i když ideální to není. Zkus se svěřit některé kamarádce, holky jsou přece jen citovější, je vždy lepší svůj smutek sdílet, vědět, že i druzí tohle prožili. Pokud máš starší kámošku, tím líp, bude mít větší zkušenosti i rady. Škoda, že se neznáme, hodně lidí se mi svěřuje i žádá o názor. Držím palce, aby jsi léto prožíval už s novou láskou. Budu na Babinetu taky  potřebovat radu, můžeš se připojit. Problémy s láskou s velkým věkovým rozdílem.