Radku, Tvoje úvahy jsou úúúúúúúplně normální.
Drž se! Bude líp.

AHoj Radku,

mám tady také příspěvek, na který jsi odpovídal a musím ti jen říct, že naprosto chápu co prožíváš. Vidíš toho člověka všude, chybí ti doteky, polibky, oblíbené fráze, úsměv.... pak příjde myšlenka, že to už nikdy nebude a je to konec. Každý den je prázdný a pokud jsi jako já, tak tě nebaví ani trávit čas s přáteli. Mylně si nalháváš, že ti pomůžou, ale stejně víš, že je to jen zástěrka nebo marná snaha se z toho dostat. Stejně příjdeš domů a jsi zase na začátku. Holt i takoví jako my existují. Slova jako "jít dál", "zapomenout", "dělat co nás baví" atd jsou prostě zbytečná. Já už mám 2x vyzkoušené, že pomůže jen čas a i teď po třetí vím, že je to hrozný lék, ale pomůže! Když bylo mezi mnou a přítelem vše v pořádku tak jsem si ťukala na čelo a říkala si " jak jsi to holka mohla vydržet 4 měsíce než se k tobě vrátil"? A ano mohla. A teď to zase prožívám. Já vím, že mám na rozdíl od tebe na výběr, protože můj přítej je zřejmě labilní když mě 3x nechal a zatím se pokaždé vrátil, ale věř, že lepší by bylo kdyby se nevracel. Bude to ještě bolet, ale přestane. Vzpomínky jsou v tuto chvíli to největší svinstvo, ale časem budou fájn. A věř, že i ten pláč pomáhá. Prostě věšet se nebudeme, za to nám to nestojí, ale musíme být silní k překonání téhle situace. Všichni ti tady radí, že je čas jít dál a najít si někoho jiného. Vím, že i tato slova jsou pro tebe teď nereálná. Tak jako pro mě, ale všechno to půjde, ČASEM. Já dnes říkala, že kdyby mi někdo zpřelámal všechny kosti v těle, tak to tolik nebude bolet jako rozchod s drahou polovičkou. Ale musíš si říct, že pokud jsi opravdu takový jak píšeš, tak si tě nezasloužila když tě opustila. Víš ono je to nepsané pravidlo. Nás ty citově labilnější budou vždy přitahovat osoby, které s náma vesměs budou více vláčet a my se necháme. Je potřeba si stanovit hranice a stát se taky trochu otrlým a nebát se. Na tohle opravdu není jiný lék. Každý se s tím musí vypořádat po svém. A co se týče psaní sms? O tom bych mohla vyprávět. Pořád si říkám NE nepiš, ale co, stejně ten mobil popadnu a zeptám se jestli je opravdu konec, jestli si to nechce rozmyslet atd. Můj bývalý přítel, ale má ještě aspoň soudnost a odepíše mi celkem hezky, protože ví, že jsem na prášky. Ale i to po nějakém týdnu přejde. Teď jsem silnější, ale když jsem svůj příspěvek tady začala psát, tak se se mnou rozešel po druhé, přesně v den našeho 5ti letého výročí, před jeho 25ti léty, před Vánoci, před Silvestrem a navíc si hned den po rozchodu do naší vesnice přitáhl nový objev a dělal jakože nic. Víš co to pro mě bylo? Život je nevyzpytatelný. Já třeba svého přítele pořád hodně miluji, ale jsem v takové fázi, že mu nic zlého schválně nepřeji, ale z celého srdce mu naopak přeji, aby mu někdo taky tolik ublížil, aby jednou byl on ten co trpí! Protože on si to neuvědomuje. Nevím jak tvá expřítelkyně..... ale věř, že všechno zlé je pro něco dobré. Počkej až si třeba napíšeme své pocity za měsíc a pak za dva..... To teprve bude :-) Teď je to ještě dlouhá cesta, ale uteče rychle, uvidíš........

Radku,
tak především netlač na pilu. Určitě víš, že čas to všechno napraví - dej si pauzu. Je prima, že nacházíš naplnění v práci, zájmy Ti pomohou nemyslet na rozchod a uvolnit se.

Nevěš hlavu, stejně jako si to  rozmyslela ta slečna, sis to mohl rozmyslet i Ty sám - navíc v tom cítím jistou křivdu vůči ženskému pohlaví. Nedělej to, smiř se s tím, že se budeš teď nějaký čas vzpamatovávat z toho, co se stalo, a neházej všechny holky do jednoho pytle. Je bezva, že aspoň víš, že jsi na tu slečnu zapůsobil, no ne? Až budeš na další opravdový vztah připraven, on přijde, věř tomu.
Nechtěj se vážně sezními za každou cenu, to k ničemu nevede. Dělěj, co Tě baví, nevyhýbej se společnosti a otevři se novým zážitkům.

    Krásný podzim přeji :-)

Ahojte, jestli ještě někoho zajímá můj příběh a jak pokračuje, tak tady je…

Už je to přes půl roku, co jsem ji viděl naposledy, ale v podstatě je to jedno, protože ji mám před očima pořád. Pořád myslím na ni, na nic jiného. Ona se má jistě skvěle, užívá si, čeho chce, nic ji netrápí, co víc si přát. Atraktivní holka, která žije ve víru večírků, bohatých chlapů, která si může dělat, co chce. Její slova, že nemá na chlapy štěstí a že na takového jako jsem byl já nenarazila a proto si mě váží, asi byl jen kec. Ona chce bohatého, úspěšného chlapa a ne toho, co jí byl věrný, měl ji rád a který měl hodně zájmů snažil se něčeho dosáhnout…

U mě je to naopak. Měl jsem kulaté narozeniny, které místo velkolepé oslavy jsem vzdal, protože jsem na to neměl absolutně náladu a už vůbec ne sílu. Byl jsem zvědavý, jestli si na mě vzpomene a napíše, samozřejmě si nevzpomněla, proč také, že. Byl jsem také u kartářky, je to mamka od holky kamaráda. Bylo to dost zajímavý, řekla vše přesně, moje pocity atd. Hned řekla, že tam vidí problém s holkama a řekla, že to je stejně jedno, že to nebyla ta pravá. Prý teď si mám užívat, nemyslet na bydlení, dělat co chci. Co se týká osobního úspěchu v povolání, nemám se bát, protože jsem schopný a mám neomezené možnosti. Přestože nebyla prý ta pravá, tak mě pořád v hlavě hlodá myšlenka, proč mám na holky takovou smůlu. Nejhorší je, až na holky mám štěstí úplně na vše, na co šáhnu – zaměstnaní, když něco potřebuji, tak se to povede atd. Asi si to štěstí na holky takto vybírám, ale já to klidně vyměním!!! Celý den se moje myšlenky točí jen kolem toho, proč nikoho nemám a proč mám takovou smůlu. A samozřejmě také na ni. Poraďte mě, co s tím mám dělat, abych na to nemyslel, protože mě jinak asi odvezou do blázince. Já nevím, jak mám být šťastný, když jsem sám a nemám nikoho, natož ji.

Také jsem zjistil jednu věc. Já si myslím, že jsem fajn. Že jsem pohodář, vtipný, nikdy bych holce neublížil, protože si jí vážím, nepodvedl bych ji… A právě o tom to je – kdo by takového kluka chtěl! Holky chtějí nějakou akčnost. Aby se ten kluk opil a mohla ho zachraňovat, aby ji podvedl a mohla to řešit, aby se strachovala, co na diskotéce udělá a byla v nejistotě. A ne jak já, aby neměla starosti, který jsem v noci vstával, když měla zdravotní problémy atd… To, co si myslím, že je to co holky chtějí, tak není. Jen žiji v bludu a myslím si, že moje vlastnosti jsou ty, které holky chtějí.

Také trpím šíleným výkyvem nálad. Někdy mám skvělou náladu, někdy je mě ale psychicky strašně. Dva týdny jsem měl skvělou náladu, říkal jsem si, jak jsem v pohodě, skvělý kluk, abych si zvýšil sebevědomí. Jenže jsem si to jen namlouval, protože to není asi pravda. Pak se to obrátilo a už mám zase tu totálně špatnou náladu. Takže zase bezcílně bloudím po městech, koukám kolem sebe, čas utíká, život proplouvá a vůbec se neraduji. Já vím, že je to o hlavě, ale jak mám být šťastný, když jsem pořád SÁM. Nedokážu být šťastný, když jsem SÁM. A pokud budu SÁM, tak šťastný nebudu.

Kde mám někoho potkat, opravdu nevím, když dělám chlapské povolání. Snažím se někam chodit, ale je to o ničem, nebaví mě to. Nejradši jsem sám. Koníčků mám spoustu, ale postupně rezignuji a i přesto, že jsem dosáhl úspěchu, mě to kvůli tomu, co prožívám, nebaví a nevidím v tom žádný smysl. A co je úplně nejhorší je, že mám chvílemi chuť odjet do zahraničí také. Když vidím obrázky z Itálie, Anglie, USA, tak se mě úplně zatemní před očima upadnu do tak špatné nálady, protože si vzpomenu, jak ona se tam má skvěle. A zde je totální problém. Asi bych se jazyk naučil, práci klidně budu dělat jakoukoliv, někde bych se uživil. V tuto chvíli bych fakt rád odjel. Ale já mám teď práci, o které se mě ani nesnilo, za super peníze, dělám to co chci. Za nedlouho si splním sen, kterého jsem chtěl vždy dosáhnout. Můžu se stát odborník, rozhodovat, realizovat se a dělat skutečně to, co mě baví a překonávat výzvy. No a mám se toho všeho vzdát??? Prosím poraďte mi, já jsem úplně v koncích!!!

Za jakoukoliv radu budu moc rád. Tímto bych chtěl také poděkovat jedné osůbce, která si se mnou psala maily a která mě moc pomohla. MOC TI DĚKUJI.

Mějte se a příjemné prožití Vánoc a ještě lepší vstup do nového roku přeje Radek

Radku, je to jednoduché....tahle holka Tě nechce, ale to neznamená, že Tě nechtějí ostatní. Jenom nemůžeš těm ostatním přiznávat, že vlastně toužíš po té první. Žádná nechce být náhražkou. Ani Tobě by se takový vztah nelíbil. Hezké Vánoce, a věř,že být sám není zase až tak ojedinělý úkaz. Jsi vůči své osobě moc přecitlivělý, řekla bych, že se máš moc rád.

Upravil(a) Vladena (24. 12. 2010 7:50)

Vladena napsal(a):

Radku, je to jednoduché....tahle holka Tě nechce, ale to neznamená, že Tě nechtějí ostatní. Jenom nemůžeš těm ostatním přiznávat, že vlastně toužíš po té první. Žádná nechce být náhražkou. Ani Tobě by se takový vztah nelíbil. Hezké Vánoce, a věř,že být sám není zase až tak ojedinělý úkaz. Jsi vůči své osobě moc přecitlivělý, řekla bych, že se máš moc rád.

Z celého tvého příspěvku je kříčí....jsem SÁM a SÁM a SÁM.
Nemyslím si , že tenhle postoj ti vůbec pomůže k tomu se s někým seznámit. Zvlášť když k tomu dodáš své názory na ženy a názor, cože ony určitě chtějí.
Co se týká tvé bývalky....zkus přestat přemýšlet o tom, jak se má skvěle, jak si príma žije ( ono to ani nemusí být pravda, víš), ale do toho ti už nic není.

Díky za rady. Asi jsem to napsal špatně s tím názorem na holky. Já doufám, že to tak není, ale přijde mě, že je to takto. Sami jste psali, že když má holka všechno, začne dělat kraviny a neváží si toho. Tak jako ta ex. Tak budu doufat, že moje vlastnosti některá ocení.

Ad Kaira: Ne, tak to nepraktikuji, zas tak špatně na tom nejsem. S pár holkama jsem se seznámil, dvě říkaly, že takového pohodáře dlouho nepotkaly. Jenže jedna byla v pohodě, ale měla dítě. Druhá by mě chtěla, ale ta zase totálně nesedla mě. Ale u obou jsem cítil, že to stejně nebylo ono, že bych do toho vztahu nedal srdce. Třetí je hodně v pohodě, chvíli jsme si psali, teď má nějaké problémy, tak ji nechám a uvidím, co bude časem. Nehrotím to, nechám se překvapit.

Ad: Kara: Nemáš zač, ty nemáš za co děkovat – to já Ti DĚKUJI!

Jak jsem psal, právě o tom to je, protože se moje myšlenky točí jen kolem toho, že nikoho nemám. Vím, že to nepomáhá. Ale prostě občas se pořád trápím otázkou, proč mám takovou smůlu, že jsem sám, nic jiného v tom není. A myslím na to pořád, to je to nejhorší. Kartářka říkala, že na ni nemám myslet, protože je to zbytečný, že by jsme se stejně časem rozešli. Ale fakt nevím, jak se od ní oprostit. I když teď to jde. Jak jsem sem napsal a vy mě, tak se mě nějak ulevilo a mám super náladu. Ale vše je ovlivněný těmi náladami, teď je mě třeba fajn a říkám si, že snad tak špatný nejsem. Ale jindy nevím. Naštěstí těch špatných nálad je čím dál míň. Navíc jsem si v říjnu říkal, že budu smutnit do 31.12.2010. Kartářka mě řekla jednu věc: „Radku, teď se na všechno vyser, v kartách vidím, že si máš užívat, tak si užívej. Neřeš budoucnost, neřeš bydlení, nemysli na ni, protože to nebyla ta pravá, teď si opravdu dělej co chceš.“ Tak si to říkám a věřím, že to tak má být a že to štěstí přijde.

Ale dokážete mě někdo poradit, jestli mám skutečně tady všechno vzdát a odjet?

ad Kaira: No právě, to je právě to. Kdesi jsem četl, že nějaká holka řešila to stejné a kamarád jí řekl: "Myslíš, že jinde budeš šťastnější, když nejsi spokojená sama se sebou?" Vrtá mě to hlavou, protože má podle mě pravdu... Kamarád mě říkal, že o tom přemýšlím jen natruc té ex, abych si/jí dokázal, že na to "mám". Což je asi pravda, protože mě to nikdy do zahraničí netáhlo. Jenže já jsem se tímto rozchodem strašně změnil, najednou mám jiné prirority. Tak proč tu razantní změnu neudělat, když nejsem teď vázaný v podstatě ničím.

A včera jem byl na jedné akcičce se známýma. I přesto, že jsem vůbec nepil, užil jsem si to, sranda, zapařili jsme, tak nevím, kde nastala ta změna a po půl roce jsem sebral konečně dobrou náladu. Ještě by se někdy ta hvězda mohla objevit...

Jdu to změnit, večer odjíždím 4 dny cestovat po Slovensku. Tak se mějte.

Radek704 napsal(a):

ad Kaira: No právě, to je právě to. Kdesi jsem četl, že nějaká holka řešila to stejné a kamarád jí řekl: "Myslíš, že jinde budeš šťastnější, když nejsi spokojená sama se sebou?" Vrtá mě to hlavou, protože má podle mě pravdu... Kamarád mě říkal, že o tom přemýšlím jen natruc té ex, abych si/jí dokázal, že na to "mám". Což je asi pravda, protože mě to nikdy do zahraničí netáhlo. Jenže já jsem se tímto rozchodem strašně změnil, najednou mám jiné prirority. Tak proč tu razantní změnu neudělat, když nejsem teď vázaný v podstatě ničím.

A včera jem byl na jedné akcičce se známýma. I přesto, že jsem vůbec nepil, užil jsem si to, sranda, zapařili jsme, tak nevím, kde nastala ta změna a po půl roce jsem sebral konečně dobrou náladu. Ještě by se někdy ta hvězda mohla objevit...
Jdu to změnit, večer odjíždím 4 dny cestovat po Slovensku. Tak se mějte.

No konečně
Na bejvalkou nepřemýšlej - nestojí ani za minutu energie mozku. Všude je spousta ženských který by daly nevim co za takovýho jako jsi ty - a nikde neni psáno že to musí být hned o srdci, taky to může být jen o zábavě - třeba jen ze začátku.
S toim odjezdem do zahraničí mi to přijde na nic - je to jen na truc bejvalce - sakra  to mizerný slovo bejvalka pořád tolik ovlivňuje co?
Věř, časem bude líp

A právě o tom to je – kdo by takového kluka chtěl! Holky chtějí nějakou akčnost. Aby se ten kluk opil a mohla ho zachraňovat, aby ji podvedl a mohla to řešit, aby se strachovala, co na diskotéce udělá a byla v nejistotě. 

Radku to cos napsal mi připomělo mé chování před pár lety...taky jsem byla taková záchranářka....musela jsem několikrát padnout na hubu, než jsem zjistila, že je tisíckrát lepší mít doma chlapa o kterýho se můžu opřít a je na něj spoleh.Takže pokud hledáš ženu a ne dívku tak mi věř, že ta ze záchranářky vyrostla.

Radek704 napsal(a):

Teď jsem si to ještě jednou četl a Kiara zde napsala jednu naprosto zásadní věc - "Zatím jsi nepokročil ani o kousek dopředu, v minulosti se pořád hrabeš a to je to, co Tě svazuje a brání Ti jít kupředu."

A to je právě to, nedokážu na ni zapomenout, nemyslet na ni. I když ta osudová prý na mě někde čeká. Přeji jí, ať si tam dělá, co chce. Ať má nějakýho kluka, který je pro ní ideál, když jsem to nebyl já. Ale já pořád nemůžu přenést přes srdce, proč nemám na tu pravou štěstí a proč to nemohla být tato holka. Ta která byla moc fajn, se kterou jsem si rozumněl a kterou mě každý záviděl. A tím se pořád dostávám do těchto sraček.

Já vím, že dokud na ni budu myslet, tak je to špatně. Neskutečně mě to svazuje. Ale já už začínám byt zoufalý z toho, že nemůžu přijít na způsob, jak na to vše zapomenout a nemyslet na ni!!! Ať už se toho konečně zbavím a začne mě být tak krásně jako dřív, i když bohužel bez ní.

Možná ten zlom nastane právě v okamžiku když si dokážeš říct místo   " i když bohužel bez ní "  něco jako  " bohudík bez ní ".
Pěkně se v tom plácáš, a můžu Ti říct, že přesně vím jak se cítíš, protože mi taky trvalo hooodně dlouho než jsem se "odmilovala" (haha dnes to spíš nazývám závislostí ) Ale nakonec to půjde a bude to velká úleva.Nakonec totiž zjistíš, že Ti Tvá exka nestála ani za tyto písmenka co si tu psal